Maláčová navrhuje zvýšit minimální mzdu na 14 700 korun, odbory chtějí ještě víc

ČTK ČTK
Aktualizováno 3. 9. 2019 18:54
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje pro příští rok růst minimální mzdy o 1350 korun na 14 700 korun, tedy zhruba o deset procent. Po jednání s odbory to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Platy ve veřejné správě by se podle představ sociálních demokratů měly zvýšit o 5,2 procenta. Odbory požadují růst minimální mzdy na 15 tisíc korun. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) by upřednostnila navýšit minimální mzdu tak, aby byl v příštím roce zachován poměr minimální a průměrné mzdy, ve veřejném sektoru by se podle ní měly platy zvýšit o tři procenta.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). | Foto: Josef Horázný

"My (sociální demokraté) si představujeme růst platů minimálně na úrovni růstu HDP a k pokrytí inflace o 5,2 procenta. Minimální mzda by se podle propočtů ministerstva práce, aby se pokryly rostoucí životní náklady a omezily výdaje na dávky, měla zvýšit o deset procent, tedy o 1350 korun," řekla Maláčová.

Ministerstvo financí ve svém srpnovém odhadu vývoje ekonomiky počítá v příštím roce s růstem HDP o 2,2 procenta a cen o 2,4 procenta. Suma na platy by se měla zvednout o 5,9 procenta. V předchozích měsících očekával resort nižší inflaci a vyšší ekonomický růst.

S předáky se v úterý sešli kromě Maláčové i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček a ministr kultury Lubomír Zaorálek (oba ČSSD). Podle ministryně práce o zvýšení minimální mzdy a platů bude jednat vedení koalice. Termín jednání ještě není, dodala ministryně. Tripartita by se měla kvůli růstu platů sejít 9. září, kvůli návrhu rozpočtu na příští rok pak o týden později.

Odbory spojují vyjednávání o platech s debatou o minimální mzdě, za kterou pracuje kolem 150 tisíc lidí. Předáci požadují zvýšení o 1650 korun. 

Podle Svazu průmyslu a dopravy by kvůli zpomalování ekonomiky mělo navýšení dosahovat nejvýš pěti procent, tedy asi o 700 korun. Hospodářská komora doporučovala minimální mzdu nezvyšovat vůbec. Každý růst navíc podle komory citelně dopadne na peněženky všech domácností v zemi.

Zdražily by především služby jako úklid, stravování či autodoprava, kde je podíl zaměstnanců s nižší či nulovou kvalifikací největší. Podle komory by bylo lepší zavést automatický valorizační mechanismus, který minimální mzdu odpolitizuje a umožní zaměstnavatelům růst předvídat. Firmy se podle Hospodářské komory snažily vysoký růst mezd zaměstnanců v posledních letech kompenzovat ze svého zisku, což už nebude plošně možné.

Musíme brát ohled na stav ekonomiky, míní Schillerová

V reakci na úterní jednání Schillerová uvedla, že by upřednostnila navýšit minimální mzdu tak, aby byl v příštím roce zachován poměr minimální a průměrné mzdy. Růst minimální mzdy by tak měl kopírovat růst průměrné mzdy. 

"Chceme i nadále pracovat na zvyšování životní úrovně nízkopříjmových zaměstnanců, musíme ale myslet i na ekonomické možnosti, zvláště teď, když tempo růstu ekonomiky zvolňuje a očekává se i nižší dynamika průměrných mezd. Osobně bych proto preferovala navýšit minimální mzdu tak, aby byl v příštím roce zachován poměr minimální a průměrné mzdy, což je takřka průměrná relace v zemích OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj)," uvedla ministryně.

Zároveň ale dodala, že je zastáncem toho, aby se v první řadě na dalším růstu minimálních výdělků domluvili zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců. "Vláda by do těchto vyjednávání měla vstupovat až v okamžiku, kdy se sociální partneři nedohodnou," dodala.

Požadavky nejsou nad rámec rozpočtu, míní Středula

Na růst platů mají předáci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a Asociace samostatných odborů (ASO) ale odlišný pohled. ČMKOS požaduje pro učitele přidání o 15 procent, pro neučitelské profese a zdravotníky o deset procent a pro ostatní o osm procent, a to do tarifů, tedy do základu příjmu, a ne do odměn. Usiluje také o zrušení platové tabulky pro nejhůř placené. Polepšili by si tak třeba pracovníci v kultuře či sociálních službách.

"Naše požadavky nejsou nad rámec státního rozpočtu a nikdy nebyly. Není naše chyba, že se mezitím rozdělilo 18 miliard korun. Jsme připraveni hledat kompromis. Potřebujeme ale jednací čas a všechny u jednacího stolu," uvedl předseda ČMKOS Josef Středula. Narážel tak na nedávné posílení rozpočtů jednotlivých resortů po jednání ministrů a ministryň se šéfkou státní pokladny právě o 18 miliard.

S výraznějším zvýšením příjmů lidí, kteří vydělávají nejméně, ASO souhlasí. Spolu s ČMKOS poukazuje na to, že řada platových stupňů v nejnižší tabulce je dokonce pod hranicí minimální mzdy. "Navýšení o pět procent u nejnižších kategorií zaměstnanců je pro nás neakceptovatelné," uvedl předseda ASO Bohumír Dufek. Ostatním zaměstnancům pak ASO navrhuje přidat do tarifů 1500 korun, a to všem stejně.

Zvýšení platů se týká více jak půl milionu lidí

Ve veřejné správě a službách pracovalo loni 640 700 lidí - učitelů, hasičů, zdravotníků, úředníků, policistů a dalších profesí. Průměrný plat se dostal na 35 437 korun. Proti roku 2017 se v minulém roce zvedl o 10,8 procenta. Naposledy se platy zvyšovaly letos v lednu. Tarify - tedy základ příjmu - se upravily od dvou do sedmi procent podle profesí, učitelům pak o deset procent. Velká část peněz pak měla putovat do odměn.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Kosovo uznává méně než 100 ze 193 států OSN, uznání stáhla Ghana

Uznání Kosova už stáhlo 16 zemí, a nezávislost této bývalé jihosrbské provincie tak nyní podporuje méně než 100 ze 193 členských států OSN. O víkendu přišla do Bělehradu příslušná nóta z Ghany, informovala agentura Tanjug.

Srbsko tím zaznamenalo další úspěch ve svém diplomatickém úsilí přesvědčovat země, které uznaly nezávislost Kosova, aby od tohoto svého rozhodnutí ustoupily. Priština to ostře kritizuje a loni kvůli snaze Srbska o její diplomatické blokování zavedla stoprocentní cla na dovoz srbského zboží.

Zdroj: ČTK
Další zprávy