"Jestli se za něco omlouvám, tak za to, že informace o mém úmyslu jít příští rok do sněmovních voleb se dostaly ven před krajskými a senátními volbami. To načasování bylo nešťastné, kdybych si mohl vybrat, udělal bych to až po nich," říká pro Aktuálně.cz dnes už bývalý předseda iniciativy Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář.
Sotva Minář oznámil své plány, dočkal se kritiky hlavně od zástupců opozičních středopravých stran, ale i mnoha dalších lidí. Objevily se také úvahy, že Minář a jeho nové avizované hnutí ze všeho nejvíce ublíží stranám, které vystupují proti Andreji Babišovi a jeho hnutí ANO.
Deník Aktuálně.cz proto promluvil nejen s Minářem, ale i s politology, sociology a dalšími odborníky, aby podrobněji analyzovali šance Minářova politického uskupení. Nutno dodat, že pravděpodobného uskupení, protože Minář upozorňuje, že stoprocentně ještě nic jisté není.
Je přesvědčený, že založení nové strany má smysl, a věří v její úspěch u voličů. "Asi je to dáno mou tvrdohlavostí a umanutostí, ale mě paradoxně kritika hecuje. Můžu si z kritiky něco vzít a zároveň si říkám, že just to tak nebude, jak slyším. Už jen proto, že je někdo cynik a už ve změnu nevěří, tak já sám nerezignuji. Kritika mě motivuje k tomu, že řeknu: Ukážu vám, že jste se mýlili," řekl Minář Aktuálně.cz.
Kanibalizace středopravých stran
Odborníci oslovení Aktuálně.cz sice připouštějí, že šance na úspěch existuje, ale nevidí ji jako příliš velkou - v tom lepším případě. V horším případě rovnou tvrdí, že Minář uskuteční svůj plán jen stěží.
"Určitou šanci asi má, ovšem zdá se, že ve středopravé části politického spektra už je daleko menší potenciál oslovit nové voliče než v té levicové. Spíše dojde ke kanibalizaci současných středopravých stran. Roli může hrát i efekt nové strany jakožto alternativy pro nerozhodnuté či zklamané," míní sociolog Jan Burianec z výzkumné agentury STEM/MARK.
"Pan Minář má samozřejmě šanci oslovit určitou část voličů," začíná rozbor sociolog Jan Herzmann a pokračuje podobně jako Burianec. "Ovšem pohříchu má šanci oslovit hlavně ty voliče, o které už teď soupeří TOP 09, STAN, částečně KDU-ČSL a ODS a potom některá regionální uskupení včetně Prahy sobě. Jeho vstup do politiky tak může znamenat další atomizaci 'nekrajní' pravicové opozice," říká Herzmann.
Politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně začíná analýzu Minářova počínání otázkou. "Kladu si otázku, co nabídne Minář jiného, než už nabízí stávající opozice? Nepovažuji za pravděpodobné, že by dokázal vybudovat protiváhu hnutí ANO s velkou voličskou podporou," prorokuje Kopeček. Minář podle něj spíš odebere nějaké příznivce stávající opozici a možná získá některé nerozhodnuté voliče. "Hlavně asi má šanci oslovit některé prvovoliče. Kolik to může být, ale těžko odhadnout, tady je moc brzo na spekulace," uvádí.
Skeptické předpovědi jsou slyšet i od dalších: politologů Ladislava Mrklase z Cevro Institutu, který je blízký ODS, Petra Justa z Metropolitní univerzity v Praze i Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. "Zakládat nový subjekt považuji za špatný nápad, který prospěje jedinému člověku - Babišovi," prohlásil například Mrklas.
