reklama
 
 

Pražské letiště ukradlo architektům svoji budovu, řekl soud

22. 4. 2015 19:35
Spor zřejmě nekončí, ošizený architekt bude požadovat odškodné. Jeho projekt si podle soudu přivlastnil jiný ateliér, kterému letiště zaplatilo 7,7 milionu.

Praha - Nový terminál Letiště Václava Havla v Praze-Ruzyni vypadá na první pohled přesně jako model, který v první polovině devadesátých let vytvořila architektonická kancelář Brix & Franta architekti. A dostala za něj i několik prestižních cen.

Rozdíl tu ale je: zatímco u plánů je uvedeno jméno výše zmíněných architektů, u části skutečného terminálu je cedulka s nápisem, že ji vytvořil ateliér Nikodem & Partner. "Zkopírovali náš projekt a nezměnili ani čárku. A dostali za to 7,7 milionu korun," rozčiluje se Franta.

Spor o autorství podoby letiště už čtrnáctým rokem řeší soudy – a dnes dal jeden z nich zapravdu Petru Frantovi, že autorem je on se svým kolegou Brixim. A že Česká správa letišť (nyní Správa letiště Praha - zbytkový státní podnik) jim projekt "ukradla" a předala konkurenci.

"Bylo prokázáno, že došlo k neoprávněnému užití autorského díla," konstatovala soudkyně Městského soudu v Praze Jaroslava Lobotková. "Minimálně měli být pozváni k autorskému dozoru," dodala.

Nezměnili ani čárku

Spor sahá až do poloviny devadesátých let, kdy Útvar rozvoje hlavního města ve spolupráci se správou letišť vyhlásil architektonickou soutěž na projekt nového terminálu. V ní vyhráli autoři Michal Brix a Petr Franta.

Kvůli výstavbě letiště za provozu se v první fázi postavila jenom část nového teminálu - odbavovací hala, jeden ze dvou "prstů" a začátek druhého prstu terminálu. Zbytek prstu "B" (náklady na jeho výstavbu byly třičtvrtě miliardy korun) nechala Česká správa letišť postavit až později, když měla potřebné peníze a až vzrostl počet cestujících. 

Ovšem i když mělo letiště již kompletní projekt od Brixe a Franty, nechalo zbytek najednou "vyprojektovat" kanceláří Nikodem & Partner. A k tomu jí poskytlo původní digitalizovaný projekt jejich předchůdců.

Soudy řešily případ od roku 2001, kdy Franta s Brixim podali žalobu. Ti nejdřív prohrávali – letiště totiž mimo jiné tvrdilo, že zůstala jen vnější hrubá podoba a detaily se musely nakreslit zcela znovu. Kromě toho soudy konstatovaly, že případný nárok architektů je již promlčen. Případ ale před dvěma lety zvrátil Nejvyšší soud, který přikázal nové projednání. Brixi nakonec spory vzdal a vytrval v nich jen Franta.

Při novém projednávání si soud nechal udělat znalecký posudek – a ten potvrdil, že oba projekty jsou totožné.

A co těch pět milionů?

Vítězství Franty je ovšem pouze částečné. I když soud dal zapravdu, že mu správa letišť ukradla jeho dílo, žádné odškodnění mu nepřiřkl. Ta má zaplatit jen náklady řízení – tedy náklady advokátů a znalecký posudek, který stál 44 tisíc korun. Celkem tak podle odhadů má platit okolo sta tisíc korun.

Franta přitom požadoval za neoprávněné užití díla odškodné, které vyčíslil na pět milionů korun. "Tento nárok je promlčen," konstatovala ale Lobotková.

Franta se totiž o tom, že letiště chce pokračovat ve stavbě bez nich – ale s jejich projektem – dozvěděl nejpozději v říjnu 1998. Žalobu ale podal o více než tři roky později.

"Celou dobu jsme se s nimi snažili jednat a doufali, že rozhodnutí nepřizvat nás a přitom použít naše plány se změní," vysvětluje Franta, který se proti této části rozsudku nejspíš odvolá. Byť bude muset zaplatit dalších dvě stě tisíc na soudním poplatku.

Krádež se pozná až z celku

A s odvoláním souhlasí i jeho advokát Svatopluk Šplechtna. "U architektonických děl běh promlčecí lhůty počíná plynout okamžikem, kdy je architektonické dílo dokončeno. Aby poškozený autor mohl v celku poznat, v jakém rozsahu byla jeho autorská práva dotčena," vysvětluje Šplechtna.

Podle něj se totiž podoba může ještě změnit. "Takže by se mělo jít nejdále ke dni, kdy bylo pravomocné stavební povolení," uvedl advokát. Až tehdy totiž podle něj existuje platná projektová dokumentace. "Ta se ale taky ještě může změnit," podotkl.  

Architekt nezneužije cizího díla

Případem se v minulosti zabývala i Česká komora architektů. A byla podstatně rychlejší než justice. Její stavovský soud dospěl k tomu, že se tehdejší šéf architektonického studia Alois Nikodem provinil.

"Stavovský soud dospěl k názoru, že provinění je nepochybné. K tomu vede znění odstavce 4 (stavovských předpisů), kde se praví, že architekt nevyužije autorské dílo jiného architekta při zhotovování vlastní zakázky bez jeho souhlasu," usnesl se.

Oficiální trest stavovský soud ovšem nemohl udělit – Nikodem večer předtím, než měl verdikt vyslechnout, z komory vystoupil. Pravděpodobně proto, aby předešel případnému postihu.

Před stavovským soudem sice stál i Nikodemův kolega Zdeněk Volman, potrestání ale unikl. Jako zaměstnanec se totiž disciplinárního provinění údajně nemohl dopustit.

autor: Marek Pokorný | 22. 4. 2015 19:35

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama