V parlamentních kuloárech se uprostřed boje proti koronaviru a debat o rozpočtu na příští rok řeší ještě jeden konflikt, který určí budoucnost Česka na několik dalších desetiletí.
Vláda Andreje Babiše totiž rozhodne, zda dovolí, aby se do tendru na dostavbu elektrárny Dukovany za minimálně 160 miliard korun mohly přihlásit ruské a čínské firmy. Mezi uchazeči je ruská společnost Rosatom, kterou favorizuje prezident Miloš Zeman. Na zakázku by ráda dosáhla i čínská státní firma China General Nuclear Power.
Proti tomu zatím naposledy vystoupili ve čtvrtek zástupci Pirátů, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Nechtějí, aby už v pátek sněmovna projednávala nový zákon o přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice bez toho, aniž by vše probral bezpečnostní výbor - právě s odkazem na riziko účasti ruské a čínské firmy v tendru o Dukovany.
Mimořádné páteční zasedání sněmovny svolala druhá část opozice - zástupci KSČM a SPD, kteří jsou dlouhodobě proruští.
"Nemůžeme vystavit Českou republiku bezpečnostním rizikům. Proto jsme přesvědčeni, že už na začátku mají být ze soutěže vyřazeny firmy z Ruska a Číny. Je to poctivé udělat hned na začátku, vyslyšet, co nám veřejně říkají různé tajné služby. Vidíme tam jasné bezpečnostní riziko," upozornil předseda ODS Petr Fiala a podobně reagovali zástupci dalších zmiňovaných stran.
Podle šéfa hnutí STAN Víta Rakušana vládní strany se zákonem nesmyslně spěchají. "Dokud nebudeme mít možnost hovořit na bezpečnostním výboru třeba se zástupci Bezpečnostní informační služby a dalších institucí, nebudeme mít jasné bezpečnostní záruky, je nesmysl zákon o nízkouhlíkové energetice na plénu projednávat," řekl.
Vláda: Jak to vyřešíme, je tajné
České tajné služby varují, že v případě účasti Rusů a Číňanů se Česko stane vydíratelné. Na rizika upozornila i pracovní skupina složená z expertů ministerstev vnitra a zahraničí, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenského zpravodajství a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.
Vláda ovšem doteď zákonodárcům odmítá říci, jak bezpečnostní hrozbu vyřeší s odkazem na to, že je to tajné. To vše ve chvíli, kdy sněmovna má v pátek hlasovat o návrhu zákona o přechodu k nízkouhlíkové energetice. Tomu kritici přezdívají "lex Dukovany" a řeší právě financování stavby jaderné elektrárny, která se dle expertů může prodražit i několikanásobně. ČEZ, který ji bude budovat, to ale podle navrhovaných paragrafů dostane od státu kompenzováno.
Ve středu vládu vyzval senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost k tomu, aby promítla bezpečnostní rizika, před nimiž varují tajné služby, do zadání tendru a předem z něj vyloučila Rusko i Čínu. "Už jen jejich samotná účast je riziková," stojí mimo jiné v usnesení.
Reaguje tak mimo jiné i na dopis premiéra Andreje Babiše, který senátorům na jejich dotazy odepsal, že bezpečnostní otázky přípravy nových jaderných bloků v Dukovanech jsou v režimu utajení, a tudíž nemůže členům Senátu sdělit, jak se vláda s varováním vlastních tajných služeb vyrovnala.
"Držet bezpečnostní garance občanů ČR v režimu utajení před senátory Parlamentu ČR je v příkrém rozporu se zásadou parlamentní kontroly a s platnými zákony," uvádí usnesení, které má Aktuálně.cz k dispozici.
Mohou Česko vydírat, varuje BIS
Senátoři zároveň zdůrazňují, že se podmínky pro nalezení partnera Česka na desítky let dějí mimořádně narychlo. Je totiž možné, že polostátní společnost ČEZ, která tendr nakonec vypíše, tak učiní ještě do konce letošního roku.
"Nechci, aby byly Dukovany časovanou bombou! Vláda by do tendru neměla zvát Rusko a Čínu. Požadujeme po vládě podklady o bezpečnostních garancích tendru," uvedl předseda zahraničního výboru Senátu Pavel Fischer.
