Letiště Václava Havla chce téměř zdvojnásobit kapacitu. Až na 30 milionů cestujících

Jakub Heller Jakub Heller
21. 10. 2019 17:48
Největší letiště v Česku chce do dvaceti let obsloužit téměř dvakrát více cestujících než dnes. Problém však je, že už nyní je na vrcholu své kapacity a letecké dopravce musí odmítat. Letiště proto připravuje rozšíření terminálu 2, stavbu paralelní přistávací dráhy i novou řídicí věž. Počet cestujících by se měl zvyšovat postupně a až po dokončení železnice do centra Prahy a poté do Kladna.
Letiště Václava Havla připravilo vizualizaci toho, jak má letiště po provedení všech plánovaných úprav vypadat. | Video: Letiště Praha

Letiště Václava Havla letos odbaví přibližně 17,7 milionu cestujících, téměř o šest procent více než loni. Letecké společnosti by sice rády do Prahy poslaly svých letounů více, ale do zdejších terminálů se už další cestující jednoduše nevejdou. "Nejbolestivějším bodem je pro nás terminál 1. Tam stačí, když se sejdou dvě až tři zpoždění a fronta může trvat i přes hodinu," říká ředitel letiště Václav Řehoř.

Letiště už podle něj proto muselo v létě dokonce deset procent poptávaných příletů předem odmítnout. Současně už také snížilo kapacitu na příští rok. "Ukazuje se, že ta nepravidelnost spojů bude pokračovat a není možné, aby lidé ve frontách čekali přes hodinu. Na to není letiště stavěno," dodává Řehoř. 

Pokud se podle něj chce letiště dále rozvíjet, bude se muset rozšířit. Ambiciózní plány vedení letiště počítají s tím, že kolem roku 2036 by pražskými terminály mohlo ročně projít téměř dvakrát více cestujících než dnes. K tomu však bude potřeba vybudovat hned několik staveb.

Do roku 2029 má být dokončen takzvaný nástupní prst D na terminálu 2 s celkem čtrnácti stojkami. Půjde tedy už o čtvrté místo, kde mohou piloti na tomto terminálu odstavit své letouny a vyložit cestující. Spolu s ním má na letišti vyrůst i nová paralelní dráha, která má být asi o kilometr blíže městu.

Řehoř proto otevřeně přiznává, že se zvýší počet městských částí, které se budou muset potýkat s hlukem z leteckých motorů. Současně by však měl být na letišti zrušen noční provoz, a letadla by tak přilétala a odlétala pouze ve dne.

Až třicet milionů cestujících za rok

Po těchto úpravách má kapacita letiště vzrůst na 21 milionů cestujících. O další dva miliony se má ještě zvýšit o rok později, kdy bude celý terminál 1 zapojen do systému centrální bezpečnosti, což urychlí odbavení cestujících. Terminál 1 je dnes určen pro lety mimo schengenský prostor. Po plánovaném rozšíření terminálu 2 však mají tyto lety směřovat sem a první terminál bude naopak sloužit pro cesty do zemí Schengenu.

V roce 2036 má pak být dokončen nástupní prst E, který kapacitu letiště zvedne na finálních 30 milionů cestujících za rok. Pražské letiště se tak snaží reagovat na aktivitu dalších velkých letišť v okolních zemích, která své kapacity rozšiřují - například ve Vídni, Berlíně, Varšavě či v Mnichově. "Je pravda, že nám leckde trochu utekli," připouští  Řehoř.

Například ve Vídni v roce 2012 dokončili třetí terminál a letiště dokáže nyní ročně pojmout až 35 milionů cestujících. Přitom Rakousko je rozlohou srovnatelné s Českem a má téměř o dva miliony obyvatel méně. 

Společně s paralelní dráhou bude na letišti muset vzniknout také nová řídicí věž. Ze stávající věže by totiž na novou ranvej nebylo vidět. "Výška věže by měla být zhruba 80 metrů, měla by být tedy o 30 metrů vyšší, než je vrcholek současné řídicí věže," popsal Richard Klíma, mluvčí Řízení letového provozu, které bude stavbu financovat. Dispečeři by podle něj měli mít z nové stavby dokonalý přehled o pojezdových a provozních plochách na celém letišti.

Tisíc nových parkovacích míst i kliniky pro turisty

Letiště ale nemá v plánu rozšiřovat jen provozní budovy. Například stávající parkovací dům a venkovní parkoviště by v příštím desetiletí měly být nahrazeny dvěma velkými parkovacími budovami. Ty by měly kapacitu parkovacích stání rozšířit zhruba o tisíc míst. 

Stavět se bude i na jižních pozemcích mezi ulicí K Letišti a karlovarskou dálnicí D6. Zde má vzniknout komplex multifunkčních budov primárně určených pro vývojová či testovací centra, mikrohuby či sofistikované skladovací kapacity. Své místo by tu ale měla najít i zdravotnická zařízení. Mělo by jít zejména o kliniky pro zahraniční turisty, kteří do Česka jezdí za kvalitními a levnějšími zákroky.

Na severu je pak plánován nový hotel. Konkrétně je řeč o pozemcích o celkové rozloze asi 5400 metrů čtverečních.

Problém je však v tom, že větší počet cestujících bude třeba z letiště také odvézt. Dnešní kapacita MHD do centra Prahy přitom přestává stačit i stávajícímu provozu. To by měla změnit dvojkolejná železniční trať z Prahy na letiště a dále do Kladna. Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) v pondělí přislíbil, že bude hotová do roku 2028, tedy rok před dokončením prvního rozšíření terminálu 2.

Do centra města by měla z letiště cesta po kolejích trvat asi půl hodiny. O dráze do Kladna se však mluví už přes dvacet let a zatím je z ní rozpracovaná jen rekonstrukce Negrelliho viaduktu, která má skončit v příštím roce.

 

Právě se děje

před 57 minutami

Litevský prezident dal milost dvojici ruských špionů

Litevský prezident Gitanas Nauséda dal milost dvojici ruských občanů, kteří byli v Litvě předloni odsouzeni za špionáž. Podle agentury AFP informoval prezidentský úřad. Nauséda tak otevřel cestu k možné výměně špionů s Moskvou.

Litevská média s odvoláním na nejmenované zdroje informovala, že Rusové Nikolaj Filipčenko a Sergej Mojsejenko by mohli být vyměněni za Aristidise Tamošaitise a Jevgenije Mataitise.

Filipčenko si v litevském vězení odpykává desetiletý trest za pokusy zverbovat pracovníky litevské rozvědky k instalování odposlechu v rezidenci bývalé prezidentky Dalie Grybauskaitéové a Mojsejenko trest v délce deseti a půl roku za to, že dodával Rusku informace o činnosti litevské armády.

před 1 hodinou

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd v Liberci. Vítr na horní stanici dosahuje 90 kilometrů v hodině, přípustných je přitom 58 km/h, pak už je provoz nebezpečný. Podle prognóz počasí zřejmě nebude možné kvůli větru jezdit po celý den, řekl přednosta lanovky Vladimír Štěpán.

Kabinová lanovka na Ještěd je oblíbenou turistickou atrakcí, v provozu je přes 85 let. V minulosti stávala kvůli větru zhruba dvakrát až třikrát za rok. V posledních letech ale větrných dnů přibývá.

Silný vítr fouká v pátek také v Jizerských horách a Krkonoších, další problémy ale hlášeny nejsou. Meteorologové vydali na dnešek výstrahu, vítr může na horách dosáhnout v nárazech 70 až 90 kilometrů v hodině.

Další zprávy