Aktuálně.cz: Jak jste se dostal k politice? Dlouho jste se v obci nijak neprojevoval, nebyl jste nikdy zastupitelem.
Radek Koten: Vždycky jsem toužil podnikat, s čímž jsem začal tři roky po revoluci. Časem mě oslovila výpočetní technika, v roce 2000 jsme založili firmu OK Comp, která se dodnes věnuje zejména servisu a prodeji výpočetní techniky. Více než 20 let jsem pak dával čas výhradně svému podniku a rodině. Až někdy v letech 2011 až 2013 jsem začal politiku více sledovat a líbily se mi názory a vystupování pana Okamury. V létě roku 2015 jsem si na dovolené v Chorvatsku prohlížel čerstvě vzniklý web jeho hnutí. To, co on už v roce 2013 říkal o migraci, se do puntíku v roce 2015 začalo naplňovat. Zároveň ve mně zrála nespokojenost s poměry a rozhodnutí se začít na politice nějak podílet. Brzy poté, ještě v roce 2015, jsem do hnutí vstoupil.
Jak se vám povedl tak rychlý vzestup?
Vyplnil jsem přihlášku a jel na první krajskou konferenci do Jihlavy, kde už byl pan Fiala. Ten nám vysvětlil, co, kde, jak a proč se děje, a od té doby jsem v kraji začal pro hnutí pracovat. Pak jsem se stal okresním koordinátorem ve Žďáru nad Sázavou, přišla kandidatura do krajských voleb v roce 2016 a nyní do Poslanecké sněmovny.
Facebookové skupiny přátel Ruska, nepřátel USA, NATO, EU atd., jejichž jste členem, představují vaše názory?
Nehodlám spekulovat, jestli je nějaký web proruský, nebo protiruský, americký, protiamerický. Ale žijeme snad v demokracii, tak si může každý svobodně vybrat a vytvořit názor.
Radek Koten (52)
Koten se narodil v roce 1965, vystudoval Střední elektrotechnické učiliště s maturitou v Lipníku nad Bečvou, od roku 1992 podniká. Je jednatelem firmy OK Comp, která sídlí ve Ždírci nad Doubravou, a zabývá se servisem a prodejem výpočetní techniky i budováním bezdrátových a kabelových sítí. Žije ve Vojnově Městci na Žďársku. Zastává post 2. místopředsedy Regionálního klubu SPD Kraje Vysočina. V krajských volbách v roce 2016 kandidoval jako člen hnutí SPD za koalici se Stranou Práv Občanů do Zastupitelstva Kraje Vysočina, ale neuspěl. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl za hnutí SPD zvolen poslancem v Kraji Vysočina, a to z pozice lídra kandidátky. Minulý týden se stal předsedou bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny. Je ženatý, má ženu Radku, syna Stanislava a dceru Anetu.
Jaký jste si tedy vybral vy? Východ, nebo Západ? Po roce 1989 se to zdálo jednoznačné, dnes to některé strany, jako třeba vaše, relativizují. Říkají, že je to skoro jedno, USA mají své chyby, Rusko zase dobré stránky, máme prý být někde mezi. Ale to už se nám vymstilo. Nezdá se vám, že se musíme držet Západu, i když není bez chyb?
V letech 1938 a 1939 jsme měli za spojence Západ a viděli jsme, jak se k nám zachoval, jak dopadla mnichovská dohoda. Nyní jsme v NATO a v současné situaci, kdy je naše armáda jen drahý expediční sbor, nemá cenu z té euroatlantické vazby vystupovat. A doufám, že v případě konfliktu - a nikdo si ho nepřeje - nebudeme opět obětováni.
Ale máme i zkušenost z roku 1968.
Jistě. To byl exces z druhé strany. Třeba Rakousko není členem NATO a nijak je to bezpečnostně nelimituje, Švýcarsko má jen svoji armádu. Pro nás je důležité, aby se bojeschopnost naší armády neomezovala jen na zahraniční mise.
Pan Okamura dokonce doporučuje do budoucna vystoupit z NATO, bránit se sami. Nepřipadá vám to naivní, nereálné? Nemáme přece jen o dost jinou pozici než Švýcarsko i Rakousko?
