Není v současnosti ve sněmovně žádný jiný návrh zákona, jehož schválení část opozice brání tak vehementně jako zákon o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice. Už několikrát místopředseda vlády Karel Havlíček usiloval o to, aby byl zákon schválený, ale poslanci Pirátů se STAN a ODS, KDU-ČSL a TOP 09 vždy nalezli způsob, jak schválení zabránit.
Konkrétně jde o to, zda v zákoně, označovaném jako lex Dukovany, bude - či nebude - explicitně vysloven zákaz účasti ruských a čínských firem při dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. Na jedné straně stojí ANO, KSČM a SPD, na druhé zmiňovaná pětice stran a někde uprostřed sociální demokracie. Její předseda Jan Hamáček sice upozorňuje na nebezpečí účasti ruských a čínských firem, zároveň ale ČSSD ve sněmovně zatím nepodporuje snahu velké části opozice dostat tento zákaz přímo do zákona lex Dukovany.
Nejviditelnějším odpůrcem účasti firem z Ruska a Číny v ČSSD byl dnes už bývalý ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, který označil za důvody svého odchodu i postoj v této záležitosti, kdy stojí proti prezidentu Miloši Zemanovi i některým spolustraníkům. Hamáčkův názor k Dukovanům je takový, že za určitých okolností by s účastí ruské nebo čínské firmy souhlasil.
"Stanoviska bezpečnostních služeb respektuji. Nedovedu si představit, že firmy, které nevyhovují bezpečnostním kritériím, by byly systémovým integrálním dodavatelem. Připouštím ale účast firem z Ruska nebo Číny v případném konsorciu, kde by integrátorem byla firma ze státu, který všechny podmínky splňuje. Konsorcium by navíc ještě před připuštěním do tendru muselo projít samostatným bezpečnostním hodnocením," řekl například v březnu v rozhovoru pro Deník.
Ve středu dopoledne se před Poslaneckou sněmovnou uskutečnil happening s názvem Ne jadernému tunelu Dukovany. "Upozorňujeme na zcela zásadní a dlouhodobé ekonomické dopady a související geopolitická rizika. Schválení zákona by mělo výrazně negativní dopady na státní pokladnu i účty spotřebitelů za elektřinu, a to na mnoho desítek let," tvrdí zmocněnec Zeleného kruhu pro otázky jaderné energie Jan Piňos.
Akci pořádaly organizace Hnutí Duha, Calla - Sdružení pro záchranu prostředí, Milion chvilek pro demokracii a iniciativa Ne tunelu Moskva - Dukovany. Organizátoři happeningu zaslali poslancům výzvu, v níž požadují, aby odmítli zákon s označením "Lex Dukovany", který má stavbu nového reaktoru podpořit.
Varuji ministra Havlíčka, prohlásila poslankyně TOP 09
Už při úterním zahájení schůze navrhla poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09), aby bylo schvalování zákona vyřazeno z nynější schůze, což následně navrhl v obměněné podobě také předseda poslaneckého klubu Jan Bartošek (KDU-ČSL).
"Mám znepokojivé informace spočívající v tom, že jeho ministři podávají naprosto rozporuplné informace o tom, jak jsou hájeny a plněny bezpečnostní zájmy státu v oblasti zadávací dokumentace k jadernému tendru v Dukovanech," začala Langšádlová odůvodňovat svůj názor k odložení hlasování a vysvětlovala problém, na který upozornilo před několika dny Aktuálně.cz. Totiž, že vláda do podmínek jaderného tendru nezahrnula klíčové připomínky bezpečnostních institucí a tak dle ministerstva vnitra hrozí, že antimonopolní úřad nebo Evropská unie řízení o dostavbě elektrárny zruší jako nezákonné.
"Chtěla bych varovat nepřítomného pana ministra Havlíčka, že se dopouští velmi závažného pochybení, pokud by nedodělanou zadávací dokumentaci komukoliv předal a nebyly do ní promítnuty ani základní bezpečnostní zájmy státu," uvedla. Havlíček už dříve kritiku odmítal a tvrdil, že zohlední i připomínky tajných služeb.
Následná tři hlasování ale skončila vždy stejně. Poslanci hnutí ANO s KSČM a SPD mají tolik hlasů, že zabránili přijetí všech tří návrhů opozice. Pro vyřazení bodu bylo třeba 94 poslanců, pro bylo 62. Pro nový bod s názvem Informace vlády o zajištění bezpečnostních zájmů státu při realizaci jaderného bloku Dukovany hlasovalo 66 poslanců, ke schválení bylo potřeba 94. Poslanec Bartošek se ještě pokusil prosadit, aby byl tedy návrh projednávaný až úplně na konci v řadě všech zákonů, které jsou nyní před definitivním schvalováním, ale také nepřesvědčil dostatek poslanců. Pro bylo 65 poslanců, ke schválení bylo třeba 94.
O tom, zda zákon projde bez zmínky o ruských a čínských firmách, se má hlasovat tento týden v pátek, ale kritici z opozice již teď avizují, že opět proti němu budou vystupovat.
Většina poslanců ČSSD chce zákon schválit co nejrychleji
Dění kolem Dukovan by zároveň mělo ukázat, do jaké míry vystupuje sociální demokracie po odvolání ministra zahraničí Tomáše Petříčka v klíčových záležitostech, ve kterých se angažuje prezident Miloš Zeman. "Jedním z důvodů mého odvolání bylo vystupování kolem Dukovan," prohlásil v pondělí Petříček. Ten musel skončit proto, že po víkendovém sjezdu ČSSD neuspěl v boji o předsednictví s Janem Hamáčkem, který dal najevo, že se chce na rozdíl od Petříčka více opírat o tradiční, "prozemanovské" sociálně demokratické voliče.
Shrňme, jaké postoje zastávali poslanci ČSSD v minulosti. Když zmiňovaný zákon "lex Dukovany" doputoval loni v září do Poslanecké sněmovny, část opozice požadovala, aby ho posoudil také bezpečnostní výbor. Návrh ovšem neprošel, a to také kvůli hlasům sociální demokracie. Její poslanci projednání v bezpečnostním výboru nepodpořili. Hlasování ukazuje, že pro projednání v tomto výboru bylo z celé sněmovny jen 26 poslanců.
O tom, že sociální demokracie podporovala snahu Havlíčka zákon schválit, a to ještě ve zrychleném řízení, svědčilo i hlasování o zkrácení projednání zákona ve výborech jen na třicet dnů. K poslancům ANO, KSČM a SPD se na konci září připojilo také šest poslanců ČSSD, šest jich bylo omluveno a dva se zdrželi. Pro tehdy hlasoval Roman Onderka, Jiří Běhounek, Kateřina Valachová, Petr Dolínek, Jan Chvojka a Roman Sklenák.
Poté co zákon prošel hospodářským výborem s návrhem na schválení, sociální demokraté tvrdili, že si nepřejí účast ruských a čínských firem. Navrhli kvůli tomu doprovodné usnesení, které ale zástupci TOP 09 či Pirátů odsuzovali. Návrh přednesl poslanec ČSSD Petr Dolínek ve sněmovně letos 10. února. "Žádáme vládu, aby nás neprodleně informovala o dalším postupu při výstavbě nového jaderného zdroje včetně vyhodnocení rizik odložení projektu," přečetl Dolínek usnesení.
Kritici tohoto postupu sociální demokracie namítali, že doprovodné usnesení nemá žádný smysl, protože pokud zákon projde, nebude se muset Havlíček ani nikdo jiný textem tohoto usnesení řídit, protože není nijak závazné.
"Navrhovat doprovodné usnesení je jedna věc, ale mít právně kodifikováno, že tato bezpečnost bude zajištěna, je zcela jiná věc. Je naprosto diametrální rozdíl mezi tím, jestli se sněmovna na něčem usnese jako na doprovodném usnesení, nebo jestli to bude zákon, v paragrafu, černé na bílém," oponoval návrhu ČSSD poslanec Pirátů Jan Lipavský a vyzval sociální demokraty, aby zvážili podporu pozměňovacích návrhů, které by přímo v zákoně zakazovaly účast ruských a čínských firem.
"Tyto návrhy jednoznačně řeší geopolitickou otázku a de facto nedávají ministerstvu průmyslu a obchodu a ČEZ příliš na výběr v tom, jestli budou nebo nebudou sehrávat nějakou roli v geopolitickém směřování České republiky. Toto rozhodnutí může suverénně učinit plénum Poslanecké sněmovny," upřesnil Lipavský.
Z dosavadních postojů ČSSD tedy zatím vyplývá, že nechtějí zdržovat schvalování zákona a nechtějí ani podpořit zmínku o zákazu pro Rusko a Čínu přímo v zákoně. Ostatně úterní snahu poslankyně Langšádlové a poslance Bartoška většina poslanců ČSSD nepodpořila.
