Jak nedostavovat Dukovany. Maďarská elektrárna ukazuje rizika spolupráce s Rusy

Prezident Miloš Zeman uváděl maďarskou jadernou elektrárnu Paks jako příklad toho, proč je výhodné nechat Rusy dostavět české Dukovany. Tuzemské bezpečnostní složky ale Paks vidí jako odstrašující příklad.
Jaderná elektrárna Dukovany.
Jaderná elektrárna Dukovany. | Foto: Jakub Plíhal

Podle několika zdrojů deníku Aktuálně.cz právě maďarským scénářem ilustrují, že svěřit dostavbu jaderné elektrárny Dukovany ruské státní firmě Rosatom znamená zásadní závislost na Rusku. Klíčová zakázka má přitom být vypsaná do konce roku.

Podobný tendr, jaký nyní připravuje Česko, měl původně určit i to, kdo dostaví dva bloky maďarské atomové elektrárny Paks. Na obřím obchodu se ale před šesti lety, v lednu 2014, nakonec překvapivě dohodl maďarský premiér Viktor Orbán (Fidesz) přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Pokud by jadernou elektrárnu Dukovany dostavoval ruský Rosatom podobně jako v Maďarsku, podle zdrojů z bezpečnostní komunity by tím Rusové získali zásadní páku na český stát. To vše v době, kdy jsou vztahy s Českem výrazně vyhrocené. 

Projekt v ruské režii na toku Dunaje asi 100 kilometrů jižně od Budapešti se za poslední roky stále víc protahuje a prodražuje. Rosatom má zároveň problémy s dodržováním bezpečnostních standardů. Maďaři proto nyní musí řešit, kde vezmou elektřinu, než bude elektrárna hotová. Kritici tvrdí, že nejasné podmínky kontraktu jsou nevýhodné a dostavba reaktorů přestává dávat jakýkoliv ekonomický smysl. 

Česká vláda na rozdíl od té maďarské nepočítá s tím, že by zakázku za předpokládaných 160 miliard korun zadala bez tendru, tedy mezivládní smlouvou, jako se stalo v Maďarsku. Toto řešení jako ideální variantu prosazoval prezident Zeman.

Česká vláda ale zároveň chce využít výjimku ze zákona o veřejných zakázkách a vypsat do konce letošního roku obchodní soutěž s vlastními pravidly. Jejím zadavatelem by byl ČEZ. Zmíněný zákon takovou variantu umožňuje v případech, že existují relevantní bezpečnostní důvody a k dispozici není jiné řešení. 

Stavba nového bloku Dukovan

  • O obří zakázku na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany mají kromě ruského Rosatomu a čínské firmy China General Nuclear Power zájem další čtyři společnosti: francouzská EDF, jihokorejská KHNP, americká Westinghouse a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea. 
  • Dle plánu by dostavba měla přijít na 160 miliard korun. Experti ale varují, že všechny dosavadní projekty stavby jaderných elektráren ve Finsku, Francii či Velké Británii se výrazně prodražují a zdaleka tak nemusí jít o konečnou částku. 
  • Na financování výstavby se podle původní dohody český stát měl podílet zhruba 70 procenty, zbylých 30 procent měla zaplatit polostátní energetická společnost ČEZ. Nakonec ale zřejmě bude celou stavbu financovat stát.
  • Investice do jaderné elektrárny se bude následně splácet z výnosů z prodané elektřiny. Čím dražší stavba bude, tím více potom čeští spotřebitelé za elektřinu z jádra zaplatí. Dle vlády by ale měli naopak ušetřit.
  • Začátek stavby se plánuje na rok 2029, plné spuštění o osm let později.

Kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) nepočítá s tím, že by někoho z uchazečů vyloučil, ČEZ argumentuje tím, že by se kvůli tomu mohla zvýšit cena vítězného návrhu. Šanci na úspěch tak má právě i Rusko nebo třeba Čína, před čímž bezpečnostní složky varují. 

Vítěz tendru by měl být podle aktuálního plánu známý v roce 2022. K výsledku se bude vyjadřovat také vláda. Pokud by vyhrál ruský Rosatom, vláda by mohla potenciálně rozhodnout, že firmu vyloučí a zakázku svěří až druhému zájemci v pořadí. 