My chceme, abychom hlavně spolupracovali se státy V4, to jsou země nám velmi blízké, lze to rozšířit i na bývalé součásti Rakouska-Uherska, jako je Chorvatsko, Slovinsko, Bosna a Hercegovina a samozřejmě Rakousko, možná i Itálie. Tady některé strany říkají "jedině Západ", jiné zase "jedině Východ", my ale říkáme "jedině Česká republika". Plus spolupráce suverénních států, zejména těch nám nejbližších.
Unii lze vyčítat leccos, nicméně zajistila Evropě klid a mír. Už více než 70 let nebyla v Evropě válka, neměli bychom to oceňovat?
Určitě. My se ale musíme podívat na ty zkušenosti, které teď mají státy na západ od nás. Obrovské přistěhovalectví do států jako Británie, Francie, Německo přineslo teroristické útoky, ve Francii je dva roky výjimečný stav. To tady nechceme.
Nebojíte se, že v případě rozpadu unie vzniknou zase nepřátelství, která známe z doby před druhou světovou válkou?
Velmi rozdílně bych hodnotil bývalé EHS, což bylo několik států přibližně hospodářsky vyrovnaných, ale takto široce pojatou Evropskou unii nepovažujeme za šťastnou. Třeba když vidíme, kam vedly dotace v Řecku, které je na tom hospodářsky velice špatně.
Jistě, dotace, jejich smysl, rozdělování, o tom lze vést spory, ale podívejte se třeba na Polsko, co díky nim vybudovalo, jak se proměnila tamní infrastruktura.
Velký problém unie je také nikým nevolená komise, tam se o demokracii nelze bavit. Nebo Lisabonská smlouva, to byl asi nejhorší dokument v historii EU a vůbec se nelze divit Václavu Klausovi, že ji nechtěl podepsat.
Kotenovy zájmy
Jako mladík četl Marka Twaina, Miloslava Švandrlíka. Poslouchal i Šimka s Grossmanem, jejich Návštěvní dny, jejich povídky považuje za skvělé, má rád i filmy Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka, Divadlo Járy Cimrmana, často si pouští jejich CD. Jeho oblíbenou kapelou je Kabát, má rád i Karla Kryla, nedávno navštívil i koncert kapely Ortel.
Stále neodpovídáte na otázku, zda pro vás neplatí ani to, že EU je zárukou, že už spolu v Evropě nebudeme válčit.
Pokud vidíme evropskou armádu Frontex, tak mi řekněte, co dělá.
Ten snad nemá bránit tomu, aby spolu válčily Francie s Německem.
Dobře, ale snad by mohl zabezpečit hranice tak, aby sem neproudily miliony nelegálních imigrantů. On na to naprosto rezignoval. A pro nás je to signál, že i kdyby měla EU tisíc armád, stejně nás nebude bránit.
Chcete tím říci, že je to nespolehlivé uskupení vůči vnějšímu nepříteli. Ale já se vás ptám na vztahy a mír uvnitř unie. Tam byly vždy největší historické průšvihy, tady vznikly světové války, ve kterých umíraly miliony lidí.
No vzhledem k tomu, jaké jsou zkušenosti s Frontexem, tak nevěřím, že nás EU ubrání.
Stejně nevěříte NATO, a proto chcete vystoupení.
My chceme ke každému tématu referendum, kdy by bylo kvórum 100 tisíc podpisů. Ať si to rozhodnou občané. Nemyslím si, že by třeba Švýcaři hlasovali o nesmyslech nebo nezodpovědně.
Nepropracovávali se oni k podobnému typu demokracie nepřerušovaná staletí?
Já bych naše občany nepodceňoval. Oni si umí rozhodnout, co chtějí.
Vláda nebo parlament by také mohly iniciovat jeho vznik?
Ano, jistě. A mohla by být současně s volbami, třeba dvě tři referenda, aby se to neprodražovalo.
Je něco, co byste z referend vyčlenili? Třeba ve Švýcarsku lidé nehlasují o daních, samozřejmé bývá, že se nehlasuje o lidských právech…
Samozřejmě že už máme Listinu základních práv a svobod, to je dáno jednoznačně.
Vy máte v programu napsáno, že chcete prosadit radikální změnu politického systému. To nejsou jen referenda, ale i snížení počtu poslanců na 80 a zrušení Senátu. I kvůli tomu vám leckdo vyčítá extremismus, populismus. Není to nebezpečné, taková změna ve stále ještě mladé demokracii?
