Na potraviny zdarma tu stojí fronta každé pondělí. Ještě než se v devět ráno výdej otevře, čeká před potravinovou bankou v pražské ulici Na Louži několik desítek lidí. Přicházejí pro konzervy, těstoviny, kávu nebo sušenky. Napoprvé jim k tomu stačí občanský průkaz, podruhé už musí mít potvrzení od úřadu práce či některé z neziskových organizací, že jídlo zdarma skutečně potřebují. V posledním měsíci přibývá právě těch, kteří přišli poprvé. Rychlé zdražování sem přivedlo hlavně matky s dětmi v kočárku.
Až dosud dokázaly jídlo obstarat bez výraznější pomoci státu. Teď samoživitelkám chybí peníze a s rostoucími cenami si mohou dovolit nakupovat čím dál méně.
"Každý měsíc dostanu rodičovský příspěvek osm tisíc korun. Nájem platím 10 tisíc, abych to zvládla, musím vydělat další dva tisíce brigádami. K tomu se mi měsíčně podařilo vydělat další dva až tři tisíce na jídlo," svěřuje se Aktuálně.cz mladá maminka. Pro potraviny a dětské pleny přišla od konce března už potřetí. Říká, že ji partner opustil před narozením dítěte, peníze od něj nedostává.
Podobně je na tom další matka, která sem v posledním měsíci chodí každý týden. "Od muže peníze nemám, ale protože ještě nejsme rozvedení, nedosáhnu na podporu," říká upravená žena v černých kalhotách a černé bundě, která ve frontě vyčnívá. Před výdejnu pomoci ji dohnalo zdražování.
Každou korunu musí počítat i mnohé samoživitelky, které do fronty nechodí. Katku opustil manžel, sama nyní vychovává dvě děti. S jedním je doma na rodičovské, druhé chodí do školky.
"Moje situace je mizerná už posledních pár let. Při nájmu 13 tisíc korun jsem nikdy neměla příjmy přes 9,5 tisíce. Dlouhodobě jsem v minusu, musím platit také jídlo, drogerii, oblečení, pojištění a spoustu dalších věcí, které potřebují děti," vypočítává pro Aktuálně.cz.
Přestěhovala se do bytu po babičce a výdaje jí klesly. Nájem platí kolem pěti tisíc, příjem má stejný. Jenže se rychle zvedly jiné náklady. "Když připočtu rodičovský příspěvek s přídavky na děti, dělá to 2 300 korun, k tomu dohodnutých devět tisíc korun alimentů od exmanžela. Vyčerpané rezervy to ale nevynahradí. Ceny jsou teď šílené a práce, která by se dala dělat z domova, prakticky neexistuje. Jsem z celé situace dost zoufalá," přiznává.
Nedostávají se peníze na jídlo
Průzkumy sociologů, odborné studie či ekonomická data potíže potvrzují. Zatím naposledy je koncem dubna shrnula mapa zranitelnosti zpracovaná experty ministerstva práce a sociálních věcí. Ukázat by měla, na jaké skupiny dopadá nynější situace nejtíživěji.
"Chci mít co nejlepší analytický podklad, abychom byli schopni reagovat a pomoci tam, kde je to skutečně potřeba. Chceme se vyhýbat velkým plošným opatřením, která by nás stála desítky miliard korun, a peníze pak chyběly v jiných částech rozpočtu," řekl Aktuálně.cz ministr práce Marian Jurečka z KDU-ČSL.
Lidé, kteří vychovávají děti bez partnera, jsou podle mapy skutečně nejohroženější. Jde zhruba o 200 tisíc osob, z nichž přibližně 90 procent tvoří ženy, většinou starší než 30 let. Žen a mužů ve věku 30 až 39 let je v ohrožené skupině 38 procent, 43 procent pak těch mezi 40 a 49 lety. Nejméně, osm procent, je mezi ohroženými lidí od 18 do 29 let.
Autoři mapy se odkazují na loňský průzkum společnosti STEM, kdy 40 procent samoživitelů hodnotilo svou situaci jako dost nešťastnou. Vyčerpalo je dlouhé období covidové pandemie a s ní spojená ztráta nebo nucená změna zaměstnání. "Svou roli však mají i důsledky uzavření škol a nároků distanční výuky, omezení svobody pohybu, zvýšení stresu a obav o zdraví a také o ekonomickou budoucnost," stálo v průzkumu.