Takové rozhodnutí ale bude až na příštím kabinetu. Jmenovat jej bude stále prezident Zeman, který má mandát až do roku 2023. Miloš Zeman je příznivcem právě ruského Rosatomu. Na maďarskou elektrárnu Paks se jel podívat osobně a při jmenování současného ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka se pak nechal slyšet, že doufá, že tendr "nebude zatěžován žádnými ideologickými předsudky".

Další variantou, kterou nyní Česko řeší, by bylo podle bezpečnostních složek problematickému ruskému zájemci zabránit pouze v přístupu k zakázkám na některý ze základních systémů elektrárny. Za praktičtější tuto možnost považuje například manažer ČEZ Pavel Cyrani. "Jde o to, pohlídat si klíčové prvky, jako je IT, systém ochrany, kontroly a řízení. A také se vyhnout tomu, abychom byli závislí na jediném dodavateli paliva," uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz. "Se státem uzavřeme smlouvu, která mu umožní, aby vznášel takové výhrady, jež mohou vést až k vyloučení," dodává nicméně Cyrani. 

Zdroje z bezpečnostní komunity ale upozorňují, že i v tomto případě, pokud by Česko Rusy nepustilo do klíčových systémů elektrárny, jako generální dodavatel by měli v rukou energetickou budoucnost země. 

Zpoždění, které se prodraží

Do jaké závislosti na Rusku může stavba tak náročného projektu, jakým je jaderná elektrárna, Česko dostat, ilustruje právě případ Maďarska. Mezivládní smlouva Orbána s Putinem určila, že ruský státní podnik Rosatom dva bloky - takzvaný Paks II. - dostaví za 12,5 miliardy eur, podle aktuálního kurzu je to asi 334 miliard korun. Z toho 80 procent (tedy deset miliard eur) si navíc Budapešť půjčuje v Moskvě, s ročním úrokem mezi 3,95 a 4,95 procenta. 

"Výstavba měla původně začít v roce 2018, Rusové ale zatím ani nepožádali o povolení ke stavbě. Jeho samotné vyřízení trvá asi rok a půl, stavět tak začnou nejdříve v roce 2022," říká pro Aktuálně.cz Benedek Jávor, bývalý maďarský opoziční poslanec, člen Evropského parlamentu a nyní zástupce budapešťské radnice v Bruselu.

Podle nedávného vyjádření Jánose Süliho, ministra bez portfeje, který má projekt za vládu na starosti, by se stavět mohlo začít na začátku příštího roku.

Hlavní příčinou zpoždění je fakt, že Rosatom nesplňuje bezpečnostní kritéria stanovená evropskými a maďarskými pravidly pro jadernou energetiku. Maďaři si proto v Bruselu vyjednali jejich zmírnění, aby mohli začít aspoň s přípravnými stavebními pracemi. 

Z úplně stejného důvodu přitom nabírá zpoždění také druhý jaderný projekt, který Rusové v Evropě staví, finská elektrárna Hanhikivi. "Je to jeden z riskantních faktorů spolupráce s Ruskem. Ukazuje se, že mají problém budovat v souladu s evropskými standardy, a také to, že se nedokážou poučit z už existujících případů," upozorňuje Benedek Jávor.

Kromě členů maďarské vlády byl právě Jávor jedním z prvních, kdo získal přístup k jinak utajované smlouvě mezi Maďarskem a Ruskem. Přístup k ní si vymohl u soudu, po řadě odvolání je od března loňského roku dostupná s výjimkou některých pasáží veřejně. 

"Za posledních 30 let nikdo v Maďarsku nestavěl jadernou elektrárnu. Nikdo tedy neví, jak na to, zatímco Rosatom v tom má praxi," popisuje Jávor, co ze smlouvy zjistil. Jedním z problémů, které tak musel během soudního procesu řešit, byla například skutečnost, že smlouva existovala jen v ruské a anglické verzi.

"Zjevně byla připravená a sepsaná v Rusku, vládou a Rosatomem," je přesvědčený Jávor. "Bál jsem se, že když soud prohraji, budu překlad muset zaplatit, jsou to tisíce a tisíce stran," míní. 

Kalkulovat se správnými čísly

Podle Benedeka Jávora kromě průtahů se samotnou stavbou existují další závažné důvody k obavám, že celkový projekt bude nakonec stát maďarskou vládu, a tedy i daňové poplatníky mnohem víc peněz, než bylo původně plánováno.