To samozřejmě není na jedno volební období. Ale už jsme nějaké návrhy podali, takže čekám, že se budou projednávat. My jsme byli zvoleni hlavně kvůli programu, který chceme prosazovat. A ten populismus, který nám vyčítají, se točí hlavně kolem jedné otázky.
Je to hmotná a trestní odpovědnost politiků. To je to radikální, to je ta hlavní změna. Ti, kteří nejvíce křičí, se toho bojí. Nedovedu si představit, že starosta, který je vlastně manažer, podobně jako v podniku, by takovou zodpovědnost neměl.
Ale vždyť už máme případy zastupitelů, starostů, dokonce bývalého primátora Prahy, kteří už se ze svých rozhodnutí zodpovídají.
Ano, ale když se podíváte zpět, tak tady bylo mnoho různých kauz, třeba letouny CASA a různé další armádní zakázky, Pandury, kdy byla obrovská předraženost a paní ministryně Parkanová řekla, že tomu nerozumí.
Ale také ona skončila před soudem.
Ale co vím, tak jediní, kdo nesli skutečně hmotnou odpovědnost, byli bývalí ministr financí Svoboda s paní Snopkovou. Jinak stát peníze, o které přišel, nikdy neviděl.
Vraťme se ještě k těm ústavním změnám, které navrhujete. Jak třeba chcete dosáhnout zrušení Senátu?
Víme, že je to složité, senátoři by si to museli jako změnu ústavy vlastně odhlasovat sami.
Jak je chcete přesvědčit? Mít jednou tři pětiny senátorů z SPD?
To je asi jediná možnost.
Máte v programu i další velmi obtížně uskutečnitelné návrhy. Třeba osvobození od daně z příjmu pro rodiny s třemi dětmi, ale jen pro ty s čistým trestním rejstříkem. Stát ale nemůže lidi, kteří si svůj trest odpykali, takhle znovu trestat a znevýhodňovat.
Předpokládám, že ten zákon se zpracovává a důvodová zpráva bude obsahovat stanovisko našich právníků a vysvětlení. Ale slušné rodiny s malými dětmi potřebujeme podporovat. Navíc tam bude doplněna i školní docházka bez fluktuace.
Máte spočítáno, na kolik by to přišlo peněz? Včetně návrhu na třísettisícovou bezúročnou novomanželskou půjčku.
Předpokládám, že ano. Jsem v hnutí poměrně krátkou dobu, ale je tam spousta chytrých lidí, kteří to určitě spočítáno mají. Určitě se to vyplatí. Je to jedna z cest, jak vyřešit otázku, která se tu roky neřeší.
Teď myslíte kterou?
Hovoří se stále o nepřizpůsobivých, spojuje se to s jedním etnikem, což my si nemyslíme. Je tu spousta lidí, kteří si zvykli nepracovat a pobírat sociální dávky.
Jsou tu ale samozřejmě i tělesně postižení občané, kterým naopak chceme pomoci, aby jim zaměstnavatelé více vycházeli vstříc. Ale pak jsou tu ti, kteří si pracovat odvykli.
Myslíte ty, které nazýváte na svých billboardech parazity?
To heslo je dobré a úderné. Pokud je někdo od 18 let na sociálních dávkách, nic neodevzdá do společného systému, tak si můžete spočítat, jakým přínosem je pro společnost.
Vy v heslech máte: Peníze pracujícím rodinám a důchodcům. Ne imigrantům, ne parazitům. Není žádný imigrant, který si zaslouží přijetí? A kdo je přesně parazit? Nepřipadá vám, že takovými zevšeobecňujícími hesly vnášíte do společnosti zlou krev?
Nevím, jestli si pamatujete výrok ministra Mládka, který prohlásil, že čeští živnostníci parazitují na českých zaměstnancích.
To byl také jeden z důvodů jeho konce.
Připomínalo mi to štvaní jednotlivých skupin obyvatelstva proti sobě.
Ale vy říkáte to samé a připadá vám to v pořádku.
