Praha - Vedení Konfederace politických vězňů České republiky v pátek vyslovilo porozumění pro plánované vyzvednutí ostatků římskokatolického kněze Josefa Toufara ze společného hrobu na pražském hřbitově v Ďáblicích. Organizace se tak postavila proti Sdružení bývalých politických vězňů, které s exhumací naopak nesouhlasí.
Konfederace vyjádřila přesvědčení, že se vyzvednutím ostatků nenaruší úcta ke všem ostatním obětem komunismu, jejichž pozůstatky se nacházejí v blízkosti Toufarových ostatků. "Představitelé Konfederace politických vězňů doufají, že pro tento krok naleznou pochopení i bývalí političtí vězni ze Sdružení bývalých politických vězňů," stojí také v prohlášení.
Sdružení bývalých politických vězňů se obává, aby exhumací knězových ostatků nebyl snížen význam ostatních obětí komunismu uložených v hrobě. "Byl by to (exhumace) neetický, necitlivý a velmi politováníhodný čin a naše organizace je tímto záměrem velmi pobouřena," uvedlo ve čtvrtek sdružení.
Toufar by mohl být blahořečen a pak i svatořečen
Katolická církev loni zahájila proces, na jehož konci by mohl být Toufar, který byl umučen někdejší komunistickou StB, blahořečen a později i svatořečen. Součástí Toufarova blahořečení je i ohledání ostatků, které chce církev zvládnout do konce letošního roku.
Podle Tomáše Petráčka, kterého hradecký biskup Jan Vokál pověřil kauzou Toufarova blahořečení, je exhumace nutná a přeje si ji i Toufarova rodina, která o ni usilovala už v letech 1968 a 1992.
Státní bezpečnost obvinila kněze Toufara ze zinscenování takzvaného číhošťského zázraku. V prosinci 1949 se v číhošťském kostele při jeho kázání údajně několikrát pohnul kříž na oltáři. Dodnes neobjasněný úkaz se prý později ještě opakoval. Vyšetřovatelé chtěli, aby se kněz přiznal, že pohyb kříže zinscenoval. Toufar byl zatčen a zemřel následkem mučení 25. února 1950 v Praze, bylo mu 47 let.
Konfederace politických vězňů České republiky je dobrovolnou organizací, která sdružuje politické vězně komunistického režimu bývalého Československa. Sdružení bývalých politických vězňů vzniklo v 90. letech poté, co se řada členů rozhodla odejít z konfederace, protože její vedení nesouhlasilo s názorem, že podmínkou členství v organizaci politických vězňů komunistického režimu by mělo být negativní lustrační osvědčení.
