Takto výrazný meziroční nárůst úmrtí je v naší historii po roce 1950 zcela výjimečný, komentoval tento týden předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček údaje, podle kterých za celý loňský rok zemřelo o téměř 17 tisíc lidí více než v roce 2019. Pokud by se loni umíralo stejně jako předchozí rok, počet zemřelých by vlivem pokračujícího stárnutí obyvatel vzrostl pouze o dva tisíce, doplnil ještě statistický úřad. Největší nárůst úmrtí přitom spadá do skupiny 75letých až 84letých.
V důsledku toho také výrazně klesla naděje dožití, tedy číslo, které odhaduje, kolika se průměrný Čech dožije let, když se narodí v daném roce. "První odhad naděje dožití při narození pro rok 2020 ukazuje na 75,3 roku pro muže a 81,4 pro ženy. Ve srovnání s rokem 2019 jde o pokles o jeden rok u mužů a o 0,7 roku u žen," popisuje Terezie Štyglerová ze statistického úřadu. Česko se tak tímto vrátilo o sedm let zpátky, v předchozích letech se totiž naděje dožití pravidelně zvyšovala.
Zmiňovaná naděje dožití přitom ukazuje, kolik let v průměru ještě prožije člověk, pokud by po zbytek jeho života byla úmrtnost stejná jako v daném roce.
"Naděje dožití se s rozvojem společnosti prodlužuje ve vyspělých zemích každým rokem o zhruba dvě desetiny let života, pokud tedy nedojde k nějakému výjimečnému výkyvu, jako je například silnější chřipková epidemie nebo celospolečenské změny, k jakým u nás došlo v roce 1968 a 1989. Za posledních 70 let se naděje dožití při narození u nás zvýšila o přibližně 14 let," popisuje demografka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Ta společně s další demografkou Klárou Hulíkovou naději dožití pro rok 2020 odhadla výpočtem z počtu úmrtí známých do konce listopadu. Jejich odhad byl nakonec velmi podobný tomu, co odhaduje nyní statistický úřad. Předpověděly meziroční pokles naděje dožití u mužů téměř o 1,2 roku a u žen takřka o rok.
Podle jejich propočtů přišli na základě velmi vysoké úrovně úmrtnosti o nejvyšší pokles v naději dožití muži ve věku 65 a 70 let, kteří měli během roku 2020 před sebou o 1,4 roku života méně než stejně staří lidé v roce 2019 - tedy necelých 15 let u 65letých a 11,6 let u 70letých. Naděje dožití ale klesala ve všech věkových skupinách. Například devadesátiletým ženám klesla ze čtyř roků na tři, pětadvacetiletým mužům zase z 52 let na 50,6 let.
Podle Dzúrové je pokles hodnot naděje dožití velmi výrazný. "Málokdo si asi dokáže uvědomit, že tento meziroční pokles vyvolaný bezprecedentním zvýšením úrovně úmrtnosti v průběhu roku 2020 lze srovnávat dokonce s válečným rokem 1945. Tehdy došlo k velmi srovnatelnému navýšení úrovně úmrtnosti, též přibližně o 15 procent oproti předchozímu roku," popisuje demografka.
"Během druhé světové války jsme ve srovnání s jinými státy neměli tak velké válečné ztráty a k těm největším došlo u nás až na konci války, právě začátkem roku 1945. A když si vezmeme, že teď v roce 2020 máme tak obrovský meziroční vzrůst úrovně úmrtnosti jako za válečných let, tak to je opravdu tragédie. A mám pocit, že si toto stále řada lidí dostatečně neuvědomuje," podivuje se Dzúrová.
Nejhorší den loňského roku: 2. listopad
Výrazně více než v předchozích letech se loni začalo umírat až během podzimu a zimy, kdy Česko čelilo velkému nárůstu počtu nakažených. Zatímco mezi lety 2015 až 2019 zemřelo za jediný den 450 lidí jen jednou, v roce 2020 byl tento počet v období mezi 18. říjnem a 19. listopadem nepřetržitě překonáván. V nejhorší den, 2. listopadu, dokonce zemřelo za jediný den 656 lidí.