Nechci se dohadovat o heslo, ale asi všichni vnímáme, jak by měla fungovat výchova v rodině. Děti by měly vědět, že normální je nekrást, pracovat a chodit do školy. A toho chceme docílit. Aby všichni měli radost z toho, že mohou chodit do práce. Navíc tady chybí na pracovním trhu více než 200 tisíc lidí, které nemůžeme sehnat.
Někteří vidí jako řešení řízenou migraci, příchod kvalifikovaných lidí z ciziny.
Nemyslím, že by sem IT specialista přišel z Nigeru přes Itálii.
Psal jsem o Syřanovi, inženýrovi, geodetovi, který tady v 80. letech studoval, umí česky a nyní je v utečeneckém táboře v Libanonu. Jeho čeští spolužáci se za něho zaručili, žádali ministerstva a premiéra, ať mu pomůžeme, udělíme mu azyl. Bez výsledku. Co byste mu řekl vy?
Proti takovým prověřeným lidem s kvalifikací nic nemáme. Jenže do Německa proudí lidé bez prověření, nekontrolovaně. A často tvrdí, že jsou psanci, štvanci, přišli o všechno, ale v ruce mají iPhone 8 a valí. A mají placené telekomunikační služby s mezinárodním roamingem. To nepochopím.
Vadí nám, že sem jezdí miliony lidí, o kterých nic nevíme, neznáme jejich zdravotní stav, přitom to bezpečnostní riziko, které se týká i nemocí, je podle zkušeností z italských imigračních kempů obrovské. Vím od kamarádky, italské novinářky, že 10 až 15 procent lidí z Nigeru je HIV pozitivních, je tam otevřená tuberkulóza, nevíte, jestli ten člověk nemá ebolu…
Řekl bych, že těmi svými hesly i rétorikou celou politiku a problémy, které má řešit, až příliš zjednodušujete. A dáváte lidem, kteří vás volí, naději, že to lze zvládnout jednoduchými, důraznými kroky. Přitom je to všechno o mnoho složitější.
Nemyslím si. Třeba stavební spoření s podporou státu existuje, i když dříve byla podpora vyšší. My chceme jít ještě dál. Mladé rodiny podporovat a při třetím dítěti třeba odpustit zbytek splátek.
Jenže třeba zjistíte, že na to není, nebo to nejde spojit s čistými trestními rejstříky. Takže lidi nalákáte a pak nic. A to je populismus.
My to zvládneme. Jde o to, aby zde mladí lidé chtěli žít a pracovat a neodcházeli do ciziny. Novomanželská půjčka budou marginální peníze proti tomu, o kolik přijdeme, když nám mladý kvalifikovaný člověk odejde do zahraničí.
Nemáte aspoň obavy z toho, že se vaše hnutí stalo určitou nadějí pro skupiny lidí i spolky, které skutečně k extremismu, rasismu či šíření dezinformací mají velmi blízko? Víte to, že vás volí kromě poctivých lidí, kteří mají určité obavy a jsou zklamaní, i rasisté?
Ze studií, kdo je náš volič, nic takového, co říkáte, nevyplývá. A pokud někdo vidí nějaký bezpečnostní problém a reaguje na něj, třeba jako Národní domobrana a pan Obrtel, tak z mého pohledu to ti lidé dělají za jedním jediným účelem. Bojí se o svou zem a vidí, co se děje na západ od nás.
A co říkáte na kapelu Ortel?
Jednou jsem byl na jejich koncertě a bylo to velmi dobré vystoupení.
Texty vám nevadí, nepřipadají vám nenávistné?
Myslím, že na nich nic závadného, přes čáru, není.
Týdeník Reflex vám nedávno vytýkal službu u Pohraniční stráže. Co jste tam dělal?
U Pohraniční stráže jsem byl jako spojař, souviselo to s mým původním povoláním opraváře televizorů a mechanika elektronických zařízení. Prošel jsem si na vojně všechny technické struktury, naučil se, jak se natahují kabely, jak se řeší porucha na ústředně, seznámil jsem se s infravysílači a přijímači.
Pocházel jste z prověřené komunistické rodiny?
To je nesmysl, jeden dědeček byl obchodník a druhý děda legionář, nestraník, ve straně nebyli tatínek ani maminka. Mě k Pohraniční stráži povolali kvůli mému řemeslu, což bylo úplně normální.