Například BIS varuje před ruskou a čínskou účastí v energetice ve své týden staré výroční zprávě za loňský rok. Dostavbu Dukovan přímo nejmenuje, nicméně ukazuje na strategické energetické projekty. "Mohlo by dojít zejména ke zneužití přístupu k velkému objemu citlivých informací (osobních, ekonomických, bezpečnostních) či vytvořením závislosti na dodávkách od rizikového dodavatele a následným podmiňováním dokončení projektu ekonomickými, politickými nebo bezpečnostními požadavky," varuje kontrarozvědka.
Někteří z opozičních poslanců podepsali už letos v říjnu výzvu vládě. Žádali v ní rovněž o zamezení přístupu čínských a ruských firem k tendru. "Vzhledem k tomu, že jaderná elektrárna představuje kritickou infrastrukturu státu a dostavba nového bloku je zcela bezprecedentním závazkem na desítky let, považujeme účast těchto společností v tendru za vážné ohrožení bezpečnosti a suverenity České republiky," píší ve výzvě a poukazují na to, jak nebezpečnou politiku praktikují zmiňované země.
"Rusko i Čína mnohokrát prokázaly, že kvůli totalitní povaze svých režimů neváhají využít obchodních vazeb k nátlaku na jiné státy. Rusko je využíváním energetiky coby geopolitického nástroje přímo pověstné, opakovaně svým sousedům vyhrožuje utažením kohoutků nebo politicky motivovaným zvyšováním cen. A u Číny stačí, aby se některý z politiků země vyjádřil kriticky k politice Pekingu, a hned je na stole hrozba trestání firem," konstatují senátoři a poslanci.
Nikoho vyřazovat nebudeme, avizoval v Dukovanech Havlíček
Samotní členové vlády, stejně jako zástupci ČEZ, odmítají prozradit, jak se s bezpečnostními hrozbami v tendru vypořádají. Nevysvětlil to dosud nejen Babiš, ale ani vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl, který vystoupil na senátním zahraničním výboru.
Že by přání opozičních politiků a bezpečnostních expertů ohledně vyřazení firem předem Babišův kabinet vyhověl, ale není pravděpodobné. Místopředseda vlády a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) naopak v minulých měsících několikrát tvrdil, že vláda ani přes varování tajných služeb nikoho vyřadit nenařídí. Argumentuje především snahou dosáhnout co největší konkurence mezi uchazeči, a tím i nízké vysoutěžené ceny.
"Nikoho z tendru předem vyřazovat nebudeme. Chceme, aby se maximálně zasoutěžilo o cenu, chceme, aby výběrové řízení bylo férové. Bezpečnostní faktor tam je, nicméně musíme sledovat i kritéria ekonomická," prohlásil například letos v srpnu přímo v Dukovanech.
Stavba nového bloku Dukovan
- O obří zakázku na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany mají kromě ruského Rosatomu a čínské firmy China General Nuclear Power zájem další čtyři společnosti: francouzská EDF, jihokorejská KHNP, americká Westinghouse a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea.
- Dle plánu by dostavba měla přijít na 160 miliard korun. Experti ale varují, že všechny dosavadní projekty stavby jaderných elektráren ve Finsku, Francii či Velké Británii se výrazně prodražují a zdaleka tak nemusí jít o konečnou částku.
- Na financování výstavby se podle původní dohody český stát měl podílet zhruba 70 procenty, zbylých 30 procent měla zaplatit polostátní energetická společnost ČEZ. Nakonec ale zřejmě bude celou stavbu financovat stát.
- Investice do jaderné elektrárny se bude následně splácet z výnosů z prodané elektřiny. Čím dražší stavba bude, tím více potom čeští spotřebitelé za elektřinu z jádra zaplatí. Dle vlády by ale měli naopak ušetřit.
- Začátek stavby se plánuje na rok 2029, plné spuštění o osm let později.
Havlíček v minulosti argumentoval, že problematické uchazeče je možné vyloučit až dodatečně. Takové možnosti ale vnitro a tajné služby, které zadávací podmínky hodnotily, považují za naprosto krajní.
"Jednak by jejich využití znamenalo značné ztráty finanční, ztrátu času i důvěry ve schopnost státu zajistit tento důležitý projekt, jednak by jejich využití zřejmě znamenalo zahájení řady soudních sporů a/nebo arbitráží. Jsou to tedy nástroje poměrně neefektivní, neboť možnost vlády je využít bude při zvážení jejich důsledků velmi snížena," stojí doslova v připomínkovém dokumentu, o němž jako první informoval Radiožurnál.
