Báňský inspektor: Indikátory nosí na prsou. Musel je překvapit náhlý výron metanu

Marek Pokorný Marek Pokorný
21. 12. 2018 12:51
Horníky, kteří zahynuli v dole ČSM, musel překvapit náhlý výron metanu, je přesvědčen ústřední báňský inspektor Bohuslav Machek. Metan je výbušný, až když jeho obsah ve vzduchu překročí 4,5 procenta, horníci přitom musí opustit důl, už když jeho koncentrace překročí pouhé jedno procento. "Zcela nepochybně došlo k náhlému uvolnění metanu z dobývané uhelné substance a zcela nepochybně musel být nějaký iniciační zdroj, ať již nějaký mechanický počin či elektrická jiskra," popisuje Machek, podle něhož je současný výbuch největší od roku 1961, kdy v dole Dukla zahynulo 108 lidí.
Mluvčí OKD k tragédii | Video: Aktuálně.cz

Jak je možné, že ačkoli je technika stále lepší, horníky nic nevarovalo před výbuchem? Jak varovný systém v dole funguje?

Horníci mají prvořadou povinnost hlídat sami sebe. Jsou vybaveni indikátory, které jim signalizují limitní meze všech škodlivin, které se mohou v podzemí vyskytovat. Jsou i jištěni z povrchu, protože koncentraci škodlivin duplicitně hlídají i další čidla v podzemí.

Jaké škodliviny se monitorují?

Zejména metan, ale i oxid uhličitý a oxid uhelnatý. Metan se uvolňuje z dobývané uhelné sloje. Je zákeřný v tom, že je lehčí než vzduch, není cítit a jeho mez výbušnosti se pohybuje od 4,5 do 15 procent. Pro horníka je limitní koncentrace jedno procento metanu v důlním ovzduší, pak musí okamžitě chodbu opustit. Když dojde k překročení této limitní koncentrace na čtyřapůlnásobek, tak se to ovzduší stává velice rizikové a stačí jakýkoliv mechanický počin a může způsobit výbuch a následné zahlcení uhelného prachu. Uhelný prach tvoří s metanem velice výbušnou směs.

Takže do koncentrace 4,5 procenta by vybuchnout neměl?

Přesně tak.

Znamená to, že tam bylo víc metanu a čidla horníků ho nezměřila, nebo to z nějakých důvodů vybuchlo při nižší koncentraci?

Ta koncentrace od 4,5 do 15 procent metanu nemusí být horníky ani zjištěna, protože oni ty indikátory nosí na prsou a metan se shromažďuje nahoře.

Bohuslav Machek, ústřední báňský inspektor a mluvčí Státní báňské správy
Bohuslav Machek, ústřední báňský inspektor a mluvčí Státní báňské správy | Foto: Aktuálně.cz

Ale přece tam jsou ještě další čidla, člověk by čekal, že budou u stropu, kde je vyšší koncentrace.

Je to tak. Výstupy z těch metanových čidel jsou první podklad, které musí báňští inspektoři zajistit a zkontrolovat, kolik ukazovaly a jaké byly naměřeny hodnoty a zda nedošlo k porušení předpisů, které skutečně striktně stanoví pro práci mez na úrovni jednoho procenta. Jsou jen výjimky, kdy mohou pracovat až do koncentrace 1,5 procenta. Čtyři procenta bezpečnostní předpis zakazuje a takové pracoviště se musí opustit, izolovat a odvětrávat.

Jak daleko jsou ty čidla v chodbách od sebe?

Záleží na místních podmínkách. Jsou na kritických místech, zpravidla tam, kde se mísí větrné proudy z jednoho pracoviště do druhého. A pak na pracovištích, kde k většímu uvolňování metanu dochází.

Jaká jsou ještě jiná bezpečnostní opatření?

Zejména protivýbuchové uzávěry. Jsou to korýtka naplněná vodou a když dojde k výbuchu, tak se převrhnou a vylitá voda utlumí tlakovzdušnou vlnu po výbuchu metanu a nedochází k přenosu výbušné směsi do dalších důlních děl. To evidentně zafungovalo, jinak by ten důl mohl skutečně celý vyletět do povětří. Zde došlo k  lokalizaci výbuchu a omezení .

Další je skutečně každodenní boj s prachem, jeho inertizace, odklízení, zneškodňování, aby nedošlo k jeho následnému zahoření po výbuchu.

Horníci jsou jištěni i sebezáchrannými přístroji, takže kdyby došlo k jakékoliv mimořádné události, ke vzniku nedýchatelného ovzduší, mají u sebe izolační záchranné přístroje, které jim pomohou dostat se útěkovými cestami do čerstvých větrů.