"Za prvé, vláda při vypracovávání vlastních analýz kalkulovala s cenami elektřiny, které neodpovídají reálné situaci na evropských trzích. Za druhé, nezávislé analýzy ukazují také to, že cena elektřiny z Pakse bude naopak skoro dvakrát vyšší, než tvrdí vláda," vysvětluje. Podle něj je tohle jeden z aspektů, ve kterém je potřeba dohlížet na transparentní přístup vlád, které nyní staví nové bloky atomových elektráren, včetně Dukovan. 

Příčin prodražování projektu Paks II. je několik. Kromě zpoždění souvisí právě se způsobem jeho financování, tedy úvěrem od Ruska. "Projekt je financován v eurech, přičemž v ceně není zohledněna změna směnného kurzu. Od doby, kdy se smlouva uzavřela, maďarský forint proti euru výrazně oslabil. Rusům musíme splácet taky v eurech, takže maďarská vláda bude muset doplatit rozdíl. Náklady na financování projektu se jenom tímhle zvedly o 15 až 20 procent. A v Maďarsku se o tom vůbec nemluví," popisuje Jávor. 

Vloni Maďarsko zažádalo o změnu pravidel, za jakých musí Rusku peníze splácet. Za současných podmínek by mělo začít posílat peníze zpět v roce 2026, nyní žádá o odklad až po skutečném zprovoznění celé elektrárny. Což podle Jávorova odhadu může být až o deset let později. Není jasné, jestli Rusové žádost odsouhlasí. 

Kromě specifického maďarského financování je ale pro Česko relevantní další problém, který nyní zemi kvůli dalšímu zpožďování projektu hrozí: vláda v Budapešti ve svých strategických plánech na zabezpečení dodávek elektřiny pro zemi počítá s tím, že nové bloky budou hotové už za pět až sedm let. Kvůli výraznému zpoždění je budou muset kompletně změnit. 

Oligarchové ostrouhají

"Dostavba Pakse Rosatomem byla politické rozhodnutí," je přesvědčený opoziční politik Jávor. "Také jsme původně měli velké množství zájemců, včetně Američanů, Francouzů, Jihokorejců, Číňanů nebo japonsko-francouzského konsorcia. Podle mých zdrojů to, že zakázku nakonec narychlo dostali Rusové, překvapilo i úředníky, kteří tendr připravovali," popisuje varovný scénář Jávor. 

Maďarský premiér Viktor Orbán o projektu s ruskou účastí hovoří jako o "národní prioritě", kritici naopak varují, že neférová smlouva neúměrně navyšuje závislost středoevropské země na vůli Kremlu.

Původní pravidla pro výstavbu počítala s tím, že asi 40 procent všech prací na elektrárně by měly odvést maďarské firmy. To ale narušila Evropská komise svým požadavkem, kterým povolení svěření celé zakázky Rosatomu podmínila. Po Maďarsku chtěla příslib, že tito subdodavatelé budou vybíráni v evropských soutěžích. 

V nich už uspěl například německý Siemens nebo francouzský Alstom, maďarské firmy, které často nemají s jadernou technologií vůbec žádné zkušenosti, jim nestačí. "Myslím, že oproti původním plánům tak na maďarské oligarchy nezbude dost," uzavírá Jávor. 

Jak šel čas s Paksem I. a II.

  • 1974: Začíná výstavba prvního bloku staré elektrárny podle sovětského modelu, do provozu je uvedena v roce 1982. Do roku 1987 byly nakonec spuštěny celkem čtyři bloky o celkovém elektrickém výkonu asi 2000 MWe. Elektrárna tak pokrývá skoro polovinu maďarské potřeby elektrické energie. 
  • 2009: Maďarský parlament rozhodl o rozšíření elektrárny o další dva bloky, celkem by měly mít výkon 1200 MWe. 
  • 14. ledna 2014: Budapešť uzavřela dohodu o dostavbě s ruským státním koncernem Rosatom. 
  • 2014-2015: Dohodou se začíná zabývat Evropská komise z důvodu obavy, zda neporušuje unijní pravidla o veřejných zakázkách a nedovolené státní pomoci. Maďarsko slibuje na dílčí zakázky vypsat soutěže pro více dodavatelů. 
  • 2017: Brusel nakonec souhlasí s maďarským záměrem. 
  • 2018: Podle původních plánů měla po získání povolení začít výstavba vlastního reaktoru. Maďarsko ale potřebné licence zatím nemá, budují se jen doprovodné stavby. 
  • Září 2021: Zatím aktuální odhad maďarské vlády pro začátek výstavby hlavní budovy reaktorů. 
  • 2022: Odhad termínu zahájení výstavby podle opozice. 
  • 2025, 2026: Původní plánovaná data dokončení prvního a druhého nového reaktoru. Maďarská opozice v tuto chvíli odhaduje jejich zpoždění o nejméně šest až deset let. 
Můžeme si vybírat ze všech dodavatelů, o kterých víme, že jsou schopni dodat podobný typ jaderného bloku. Rozhodně to není jeden, říká Drábová. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Při zásahu policie v brazilském Riu de Janeiro zahynulo nejméně 25 lidí

