reklama
 
 

Dezinformační weby jsou hrozba, šíří poplašné zprávy a podněcují nenávist, píše NCOZ

25. 7. 2019 12:05
Činnost takzvaných alternativních médií je hrozbou do budoucna, varuje policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) ve své výroční zprávě za loňský rok. Tato média totiž podle centrály mohou výrazně podporovat vyhraněnost a radikální názory svých čtenářů, diváků či posluchačů. Centrála neuvedla, která média řadí mezi alternativní.

"Velmi často je patrná určitá míra synergie mezi alternativními médii a populistickými subjekty, které vzájemně sdílejí stejná témata i názorové postoje. Obsah obvykle tvoří různé domněnky, které jsou prezentovány jako fakta či konspirační teorie. Často se rovněž objevují i příspěvky balancující na hranici trestněprávní odpovědnosti ve smyslu šíření poplašných zpráv, podněcování k nenávisti, hanobení nebo popírání holokaustu," shrnula centrála.

NCOZ také zmínila, že řada alternativních médií neskrývá svůj nekritický postoj vůči Rusku, konfliktu na Ukrajině a anexi Krymu. "Obdobně je tomu i v oblasti politického extremismu v souvislosti se vznikem a působením radikalizovaných jednotlivců a skupin, u nichž se mohou projevovat násilné tendence," uvedla.

Centrála v této souvislosti připomněla případ důchodce Jaromíra Baldy, který byl letos pravomocně odsouzen ke čtyřem letům vězení za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým trestným činem. Sympatizant hnutí SPD chtěl své skutky svést na muslimské migranty, a vyvolat tak ve společnosti strach z migrační vlny.

"Pohnutky a motivy pachatele potvrzují skryté hrozby a rizika spojená s šířením dezinformací, včetně mobilizačních kampaní některých politických hnutí, které jsou založeny na vytváření atmosféry strachu, hrozeb z určitých skupin obyvatel a šíření nenávisti," komentovala případ NCOZ.

Nenávist se po síti šíří hlavně na Facebooku

Policejní útvar upozornil také na loňské nenávistné projevy na internetu, které byly spojené s hanobením či s výzvami k násilí v souvislosti s etnickým a rasovým původem nebo politickým a náboženským přesvědčením. Většina takových případů se stala na sociální síti Facebook.

"Cílem těchto útoků jsou především uprchlíci, osoby muslimského vyznání anebo osoby s různými politickými názory a postoji nebo naopak osoby, které se těchto skupin veřejně zastávají," uzavřela centrála.

Rusko začalo s agresivním exportem dezinformací v roce 2014, tvrdí analytik Atlantic Council Jakub Kalenský. | Video: DVTV |  18:53

autor: ČTK | 25. 7. 2019 12:05

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama