Křivoklátsko platí za dobře známý přírodní klenot Česka. Území na západě Středočeského kraje, známé pro své pestré lesy, říční kaňony, skály a stepi, patří mezi nejnavštěvovanější přírodní oblasti země, skrz naskrz jej protínají turistické stezky. Útočiště v místní chráněné krajinné oblasti (CHKO) hledá mnoho ohrožených druhů.
O poznání méně lidí navštěvuje území lužních lesů na jihovýchodním cípu Česka poblíž Břeclavi, kde se vlévá Dyje do Moravy, pro které se vžil jednoduchý název Soutok. Zdejší krajinu utváří síť tůní a slepých ramen obou řek, hluboké lesy a také mohutné staré duby, osamoceně stojící na zdejších loukách. Místo si tak pro své pralesní vzezření vysloužilo přezdívku Moravská Amazonie.
Podle Agentury ochrany přírody a krajiny, která spadá pod ministerstvo životního prostředí, jde o největší komplex lužních lesů ve střední Evropě. Žije zde také mnoho ohrožených druhů, na konci minulého století na Soutoku začal hnízdit orel královský. I přesto ale místo není téměř nijak chráněno a nevede jím ani jedna značená turistická stezka. Chráněné území začíná až za hranicemi Slovenska.
Nyní by se ale mohly obě oblasti dočkat povýšení na vůbec nejvyšší stupeň ochrany. Podle koaliční smlouvy, kterou před dvěma týdny podepsali zástupci chystané vlády koalic Spolu a Pirátů se starosty, se mají Křivoklátsko a Soutok během čtyř let stát národními parky. Dosud tohoto statusu v Česku dosáhly čtyři národní parky: Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko.
Záměr potvrdil Aktuálně.cz také expert na životní prostředí KDU-ČSL Petr Hladík. Právě lidovcům po předání moci připadne ministerstvo životního prostředí, které bude přechod na národní parky řídit. "Jedná se o biotopy, které dosud nejsou v České republice chráněny," vysvětluje výběr těchto dvou lokalit Hladík.
Křivoklátsko do roka
O zvýšení ochrany nejcennější části Křivoklátska, která zabírá asi šestinu zdejší chráněné oblasti, se mluví už od roku 2008, kdy ministerstvo životního prostředí schválilo záměr vyhlásit tam národní park. Proti byli tehdy lesníci i obce, které stávající ochranu považovaly za dostatečnou. O pět let později pak zpřísnění ochrany odmítli krajští radní.
Letos v červnu ovšem vedení regionu dalo najevo, že ohledně nejvyšší možné ochrany již tak pevný odmítavý postoj nemá, a svolilo k zahájení jednání. Hladík je tedy optimistický. "Národní park Křivoklátsko je připravený včetně zonace a projednání. Stačí tedy jen politické rozhodnutí a zákonem tento národní park vyhlásit. Troufnu si říci, že zde není žádná překážka, aby se tomu tak do roka nestalo," říká. O vyhlášení parku musí rozhodnout sněmovna.
Agentura ochrany přírody a krajiny rozhodnutí vítá. Podle jejího ředitele Františka Pelce status chráněné krajinné oblasti již nedokáže zajistit ucelenou a komplexní péči o místní lesy, které ohrožuje těžba.
Zatímco v případě CHKO se podle něj vyvažují ekonomické a ekologické funkce lesa, v národním parku má hlavní slovo ochrana a podpora přírodních procesů. Orgán ochrany přírody má také v rozhodování dominantní pozici, nemusí se orientovat na státní i nestátní vlastníky, jako je tomu v případě chráněné oblasti.
Status národního parku umožní také vytvořit jednotnou organizaci myslivosti na území. To usnadní koordinaci myslivců, což je podle Pelce třeba - na některých místech je silně přemnožená spárkatá zvěř.
Obce se bojí turistů
Klíčové bude jednání s obcemi, kterých se z pohledu lidí případné vyhlášení parku dotkne nejvíce. Jedinou vesnicí, která bude ležet přímo na území národního parku, by měla být podle dříve zveřejněných plánů Karlova Ves.
Její starostka Iveta Kohoutová je ale proti - obává se, že by vyhlášení národního parku přivedlo do oblasti masu turistů. Hrozilo by tak podle ní, že by obec po většinu roku čelila podobnému náporu jako letos na jaře, kdy se kvůli uzavření okresů do oblasti sjížděly tisíce lidí.
V přírodě tehdy nechávali odpadky a zdaleka nestačila parkovací místa. "Přírodě by to spíš uškodilo. Musela by se vytvořit nová infrastruktura, obci také vzniknou velké náklady na úklid," říká. Navíc podle ní s obcí zatím o záměru nikdo nejednal.
O vyhlášení národního parku nemá zájem ani Libuše Vokounová, starostka městysu Křivoklát, který má s parkem těsně sousedit. Považuje to za zbytečnost, místo je podle ní chráněné už dost. I ona se obává toho, jaký zájem by mohl u lidí nový národní park vyvolat. "Křivoklát na to není stavěný. I teď bychom byli raději, kdyby jezdilo trochu méně lidí," vysvětluje.
Naopak starostka blízkých Račic Pavlína Plimlová by proti vyhlášení parku nebyla. "Nemyslím si, že by se nějak zvedl turismus jenom proto, že se tomu bude říkat národní park a ne CHKO," míní.
Ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc ovšem upozorňuje, že stát má nástroje, jak sídlům v národních parcích pomoct vyrovnat se s náporem turistů. Existuje například národní program podpory infrastruktury v obcích dotčených národním parkem. Zástupci samospráv také mají možnost zasednout v radě národního parku, kde se mohou na dění podílet.
Dodává, že se pro místní obyvatele s vyhlášením národního parku jinak nic nezmění. "V národních rezervacích jsou už dnes lokality, kdy se může chodit jen po značených cestách," upozorňuje Pelc.
Soutok: Chráněná krajinná oblast, nebo národní park?
S druhým plánovaným národním parkem Soutok bude o poznání více práce. Ačkoli patří podle expertů toto území k nejhodnotnějším v Česku a jde o evropsky významnou lokalitu, zatím nepodléhá téměř žádné ochraně přírody.
"Zde jsme tedy na začátku, ale při intenzivní práci a komunikaci je možné národní park přichystat a možná i na konci volebního období vyhlásit," uvádí expert na životní prostředí KDU-ČSL Petr Hladík.
V současnosti jsou alespoň nějakým způsobem chráněny jen dvě procenta rozlohy oblasti, a to národní přírodní památky Cahnov a Ranšpurk. Mimochodem větší podíl chráněného území má i Praha. "Je to mezinárodní ostuda, že tam žádná ochrana zatím není," říká ředitel jihomoravské regionální pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny Stanislav Koukal.
Po ochraně zdejší přírody volají už řadu let vedení blízkých měst Lanžhot a Břeclav. V posledních letech o možném řešení jednaly s ochranáři i ministerstvem životního prostředí. Rozhodnutí ale komplikovaly neshody v tom, jakou formu ochrany na území vyhlásit, a také spor mezi ochranáři a lesníky.
Ten se podařilo minulý rok vyřešit dohodou. Ekologové si se státním podnikem Lesy ČR odsouhlasili nový, šetrnější způsob těžby a obnovy lesa. Lesníci porosty prosvětlí a podpoří růst dubu letního.
Nyní se ovšem zástupci obcí shodují na tom, že je rozhodnutí vyřešit situaci vyhlášením národního parku překvapilo. "Celou dobu se mluvilo o CHKO, případně o maloplošných zónách ochrany. A najednou se objevila tato varianta, která nebyla vůbec na pořadu dne. Je to trochu výstřel naslepo. Zda je to vhodné, ukáží další jednání," říká starosta Lanžhota Ladislav Straka.
"Neradi jsme ve vleku věcí. O programových prioritách vznikající koalice jsme informováni, nicméně záměr vyhlásit národní park je věcí poměrně čerstvou," uvádí místostarosta Břeclavi Jakub Matuška. Oba ale dodávají, že očekávají další jednání a studie, které vyhodnotí vliv možného národního parku na život v obcích.
Ochranáři považují záměr udělat ze Soutoku národní park za vhodný. Upozorňují ale, že půjde o zcela jiný národní park, než na jaký jsou lidé z Česka zvyklí. Symboly zdejší krajiny, jako jsou lužní louky, pastviny nebo osaměle stojící duby, zde vznikly díky tisícům let lidského hospodaření. Aby se zde tyto úkazy udržely, bude třeba do přírody zasahovat v určité míře i nadále.
To tradiční definici národního parku zcela neodpovídá. "V našem pojetí je národní park prostředí, kde se nehospodaří. Člověk se na přírodu jen dívá, zkoumá ji, eliminuje negativní vlivy soukolí," upozorňuje šéf jihomoravské pobočky Agentury pro ochranu přírody Stanislav Koukal. I přesto ale vyhlášení národního parku podporuje.
"Z hlediska charakteru má Soutok spíš potenciál pro velmi dobrou CHKO, ale z hlediska jistoty zajištění účelového řízení lesního hospodářství je výhodnější národní park," dodává ředitel celostátní části této organizace František Pelc.
Obce i ochranáři se každopádně shodují, že by se jednání neměla zaseknout na debatě, zda vznikne chráněná krajinná oblast, nebo národní park. Hlavní je území poskytnout ochranu.
Jak už bylo řečeno v úvodu, v Česku jsou v současnosti čtyři národní parky. Nejstarší Krkonošský národní park byl vyhlášen v roce 1963. Po pádu komunismu přibylo Podyjí a také největší Národní park Šumava. Jako poslední se stalo v roce 2000 národním parkem České Švýcarsko.