Podle odborníků nelze výrazně vyšší počet úmrtí přičítat ničemu jinému než právě úmrtím způsobeným onemocněním covid-19, ač se mluví například i o zanedbané zdravotní péči kvůli přetíženému zdravotnictví či obavám pacientů navštěvovat lékaře. Tento faktor se však do nadúmrtí promítnul jen minimálně. Indicie, která tomu napovídá, je i fakt, že počet nadúmrtí věrně kopíroval křivku úmrtí kvůli covidu, kterou zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví.
"Oba jevy jsou na nástupu druhé vlny přesně korelované (0,94procentní shoda), mají odpovídající časový odstup a máme jasný kauzální mechanismus. Nic z těch alternativních vysvětlení nepopisuje mechanismus, který by zabil významné množství lidí s tak ohromnou přesností kopírující epidemickou vlnu," popisuje na svém blogu český vědec Jan Kulveit, který je mimo jiné spoluautorem protiepidemického systému PES.
Demografka Hulíková navíc neočekává, že by se situace na základě výskytu nových mutací a zatím stále neúčinné ochraně populace proočkováním v aktuálním roce nějak výrazně zlepšovala. Předpokládá, že i v roce 2021 ukazatel naděje dožití bude srovnatelný s rokem 2020. Návrat k rostoucímu trendu naděje dožití může přijít až s koncem pandemie.
"Pokud bychom byli v roce 2022 účinně chráněni vakcínou a šíření viru by se tím utlumilo, tak lze očekávat postupný návrat hodnoty naděje dožití na předpandemickou úroveň, tedy roku 2019," doplňuje Dzúrová.
Podle ní to však bude ještě dlouhá cesta, která má mnoho neznámých. "Nesmíme zapomínat také na dlouhodobé negativní dopady pandemie v podobě narušeného zdraví, invalidity a problémů duševního zdraví. A to nemluvíme o sociálních a ekonomických dopadech, které mají rovněž na zdraví, tedy potažmo na délku života, velmi významný vliv," dodává Dzúrová.
Poškození zdraví po prodělané nemoci
Lékaři už nyní upozorňují na to, že lidé kvůli strachu z nákazy zanedbávají preventivní prohlídky, kvůli čemuž se třeba nemusí včas odhalit nádorová onemocnění. Stále navíc není jisté, jaké dlouhodobé následky bude v Česku mít, že už minimálně milion Čechů se koronavirem nakazilo. Zatím totiž není dostatečně známé, jestli může prodělání infekce zhoršovat zdravotní stav i v budoucnu a jestli těmto lidem nehrozí, že je důsledky onemocnění dostihnou později.
"Po SARS na počátku století měla třetina lidí v řádu jednoho až dvou let nějak poškozené zdraví. Naštěstí u většiny z nich se zdravotní následky zmenšovaly a zmenšovaly, až postupně zmizely," popisuje přednosta plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové Vladimír Koblížek, který se mimo jiné věnuje sledování takzvaného postcovidového syndromu. Jaké následky bude mít do budoucna covid, je podle něj nyní předčasné určit.
"Z hlediska prvních měsíců po covidu se lékaři na celém světě obávají nejen plicních následků, ale rovněž kardiovaskulárních dopadů, to znamená embolií a srdečních postižení, případně poškození mozku. Nevíme, co udělá covid s cévami šest měsíců nebo rok po jeho prodělání," vysvětluje Koblížek s tím, že ale většina lidí překoná nákazu koronavirem zcela bez následků, ačkoliv se u menší části lidí mohou i několik týdnů po prodělání onemocnění objevovat zdravotní komplikace.
