Minimální mzda se zvýšila v celé Evropě i u nás. Unese česká ekonomika další růst?

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
12. 6. 2019 6:29
Minimální mzda a její výše jsou živé téma. Řeší je ministerstvo práce, podnikatelé a odbory. A přou se o další zvýšení od příštího roku. Poroste, nebo zůstane na současné úrovni, jaké dopady má a jak si stojíme ve srovnání s ostatními státy EU?
Foto: Shutterstock

Od letošního ledna se minimální mzda zvýšila na 13 350 korun. Odbory i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová usilují o to, aby se dál zvyšovala a v roce 2021 se přiblížila úrovni 16 tisíc korun. Zástupci podnikatelů ale nesouhlasí, protože podle nich jde o další zatížení firem vyššími náklady.

Důsledkem zvyšování minimální mzdy totiž nejsou jen vyšší mzdy u lidí, kteří za minimum pracují, ale má dopad na řadu důležitých limitů rozhodných pro daňové a jiné odvodové povinnosti. Zároveň se s nejnižším výdělkem upravuje i zaručená mzda. Ta představuje nejnižší odměnu, na kterou má pracovník podle odbornosti a složitosti práce nárok. Letos se pohybuje v rozmezí od 13 350 do 26 700 korun.

"Úroveň minimální mzdy je stále velmi nízká, proto bude paní ministryně Maláčová nadále usilovat o její zvyšování. Navrhla zavedení automatického valorizačního mechanismu, který by nastavil pravidla tak, aby minimální mzda rostla pravidelně, předvídatelně, nikoliv nárazově v závislosti na politickém rozhodnutí. Zaměstnavatelé a zástupci zaměstnanců se však neshodli, podle jakého koeficientu by se měla minimální mzda zvyšovat, aktuálně tedy hledáme jinou cestu k řešení," uvedl Vladimír Dostálek z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí.

Diskutuje se také o konkrétní částce minimální mzdy v příštím roce. Zatímco odbory chtějí 15 tisíc korun, Svaz průmyslu ČR je ochotný přistoupit na zvýšení jen o pár set korun, Hospodářská komora odmítá jakékoliv navyšování.

"Nejprve by se měli dohodnout zaměstnavatelé a odbory. Optimálně do konce léta. Ve chvíli, kdy přijdou tito aktéři sociálního dialogu s konkrétním návrhem, je do jednání připravena vstoupit paní ministryně a pokračovat ve vyjednávání na vládní úrovni s koaličním partnerem," doplňuje Dostálek.

Přehled minimální mzdy v zemích EU 

Země Měsíční mzda 2018 v eurech Měsíční mzda 2019 v eurech Meziroční nárůst v % Hodinová mzda 2018 v eurech Hodinová mzda 2019  v eurech
Belgie 1 562,59 1 593,76 + 1,99 9,22 9,41
Bulharsko 260,76 286,33 + 9,81 1,47 1,62
Chorvatsko 462,1 505,9 + 9,48 2,64 2,89
Česká republika 477,78 518,97 + 8,62 2,87 3,1
Estonsko 500 540 + 8 2,86 3,09
Francie  1 498,47 1 521,22 + 0,1 9,88 10,03
Německo 1 497,79 1 557,09 + 3,96 8,84 9,19
Řecko 683,76 758,33 + 10,91 3,85 4,27
Maďarsko 444,69 464,2 + 4,39 2,53 2,65
Irsko 1 613,95 1 656,2 + 2,62 9,55 9,8
Lotyšsko 430 430 0 2,46 2,46
Litva 400 555 + 38,75 2,45 3,39
Lucembursko 1 998,59 2 071,1 + 3,63 11,55 11,97
Malta 747,54 761,97 + 1,93 4,25 4,33
Nizozemsko 1 578 1 615,8 + 1,93 9,11 9,33
Polsko 502,75 523,09 + 4,05 2,84 2,95
Portugalsko 676,67 700 + 3,45 3,81 3,94
Rumunsko 407,86 446,02 + 9,36 2,32 2,54
Slovensko 480 520 + 8,33 2,76 2,99
Slovinsko 842,79 886,63 + 5,2 4,76 5
Španělsko 858,55 1 050 + 22,3 4,98 6,09
Velká Británie 1 638,36 1 747,73 + 4,85 8,95 9,54
Zdroj: Eurofound

Podle Českomoravského odborového svazu je úroveň české minimální mzdy v Evropské unii jedna z nejnižších. "Ekonomika, která je na 90 procentech průměru Evropské unie, si nezaslouží tak nízkou minimální mzdu," uvedl předseda největší odborové centrály Josef Středula. Podle něj firmy či instituce v Česku přidání o 1650 korun zvládnou.

Hospodářská komora ovšem namítá, že by takové přidání ohrozilo zpomalující ekonomiku. Vladimír Dlouhý už v dubnu vyzval vládu, aby tlaku odborářů nepodléhala a zlepšovala podmínky pro podnikání. "Požadavky odborů překročily únosnou mez a v případě, že na ně vláda přistoupí, riskuje budoucí prosperitu české ekonomiky," uvedl Dlouhý pro ČTK.

Nulový růst podle něj komora navrhuje také proto, že v předchozích letech minimální mzda výrazně stoupla. Naposledy se zvedla v lednu, a to o 1150 na 13 350 korun. Pokud by se zvýšila od příštího ledna podle požadavku odborářů, představovalo by to podle komory růst o 87,5 procenta od roku 2013.

