Praha - Odškodňování hrdinů protikomunistického odboje se může zanedlouho ocitnout ve slepé uličce. A stejně tak stále velmi citlivé zkoumání let normalizace. Tvrdí to alespoň v Česku i v zahraničí respektovaný a právě odvolaný první náměstek ředitelky Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Eduard Stehlík.
Aktuálně.cz: Vaše již bývalá šéfka Pavla Foglová interpretuje váš odchod jako vaší volbu. Byl tedy vaší volbou?
Nebyl - dostal jsem okamžitou výpověď. Pravda ale je, že jsem se s paní Foglovou sešel a ona mi sdělila, že se mnou dál počítá jako s prvním náměstkem a že si ráda vyslechne mé podněty k práci ústavu.
Vzal jsem si hodinu na rozmyšlenou a nabídku paní Foglové přijal s jednou podmínkou: pokud se jako dočasná ředitelka ústavu zdrží personálních výměn. Zejména pokud jde o šéfku Archivu bezpečnostních složek Zlatuši Kukanovou. Tohle pracoviště sehrává naprosto klíčovou roli při odškodňování lidí z třetího protikomunistického odboje. A nyní hrozí, že lidé, kteří v boji proti komunistické totalitě nasazovali životy, přišli v žalářích o zdraví a byl jim zcela rozvrácen život... se odškodnění kvůli hrozícím průtahům a svému stáří už nedočkají.
A to nemluvím o stále nedostatečně probádaných letech normalizace. Načež mě paní Foglová okamžitě odvolala a předala výpověď.
Fotografie: Pozorování, špiclování, šmírování aneb Praha objektivem tajné policie
A.cz.: Informace o tom, co se v ústavu děje, jsou velmi protichůdné. Co se v něm tedy z vašeho pohledu děje?
Nově zvolenou správní radou v čele s Petruškou Šustrovou a ředitelkou Foglovou jsou činěny velmi nekompetentní kroky.
Při odvolání šéfa ústavu Daniela Hermana zaznívaly - jako argumenty k jeho odstranění - jen lži, výmysly a polopravdy. Něco podobného jsem jako historik ještě nezažil. Celé to na mě působí dojmem, že někdo se potřeboval doslova za každou cenu zbavit Daniela Hermana ještě před ukončením jeho pětiletého mandátu. A víte, co mě na tom celém šokuje?
A.cz: Co?
Správní i vědecká rada, ale i Senát ještě v prosinci schválily výroční zprávu ústavu bez připomínek. Daniel Herman byl dokonce finančně odměněn z vynikající práci. A už třetího ledna se od nové správní rady dozvídáme, že je vše špatně.
Nová ředitelka Foglová ústav nikdy nenavštívila, ale už první den po svém nástupu dává výpovědi. Nikdo mi nevymluví, že to celé bylo dávno předem dohodnuto. Dávno před tím, než přišla do ústavu paní Foglová.
A.cz: Neberete si to až příliš osobně?
Ve svém oboru (protinacistický odboj - pozn. red.) jsem snad něčeho dosáhl. Nemám zapotřebí se držet za každou cenu křesla prvního náměstka ústavu.
Roli ředitelky Archivu bezpečnostních složek Zlatuše Kukanové považuji při odškodňování hrdinů protikomunistického odboje za natolik zásadní, že jsem při nabídce, abych v ústavu setrval, nemohl jednat jinak. Tady nejde o osobní pocity, nýbrž spravedlnost vůči lidem, jimž jsme zavázáni, že dnes žijeme v demokracii, a ne stále v komunistické totalitě. Emoce a osobní zaujetí zaznívají naopak od Petrušky Šustrové, když říká, že "v ústavu je špína, kterou je nutné vymést". Uráží tím všechny poctivé a svědomité historiky, kteří v ústavu pracují.
A.cz: Myslíte, že zůstanou?
Podle všeho se zbaví i jich... další nejspíše odejdou sami. Paní Foglová mi ostatně omylem mailem některé výpovědi už poslala.
A.cz: Daniel Herman říká, že práce ústavu vadí zpravidla vlivným lidem - možná některým politikům -, kteří buď sami, anebo jejich příbuzní mají ve svém životě dost osobní problémy s některou z etap naší minulosti, a že se je snaží zakrývat vědeckými či pseudovědeckými snahami či kategoriemi. Ke konkrétním lidem se však odmítl vyjádřit.
A nechtějte to ani ode mne. S Danielem Hermanem ale souhlasím.
A.cz: Co podle vás znamená rozpad vědecké rady ústavu?
Tvořili ji mezinárodně uznávání experti, mnohdy i ze zahraničních vědeckých pracovišť. To, co se dnes děje na Ústavu pro studium totalitních režimů, se tak stalo i mezinárodním problémem a možná i skandálem. Obavy koneckonců už vyjádřila i bývalá ministryně USA Madeleine Albrightová.
A.cz: Stále nosíte uniformu a jste vojenský historik. Kam máte namířeno?
Dostal jsem okamžitě několik nabídek, jichž si velmi vážím. A jedna z nich je z armády.