Minář chce přebírat i voliče ANO
Sociolog Burianec uvádí, že přibližně 30 procent voličů v tuto chvíli připadá hnutí ANO, opoziční strany středopravého bloku mají nyní dohromady přibližně 45 až 50 procent. "O část z nich může nové hnutí potenciálně bojovat, i když bude mít samozřejmě přesah také k jiným stranám. Přirozeněji ale bude vnímáno spíše v tomto spektru. Jedna věc je, koho osloví, a vzbudí tak jejich sympatie či souhlas s programem, a druhá věc je, kolik lidí by novému hnutí nakonec dalo svůj hlas. To se v tuto chvíli velmi špatně odhaduje. Bude to ale chtít každopádně uvěřitelnou vizi, známé a schopné lidi i z regionů mimo Prahu a mnoho práce v případné kampani," říká Burianec.
Veškeré úvahy komplikuje to, že zatím vůbec není jasné, kdo kromě Mináře bude hnutí zastupovat, ani s jakým programem voliče osloví. Ve všech rozhovorech, které zatím Minář poskytl, se tomu důsledně vyhýbá. Argumentuje tím, že všechny podrobnosti chce zveřejnit až po krajských a senátních volbách a nyní promluvil jen proto, že informace se předčasně dostaly k týdeníku Euro. Ten informoval o Minářových úmyslech jako první. Z Minářových náznaků je ale vidět, kam chce se svými spolupracovníky zaměřit pozornost.
"Nelze postavit něco, co bude přímo konkurovat opozici. Je třeba postavit něco, co si bude moci sáhnout na voliče, které opozice nedokáže oslovit. Byť jistá část voličů opozice půjde s novým hnutím, tomu se nedá vyhnout," sdělil mimo jiné v rozhovoru pro DVTV.
Mluvil také o tom, že by rád vzal hnutí ANO alespoň 15 mandátů. "Kdybychom vzali 5 procent voličů ANO, třeba 3 procenta nevoličů a ze 40 procent hlasů pro současnou opozici odsáli 5 procent, tak se zásadně změní po volbách poměr hlasů. Když Andreji Babišovi seberete 15 mandátů a přidáte je na hromádku proti němu, tak rozdíl je 30 mandátů," vysvětloval.
ANO má nyní v Poslanecké sněmovně 78 z 200 mandátů, ostatní strany za ním výrazně ztrácejí. Ze skutečně opozičních stran má ODS 23 mandátů, Piráti 22, KDU-ČSL deset, TOP 09 sedm a STAN šest. Dohromady tedy dají jen 68 hlasů. ANO navíc může počítat s podporou ČSSD, KSČM a mnohdy i SPD - tyto tři strany mají ve sněmovně dohromady 48 hlasů.
Minář do politiky nechtěl, spoléhal na opozici
Z Minářových vystoupení za poslední rok je jasné, že postupně přestal věřit v úspěch opozičních stran, po kterých chtěl několik věcí. Na mohutné demonstraci na Letné 16. listopadu 2019 je vyzval k tomu, aby se otevřely novým lidem, přišly s vizí, která bude přitažlivá také pro část Babišových voličů, a zároveň aby spolupracovaly.
Jelikož dnes byla poslednî možnost mluvit z oči do oči s Mikulášem Minářem před sobotní demonstraci, zeptal jsem se ho na Letné-fakt vás nezviklaly ani kritické komentáře k tomu,jak teď postupujete?A neměl byste jít opravdu přímo do politiky? Ještě více info bude na @Aktualnecz pic.twitter.com/V8ahx7OOqJ
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) November 14, 2019
Tehdy ještě vstup do politiky nezvažoval. "Potřebujeme politické strany, bez nich to nejde, ale copak jich tady máme málo? Copak když vznikne nová politická strana, tak neroztříští ještě víc politické spektrum? Ať dělají politické strany svou práci a zároveň potřebujeme silnou občanskou společnost, která se bude umět postavit za základní pravidla a hlídat je. My víme, že naše úloha je být tím hlídacím psem, nemusíte se stát politickou stranou a vyhrát volby. Prostě naše úloha je hlídat. A to můžeme nejlépe jako občané," řekl Minář.
