Neoprávněná činnost pro cizí moc zůstane v trestním zákoníku, soud smetl stížnost

Neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává součástí trestního zákoníku. Ústavní soud ve středu zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení právní úpravy. Návrh podepsalo 24 senátorů, podle kterých je sporná úprava neurčitá, obecně formulovaná a zneužitelná, a navíc se do trestního zákoníku dostala jako protiústavní přílepek. Podle ústavních soudců však o přílepek nešlo.

Zároveň ústavní soudci zdůraznili principy „bránící se demokracie“. Senátora Michaela Canova (SLK) nález zklamal, dříve či později bude podle něj nová skutková podstata zneužita. „Je to jen otázka času,“ řekl Canov.

„Jsou-li odpůrci demokracie a hodnot, na kterých demokracie stojí, připraveni na ni útočit, musí být i demokratický režim připraven bránit se těmto atakům. Přezkoumávaná skutková podstata může sloužit i tomuto účelu,“ stojí v nálezu soudkyně zpravodajky Lucie Dolanské Bányaiové. Nejsou k němu žádná odlišná stanoviska.

Soudkyně zdůraznila, že právní úprava nesmí omezit svobodu projevu. „Není možné používat tu skutkovou podstatu jako nějaký žolík nebo bianco šek pro potírání nebo boj s nepříznivými nebo nevyhovujícími politickými názory a projevy,“ řekla novinářům Dolanská Bányaiová.

Soud se konkrétně zabýval dvěma částmi takzvaného lex Ukrajina VII, což je novela upravující některá opatření související s ruskou invazí na Ukrajinu. Na základě pozměňovacího návrhu poslanců, mezi kterými byl i tehdejší ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), se součástí novely staly i změny v trestním zákoníku a trestním řádu, zejména pak zavedení neoprávněné činnosti pro cizí moc jako nového trestného činu.

Podle senátorů šlo o přílepek, který nesouvisel s obsahem a smyslem novely. S tím ale soud nesouhlasil. „Podle Ústavního soudu lze najít vztah účelu pozměňovacího návrhu a účelu původního návrhu zákona právě v potřebě reagovat na bezpečnostní krizi vyvolanou invazí vojsk Ruské federace na území Ukrajiny. Ani skutečnost, že jde o obecnou skutkovou podstatu trestného činu nemířící pouze na Ruskou federaci, tento vztah nevyvrací,“ stojí v nálezu.

„Byl to zjevný přílepek, ale opravdu zjevný a jednoznačný,“ řekl Canov. Když poslanci vidí, co prošlo, budou to zkoušet znovu, doplnil advokát senátorů Jaromír Císař. Soud podle něj asi nechtěl dopustit, aby nová skutková podstata vypadla z právního řádu, protože ji považuje za potřebnou. „Musel velice zamhouřit oči a udělat velký kompromis, když připustil tak velké porušení čistoty legislativního procesu,“ uvedl Císař.

Senátoři měli výhrady také k obsahu zákona. „Neoprávněná činnost“ je podle nich neurčitý a zneužitelný právní pojem. „Jaké konkrétní jednání bude už trestné, a které nikoli?“ ptali se v návrhu.

„Ústavní soud připouští, že základní skutková podstata je formulována poměrně široce, nicméně ji lze vyložit ústavně konformním způsobem,“ reagoval soud v nálezu. Podobně jako u každého trestného činu bude zákon postihovat jen „skutky významné, tj. dosahující určité hranice společenské škodlivosti“. Možné excesy při uplatňování zákona mají korigovat obecné soudy, případně Ústavní soud.

Letos v lednu policie zadržela člověka podezřelého ze špionáže pro Čínu. Byl obviněn právě z neoprávněné činnosti pro cizí moc. „Pro mě je to jednoznačně důkazem, že loni přijatý zákon, který stanovil práci pro cizí moc jako trestný čin, má svoje opodstatnění. A že tyto hrozby nesmíme podceňovat,“ řekl k události prezident Petr Pavel.

