"Jakkoliv se podařilo díky zásadním a rozsáhlým restriktivním opatřením dostat šíření epidemie onemocnění covid-19 do přijatelných mezí, je zjevné, že epidemie v České republice trvá," zní jedna z klíčových pasáží žádosti, kterou vláda poslancům rozeslala v pátek odpoledne. Právě na pátečním zasedání se kabinet usnesl, že je potřeba v nouzovém stavu setrvat až do 25. května. Ten v České republice platí už od 12. března.
Nouzový stav vládě umožňuje potlačit některá základní práva. Cílem je zpomalit šíření epidemie nemoci covid-19, ochránit zdraví obyvatel a krizi vyřešit. Nejvíce dotčeným právem je v současnosti možnost se shromažďovat. Kabinet má za to, že dosavadní postup zabírá, a proto je nutné v nouzovém stavu pokračovat.
Vláda jako hlavní devízu restriktivních opatření uvádí nízký denní nárůst infikovaných. Koronavirus se prokáže průměrně u méně než dvou procent vyšetřených lidí, přičemž jde o údaj za posledních 10 dní předcházejících postoupení vládní žádosti sněmovně. V tomto období se přitom v pracovních dnech provádělo přes osm tisíc testů. Kdyby nouzový stav 30. dubna vypršel, podle kabinetu by došlo ke skokovému nárůstu nakažených.
"Pokud by však tato opatření byla nyní zcela opuštěna a nedocházelo by k plánovanému postupnému rozvolňování dosavadních opatření, vzniklo by zde závažné riziko významného zhoršení epidemiologické situace, neboť by byla reálně demontována celá série opatření, která dnes zásadně brání nebezpečnému šíření kapénkové infekce," argumentuje vláda.
Babiš kvůli rozhodnutí soudu otočil
Premiér Andrej Babiš (ANO) přitom původně avizoval, že na rozdíl od koaliční ČSSD on ani jeho ministři o pokračování nouzového stavu nestojí. Deklaroval to ještě minulý týden v úterý. "Já myslím, že není vůbec důvod ten stav prodlužovat. My asi ve vládě budeme mít na to jiný názor než náš koaliční partner, ale dneska nevidíme žádné důvody, abysme stav nouze prodlužovali," řekl v televizi Prima.
Jeho postoj ale zásadně nabouralo čtvrteční rozhodnutí Městského soudu v Praze. Instance po žalobě experta na zdravotnické právo Ondřeje Dostála zrušila dvě klíčové restrikce vydané ministerstvem zdravotnictví: omezení maloobchodního prodeje a volného pohybu osob. Soud dospěl k závěru, že v nouzovém stavu podle příslušného krizového zákona smí takto zásadní opatření vydávat pouze vláda.
Výsledky studie na promořenost v půli května
Přestože počet provedených testů na nemoc covid-19 způsobenou novým typem koronaviru proběhlo přes 215 tisíc, vláda usiluje o ucelenější pohled na přítomnost nemoci v populaci. Minulý týden proto ministerstvo zdravotnictví spustilo Studii kolektivní imunity SARS-CoV-2-CZ-Preval.
Jejím cílem na základě reprezentativního výběru testovaných lidí přijít s kvalifikovaným odhadem, jak velká část obyvatel nemoc prodělala. Otestovat se má 27 tisíc lidí, pro studii se zvolily Praha, Brno, Olomouc, Litoměřice, Uničov a Litovel.
"Výsledky této studie, která má potenciál významně napomoci poznání míry rozšíření onemocnění covid-19 v populaci na území České republiky, budou známy přibližně v polovině května 2020," avizuje v žádosti o prodloužení nouzového stavu vláda.
"Zákon nepřipouští delegování této pravomoci na kohokoliv jiného, ani na členy vlády," komentovala mluvčí soudu Markéta Puci rozsudek, jejž vynesl senát soudce Štěpána Výborného. "Opačný výklad by bezdůvodně koncentroval moc do rukou jednoho správního orgánu, čímž by potenciálně mohl být narušen princip fungování právního a demokratického státu," dodala mluvčí. Rozsudek je pravomocný.
