Praha/Horní Jiřetín - Ministr průmyslu Martin Kocourek se nechce vzdát rozsáhlých zásob hnědého uhlí v severozápadních Čechách, které leží za těžebními limity z roku 1991.
O těchto zásobách se na několika místech zmiňuje jeho strategický dokument s názvem Východiska pro koncepci surovinové a energetické bezpečnosti České republiky.
Nečasova vláda Kocourkovu zprávu minulý týden schválila. Kabinet se ale zároveň ve svém programovém prohlášení zavázal, že zachová těžební limity, které chrání před zbouráním severočeské obce Horní Jiřetín a Černice.
"Z hlediska surovinové a energetické bezpečnosti je samozřejmě třeba brát v úvahu všechny existující zdroje a zahrnovat je do surovinové bilance státu. Naopak by bylo hazardem je v této koncepci vynechat," řekl Aktuálně.cz Kocourkův mluvčí Pavel Vlček.
Předstupeň surovinové a energetické bezpečnosti
Dokument je jakýmsi úvodem pro Koncepci surovinové a energetické bezpečnosti České republiky, která by měla být dokončena nejspíš příští rok.
"Naše surovinová a energetická bezpečnost totiž musí vycházet z aktualizované podoby Státní energetické koncepce a Státní surovinové politiky; oba dokumenty chceme dokončit v závěru letošního roku," vysvětluje ministr Kocourek.
"Bez stabilního, bezpečného a ekonomicky efektivního přístupu k surovinám a energiím nelze v současné době plně zajistit ekonomickou, sociální, politickou a ani globální stabilitu ani obstát ve stále sílící konkurenci rostoucího počtu globálních hráčů," dodal Kocourek.
Orientace na fosilní energetiku
Ačkoli ve Východiscích pro koncepci surovinové a energetické bezpečnosti se přímo nehovoří o tom, že by se těžební limity v severních Čechách měly zrušit, z textu nepřímo vyplývá, že pro české teplárenství a další odvětví by to byla nejlepší varianta.
To se nelíbí ekologickým organizacím, které kritizují, že se v Kocourkově plánu objevují především snahy o zachování velké fosilní a atomové energetiky.
Tady kdysi stávaly Libkovice. Skončí stejně i Horní Jiřetín?
"Koncepce zvažuje i pokračování těžby hnědého uhlí za cenu bourání měst a obcí v severních Čechách," uvedly ve společném prohlášení sdružení Calla a Hnutí Duha. Proti pokračování těžby hnědého uhlí se dlouhodobě staví také vládní Věci veřejné.
Neopomenutelné množství suroviny
"Z hlediska surovinové a energetické bezpečnosti je další významnou komoditou na domácím poli uhlí, a to jak hnědé uhlí využívané v elektroenergetice i v teplárenství, tak i černé uhlí," uvádí se v Kocourkově dokumentu, který má Aktuálně.cz k dispozici.
Zpráva konstatuje, že se v současnosti v rámci aktualizace Státní energetické koncepce vede diskuse nad osudem "neopomenutelného množství zásob kvalitního hnědého uhlí za tzv. územně ekologickými limity".
"Tzv. územně ekologické limity omezují budoucí rozšíření těžby na dvou lomech - Bílina, kde za jejich hranicemi leží cca 100 mil. tun suroviny a žádná sídla, a Lom ČSA, kde by ve všech fázích mohlo jít až o 750 mil. tun suroviny, avšak v těžebním prostoru se současně nacházejí dvě obce a areál rafinérie," uvádí dokument.
Těžkosti pro teplárny
Podle Koucourkovy zprávy čekají největší potíže kvůli nedostatku hnědého uhlí velké české teplárny.
"Náhrada stávajících dodávek hnědého uhlí jiným druhem uhlí nebo zemním plynem je v mnoha případech v dohledné době problematická, někdy neřešitelná," varuje dokument, podle něhož je obtížné přejít na jiné palivo, jako je černé uhlí nebo plyn.
"Rychlá náhrada hnědého uhlí u velkých teplárenských a závodních zdrojů by pak mohla vést k problémům a ztrátě konkurenceschopnosti mnoha průmyslových podniků a mohla by mít vážné dopady do zaměstnanosti a hospodářské stability regionů," uvádí se ve zprávě, podle níž by se tyto dopady následně promítly do celého hospodářství.
Projeďte se po uhelném safari:
Kocourek upozorňuje, že rozpad systému centralizovaného zásobování teplem by vedl i k tomu, že by topení výrazně podražilo. Podle ministra není komplexním řešením kvůli technickým překážkám ani masivní decentralizace a lokální vytápění.
Pomoci mohou jaderné elektrárny
Česká pobočka Greenpeace a další nevládní organizace ovšem tvrdí, že řešení pro teplárny existuje. Navrhují, aby se pro ně přednostně použilo uhlí z dolu Vršany a tím se vytvořil dostatek času k přechodu na jiný typ vytápění, než je uhlí.
Podle Východisek pro koncepci surovinové a energetické bezpečnosti České republiky má ovšem uhlí z Vršan nižší výhřevnost, přesto také nabízejí svou variantu.
"Řešením je po přechodnou dobu i s aktivní účastí státu zachovat stávající způsob dodávek paliva tak, aby se teplárenský sektor připravil na modernizaci a přechod na jiná paliva. Tam, kde je to technicky a ekonomicky schůdné přejít na jiné palivo, případně zvýšit využití biomasy," uvádí dokument.
"Při přechodu na paliva, která nepatří k domácím zdrojům, je nutné zajistit možnost krizového přechodu na alternativní zdroje paliv. Další možností je maximální využití tepla ze stávajících či případně v budoucnu budovaných jaderných elektráren."