Při policejní akci v jednom ze slumů v brazilském Riu de Janeiro zahynulo nejméně 25 lidí. Informovaly o tom světové tiskové agentury. Policie provedla zásah v chudinské čtvrtí proti gangu Comando Vermelho, který patří k nejaktivnějším organizacím zaměřeným na distribuci drog v brazilském městě. Počet mrtvých během policejní operace patří k nejvyšším za poslední roky.

Podle agentury AFP policie zasáhla v chudinské čtvrti Jacarezinho proti skupinám, jež využívají k prodeji drog a dalším kriminálním aktivitám nezletilce. K operaci bezpečnostní síly použily vrtulníky a obrněné vozy, které posloužily k překonání barikád v ulicích. Na videozáběrech ze slumu, kde žije zhruba 40.000 lidí, jsou vidět prchající ozbrojenci a slyšet výbuchy. Agentura EFE uvedla, že operace se zúčastnilo přes 200 policistů.

"Je to nejvyšší počet mrtvých při policejním zásahu v Riu de Janeiro," uvedl šéf policie Ronaldo Oliveira. Dodal, že mezi mrtvými je jeden policista a několik vůdců drogových organizací. Podle policie drogové gangy vytvořily "takřka armádní strukturu" s desítkami ozbrojenců.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Zaorálek navrhuje, aby od 17. května mohla opět hrát divadla a směly se pořádat koncerty, rozhodne vláda

Od pondělí 10. května otevřou muzea, galerie a památky ve zbylých českých krajích, potvrdil ve čtvrtek pozdě večer ministr zdravotnictví Petr Arenberger z ANO. Jeho kolega Lubomír Zaorálek po setkání se zástupci kulturních organizací navrhuje, aby se od 17. května mohlo venkovních akcí účastnit až 700 sedících diváků a těch vnitřních maximálně 400 lidí. To by znamenalo, že v Česku po půl roce opět bude legální pořádat koncerty a divadelní představení pro diváky. "Pokud to v pondělí schválí vláda," zdůrazňuje Zaorálek.

Podle něj by se pak v týdnu od 24. května kapacita mohla zvýšit až na 1000 lidí venku a 500 uvnitř. Sály by ale směly být plné vždy maximálně z poloviny. "Vše samozřejmě za přísných hygienických pravidel s použitím antigenních nebo PCR testů, s ochranou dýchacích cest a podobně," říká ministr.

Jednání se kromě něj a zástupců kulturních organizací zúčastnily náměstkyně ministra zdravotnictví a hlavní hygienička Pavla Svrčinová. "Jednání končí optimisticky. Konkrétně a věcně jsme se dohodli na řešení pro jednotlivé balíčky s výhledem do začátku příští sezony. Vše ještě proberou epidemiologové a předpokládám, že vláda v pondělí rozhodne o spuštění prvních akcí," říká jeden z účastníků schůzky Jan Burian, ředitel Národního divadla v Praze.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

K českým skokanům na lyžích se po 15 letech vrací úspěšný Slovinec Bajc

Po 15 letech se vrací k české reprezentaci skokanů na lyžích slovinský kouč Vasja Bajc, který v roce 2006 dovedl Jakuba Jandu k historickému triumfu ve Světovém poháru. Nahradí Františka Vaculíka, jenž po nepovedené sezoně u týmu skončil.

