"Kuřáci se obecně snadněji nakazí a infekční onemocnění u nich mají těžší průběh než u nekuřáků. Kuřáci jsou také častějšími pacienty nemocnic, včetně intenzivní péče, a to z mnoha dalších důvodů," uvedli v prohlášení zástupci lékařských společností sdružujících plicní lékaře, internisty, alergology a kardiology.
Podle vyjádření Státního zdravotního ústavu mohou mít kuřáci také jiná onemocnění plic nebo jejich sníženou kapacitu.
"Stavy, které zvyšují potřebu kyslíku nebo snižují schopnost těla jej správně využívat, vystavují pacienty vyššímu riziku závažných plicních stavů, jako je zápal plic," sdělil zdravotní ústav.
Lékařské společnosti kuřáky cigaret vyzvaly, aby využili současnou situaci k tomu, aby se svým zlozvykem přestali. "Okamžitě začne klesat riziko akutního onemocnění srdce a cév, tedy srdečního infarktu či mozkové mrtvice, riziko akutních problémů s chronickou plicní nemocí či astmatických záchvatů, naopak se zvýší vaše obranyschopnost," uvedli.
S nadsázkou vyzvali kuřáky, aby nechali místa na jednotkách intenzivní péče a síly zdravotníků pacientům s Covid-19.
Nejvíc cigaret vykouří senioři
Nemoc má vážnější průběh u seniorů, častěji potřebují hospitalizaci nebo intenzivní péči s pomocí přístrojů na podporu dýchání. Mezi 40 českými oběťmi nového typu koronaviru byli jen čtyři lidé mladší 60 let.
"Největší množství cigaret u nás spotřebují senioři ve věku 65 a více let, přes 11 procent z nich vykouří více než 25 cigaret denně," uvedli autoři průzkumu Česko v datech, který letos v lednu porovnával spotřebu cigaret v různých zemích. V celé populaci je 54 procent celoživotních nekuřáků, naopak pětina lidí kouří denně, asi sedm procent příležitostně. Bývalých kuřáků je asi 17 procent.
Téměř pětina úmrtí v Česku se podle odhadů připisuje kouření cigaret. Náklady na kouření cigaret pro systém veřejného zdravotního pojištění jsou podle odhadů kolem 100 miliard korun ročně. Výběr daní z tabáku ani tyto náklady nepokrývá.
