Řídit arcibiskupství je jiná liga. Expert objasňuje zákulisí klíčové církevní volby

Proč došlo právě nyní k jmenování nového pražského arcibiskupa? Jan Graubner vypadá ještě docela při síle...

Každý musí podle kanonického práva v 75 letech předložit rezignaci. Obvykle, když je při síle, se jeho mandát ještě na nějakou dobu prodlužuje. Dříve to bylo na dobu určitou, ale papež František prodlužoval na neurčito. Pan arcibiskup Graubner má 77 let, byl jmenován v 74 letech. Takže už přesluhuje a v tom věku má člověk sil přece jenom méně a na pražském arcibiskupství je práce opravdu hodně.

Jak probíhá proces výběru nového arcibiskupa?

Od toho tu má papež svého velvyslance – nuncia – a pod jeho vedením probíhá standardní proces. Jak u biskupů, tak u arcibiskupa. Jsou osloveni kněží i další aktéři – sám jsem to jako děkan Teologické fakulty zažil. Jste osloveni pod přísahou mlčenlivosti a máte napsat svoje tipy a pak vás osloví ještě jednou, když máte ohodnotit tipy od jiných lidí. A nuncius pak provede výběr tří lidí a ty posílá zavázané mašličkou do Říma na Kongregaci pro biskupy. Tedy na úřad, kterému šéfoval donedávna právě současný papež. A tam dají papeži návrh a ten Svatý otec většinou respektuje. Jen když jde o nějaké významné jméno nebo má papež konkrétní znalosti o dané oblasti (třeba jako Jan Pavel II. nebo papež Benedikt o střední Evropě), tak do toho zasáhne. Anebo si nevybere nikoho a celé se to opakuje. K tomu právě v Praze v minulých letec došlo. A proto se vybírání dost zkomplikovalo. Nástupce se vybíral za kardinála Duku dost dlouho. A to, že volba padla na dosluhujícího arcibiskupa z Olomouce Jana Graubnera, u kterého se čekalo, že půjde za rok do důchodu, dokazuje, že zjevně šlo o to koupit si v Praze čas, než se vybere někdo na stálo.

Když jste sám byl kdysi účastníkem takového výběru – můžete ještě trochu přiblížit, jak to probíhá?

Moc ne, protože ona vám přijde obálka, na které je papežský znak a nápis „Sub secreto pontificio“, což je nejvyšší stupeň tajemství; o tom nesmíte nic říct, za to hrozí církevní tresty. Už tím, jak to přijde, se dává najevo, jak je to důležité a diskrétní. Takže jen velmi obecně: je tam dotazník, kde máte někoho navrhnout a popsat důvody proč. A taky jsou tam některé zvláštní otázky, třeba dnes by to mohly být třeba otázky týkající se některých politických názorů, sexuálního zneužívání atd. Pak to zalepíte, odešlete a nikomu o tom nesmíte nic říct.

Když se vrátíme k té dlouhé volbě nástupce kardinála Duky, tak o čem to svědčí? Nejsou lidi, nebo bylo těžké vybrat někoho buď z liberálního, anebo konzervativního křídla církve?

Ono to může být obojí. Církev je polarizovaná, pražský arcibiskupský stolec je velmi náročný — a to jak z církevního, tak z politického hlediska. Na takové místo se jmenuje člověk s určitými zkušenostmi, včetně biskupských. A jak vybírat z těch současných biskupů, když i mezi nimi panují složité vztahy? Řídit malé biskupství je úplně jiná liga než vést pražské arcibiskupství.

Kdo je tedy nový arcibiskup?

Jeho volba dává smysl. Nový arcibiskup je relativně mladý — je mu 54 let — a má rozsáhlé zkušenosti. Jako bývalý sekretář České biskupské konference zažil, co biskupové dělají z hlediska administrativní a organizační podpory. Je to dobrá průprava pro biskupské povinnosti.

Je dobře a široce vzdělaný: má doktorát z teologie a kunsthistorie i vzdělání v ekonomii. Když to řeknu lidsky: ví, co jsou církevní památky, co obnáší hospodaření i co je podstatou víry. Mluví pro něj i to, že ekonomii začal studovat právě proto, aby jako generální sekretář disponoval i ekonomickými schopnostmi. Je to odpovědný člověk, který reaguje na výzvy doby.

Související

Vatikán jmenoval nástupce arcibiskupa Graubnera. Stal se jím favorit volby

Je otevřený lidem, orientovaný na pastorační činnost, je členem řádu redemptoristů, kteří jsou zaměřeni na pastoraci. Chodí k lidem, dělá farní mise – právě na vztah k věřícím je v těch posledních pontifikátech kladen důraz. Má vyrovnanou, klidnou a konsenzuální povahu, což mu v Praze pomůže. I jeho heslo zní: „Pax vobis“ – pokoj vám. A má zkušenosti z Litoměřic; tamní diecéze patří k náročnějším místům v republice. Působil tam jako generální vikář a poté jako biskup.

Kde stojí na tom pomyslném liberálně-konzervativním církevním průsečíku?

On je člověk, kterému by určitě liberálové vyčítali to, že třeba pozval amerického konzervativního biskupa Roberta Barrona (autora nesmírně úspěšných dokumentů a církevních videí na sociálních sítích). A konzervativci mu zase budou vyčítat, že není dost důsledný v kulturních válkách. On spíš tak obchází okolo toho středu a snaží se komunikovat se všemi. Je to člověk středový, s velkým citem pro církevní tradici, což je blízké konzervativcům. Takže rozhodně to není liberál, ale ani radikální konzervativec.

Kardinál Duka byl známý blízkým vztahem s politiky, od Václava Havla k Miloši Zemanovi, pragmatické vztahy udržuje s politiky i arcibiskup Graubner. Jak to bude u nového arcibiskupa Přibyla?

V lecčems bude stejný jako jeho předchůdci. Bude se snažit být s politiky v kontaktu. Pan kardinál Duka byl podle kritiků až příliš vstřícný k některým politikům, pan arcibiskup Přibyl bude v této věci opatrný a rozvážný, ale rozhodně se nebude politiků bát. Jak ho znám, jeho komunikační schopnosti jsou výborné, on se bez problémů dokáže s lidmi domluvit. Je velmi inteligentní a dokáže se jasně vyjadřovat.