Devětapadesátiletý Bajc bude mít vedle reprezentace mužů na starosti také rozvoj mládežnických kategorií. "Jsem rád, poctěn a hrdý, že jsem opět získal možnost stát se hlavním trenérem českého skokanského týmu," řekl Bajc v tiskové zprávě lyžařského svazu.

Současná reprezentace v uplynulé zimě propadla. Kvůli problémům s kolenem prakticky neskákala česká jednička Roman Koudelka a po operaci vazů se chystá na návrat. Z ostatních se ve Světovém poháru dostali mezi třicítku jen dva - Viktor Polášek získal čtyři body a Čestmír Kožíšek dva.

"Po nevydařené sezoně jsme se rozhodli angažovat zahraničního trenéra. Po jednáních jsme se dohodli na spolupráci s Vasjou Bajcem, který dokonale zná nejen prostředí skoků na lyžích ve světě, ale i v České republice, kde před lety působil, a český skok na lyžích pod jeho vedením zažil jedny z největších úspěchů v novodobé historii," uvedl Janda, současný šéf skokanského úseku.

U českého týmu pracoval Bajc v letech 2004 až 2006 a Janda se v té době stal nejen králem seriálu SP, ale i vítězem Turné čtyř můstků a získal dvě medaile na mistrovství světa.

Nyní by slovinský kouč rád pozvedl české výsledky. "Které jsou daleko od těch z bohaté minulosti. Tradice skokanského sportu je v Česku velká, takže přijímám pozici hlavního trenéra i s vědomím, že cesta nahoru nebude snadná, což je pro mě velkou výzvou. Věřím, že společně s dalšími trenéry a novými věcmi můžeme přesměrovat křivku výsledků na pozitivní směr," uvedl.

Bajc, který umí česky díky tomu, že ho trénoval slavný Zdeněk Remsa, se jako kouč proslavil především u japonské reprezentace. Působil ve Španělsku, Nizozemsku, Švédsku, doma ve Slovinsku, Turecku, u americké ženské reprezentace a u maďarských skokanů.

Zahraniční trenér se k českým skokanům vrací po třech letech. V letech 2014 až 2018 trénoval národní výběr Rakušan Richard Schallert.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Hertha po výhře nad Freiburgem opustila sestupové pásmo, Darida odehrál 75 minut

Fotbalisté Herthy Berlín získali v boji o záchranu v německé lize důležité tři body za výhru 3:0 nad Freiburgem. K vítězství přispěl i český záložník Vladimír Darida, který odehrál 75 minut. Chvíli před odchodem ze hřiště obdržel žlutou kartu za faul.

O výhře Herthy rozhodli už v prvním poločase Krzysztof Piatek a Peter Pekarík, v závěru zápasu přidal třetí gól Nemanja Radonjič. Berlínský tým bodoval i ve druhém duelu po návratu z karantény, v níž byl kvůli množství případů koronaviru. Bez porážky je už pět zápasů.

Hertha opustila sestupové pásmo a z předposlední příčky poskočila na 14. místo. Navíc má k dobru utkání s posledním Schalke. Freiburgu patří devátá pozice.

Německá fotbalová liga - 30. kolo:

Hertha Berlín - Freiburg 3:0 (13. Piatek, 22. Pekarík, 85. Radonjič).

1. Bayern Mnichov 31 22 5 4 86:40 71
2. Lipsko 31 19 7 5 55:25 64
3. Wolfsburg 31 16 9 6 54:32 57
4. Eintracht Frankfurt 31 15 11 5 62:47 56
5. Dortmund 31 17 4 10 66:42 55
6. Leverkusen 31 14 8 9 51:35 50
7. Mönchengladbach 31 12 10 9 59:46 46
8. Union Berlín 31 11 13 7 47:38 46
9. Freiburg 31 11 8 12 45:46 41
10. Stuttgart 31 10 9 12 52:51 39
11. Hoffenheim 31 9 9 13 45:50 36
12. Mohuč 31 9 8 14 34:50 35
13. Augsburg 31 9 6 16 31:47 33
14. Hertha Berlín 30 7 9 14 38:49 30
15. Brémy 31 7 9 15 34:51 30
16. Bielefeld 31 8 6 17 23:51 30
17. Kolín nad Rýnem 31 7 8 16 32:56 29
18. Schalke 30 2 7 21 18:76 13
Zdroj: ČTK
Další zprávy