Nominaci Jana Kohouta na jednu z nejprestižnějších diplomatických pozic v Evropě schválila ještě vláda Andreje Babiše (ANO). Jenže letos jedenašedesátiletý muž s opakovanou zkušeností z tuzemské diplomacie se dočkal až nyní, kdy italská strana na jeho angažmá kývla.
"Novým velvyslancem v Itálii bude Jan Kohout, který již obdržel agrément od italské strany," potvrdil Aktuálně.cz ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Agrément, tedy souhlas příjímající země, je obvykle formalitou. Jeho odepření se považuje v diplomacii za výraz mimořádně špatných vztahů mezi oběma státy.
Kdy Kohout do Itálie odcestuje, není jasné. Podle informací Aktuálně.cz z diplomatického prostředí není vyloučené, že se převzetí velvyslaneckého postu podaří zorganizovat až počátkem příštího roku. Nástup Kohouta bude zpečetěný ve chvíli, kdy předá italské hlavě státu pověřovací listiny od prezidenta Miloše Zemana.
Čínská infiltrace českých státních složek
Jan Kohout se stal ministrem zahraničí v roce 2009, funkci tehdy po pádu druhé vlády Mirka Topolánka zastával jako nominant ČSSD v úřednickém kabinetu Jana Fischera. Podruhé řídil českou diplomacii ve vládě Jiřího Rusnoka, jež bez důvěry sněmovny řídila zemi od července 2013 do ledna 2014. Kabinet tehdy vznikl na přání prezidenta Zemana a byli v něm jemu blízcí lidé.
Kohout je dodnes vedený jako Zemanův oficiální poradce. V roce 2015 se podílel na založení neziskové organizace New Silk Road Institute Prague, která odkazovala na stejnojmennou snahu Číny zvýšit svůj vliv na světové politické a ekonomické scéně. Jeho aktivita byla plně v souladu se Zemanovou politikou ekonomicky propojit Česko s Čínou.
"Hlavní důvod založení institutu je samotná čínská iniciativa Nové hedvábné stezky. Považuji ji za dlouhodobou strategii, která má globální dosah a přináší celou řadu příležitostí pro všechny zúčastněné země. Česko by se této příležitosti mělo chopit," komentoval Kohout v lednu 2016 perspektivu svého spolku v rozhovoru pro E15.
Bezpečnostní informační služba přitom už tehdy varovala, že se Čína chová k Česku nepřátelsky. Upozorňovala na aktivity jejích špionů proti českým zájmům. "Čínská diplomacie, byznys a zpravodajské služby v roce 2015 navázaly na úspěchy předchozího roku a pokračovaly v rozšiřování a prohlubování vlivové infiltrace české politiky a složek české státní moci," uváděla kontrarozvědka.
Rok a půl dlouhá prověrka
Kohoutovy aktivity odrážely pročínskou politiku prezidenta Zemana, který v březnu 2016 přivítal svůj čínský protějšek Si Ťin-pchinga na státní návštěvě. Podepsali spolu memorandum o čínských investicích v hodnotě desítek miliard korun, ty se však nikdy neuskutečnily. Zemanova politika nasměrovaná na Čínu se zhroutila.
Právě Kohoutovo pročínské angažmá bylo důvodem, proč tak dlouho trvalo získání prověrky. Každý velvyslanec musí mít bezpečnostní osvědčení na druhý nejvyšší stupeň "tajné". Že bývalý ministr obdržel zelenou od italské strany, znamená, že Národní bezpečnostní úřad mu prověrku udělil. Aktuálně.cz tuto informaci z bezpečnostní komunity získalo už v září.
V této souvislosti server Seznam Zprávy upozornil, že Kohout na prověrku čekal od loňského února. Její vyřízení za více než rok a půl je velmi nestandardní. Podle zákona je obvyklá lhůta pro prověření dotyčného na stupeň "tajné" šest měsíců. Za tajnou se považuje informace, jejíž vyzrazení by způsobilo vážnou újmu zájmům Česka.
Naposledy působil Jan Kohout v diplomacii coby politický náměstek předchozího ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD). Když v prosinci nastoupil do úřadu Jan Lipavský, Kohout na této pozici skončil. Předtím byl od března 2020 do května 2021 náměstkem ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). Kohout byl členem KSČ, později ČSSD.