Praha - Tři ze čtyř Čechů si myslí, že jim sametová revoluce osobně prospěla.

Prosincová data Eurobarometru přitom ukazují, že jsme pouze jedním ze tří národů, které hodnotí pád železné opony převážně pozitivně.

Osobní výhody z něho mělo ještě 60 procent východních Němců a Slováků.

"Německé znovusjednocení je unikátní záležitost, Němci po něm dlouho toužili. Ovšem když se podíváme na všechny ostatní národy, kde vládli komunisté, tak je vidět, že my a Slováci jsme dokázali velice dobře využít příležitost po pádu želené opony," vysvětluje Jiří Herzmann kladný postoj občanů bývalého Československa k událostem, které se odehrály před 19 lety..

Bez krize a bez války

Ostatní země, které patřily k východnímu bloku, hodnotí nedávnou minulost s větší skepsí.

Žádnou výhodu nepřinesl podle Eurobarometru konec komunismu dvěma třetinám Maďarů, Estonců a Litevců, tedy občanům zemí, které zažívají vážnou ekonomickou krizi. Stejně skepticky to vidí Slovinci, kterým pád komunismu přinesl občanskou válku.

"My jsme zatím nečelili dramatickým ekonomickým problémům," připomněl Herzmann v rozhovoru pro Český rozhlas 6. Mírovou cestou bylo na rozdíl od Jugoslávie rozděleno Československo.

Také víc než polovina Poláků, Lotyšů, Bulharů ani Rumunů nevidí stejné výhody jako naprostá většina Čechů. "Nám nahrála geografická poloha k tomu, abychom dokázali příležitost využít," řekl Herzmann.

Rozpaky ve Vídni

Na druhé straně někdejší železné opony vládne ještě menší nadšení z její likvidace. Výhodná nebyla například pro čtyři pětiny Rakušanů, tři čtvrtiny Francouzů, dvě třetiny Britů, Italů a západních Němců.

Evropané už jsou méně skeptičtí, pokud odpovídají na otázku, jestli měla z pádu komunismu prospěch jejich země. I v tomto případě vidí výhody nejčastěji Češi, Slováci a východní Němci. Z pohledu své země vítá pád železné opony také většina Poláků, Maďarů, Estonců, Litevců, západních Němců, Skandinávců a Holanďanů.

Budoucnost stále temná

Češi jsou spokojení při pohledu na minulost, přesto neopustili svou tradiční skepsi, pokud jde o vyhlídky do budoucna. "Jsme tradičně ostražitý národ," vysvětlil Herzmann, že rozpor je pouze zdánlivý. Upozornil, že v dobách komunismu jsme byli nespokojeni ještě mnohem víc.

Dnes pouze 16 procent Čechů očekává, že se jejich život v příštím roce zlepší, a v tom se neliší od sousedů z Německa či Rakouska. Jde o větší pesimismus, než Češi projevili loni, když se báli reformy veřejných financí.

Ještě víc roste skepse v zemích, kde už vážné potíže začaly, vedle Maďarska a Litvy ještě v Irsku.
Dobrou náladu před krizí neztratily skandinávské země a Holandsko. Například jen 6 procent Švédů a 7 procent Dánů očekává, že se jim napřesrok bude žít hůře. Vesměs jde o národy, které také na Západě hodnotí pád komunismu nejvíc pozitivně.