Praha - Padlo další tabu. Transsexuálové budou moci sloužit v US Army. Americký ministr obrany Chuck Hagel navrhl zrušit zákaz vojenské služby lidí uvězněných v tělech opačného pohlaví.
Pentagon již dříve ustoupil politikům, když s nevolí souhlasil, že do armády mohou rukovat i gayové a lesby. Češi zatím tak daleko nejsou.
Bojoví velitelé jsou ostražití, sociologové a sexuologové odmítaví a mluvčí generálního štábu Jana Růžičková váží každé slovo.
Uznávaný sociolog a bývalý šéf Centra pro výzkum stresu Jaroslav Sýkora ale říká na rovinu: "Transsexuálové a stejně tak gayové či lesby nemají v ozbrojených silách co dělat. A pokud v nich už slouží, tak to může jednotku v mezních situacích vystavit velkým rizikům - například v Afghánistánu či Mali. Jedna věc jsou bohulibé snahy o rovnoprávnost menšin, a věcí dosti odlišnou pak realita mezilidských vztahů a předsudků."
Kdo a kdy si je roven?
Návrh amerického ministra obrany Chucka Hagela chápe Sýkora jako pokračování sílícího trendu v USA, že všichni lidé jsou si rovni. "Před zákonem ano, ale jinak ne. Lišíme se schopnostmi, vzhledem... vším, na co si jen vzpomenete. Jak bychom si tedy mohli být rovni? Každý jedinec je božím originálem."
Pentagon je podle sociologa - v rámci již zmíněného a sílícího trendu o rovnosti - k těmto odlišnostem stále více slepý a hluchý. "Každý z nás v něčem vyniká, anebo je naopak něčím limitován, omezen či handicapován. No a gayové, lesby či transsexuálové jsou limitováni pro službu v ozbrojených silách," domnívá se Sýkora. A říká to s vědomím, že například gayové a lesby přinášejí podle něj společnosti podstatně více, než od ní dostávají.
S tím souhlasí i zástupce primáře psychiatrie Ústřední vojenské nemocnice sexuolog Petr Navrátil. "Homosexuálové a lesby jsou velmi cenní a citliví lidé, avšak právě jejich senzitivnost anebo také odlišnost může jim, ale i armádě přinášet nemalé komplikace. A stejně tak to platí pro transsexuály," připomíná sexuolog.
Transsexuály považuje například primář psychodiagnostického oddělení stejné nemocnice Jiří Klose za psychicky labilní, což může být v bojovém nasazení pro jednotku nebezpečné. Klose nicméně uznává, že užiteční by mohli být třeba v kanceláři.
Pokud by ale měli být nasazeni v Afghánistánu, je primář kategoricky proti. S vysvětlením, že to není místo pro experimenty při hledání odpovědi na otázku, zda mohou být transsexuálové armádě prospěšní.
Armáda: Jsme výběrová organizace
Jak dodává sexuolog Petr Navrátil, lidé si často neuvědomují, že armáda je přísně výběrová organizace, takže má právo říci, kdo se jí pro obranu země hodí, a kdo naopak ne.
"Pokud tedy existuje limit, že vzrůst uchazečů o službu nesmí klesnout pod sto padesát centimetrů, tak ten se sto čtyřiceti devíti to musí respektovat. Tohle nemá nic společného s lidskými právy, stejně jako vy byste do redakce nepřijali redaktora usvědčeného z korupce," vysvětluje Navrátil. Ostatně - ani ženy se tedy podle něj nemohou cítit diskriminovány, když nesplňují fyzické požadavky na velmi namáhavou službu u výsadkářů či speciálních sil.
Homosexualitu či transsexualitu nepovažují čeští experti za nemoc či úchylku, přesto však prý mohou takto sexuálně orientovaní vojáci přinášet armádě či policii nemalé komplikace. Požadavky na bojové jednotky jsou v tomto směru jednoznačné: musí být stmelené, koherentní, vojáci si musí v boji stoprocentně důvěřovat a v případě nutnosti se i obětovat pro kamarády.
Transsexuál či homosexuál může ale v takové jednotce podle Petra Navrátila vyvolávat u ostatních pocity tísně, pochyby či nedůvěru, takže jednotka pak nefunguje, jak má. I tento sexuolog ale předesílá, že si homosexuálů a transsexuálů váží jako velmi kvalitních lidí, kteří zpravidla vynikají v umění, literatuře, hudbě anebo v humanitárních projektech.
Předsudky prý ale mohou ve válce sehrát i tak negativní roli, že vojáci budou po veliteli požadovat, ať "na nebezpečný průzkum pošle toho 'teplouše', protože nikomu nebude vadit, když ho protivník zastřelí".
Armáda podle mluvčí generálního štábu Jany Růžičkové nezjišťuje sexuální orientaci svých vojáků. "A ani zájemci o službu o tom nejsou povinni kohokoliv informovat. Při přijetí rozhodují zákonné podmínky a úspěšné absolvování zdravotních, psychologických a fyzických testů," vyjmenovává Růžičková.
Právě psychologické testy ovšem bývají pro uchazeče největším úskalím. Odhalí například i sklony k alkoholu, byť to adept na vojenskou službu popírá.
Jiří se změnil v Jaroslavu
Tak trochu jiným "příběhem" jsou transsexuálové, kteří si nechali operativně změnit pohlaví. Jako například Jiří Brokeš - vzorný voják a výtečný specialista protiletadlové jednotky.
Když chtěl ale před osmi lety - už jako Jaroslava Brokešová se všemi znaky ženství - vstoupit do armády, vojsko ho odmítlo s tím, že "jemu podobní lidé jsou trvale odkázáni na medikamentózní či hormonální léčbu, což je pro službu v bojových jednotkách se všemi aspekty a požadavky, zejména v riskantních misích, limitující".
"Na tomto našem stanovisku se dodnes nic nezměnilo," dodává mluvčí armády Jana Růžičková. Vyhlášku, která zakazuje lidem s "poruchou sexuální identity" pracovat v armádě, schválil parlament v roce 1999.
Jaroslava Brokešová se ovšem ohradila: "Nejsem už transsexuál. Fyzicky, psychicky i právně jsem pro všechny úřady normální ženská. Jen ne pro armádu."
Poruchou sexuální identity prý od operace už netrpí. Například sexuoložka Hana Fifková připomněla, že změna pohlaví není nemoc, která člověka handicapuje. "Naopak, když si transsexuál změní pohlaví, je spokojenější a také odolnější. Proč by to mělo vadit armádě, když to nevadí policii? Znám několik mužů-policistů, kteří byli dříve ženami a nemají s proměnou potíže," namítla tehdy sexuoložka.
Ať je to tedy jak chce, před českou armádou se podle všeho rýsuje docela zajímavá "bitva". Stejně jako v té americké. A nelze s jistotou předvídat, jak tyhle manévry dopadnou. Ostatně - i bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý s opatrností říká: "Osobně si sice myslím, že transsexuálové nemají v armádě co dělat a že to není z mnoha důvodů pro obě strany vhodné. Jak to ale chcete těmto lidem zakázat, když projdou přijímacími testy?"
