"Diskuse, která dnes probíhá o tom, jaký podíl investice by měl ČEZ hradit ze svého, skončila u rozhodnutí předsedy vlády (Andreje Babiše - ANO) na stoprocentním financování ze strany státu, protože dohoda nebyla nalezena," řekl Míl.
O tom, že by stát mohl stavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech financovat zcela sám mluvil už na konci ledna vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Uvedl, že je to varianta pro případ, že by zapojení energetické firmy ČEZ do placení bylo příliš drahé. Podle původních plánů se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent pak měl zaplatit ČEZ.
"My jsme potom přišli s myšlenkou, že by ČEZ se měl podílet - minimálně v těch prvních dvou etapách - to znamená příprava výstavby do zahájení výstavby, vlastním vkladem. Ale musím objektivně říct a popravdě přiznat, že ta jednání nespěla k pozitivnímu cíli," řekl ve středu Míl.
Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž řekl, že firma je připravená spolupracovat na nastavení kterékoliv z variant financování tak, aby naplňovala očekávání státu i péči řádného hospodáře pro ČEZ. "Veškeré úspory z financování se v každém případě promítnou do snížení ceny elektřiny pro spotřebitele a ČEZ z nich nijak neprofituje," dodal.
Postup Česka při financování bude závislý i na schválení ze strany EU. Míl přiznal, že koronavirová pandemie znemožnila některá jednání a přípravu řady podkladů pro Brusel zdržela. "Nejsme na kritické cestě, to v žádném případě. Ale jsme v situaci, kdy bude potřeba řadu věcí rozhodnout v historicky krátké době, abychom byli schopni se posunout dopředu," uvedl zmocněnec.
Spuštění tendru na stavbu nového dukovanského bloku podle něj nemá smysl bez politické shody. Tématem jednání mezi vládou a opozicí jsou v poslední době především bezpečnostní otázky. Část opozice mimo jiné navrhla uzákonit to, že stát by nesměl využít nabídky firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, tedy například z Ruska a Číny.
Havlíček koncem ledna po jednání se zástupci stran oznámil, že do tendru pravděpodobně nebude připuštěna Čína, Rusko ale ve hře zůstává. Další z řady politických jednání o Dukovanech se podle Míla koná tuto středu.
Model financování nového jaderného bloku v Dukovanech na Třebíčsku zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun) schválila česká vláda loni. Mezi možnými uchazeči dukovanského tendru jsou podle dostupných informací ruský Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP.