Odborníci odhadují, že ke shodě pravděpodobně nedojde. A tak nakonec na podzim rozhodne vláda, přičemž úrovně 15 tisíc korun nebude zřejmě dosaženo.

Minimální mzdu pobírá v České republice asi 150 tisíc lidí, což je úplně nejméně ze všech zemí Evropské unie. Vyplynulo to ze studie o minimální mzdě v Evropské unii, kterou nyní zveřejnila agentura Eurofound. Podle této studie došlo k navýšení minimální mzdy ve většině členských států EU, přičemž od ledna 2018 se téměř ve všech zemích zvýšil minimální zákonný plat.

Procento zaměstnanců s minimální mzdou v EU
Procento zaměstnanců s minimální mzdou v EU | Foto: Eurofound

I když na první pohled jde o dobrou zprávu pro zaměstnance s minimální mzdou, výzkum ukázal, že ne vždy vidí vyšší částky na výplatních páskách. V některých zemích totiž platí, že s vyššími příjmy přichází i vyšší daňová povinnost, a výsledek je pak nulový.

U nás se zatím zvyšování minimální mzdy od roku 2013 podle studie IDEA CERGE-EI pozitivně projevilo na vyšších příjmech zaměstnanců pracujících za státem dané minimum. Ovšem ekonomové, kteří se na studii podíleli, už nedokážou odhadnout, zda takto pozitivní bude i další plánované navyšování minimální mzdy. Více než stanovení konkrétní výše mzdy je podle nich důležitější předvídatelnost zvyšování. Tedy existence nějakého valorizačního mechanismu, který zatím chybí. Díky němu by se firmy s předstihem dokázaly na změny lépe připravit a pomohlo by to podnikům i zaměstnancům.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Irské zdravotnictví zasáhl kybernetický útok, očkování proti covidu-19 to neovlivnilo

Počítačový systém irského zdravotnictví zasáhl kybernetický útok. Všechny informační systémy dnes byly vypnuty z důvodu ochrany před vyděračským softwarem, ale program očkování proti covidu-19 to neovlivnilo, uvedl provozovatel služeb. Podle vlády za napadením stojí mezinárodní gang a jde nejspíš o dosud nejvážnější kybernetický útok na irský stát, uvedla agentura Reuters.

Šéf irské zdravotní služby (HSE) Paul Reid řekl, že odstavení systému má fungovat jako preventivní opatření s cílem ochránit co největší množství informací.

"Je to velmi sofistikovaný útok, není to jen běžný útok. Má dopad na všechny naše národní a lokální systémy, které by byly zapojeny do všech našich služeb," řekl Reid veřejnoprávní televizi RTÉ. "Očkovací program naštěstí pokračuje, je to oddělený systém," vysvětlil Reid. Útok podle něj postihl převážně informace uložené na centrálních serverech, a ne nemocniční zařízení, lékárny nebo lékařské ambulance.

"Máme co do činění s kyberzločineckými gangy, kterým jde o peníze. Pokoušejí se zakódovat a uzamknout naše data a pak nám je nabídnout zpátky za výkupné," uvedl Ossian Smyth, náměstek vlády zodpovědný za informační systémy. "Dali jsme jasně na srozuměnou, že žádné výkupné platit nebudeme," řekl novinářům irský premiér Micheál Martin.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Arménský premiér žádal Putina o vojenskou pomoc kvůli incidentu a Ázerbájdžánem

Arménský úřadující předseda vlády Nikol Pašinjan v pátek požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc, včetně vojenské, v souvislosti se středečním incidentem v pohraničí s ázerbájdžánskými vojáky. Premiér o tom podle agentury TASS informoval na zasedání parlamentu.

Arménské ministerstvo obrany ve středu oznámilo, že ázerbájdžánské ozbrojené síly se ve snaze "upravit hranice" pokusily provést "určité práce" v jedné z příhraničních oblastí Sjunikské provincie. Po intervenci jednotky arménské armády ázerbájdžánští vojáci tyto práce přerušili a nyní strany jednají o urovnání vzniklého konfliktu.

Premiér incident označil za pokus Ázerbájdžánu přivlastnit si území Arménie. Podle něj ázerbájdžánské ozbrojené síly překročily státní hranici a pronikly na arménské území do hloubky 3,5 kilometru.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Pohár bude bez fanoušků, vstupenky si rozdělí partneři

Fotbalová asociace České republiky nebude moci kvůli aktuálním protikoronavirovým opatřením poskytnout finalistům domácího poháru vstupenky pro volný prodej fanouškům. Povolená kapacita 10 procent diváků na stadionu je pro zápas mezi Plzní a Slavií vyhrazena dlouhodobým partnerům. Uvedli to představitelé soutěže na twitteru.

"Aktuální epidemiologická výjimka stanovuje maximální možnou hranici naplnění stadionu na deset procent celkové kapacity. Ta je určena pouze dlouhodobým partnerům a z tohoto důvodu nemůže momentálně FAČR zahájit prodej vstupenek na finálový zápas," uvedli zástupci soutěže.

"Vzhledem k aktuálním opatřením neobdrží klub od FAČR žádnou volnou kapacitu vstupenek, které by mohly být nabídnuty do volného prodeje pro fanoušky," informoval na svých stránkách i plzeňský klub.

Finálový duel, v němž mohou slávisté završit double, se uskuteční v plzeňské Doosan Aréně 20. května od 17:00.

Zdroj: ČTK
Další zprávy