Významná část samoživitelů je podle mapy v příjmové chudobě. V té se člověk ocitne, pokud nemá ani 60 procent mediánu příjmu, hranice se dále určuje podle počtu osob v domácnosti. Pro samoživitele s jedním dítětem do 13 let to loni bylo 18 271 korun, se dvěma dětmi nad 13 let pak 28 109 korun. Polovina samoživitelů má přitom čistý měsíční příjem do 20 tisíc korun, pětina do 12,5 tisíce. Dvěma pětinám neúplných rodin se během prvního roku pandemie finanční situace zhoršila.
"Jde častěji o rodiny, které již před krizí byly v horší výchozí situaci, mají nižší příjmy či problémy se splácením půjček, postrádají podpůrný okruh příbuzných a známých, mají vztahové problémy s rodičem svých dětí, což má dopad na platby výživného. Nejčastěji šetří na jídle, následně provozu domácnosti, odkládají placení zdravotní péče a půjčují si od příbuzných, případně i od bank a nebankovních společností," stojí ve zprávě k mapě.
V těžké situaci jsou samoživitelé už dlouho, stejně jako další ohrožené skupiny. Především nezaměstnaní, senioři, handicapovaní nebo chronicky nemocní lidé. Snadný život neměli za žádné vlády od počátku 90. let. Nynější rychlé zdražování ale potíže vyhrotilo.
Sociální dávky nestačí na pokrytí výdajů
Stejný názor má i Dana Pavlousková, zakladatelka a ředitelka neziskové organizace Klub svobodných matek. "Kdybyste viděli psaní lidí, kteří nás žádají o finanční pomoc, cítili byste, jak moc jim schází peníze. Zažila jsem toho hodně, ale něco takového ještě ne. Nikdo si nedovede představit, v jaké situaci často jsou," říká.
V žádosti, o které mluví, musí lidé stručně popsat svou životní situaci, uvést měsíční příjmy a výdaje a vše také doložit. "Když zaplatí pevně dané výdaje - nájem, plyn a elektřinu, zůstanou jim třeba dva tisíce korun. Za takovou částku si někteří lidé objednají třeba jídlo na víkend od donáškové služby, mnozí samoživitelé s tím ale musí vydržet celý měsíc," vysvětluje. Podle ní proto přestali kupovat maso, zeleninu či ovoce.
Pomoc vlády Petra Fialy z ODS oznámená minulý týden je podle ní vítaná. Jde o jednorázový příspěvek pět tisíc korun pro rodiny s dětmi s ročním příjmem do milionu korun hrubého. "Samoživitelé jsou vděční za každou pomoc. Přála bych si ale, aby vládní pomoc byla co nejvíce systematická, ne jednorázová a skutečně pokrývala dlouhodobé zdražování. Řada rodičů už dávky pomoci bere, ovšem zdražování jde podstatně rychleji než pomoc," upozorňuje Pavlousková.
Že je nynější stav vážný, ukazují také data projektu Patron dětí od Nadace Sirius. Ten pomáhá dětem z rodin v nouzi zaplatit kroužky, školní obědy či zdravotní rehabilitace.
"V loňském prvním čtvrtletí jsme přijali 163 žádostí, z toho 46 bylo na obědy ve škole. Letos to bylo 316 žádostí, přitom obědy dělaly 180 z nich. Obrovský nárůst vidíme také u volnočasových aktivit," srovnává výkonná ředitelka projektu Edita Mrkousová. Od ledna do března loňského roku pomohl Patron dětí zaplatit letní tábory a sportovní kroužky 15 dětem, letos v prvních třech měsících přijali žádostí 125.
Přestože se na loňských nižších číslech podepsala i pandemie covidu, Mrkousová předpokládá, že rodin, které budou potřebovat pomoct, letos ještě přibude. "Čekají nás i žádosti od střední příjmové skupiny. Nejspíš už na konci prázdnin, kdy se budou děti vracet do škol," míní.
A dává konkrétní příklad. Teď se snaží vybrat peníze na školní výlet pro čtrnáctiletou Martinu. Ta má dva sourozence a s nejmladším je matka na rodičovské dovolené. Otec má pouze minimální mzdu a rodina nemůže tři tisíce korun na výlet Martině dát.
Právě rodiny s více dětmi jsou podle informací z mapy zranitelnosti další velkou skupinou, kterou zdražování zasáhlo. Řada z nich má nízké příjmy. "Nečekaný jednorázový výdaj ve výši 10 700 korun si nemůže dovolit 26,2 procenta domácností," konstatuje mapa. Téměř dvě třetiny rodin, které mají tři a více dětí, navíc pobírají alespoň nějakou sociální dávku.
