Praha – Takřka deset let řešil komisař Vrťapka nejzapeklitější detektivní záhady. Nyní soud naopak řeší záhadu kolem původu samotného Vrťapky.
Komisař Vrťapka je psí detektiv, se kterým malí čtenáři časopisu Mateřídouška odhalovali jeho případy až do roku 2012. Pod pravidelnými příběhy byli od počátku podepsáni Petr Morkes a Pavla Etrychová. A knihy sebraných příběhů komisaře Vrťapky v letech 2009 a 2011 patřily podle statistiky Svazu českých knihkupců a nakladatelů mezi nejprodávanější dětské tituly a poslední díl se stal i nejprodávanějším komiksem roku.
Jenže v roce 2012 se oba spoluautoři divoce rozešli. A nyní se soudí, kdo psího detektiva vymyslel. Vrťapka sice žije dál, ale už ne na stránkách Mateřídoušky.
"Spolupráce je kvůli sporu pozastavená," potvrzuje šéfredaktorka sesterského časopisu Sluníčko Eva Bavorová, která stála u zrodu Vrťapky. Dala totiž dohromady jeho dva autory – svoji bývalou spolužačku a kamarádku Pavlu Etrychovou a výtvarníka Petra Morkese, který právě v té době začal s dětskými časopisy Sluníčko a Mateřídouška spolupracovat.
Měla dobré nápady
Jádrem sporu je jméno detektiva Vrťapka. Etrychová tvrdí, že postavičku včetně jména vymyslela ona a že Morkes jí ji ukradl. Ten si totiž již v roce 2008 a 2009 (ona to zjistila až o několik let později) nechal zaregistrovat na Úřadu průmyslového vlastnictví nejdříve podobu a poté i jméno komisaře Vrťapky jako ochrannou známku. A založil také internetovou stránku www.vrtapka.cz, kde jeho příběhy prodává.
Morkes ovšem trvá na tom, že duchovním autorem je on sám. A spor je prý kvůli tomu, že byl jeho nápad úspěšný a jím vymyšlený Vrťapka se dobře prodává.
"Pokud by zájem nebyl, tak by nebyl asi žádný spor," tvrdí Morkes, který po rozchodu s Etrychovou začal vydávat příběhy komisaře Vrťapky ve svém vlastním vydavatelství, ale takový úspěch jako společné tituly s Etrychovou už nezaznamenaly.
Před soudem tak kvůli Vrťapkovi musí svědčit více než desítka svědků. Jak zaměstnanci nakladatelství Mladá fronta, které časopis Mateřídouška vydává, tak Morkesovi známí, kteří mají zase dosvědčit jeho autorství.
Jako klíčový svědek byla před soudem právě šéfredaktorka Bavorová. Podle ní není pochyb, že Vrťapku vymyslela Etrychová, kterou prý sama oslovila. "Měla dobré nápady, jezdila s dětmi na tábor, tak jsem si myslela, že by mohla přijít na nějaký námět, aby děti luštily detektivní příběhy," uvedla Bavorová s poukazem na dříve oblíbeného detektiva Štiku.
Fíka nechceme, máme Filutu
Etrychová pak donesla námět na psího detektiva, který připomínal Sherlocka Holmese – ovšem ke kostkované čepici neměl v ruce dýmku, ale lupu. Navrhovala původně jméno Fík nebo Flox, ale to jí redakce zatrhla, protože již měla dva hrdiny na F – kocoura Filutu a dobrodruha Freda.
"Řešili jsme to jméno, nechtěli jsme, aby bylo od písmene F, protože tam běžel jiný seriál o Filutovi," potvrdila Bavorová.
Etrychovou pak prý napadlo použit nějakou složeninu na principu postavy "Drvoštěp" z Devatera pohádek Karla Čapka. A redakce následně odsouhlasila jméno Vrťapka.
Etrychová si dokonce překvapivě nechala e-mailovou korespondenci s Bavorovou z přelomu let 2003 a 2004, kde podobu seriálu i jméno hlavního hrdiny řešily, a předložila ji soudu. E-mail z poloviny ledna 2004, v němž Etrychová navrhla jméno Vrťapky, Morkes označil za falešný a požadoval, aby jej soud nechal prozkoumat znalcem. "Jméno komisaře Vrťapky jsem vymyslel již prosinci 2003," stál si na svém Morkes.
Dvacet až třicet procent
Verzi, že hlavním autorem byla Etrychová, ale potvrdil i tehdejší šéfredaktor Mateřídoušky Tomáš Suder. "Od paní Etrychové jsme dostávali scénář a skici a předávali je žalovanému, aby udělal ilustrace," popisoval Suder.
Morkes prý pouze kreslil podle daných skic a občas jen sám dal nějaké postavičce do úst nějaký gag, vtípek. "Jeho přínos mohl být tak dvacet třicet procent," uvedl Suder, ale připustil, že na to, kdy padlo poprvé jméno Vrťapka, si již nepamatuje. S nápadem na vytvoření seriálu podle něj pak přišla jednoznačně Bavorová.
Naopak autorství přišel Morkesovi dosvědčit jeho spolužák ze školy Jaroslav Hradecký či jeho druhá manželka Zuzana Morkes. Podle Hradeckého mu Morkes v listopadu 2003 ukazoval skici postavičky psího detektiva, na které prý pracoval. Právě datum je totiž ve sporu důležité: Na přelomu let 2003 a 2004 se Morkes seznámil s Etrychovou a začali spolupracovat. A první příběh komisaře Vrťapky vyšel v Mateřídoušce v únoru 2004.
Hradecký si setkání pamatoval prý proto, že se s Morkesem právě vrátili z třicátin jednoho bývalého spolužáka. "Ukazoval skici postavičky psího detektiva, na které v té době pracoval. Mluvil o něm jako o psím detektivovi, který bude hrdinou dalších příběhů," říkal Hradecký, který ale nebyl schopen potvrdit, jestli už tehdy padlo jméno Vrťapka. "Jestli měl nějaké jméno, si nevybavuji," řekl. Morkes prý od malička kreslil různé postavičky a jednoduché komiksy. "Jeho nejoblíbenější postavička byl Nasraný krtek. Kontrast proti tomu uhlazenému milerovskému Krtečkovi," dodal.
Kreslířova tehdejší spolužačka z FAMU a současná manželka Zuzana Morkes tvrdí, že jméno Vrťapka vymyslel její muž na podzim roku 2003. "Viděla jsem skici, když vytvářel tu podobu. Konzultoval se mnou i to jméno Vrťapka," uvedla Morkes.
Nejde mi o peníze, ale...
Sama Etrychová přitom tvrdí, že jí žalobou nejde o peníze. Ta je pouze na určení, kdo je autorem postavičky.
"Nechceme peníze, jen to, aby bylo osvědčeno, kdo je autor," uvedl právník Etrychové Michal Šalomoun. Nicméně pokud jí soud autorství přizná, na její jméno budou převedeny i ochranné známky, které si na sebe zaregistroval Morkes, a ona bude dostávat autorské odměny a mít příjmy z prodeje případných licencí k užití.
Případ má na stole soudkyně Jaroslava Lobotková. Ta se sice na autorská práva a související spory specializuje, ale sama přiznává, že je to jeden z nejsložitějších případů, které kdy řešila. Kdy padne verdikt, si netroufla tvrdit, slyšet chce přinejmenším ještě několik svědků.