Aktuálně.cz má analýzu rovněž k dispozici a zveřejňuje ji v galerii úvodu tohoto článku. Podle analýzy zadávací dokumentace na tendr ke stavbě nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany dostatečně nezohledňuje bezpečnostní zájmy státu.
"Za optimální a jediný skutečně bezpečný postup pro zajištění bezpečnostních zájmů státu v souladu s dokumenty schválenými vládou považuje pracovní skupina neoslovit v tendru uchazeče identifikované ve vládních dokumentech jako rizikové. Tento postup pracovní skupina doporučuje. Pokud budou osloveni i rizikoví uchazeči, manévrovací prostor pro jejich odmítnutí bude výrazně menší než v současnosti. Pokud by byl vybrán rizikový uchazeč jako vítěz, tak by se riziko naplnění hrozeb uváděných ve vládou schválených dokumentech výrazně zvýšilo," dodává analýza.
Proti vyloučení Rusů a Číňanů se staví Zeman
Silným zastáncem dostavby Dukovan je prezident Miloš Zeman. Když byl v Dukovanech v roce 2017, tak sdělil, že by nebyl proti tomu, kdyby zakázku dostali Rusové i bez výběrového řízení.
Když pak Zeman jednal letos v červnu se svým expertním týmem, a to za účasti ministra Havlíčka, dal najevo, že žádné vyřazování by podle něj nemělo nastat. "Expertní tým odmítl ideologická kritéria při vyhlašování tendrů na významné stavby," napsal tehdy na Twitteru prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Zeman opakovaně vystupuje proti kontrarozvědce BIS, která je jedním z klíčových hráčů varování před účastí Ruska a Číny v jaderném tendru. Aktuálně.cz už upozornilo, že prezident najal bývalého šéfa analytiky BIS Jiřího Roma, který z kontrarozvědky odešel. Zeman následně prohlásil, že Rom vypracoval materiál shrnující údajná pochybení ředitele BIS Michala Koudelky a Babiš by ho měl odvolat. Premiér to zatím odmítá.
Babišovi a Hradu pomáhají komunisté a SPD
Prezident dává dlouhodobě najevo své sympatie k Rusku a Číně stejně jako předseda KSČM Vojtěch Filip. Komunisté využívají toho, že mají vůbec největší vliv na vládu za posledních třicet let. Bez hlasů poslanců KSČM by totiž vláda v minulých měsících neprosadila řadu svých návrhů. I v těchto dnech je vláda závislá na komunistech, protože je potřebuje k tomu, aby mohla prodloužit nouzový stav. A hlasy bude nejspíše potřebovat i při hlasování o rozpočtu na příští rok.
Předseda KSČM Filip se několikrát vyslovil pro to, aby se o zakázku mohli ucházet všichni zájemci. "Považuji to za docela drzost," reagoval na říjnovou výzvu senátorů a poslanců vládě. Podle Filipa není důvod někoho z tendru vyřazovat. "Za dopisem je více ideologie než hájení národních zájmů," tvrdil.
Na stranu ruských a čínských firem se postavila také SPD, která má předsedu hospodářského výboru Radima Fialu. Když někteří poslanci výboru navrhovali vyřazení firem, Fiala se k nim nepřipojil.
"Z ministerstva průmyslu i od jednotlivých poslanců zaznívalo, že vyřazení některých firem by znamenalo zúžení tendru na tři společnosti. Pokud by udělaly kartel, tak by nás vybudování Dukovan mohlo stát několikanásobně víc, mohlo by se velmi prodloužit a znamenalo by to, že by na to nejvíc doplatili čeští občané, kteří by platili elektrickou energii velmi draze," prohlásil Fiala, který je místopředsedou SPD.
Příprava jaderného tendru se tím ale může ocitnou v právním vakuu. ČEZ totiž chce tendr vypsat mimo režim zákona o veřejných zakázkách a stanovit vlastní pravidla soutěže. To sice paragrafy dovolují, ale jen v případech, kdy pro to existují relevantní bezpečnostní důvody.
Není ovšem jasné, zda při současné podobě zadávací dokumentace právě podmínku bezpečnostních důvodů vláda dokáže obhájit. Vláda se totiž chystá oslovit právě ty uchazeče, kteří jsou dle tajných služeb hrozbou. Upozornil na to i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v doprovodném stanovisku k výše citovaným připomínkám, které vnitro zaslalo ministerstvu průmyslu.