Jenže s dalšími demonstracemi a s dalšími výzvami opozici stále více ztrácel trpělivost, což bylo nejvíce patrné letos 8. června na Staroměstském náměstí. V projevu se poprvé pustil ostřeji do politických stran, když jejich aktivitu označil slovy "žádná sláva" a postěžoval si, že samotné protesty nepostačí k pádu Andreje Babiše. A po demonstraci poprvé naznačil vstup do politiky.
Na dotaz, zda platí jeho dřívější slova o tom, že do politiky nepůjde, sice nejdříve odvětil, že to stále platí, ale potom dodal: "Ačkoliv si občas už skoro říkám, že by bylo možná i dobře, kdyby si opoziční lídři začali myslet, že se to chystá (jeho kandidatura ve volbách, pozn. red.). Protože možná by je to k něčemu většímu vyprovokovalo," řekl doslova.
A na otázku, jestli by to bylo řešením, odpověděl: "Já vůbec neříkám, co je řešením. Já jenom říkám, že bych si skoro přál, aby si to mysleli." Když se ho potom deník Aktuálně.cz vyptával na bližší informace, už nechtěl mluvit podrobněji. Ještě ale s úsměvem podotkl: "Zvažovat se musí všechno."
V ranním článku rozebírám vztah mezi Mikulášem Minářem a předsedy opozičních stran poté, co jim “pohrozil” vstupem do politiky. Součástí je i tento video rozhovor, který publikuji poprvé - tématem je právě vstup MM do politiky... Tady je samotný článek: https://t.co/8WoP43fQ4q pic.twitter.com/i1UsIEHX83
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) June 16, 2020
Teď už je alespoň částečně jasné, co zvažoval a kam jeho úvahy míří. I když odborníci vesměs spíše nevěří v jeho úspěch, on je přesvědčený, že se musí z velké části obrátit k lidem, kteří nedůvěřují jak Babišovi, tak ani stranám, které tady byly před ním. V tomto případě hlavně ODS, TOP 09 a KDU-ČSL.
"Je velmi málo pravděpodobné, že se voliči Andreje Babiše vrátí k těm stranám, kvůli kterým právě volí Babiše. Pravděpodobnější je, že je osloví nové hnutí s novými osobnostmi, s novou vizí a pozitivním přístupem, které mobilizuje tisíce dobrovolníků. To osloví i lidi, ke kterým se nedostanou standardní strany, které jsou symbolem toho, proč šel Andrej Babiš do politiky," prohlásil Minář v DVTV. Zároveň přiznal riziko celého podniku. "Samozřejmě, že to je risk. Ale ještě větší risk je do toho nejít. Protože když nic neuděláme, tak se to skoro jistě nezmění," uvedl.
Politolog Lubomír Kopeček namítá, že pro Minářovo uskupení bude kromě jiných věcí složité vytvořit funkční celostátní organizační strukturu nové strany, včetně obsazení kandidátek v krajích. "Budování takové struktury chce dost energie a také určitý čas. Zhruba rok zbývající do sněmovních voleb je na to dost krátká doba," tvrdí.
Voliči ANO jsou Babišovi věrní
Sociolog Jan Burianec k tomu všemu upozorňuje, že pro Minářovo hnutí nebude nijak jednoduché narušit 30procentní voličskou základnu ANO. "Značná část voličů ANO je dlouhodobě loajální a jen tak něco jejich vztah k hnutí nenabourá," míní a poukazuje na to, že některé voliče ANO by mohl přebírat spíše někdo jiný - Piráti se Starosty a nezávislými. Tandem, který zvažuje společnou účast ve sněmovních volbách.
"Zní to možná nereálně, ale určitou část voličů Pirátů může přebírat ANO a naopak. Mají podobnou rétoriku i vizi, ale liší se politickým stylem. STAN je zajímavý tím, že je znám jako 'strana druhé volby', a pro nadcházející úvahy o skládání volebních koalic bude nejspíše nejžádanější nevěstou. Jejich výhoda jsou některé regiony a malé obce, kde mají často zkušené a oblíbené lidi," uvádí Burianec.