Po tomto verdiktu premiér i ministři za ANO obrátili. Zrušená nařízení resortu zdravotnictví vláda ještě ve čtvrtek večer, byť v mírnější verzi, přijala jako usnesení podle krizového zákona. Rozsudek nyní kabinet používá jako klíčový argument pro setrvání v nouzovém stavu. Pokud skončí, vláda přijde o nástroj k přijímání protikrizových opatření a celý systém boje proti epidemii prý padne.
Žádost vlády je stručná, predikci nenabízí
"Vzhledem k této skutečnosti máme za to, že je namístě žádat a navrhovat, aby nouzový stav byl prodloužen do dne 25. května 2020, dokdy je třeba, aby byla účinná krizová opatření vlády přijata podle krizového zákona," tvrdí kabinet. Současně ale ujistil, že proti rozsudku bude bojovat kasační stížností. Její případné podání však nemá na platnost verdiktu vliv.
Trvání nouzového stavu vláda spojuje i s naplánovaným uvolňováním restrikcí, na němž se dohodla 23. dubna. Toto pondělí mohou otevřít obchody do 2500 tisíc metrů čtverečních. Za dalších 14 dní se počítá s otevřením všech provozoven v nákupních centrech nebo zahrádek u restaurací, hospod či kaváren. Povolování ale kabinet podmiňuje tím, že vývoj epidemie bude příznivý.
Z důvodové zprávy vlády poslancům plyne podstatná věc. Kabinet počítá s tím, že pokud mu sněmovna vyhoví, o pokračování nouzového stavu i po 25. květnu už usilovat nebude. "Po tomto datu by dle současné předpovědi měla stačit již jen opatření přijímaná jako mimořádná opatření (ministerstva zdravotnictví) podle zákona o ochraně veřejného zdraví," píše vláda. Takovým opatřením může být třeba omezení počtu účastníků veřejné akce.
Na druhou stranu je vláda stručná, důvodová zpráva čítá jen tři strany. Kabinet nevysvětluje, proč zvolil právě datum 25. května. Není jasné, z jakého důvodu nemá nouzový stav trvat dalších 30 dní, což je maximální možná míra, nebo naopak jen třeba dva týdny. V žádosti vláda nenabízí predikci počtu infikovaných do zvoleného termínu. Stejně jako neuvádí konkrétní data, která by explicitně spojila účinek přijatých opatření s průběhem epidemie.
Podpora ve sněmovně je nejistá
Součástí žádosti je rozsáhlá vizuální prezentace. Tvoří ji poznatky, grafy a čísla už dříve veřejně představená experty z Ústavu zdravotnických informací a statistiky a ministerstva zdravotnictví. Podle nich se předpokládá, že se do konce dubna objeví 7800 až 8300 potvrzených případů onemocnění covid-19. Aktuální odhadovaná hodnota čísla R udávající, kolik dalších osob nakazí infikovaný člověk, je 0,74.
Poslanecká sněmovna bude o prosbě vlády rozhodovat na svém zasedání v úterý 28. dubna od 10 hodin. Kabinet se dohodl, že by prosbu poslancům měl přednést přímo premiér Andrej Babiš. Současně ale z rozhodnutí vlády plyne, že premiér prezentací žádosti může pověřit některého z ministrů. Kdo v úterý před dolní komoru parlamentu předstoupí, není v tuto chvíli jasné.
Větší a důležitější neznámou zůstává, zda si kabinet u poslanců prosadí svou. Sobotní vydání deníku Právo upozornilo, že koalice ANO a ČSSD nemůže počítat s automatickou podporou prodloužení nouzového stavu do 25. května u žádné ze zbývajících stran zastoupených ve sněmovně. Ani KSČM, která kabinetu umožnila získání důvěry, není vybranému termínu v tuto chvíli nakloněná.
"Byli jsme původně ochotni podpořit prodloužení do 17. května, což jsme měli politicky projednané a schválené výkonným výborem, pak přišlo rozhodnutí vlády o rozvolňování opatření, tudíž nevidím důvod pro delší prodloužení než o týden (7. května)," řekl předseda KSČM a místopředseda sněmovny Vojtěch Filip.
