Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) odpovídá za fungování soustavy státního zastupitelství. Žalobci, konkrétně ti z olomouckého vrchního státního zastupitelství, však dozorují prověřování Národní centrály proti organizovanému zločinu, v němž Blažek figuruje jako podezřelý z korupce.
Blažek na začátku července vystoupil s tím, že olomoučtí žalobci pracují špatně a je třeba, aby jejich nový šéf Radim Daňhel udělal změny. Zaměřil se zejména na odbor závažné hospodářské a finanční kriminality. Jeho státní zástupkyně Petra Lastovecká dozoruje přímo kauzu týkající se Blažka.
Ministr kritiku dokládal údajnou analýzou, jejíž útržky v podobě tiskové zprávy následně ministerstvo zveřejnilo na webu. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž odmítl, že by jeho podřízení pracovali špatně, a čísla označil za zavádějící a kusá. Aktuálně.cz a Hospodářské noviny od té doby usilují o plné znění dokumentu, aby bylo jasné, kdo ho vypracoval a z čeho vycházel.
Mluvčí ministerstva Vladimír Řepka na dotazy redakcí neodpověděl a odkázal na zákon o svobodném přístupu k informacím. Ministerstvo už jednou žádost o poskytnutí analýzy odmítlo, což spoluautor paragrafů Oldřich Kužílek označil za "skandální porušení zákona". Úřad následně vydal sérii tiskových zpráv, v nichž tvrdil, že odpověděl, a odkazoval zpět na úryvky zveřejněné na webu.
Sám Blažek následně uznal, že jeho podřízení porušili zákon. Na novou odpověď jim však dal dalších 15 dnů. O informace reportéři usilují už déle než měsíc.
Podle Kužílka tím Blažek opět pochybil. "Namísto příkazu svým úředníkům, aby informace poskytli, nebo aby vyřízení zcela převzal do svých rukou, což oboje mu zákon přikazuje na prvním místě, protiprávně volí zdržovací taktiku administrativního ping-pongu," uvedl Kužílek.
Analýza vznikla porovnáním údajů, mlží úředníci
Vedoucí oddělení styku s veřejností na ministerstvu spravedlnosti Jacek Morávek analýzu redakcím neposkytl s dodatkem, že "výsledky analýzy byly představeny v ústní formě na poradě ministra spravedlnosti".
Aktuálně.cz a Hospodářské noviny proto požádaly o zápis z této porady. "Sděluji, že žádná taková porada se nekonala," konstatoval však Morávek.
Redakce se také ptaly na to, kdo jmenovitě analýzu vypracoval. Ministerstvo ale opět jméno nesdělilo. "Ministr spravedlnosti vydal pokyn k vytištění výkazů a statistik. Porovnáním údajů vznikla srovnávací analýza," napsal Morávek.
Ministerstvo podle Kužílka místo poskytnutí jasných informací mlží. "Ono se samo vzniklo. Dramatik Václav Havel by nedovedl ve své absurdní hře napsat směšnější příklad vyhýbavosti a kluzkosti komunistických funkcionářů," komentoval postupy ministerstva expert na otevřenost státní správy. "Namísto jasných informací, na které se žadatel ptá, popíše spoustu papíru nicneříkajícími frázemi o něčem jiném," dodal.
Nejvyšší žalobce: Nevypovídající srovnání
- Ministru Blažkovi dle zveřejněných fragmentů analýzy například vadí, že v případech olomouckých žalobců stát vyplácí vysoká odškodnění za nezákonná trestní stíhání. "Mediálnímu lynči jsou vystavováni nezákonně stíhaní či dokonce pouze prověřovaní jedinci, kteří nakonec nejsou obviněni," uvádí tisková zpráva.
- Zpráva zdůrazňuje, že si lidé od roku 2012 v případech olomouckých žalobců nárokovali více než půl miliardy korun. Nejvyšší žalobce Igor Stříž si však nemyslí, že suma je vhodná k porovnání kvality práce žalobců. "To je údaj, který je do očí bijící. Kdyby si někdo dnes sedl a požádal o 20 miliard, tak to rozhodně vypovídající není," řekl Stříž.