Také Jan Herzmann nepovažuje za pravděpodobné, že by Minář mohl oslovit nějak významnou část příznivců ANO. "Jsou velmi silně vázáni na osobu Andreje Babiše, proti němuž pan Minář dost ostře vystupuje. Situace by se mohla změnit, pokud by došlo k nějaké zásadní krizi ANO, třeba k pravomocnému odsouzení Andreje Babiše, to je ale velmi málo pravděpodobná varianta," říká.
Sociolog a datový analytik v Centru pro výzkum veřejného mínění Matouš Pilnáček upozorňuje na jednu skupinu lidí, kterou by Minář úspěšně oslovit mohl. "Ze všech oprávněných voličů je přibližně 7 procent, kteří zatím nechtějí jít k parlamentním volbám, a přitom podporují hnutí Milion chvilek. Vývoj postojů ale může být u nového hnutí Mikuláše Mináře značný a vše záleží na dalším vývoji," upřesňuje Pilnáček.
Ani on nepovažuje za pravděpodobné, že by Minář oslovil významnější část voličů ANO. "Musel by se významně odpoutat od image Milionu chvilek. Je ale možné, že by se případnému novému hnutí mohlo podařit oslovit některé dřívější nevoliče," říká Pilnáček.
Odkazuje také na šetření Centra pro výzkum veřejného mínění, které letos v lednu zkoumalo postoje lidí k demonstracím Milionu chvilek pro demokracii. Podle výsledků 52 procent občanů demonstrace nepodporovalo, zatímco 32 procentům byly sympatické.
Bez ohledu na jakékoliv komentáře, analýzy nebo varování Minář naznačuje, že spíše než na kritiky a pochybovače myslí na ty, kteří mu vyjadřují podporu. Podle jeho slov i ohlasů na sociálních sítích jich nemusí být málo.
"Pro mě je nejdůležitější, že se ozvaly desítky osobností, které řekly: To je hrozně zajímavé, co říkáte, protože já to mám stejně. Nedokážu s čistým srdcem volit mezi současnými stranami a nevidím sílu, která by způsobila změnu. Nikdy jsem neuvažoval, že bych do politiky šel, teď to ale vážně zvažuju a chci se s vámi o tom bavit," popisoval Minář Aktuálně.cz reakce lidí.
Co bude s Milionem chvilek?
"Jeho" Milion chvilek pro demokracii si teď půjde svou vlastní cestou, aniž by bylo zatím jasné, jak moc utrpí Minářovým odchodem. Předsedou se stal jeho nejbližší spolupracovník a také kamarád Benjamin Roll, kterého Minář bezvýhradně podpořil.
"Nepochybuji o tom, že pod jeho vedením Milion chvilek zůstane zásadním hráčem na poli občanské společnosti. Milion chvilek je velký a funkční tým, který v pohodě zvládne fungovat beze mě," řekl Minář ve videu, na kterém symbolicky předává vedení Rollovi.
Sociolog Jan Herzmann tak optimisticky budoucnost spolku nevidí. "Nemyslím si, že by platila rovnice Milion chvilek rovná se Mikuláš Minář, takže hnutí jeho odchodem nezanikne. Určitě ale oslabí. Mně se zdá, že Mikuláš Minář byl jeho klíčovou vůdčí osobností," soudí.
Sociolog Burianec si ale myslí, že Milion chvilek se bude nadále opírat o velké množství lidí. "Podle účasti na loňských demonstracích se zdá, že skalní příznivce může tvořit až 250 tisíc lidí. To jsou lidé, kteří dokážou vyvinout i vlastní iniciativu a přijít osobně. Minimálně ale jednou tak velká skupina souhlasí s jejich vizí a proklamacemi," říká.
Co dalšího Milion chvilek chystá, zatím Roll neoznámil, veřejně ale prohlásil, že spolek bude pokračovat ve všem, co dělal dosud. Teď ze všeho nejvíce už řadu dnů vyzývají jeho zástupci lidi, aby šli volit ke krajským a senátním volbám a pokud možno dali hlas oponentům hnutí ANO.