Jak se bezpečnostní opatření měnila v posledních dvaceti, třiceti letech? Předpokládám, že se stále zpřísňují a zdokonalují…

Z hlediska předpisů je to už třicet let stejné. Stěžejní je dodržování meze jednoho procenta metanu, která se dostala do předpisů již před rokem 1989. Od této doby jsou určeny mezní hodnoty pro všechny škodliviny a změnila se pouze technika a vybavenost horníků v podzemí. V tom se udělal obrovský pokrok, nejen v měření a rozmísťování čidel. Také v ochranných přístrojích, důlních svítidlech…

Takže třeba když před čtyřmi lety při výbuchu dolu v Turecku zahynulo 300 horníků a desítky dalších o rok později při výbuších na Ukrajině či Íránu, tak je to způsobeno tím, že tam nemají tak dokonalé zabezpečení?

V Turecku bylo hnědé uhlí, které je mnohem výbušnější než černé. Ale konkrétní výsledky o šetření tam nemám. Já to můžu srovnávat jedině s výbuchem metanu na dole Darkov v srpnu 2015, kdy při ražbě chodby zahynuli tři lidé a další horníci utrpěli vážná zranění.

Tam narazili na místo, kde se nečekaně vyhrnul proud metanu…

Ano, při ražbě chodby došlo k náhlému uvolnění metanu z uhelné substance. Zaplynování bylo otázkou několika málo sekund a došlo i k mechanickému počinu zapálení a výbuchu.

Zážeh způsobila sbíječka či něco jiného?

Zdroje výbuchu jsou stejné, musí dojít ke vzniku jiskry či jinému mechanickému počinu, který výbuch iniciuje.

A něco podobného, nějaký nečekaný výron, na který nestačili zareagovat, mohl být příčinou výbuchu i tento čtvrtek?

Zcela nepochybně došlo k náhlému uvolnění metanu z dobývané uhelné substance a zcela nepochybně musel být nějaký iniciační zdroj, ať již mechanický počin či elektrická jiskra z elektrozařízení. Těch příčin mohlo být několik, to bychom spekulovali. Ale k výbuchu metanu nemůže dojít, pokud není splněna ta dolní mez 4,5 procenta. Pokud splněna je, tak se opravdu jen stačí špatně podívat a k výbuchu může dojít.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Armáda vystřídala sedm desítek vojáků v Mali. V čele mise EU zůstává český generál

Česká armáda na misi v Mali vystřídala sedm desítek vojáků, kteří střeží velitelství mise a výcvikovou základnu. Podílí se také na výcviku malijské armády. Nová jednotka v úterý od svých předchůdců převzala operační úkol. Uvedl to mluvčí výcvikové mise EU Jakub Šimíček. Velitelem celé mise Evropské unie i nadále zůstává český generál František Ridzák, svou funkci bude předávat v polovině ledna.

Slavnostní akt předání operačního úkolu mezi 3. a 4. úkolovým uskupením české armády se uskutečnil v úterý. Jednotka, která v Mali působila od května, byla složena především z vojáků 74. mechanizovaného praporu, doplnili je příslušníci 43. výsadkového praporu a dalších útvarů české armády. Nyní je vystřídali vojáci ze 131. dělostřeleckého oddílu z Jinců a specialisté z dalších útvarů.

Česká jednotka má v Mali za úkol chránit samotné velitelství mise v hlavním městě Bamaku, zajišťují také doprovod důležitých osob. Další její část zajišťuje bezpečnost výcvikové základny Koulikoro a chrání její velení. Podílí se také na výcviku. Kromě této jednotky má česká armáda v Mali několik desítek vojáků v čele s Ridzákem, kteří se podílejí na řízení samotné mise. Ridzák je prvním českým vojákem, který spojenecké misi v zahraničí velí.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Ázerbájdžán převzal od Arménie další oblast na Karabachu

Ázerbájdžán převzal od Arménie kelbadžarský okres, druhý ze tří trojice regionů, k jejichž předání Baku se Jerevan zavázal v dohodě o ukončení bojů v Náhorním Karabachu. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na ázerbájdžánské ministerstvo obrany.

Ázerbájdžánská armáda vstoupila do kelbadžarského okresu v noci na středu středoevropského času, kdy na místě bylo již po půlnoci. Stalo se tak poté, co ženisté vyčistili horské silnice na trase vojsk od min.

K předání okresu mělo podle dohody původně dojít už 15. listopadu, Baku však termín prodloužilo o deset dní s odvoláním na humanitární důvody. Uvedené tři okresy obklopují samotný Karabach.

Zdroj: ČTK
Další zprávy