Opozice je s rozhodnutím spokojená

Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) ve vyjádření ocenil, že soud dal za pravdu jeho bývalému kabinetu. „Obzvláště jsem rád, že soud vyzdvihl 'důležitost principu bránící se demokracie'," poznamenal Fiala.

Současná vláda, která v programovém prohlášení slibuje ustanovení zrušit, se podle vicepremiérky Aleny Schillerové (ANO) s rozhodnutím seznámí a probere ho na koaliční radě i na jednání vlády.

Předsedkyně senátorského klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová za navrhovatele stížnosti řekla novinářům, že rozhodnutí soudu respektuje. Nadále ale s odkazem na některé právníky trvá na tom, že formulace trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc je formulována vágně a je zneužitelná.

Předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra obecně poznamenal, že odpůrci schváleného znění zákonů by neměli z Ústavního soudu dělat třetí parlamentní komoru.

Předseda STAN a bývalý vicepremiér Vít Rakušan na síti X ocenil, že paragraf prošel testem ústavnosti. „Trvám na tom, že i dle informací bezpečnostních složek je nezbytný k tomu, abychom dokázali postihovat takové chování, které je přímou hrozbou pro naši bezpečnost a bylo dosud nepostižitelné,“ uvedl Rakušan.

Snahy o jeho zrušení vnímá Rakušan jako podrývání strategické bezpečnosti Česka v době zuřící hybridní války. Programové prohlášení vlády uvádí, že zákon nesmí vágními formulacemi umožnit selektivní trestání. „Proto zrušíme trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc,“ píše kabinet. Premiér Andrej Babiš (ANO) však v lednu řekl, že změnu zákona nyní koalice neřeší. „Není to na stole, uvidíme,“ dodal.

Schillerová ve středu v Poslanecké sněmovně řekla, že je nutné se nejdříve s rozhodnutím seznámit podrobně. „Budeme se o tom bavit jak na koaliční radě, tak na vládě, nebudu předjímat další postup,“ odpověděla na dotaz, jak kabinet na rozhodnutí zareaguje.

Místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček je pro upřesnění ustanovení tak, aby ho nešlo zneužít proti politickým oponentům. „Ústavní soud odkazuje na to, že se excesy vyřeší u soudů. Rozumnější bude předejít excesům novelou, a nevinné tak ušetřit od zatěžujícího soudního řízení,“ míní Vondráček.

Podle místopředsedy sněmovního bezpečnostního výboru Radka Kotena (SPD) soud legitimizoval přílepky k zákonům. „A vrátil ČR do 50. let minulého století, konkrétně zabezpečí opakování podobných procesů, jako byl veden proti Miladě Horákové,“ varoval Koten.

Člen bezpečnostního výboru Jan Bartošek (KDU-ČSL) připomněl, že zrušení paragrafu před Ústavním soudem odmítl i Babiš. „Což je v dnešní napjaté bezpečnostní situaci správné. Jen mě mrzí, že paragraf před volbami v rámci kampaně lživě kritizoval, stejně jako celou řadu jiných reforem Fialovy vlády, které nyní nicméně chce ponechat v platnosti,“ sdělil Bartošek.

Místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek napsal, že rozhodnutí soudu pokládá za správné. Připomněl, že policie v lednu obvinila podle tohoto paragrafu člověka podezřelého z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Šlo o jeho první využití. „Nedávné stíhání špiona ukazuje, že zákon má smysl. Zvlášť v situaci, kdy je Rusko vůči ČR nepřátelskou mocností, je taková právní úprava nezbytná,“ popsal šéf TOP 09.

Katerina Demetrashvili (Piráti) řekla, že soud výslovně připomněl význam obrany demokratického řádu. „Rozhodnutí vítám a doufám, že se tentokrát obejdeme bez pokusů ho zpochybňovat či znevažovat,“ uvedla pirátská poslankyně.