- Souhlasí s ním i protikorupční experti, které redakce požádaly o konzultaci. "Nakonec se vyplácí pouze malý zlomek. Bez znalosti jednotlivých případů lze navíc obtížně posoudit, zda šlo v těchto případech o selhání vrchního státního zastupitelství," uvádí k tomu Transparency International.
- Stříž si s Blažkem chce udělat jasno v tom, co čísla znamenají a jaký mají dopad z hlediska úspěchu a efektivity trestního řízení. "Jde o argument, který používala často i bývalá paní ministryně Marie Benešová. K číslům ohledně odškodňovací agendy my nemáme přístup," uvedl Stříž.
Soudci uškodila analýza, podle ministerstva žádná neexistuje
Ministerstvo odmítlo Aktuálně.cz a HN poskytnout také podklady, na základě kterých se Blažek rozhodl nejmenovat místopředsedu pro trestní úsek Krajského soudu v Brně. Tedy instituce, která by v případě, že prověřování ministra či jeho spolupracovníků skončí obžalobou, kauzu soudila.
Předseda krajského soudu Milan Čečotka do funkce navrhl soudce Aleše Novotného, který je známý ukládáním přísných trestů. V minulosti poslal do vězení například podnikatele Shahrama Zadeha za rozsáhlé daňové úniky. Navzdory tomu, že podle svých kolegů čelil nebývalé cílené kampani. V roce 2016 se ho 27 ze 29 soudců trestního úseku soudu zastalo a jeho tehdejší šéf ho označil za soudce s vynikajícími výsledky.
Server Česká justice napsal, že ministr má zamítavé rozhodnutí podloženo další analýzou. Ta údajně dokládá, že senát Aleše Novotného odsoudil lidi, které vyšší instance následně obžaloby zprostila a stát za to musel vyplácet odškodné.
Mluvčí ministerstva Řepka na dotazy k tomuto případu neodpověděl. Redakce si tedy o informace znovu požádaly podle zákona o svobodném přístupu k informacím. A úředník Morávek odepsal, že analýza neexistuje.
"Ministerstvo spravedlnosti požadovanými materiály nedisponuje, neboť v souvislosti s předmětným návrhem na jmenování nevypracovalo ani neobdrželo žádný z vámi specifikovaných materiálů, přičemž tuto skutečnost nikdy netvrdilo ani nepotvrdilo," napsal Morávek.
Ve stejné listině však zároveň operuje s tím, že senát soudce Novotného svým rozhodováním údajně způsobil škodu 3 851 958 korun, které stát musel souzeným vyplatit na náhradách. "Ministr spravedlnosti tak nemohl do funkce místopředsedy Krajského soudu v Brně jmenovat někoho, kdo se opakovaně podílel svými nezákonnými rozhodnutími na vzniku takto vysokých škod," tvrdí Morávek.
Jak ministerstvo k číslu došlo, když žádnou analýzu Novotného rozsudků podle něj nedělalo, ale neobjasnil. A není jasné ani to, zda podobné údaje má Blažek k dispozici i u jiným funkcionářů soudů a kalkuluje s nimi při rozhodování o jejich jmenování. Soudce Novotný ani šéf krajského soudu Čečotka ministrovy kroky komentovat nechtěli.
"Mluvčí na webu ministerstva sice uvádí, že ,ctí právo na svobodný přístup k informacím’, to ale neodpovídá skutečnosti. Ministerstvo minimálně v jednom z mluvčím zmiňovaných případů nerespektovalo zákonnou lhůtu k poskytnutí informací a v dalších v rozporu se zákonem nevydalo rozhodnutí o odmítnutí žádosti, ani informace neposkytlo. Pokud tedy ministerstvo a jeho mluvčí skutečně chtějí ctít právo na informace, měli by při poskytování informací postupovat podle zákona," zhodnotil přístup instituce šéf právní poradny protikorupční organizace Transparency International Adam Jareš.
