


Zprvu to vypadalo, že známá moderátorka Barbora Kroužková opouští ČT kvůli tomu, že byla na sklonku loňského roku odvolána z moderování hlavní zpravodajské relace ČT Události. Nyní ale uvedla, že jedním z důvodů byly také osobní útoky ze strany ředitele zpravodajství Petra Mrzeny.

O tom, že Barboru Kroužkovou, jednu z výrazných tváří zpravodajské redakce České televize, diváci od ledna neuvidí v Událostech – tedy v hlavní zpravodajské relaci veřejnoprávní televize, jsme na webu Aktuálně.cz informovali jako první už v první polovině prosince loňského roku.
Následně se ukázalo, že byla přeřazena z hlavní zpravodajské relace do dvou ve stejný den vysílaných pořadů ČT24: Interview ČT24 a 90´ ČT24. Na své sociální sítě tehdy napsala, že to nebylo její rozhodnutí.
A tento týden tamtéž připomněla, že po dvou měsících od rozhodnutí vedení zpravodajství o jejím přeřazení z Událostí na dva jiné pořady ČT24 podala výpověď. Změny podle svých slov totiž považuje za nesystémové a nepřipravené.
„Navíc neodpovídají tomu, co mi bylo sděleno během jednání. Vedení na ně ale má právo. Jako další důvod jsem uvedla osobní útoky ze strany ředitele zpravodajství Petra Mrzeny,“ zdůraznila.
Kroužková loni v létě nepodepsala dopis adresovaný členům Rady ČT, pod kterým se objevilo okolo 165 podpisů redaktorů, moderátorů, editorů i dalších zaměstnanců zpravodajství ČT. Dokument vyjadřoval podporu řediteli divize zpravodajství Petru Mrzenovi, který předtím neúspěšně kandidoval na post generálního ředitele ČT.
Podepsal ho například zástupce šéfredaktora a vedoucí zahraničního zpravodajství Martin Řezníček. Svůj podpis pod něj připojili také moderátoři hlavní zpravodajské relace Události – Marcela Augustová, Josef Kvasnička i šéfredaktor Michal Kubal.
Dále dopis podepsali například moderátor Jakub Szántó, zahraniční zpravodajové David Borek, Lukáš Dolanský, Bohumil Vostal nebo Darja Stomatová. Podpis Kroužkové, která nyní z ČT míří do týdeníku Respekt, pod dokumentem naopak chyběl.
Materiál vznikl v reakci na kritiku, která zazněla při loňské volbě generálního ředitele směrem k tomu, jak funguje redakce zpravodajství ČT. „Jako pracovníci Zpravodajství a publicistiky České televize, kteří denně pracují s informacemi, cítíme jako nejvyšší hodnotu pravdu,“ uvedli tehdy zaměstnanci v dopise radním.
Kritika směrem ke zpravodajství zazněla v průběhu volby nástupce Jana Součka, který byl z pozice generálního ředitele ČT loni na jaře odvolán, z úst Milana Fridricha. Ten postoupil do finální volby s Hynkem Chudárkem. Ten byl nakonec generálním ředitelem zvolen poté, co Fridrich z volby odstoupil. Oba nyní tvoří ve vedení ČT tandem.
Ještě předtím, než byl Chudárek generálním ředitelem zvolen, rozeslal Mrzena některým radním textové zprávy, ve kterých je nabádal, aby Fridricha nevolili.
Zprávě předcházela situace, kdy se radní Roman Bradáč Fridricha zeptal, zda by - pokud by byl zvolen generálním ředitelem České televize - došlo k personálním změnám ve vedení zpravodajství. „Nikdo nemá nic jistého navěky,“ reagoval Fridrich na dotaz.
Celá záležitost následně vyústila ve výše zmíněný dopis na podporu Mrzeny, pod který Kroužková svůj podpis nepřipojila. Nyní tedy z ČT po více než dvaceti letech odchází. Je tak další v dlouhé řadě výrazných a letitých novinářů, kteří se k takovému kroku v poslední době z rozličných důvodů rozhodli.
V posledních letech z ČT odešli nebo byli přeřazeni na jinou pozici například Světlana Witowská, Daniela Písařovicová, Jakub Železný, Nora Fridrichová, Marek Wollner, Zuzana Černá, Václav Crhonek, Ondřej Stratilík nebo Martin Jonáš a Bohumil Vostal. Sportovní redakci pak opustila Kateřina Nekolná a Barbora Černošková.
Na konci ledna ČT také po více než deseti letech opustila výkonná ředitelka výzkumu a programových analýz Renata Týmová. K tomu všemu je potřeba připočíst dlouhodobý tlak, kterému čelí - především od některých členů Rady ČT - Václav Moravec.
Mohlo by vás zajímat. Jakému tlaku čelí Česká televize, popsal Jakub Železný ve Spotlightu:



Americká cla přispěla v loňském roce k dalšímu poklesu globálního obchodu s vínem. Spotřeba vína pak pokračovala v propadu na nejnižší úrovně za více než 60 let kvůli ekonomickým tlakům a měnícímu se vkusu. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila Mezinárodní organizace pro révu a víno.



Americký prezident Donald Trump na svém účtu na sociální síti Truth Social zveřejnil mapu, na níž je Venezuela znázorněná jako 51. americký stát. Stalo se to jen krátce poté, co dal najevo, že by z Venezuely americký stát rád udělal.



Mezi Spojenými státy a Ruskem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl novinářům ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt. Americký prezident také řekl, že udělá všechno pro to, aby válka na Ukrajině skončila.



Do finále 70. ročníku mezinárodní pěvecké soutěže Eurovize se kvalifikoval Izrael a dalších devět zemí. Kvůli účasti Izraele soutěž bojkotovaly Španělsko, Nizozemsko, Irsko, Island a Slovinsko na protest proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy v reakci na teroristické útoky hnutí Hamás ze 7. října 2023.



Brankář fotbalistů Sparty Jakub Surovčík je vděčný masérovi Slavie Jakubu Černému za to, že mu v závěru sobotního nedohraného derby v Edenu pomohl dostat se z napadení domácích fanoušků.