"Upřímně, nikdo z nás neví, co bude s covidovými pacienty za rok. Já osobně se domnívám že 99 procent z nich bude zcela v pořádku. Pro zbytek nemocných bude dobré pečlivé sledování ve spolupráci praktických lékařů a specialistů," říká Koblížek.
"Česko počty zemřelých podhodnocuje"
Známou realitou nicméně je, že v Česku už podle statistik ministerstva zdravotnictví zemřelo na problémy spojené s koronavirem kolem 17 tisíc lidí. Ministr zdravotnictví Jan Blatný před časem argumentoval, že jen zhruba 30 procent z těchto úmrtí je spojených výhradně s covidem.
Za tuto interpretaci, která je i v rozporu s tím, jak data vykládá Světová zdravotnická organizace WHO, čelil kritice řady odborníků, o čemž Aktuálně.cz před časem psalo. Ministr dokonce poukazoval, že Česko se ocitá v popředí žebříčků úmrtí na covid-19 v přepočtu na obyvatel z toho důvodu, že vykazuje smrti jinak než jiné země, přičemž výslovně uvedl Německo.
Dzúrová s Hulíkovou však situaci v Česku a u našeho západního souseda analyzovaly a dospěly k závěru, že naopak země, která svá úmrtí na covid-19 výrazně podhodnocuje, je Česko. Německo ve skutečnosti možná jako úmrtí na covid eviduje více lidí, než na něj ve skutečnosti umírá. Vychází se z takzvaného nadúmrtí. Připomeňme, že v Česku zemřelo v minulém roce o téměř 17 tisíc lidí více, což podle odborníků nelze vysvětlit ničím jiným než koronavirem. Ale oficiální statistiky za loňský rok uvádí celkem jenom necelých 12 tisíc obětí koronaviru. Na základě toho dovozují, že v Česku jsou údaje podhodnocené.
Na rozdíl od Německa. Tam se za první až 51. týden loňského roku počet zemřelých zvýšil oproti předcházejícímu roku o 28 tisíc, což je nárůst o tři procenta. Jenže počet potvrzených úmrtí na covid je o třetinu větší než nadúmrtí.
"Lze proto předpokládat, že zhruba 9,1 tisíc úmrtí evidovaných v důsledku covidu-19 s pandemií nemusí přímo souviset a jedná se o případy, ke kterým by pravděpodobně došlo z jiných příčin i v případě neexistence pandemie. Vykazovaný počet zemřelých na covid tak v Německu není podhodnocen," píše Hulíková s Dzúrovou.
K podobnému závěru docházejí ve své studii, která však ještě neprošla recenzním řízením, také Ariel Karlinsky a Dmitry Kobak, kteří analyzovali nadúmrtí v 77 zemích světa. Podle nich je v Česku 1,5krát více obětí koronaviru, než uvádí oficiální statistiky, zatímco údaje o Německu takřka odpovídají realitě. Podobně jako Češi údaje podhodnocují i Italové (1,6krát), Španělé (1,5krát), ještě hůře na tom je například Slovensko (3krát) či Polsko (2,2krát).
"Rekordní" Uzbekistán
Nejvíce podhodnocené jsou pak údaje podle autorů studie v Uzbekistánu (30krát větší počet nadúmrtí než potvrzených úmrtí na covid-19), v Bělorusku (15krát), Egyptě (13krát), Kazachstánu (12krát) a Rusku (6,7krát). "Takto vysoký poměr silně naznačuje účelově nesprávné stanovení diagnóz nebo nedostatečné hlášení úmrtí na covid-19," uvádějí autoři studie.
Na druhé straně se pak objevují země, kde počet nadúmrtí je nižší než oficiální údaje o obětech covidu-19. Ve Francii je poměr úmrtí s covidem-19 na počet nadúmrtí 0,8 a v Belgii 0,9. "Tyto země do svých počtů zahrnují i jen podezřelá úmrtí na covid, a ne jen ta potvrzená, a dále i ty pacienty, kteří zemřeli z jiných příčin, ale měli pozitivní test na koronavirus," stojí ve studii.
