Praha - Jako poručík komunistické Státní bezpečnosti měl zkraje podzimu 1989 za úkol zabraňovat utečencům z NDR, aby přelézali plot západoněmecké ambasády v Praze a utíkali tak na Západ.
Nyní se do času před dvaceti lety musel vrátit. Může za to dobová fotografie z plotu ambasády, která se v SRN stala jedním ze symbolů pádu Berlínské zdi a konce komunismu v Evropě.
Ústav pro studium totalitních režimů tvrdí, že mužem v uniformě je právě on, bývalý řadový člen StB. Redakce Aktuálně.cz někdejšího estébáka vypátrala a hovořila s ním.
Jde o Stanislava B., který u policie zůstal a zastává poměrně významnou funkci. Stanislav B. tvrdí, že se na snímku nepoznává, že to není on, i když přiznal, že u západoněmeckého velvyslanectví skutečně sloužil.
Z prodejny Jednoty k StB
Stanislav B. nastoupil k StB na podzim 1984. Tvrdí, že k StB nechtěl, že chtěl k hospodářské kriminálce.
"Nemohl jsem si vybírat, taková byla doba," řekl Stanislav B. při asi hodinovém rozhovoru s reportéry Aktuálně.cz. Dodal, že mu práci nabídli sami policisté, když vyšetřovali "rozkrádání socialistického majetku" v prodejně Jednota, kde Stanislav B. pracoval jako prodavač-inventurník.
"Řekli mi: Hele, nechceš jít k nám?" tvrdí.
Aktuálně.cz zná úplnou totožnost Stanislava B. i jeho podobu, ale s ohledem na to, že nyní pracuje v jednom ze speciálních útvarů policie, rozhodla se redakce bližší identitu nezveřejňovat.
Hlídkování u západoevropských velvyslanectví
Do skutečné služby nastoupil až o několik let později, protože před tím absolvoval dva speciální kurzy na sledování osob. Tvrdí, že pracoval jako ostraha před západoněmeckými ambasádami v Praze, především u francouzského a italského velvyslanectví.
Kariéra Stanislava B.
- 1.9.1977 - 30.9.1980: Střední odborné učiliště - prodavač
- 1.9.1980 - 20.6.1980: Dvouletá střední škola pro pracující s maturitou
- 1.10.1982 - 27.9.1984: Základní vojenská služba
- 1.10.1980 - 30.9.1984: Prodavač-inventurník SD Jednota
- 1.10.1984 - současnost: Policie
"A taky jsme psali hlášení, kdo tam chodí," řekl Aktuálně.cz Stanislav B. Pracoval ve 24hodinové směně, po níž následovaly tři dny volna. Jelikož není z Prahy, taková pracovní doba mu vyhovovala.
Tvrdí, že na službu u německé ambasády v létě a zkraje podzimu 1989 si moc nepamatuje. Byl tam prý jen výjimečně.
V archivu StB, který nyní spravuje Archiv bezpečnostních složek, se ovšem dochovalo i jím podepsané hlášení o ostrém střetu se skupinkou uprchlíků z NDR, při němž Stanislav B. použil obušek.
"Já jsem moc lidí obuškem nepraštil," říká dnes, po dvaceti letech a znovu opakuje, že taková byla doba.
Podílel se i na ochraně Václava Havla
Stanislav B. přiznává, že mu známí vyčítali jeho práci u Státní policie. "Odejít tehdy nebylo tak snadné jako dnes. A já nebyl žádný velký hrdina," vysvětluje.
U policie zůstal i po listopadu 1989 a počátkem 90. let po rozpadu federace se dokonce podílel na ochraně prezidenta Václava Havla, kterého ještě pár let před tím jako disidenta číslo 1 nespustila StB z očí.
"Prošel jsem snad tisícem prověrek," vysvětluje Stanislav B. To, že pracoval u Státní bezpečnosti jako řadový pracovník, ještě automaticky neznamenalo, že musí u policie skončit.
"Řadoví příslušníci StB jsou podle zákona jakoby čistí, lustrační zákon se vztahoval na vedoucí oddělení a další vyšší funkce," řekl Aktuálně.cz mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Reichl.
Problémem by podle něho ovšem pro Stanislava B. mohlo být to, že při zásahu proti emigrantům z komunistického NDR použil obušek, jak dokládá dokument z archivu Státní bezpečnosti.
Je to dobrý policista, říká jeho nadřízený
Policejní důstojník Václav Kučera, nadřízený Stanislava B., se o jeho nasazení proti uprchlíkům z NDR u západoněmecké ambasády v Praze na podzim 1989 dozvěděl až od Aktuálně.cz.
"Určitě ale splňuje všechny zákonné podmínky pro to, aby svou funkci mohl vykonávat," řekl Aktuálně.cz Kučera. Dodal, že Stanislava B. zná téměř deset let a jeho práci oceňuje vysoko.
"Znám ho jako velice dobrého, svědomitého policistu. Odvedl hodně dobré práce. Hodnotím ho jen z tohoto pohledu," dodal Kučera.
