Praha - V kauze, v níž se Milan Kundera ocitl v podezření, že v padesátých letech udal komunistické policii agenta vyslaného ze Západu, se objevilo další svědectví hovořící ve spisovatelovu nevinu.

I když figuruje jeho jméno v policejním protokolu, nemusí být spisovatel Milan Kundera tím, kdo Miloslava Dvořáčka udal. Tak aspoň deník Právo interpretuje svědectví, které mu poskytl tehdejší policejní vyšetřovatel Alois Pašek a které dnes noviny přinesly.

Jedenaosmdesátiletý kriminalista Pašek připouští, že Miroslava Dvořáčka mohli udat studenti, když policie na koleji Letná vyšetřovala případ dvou vrahů divadelního ředitele Bejšovce-Kotnovského. Společník vrahů totiž na koleji občas přespával a ukrýval si tam kradené věci. Obě události - hledání vrahů a zadržení Dvořáčka - se staly zhruba ve stejnou dobu.

Pašek uvedl, že studenti kriminalistům kvůli vyšetřování vraždy často hlásili pohyb podezřelých. Tak se mohl do policejních záznamů dostat také Dvořáček.

Pašek prý sám přijímal telefonické hovory studentů, kteří oznamovali dokonce i nečekané návštěvy příbuzných.

Kunderu předvolali jako "předáka"

Milan Kundera tehdy působil na koleji jako "předák".

Kriminalisté si proto mohli zapsat jeho osobní údaje pro případ, že by potřebovali s někým jednat. Kunderu pak po akci, při které byl agent Dvořáček zatčen, mohli předvolat na oddělení národní bezpečnosti v Praze k výslechu.  

Kundery se zastal Rushdie

Článek o tom, že Kundera v roce 1950 údajně udal protikomunistického odbojáře Miroslava Dvořáčka komunistům, vydal v půlce října týdeník Respekt.

Text publikoval na základě dokumentu, který získal Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Kundera po několika desetiletích mlčení vydal prohlášení a prostřednictvím ČTK se proti tomu ohradil a řekl, že nikoho neudal.

Po Respektu požaduje omluvu, peněžní satisfakci nežádal. Časopis Respekt oznámil, že se nebude za článek omlouvat.