Už loni v listopadu vypracovala Národní ekonomická rada vlády dokument, ve kterém radila vládě premiéra Petra Fialy (ODS), jak snížit deficit státního rozpočtu. Uniklé návrhy ministerstva financí, o kterých o víkendu informovala Česká televize, ale ukazují, že by se vláda mohla vydat jinou cestou. A to zvýšením daně z přidané hodnoty u vybraných položek, například u vodného a stočného, točeného piva nebo vstupenek na sportovní a kulturní akce.
Členové ekonomické rady před tímto krokem varují, protože podle nich není vhodná doba pro zvyšování daní. "K němu má docházet během hospodářského růstu, kdy je ekonomika na vrcholu cyklu. Nemůžeme nad tím uvažovat teď, když jsme naopak na jeho dně," vysvětlil ekonom Dominik Stroukal.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však upozorňuje, že návrh o zvýšení daní není finální, ale jde pouze o propočítání rozpočtových dopadů nejrůznějších možností. Premiér Fiala prohlásil, že uniklé pracovní podklady nejsou relevantní a finální návrhy úspor oznámí vláda zhruba za měsíc.
Sociolog a další člen rady Daniel Prokop upozorňuje, že se v Česku vybírá v porovnání s jinými zeměmi málo na daních, zhruba 34 procent hrubého domácího produktu. Průměr v Evropské unii je přitom přes 40 procent. V předchozích letech se situace navíc zhoršovala. "Od roku 2020 stát ztratil v oblasti daní asi 150 miliard korun. Svou roli v tom hraje zrušení superhrubé mzdy či daně z nabytí nemovitosti," říká Prokop.
Kdyby změny připravené ministerstvem financí začaly skutečně platit, šlo by o největší změnu daně z přidané hodnoty za posledních osm let. Místo dosavadních tří sazeb, které jsou ve výši deseti, patnácti a jednadvaceti procent, by zůstaly jen dvě - základní jednadvacetiprocentní a snížená čtrnáctiprocentní.
Z desetiprocentní daně na 21 procent by se například dostaly ubytovací služby, vodné a stočné, teplo, opravy obuvi nebo sportovní a kulturní akce. Z 15 procent na 21 procent by se dostal sběr a přeprava komunálního odpadu nebo palivové dřevo. Z deseti procent na čtrnáct by daň z přidané hodnoty narostla u léků, veřejné dopravy, bezlepkových výrobků nebo stravovacích služeb.
Prokop i Stroukal uznávají, že v dosavadních kategoriích jsou skutečně položky, které by bylo vhodné přesunout. "Řezané květiny, pivo nebo kadeřnické služby jsou nesmyslně v nižších sazbách, u nich musí dojít k zařazení do jednadvacetiprocentní sazby," řekl Prokop. Aby se u těchto položek platila snížená daň, totiž podle něj není opodstatnitelné. Stát by navíc díky tomu vybral jednotky miliard ročně.
Podle Stroukala je nutné se podívat, komu snížená sazba u určitých položek pomáhá. Například by se zaměřil na to, zdali by se měly menší daně odvádět u kadeřníků, solných jeskyní či saun. "Nemáme žádná data k tomu, jestli u nich snížená sazba funguje jako sociální program. Na to bychom se měli podívat, aby se nakonec neukázalo, že to více pomáhá bohatým než chudým," řekl Stroukal. Naopak u vodného a stočného ale považuje sníženou sazbu za opodstatněnou, protože zvýšení daní u nich by se nejvíce dotklo nízkopříjmových osob.
Národní ekonomická rada už loni v listopadu navrhovala zaměřit se na státní výdaje, které jdou podle ní snížit. Doporučila například zrušit státní podporu stavebního spoření, o čemž vláda momentálně uvažuje. Mezi navrhovanými změnami je i snížení počtu vězňů, snížení podpory v nezaměstnanosti, zefektivnění práce státních zaměstnanců či snížení dotací v zemědělství.
Podle Prokopa se ve zbytečných výdajích pohybuje kolem 100 miliard korun. "Pokud chceme více investovat do obrany, vzdělávání či infrastruktury, musíme se nejprve zaměřit na nadbytečné peníze ve složité administrativě, nesmyslné dotace v zemědělství, přehnanou podporou spoření a podobně," uvedl.
