


Ministři kultury Oto Klempíř (Motoristé sobě) a pro sport Boris Šťastný (Motoristé) navrhli dnes na vládě zorganizovat pro zesnulou herečku Janu Brejchovou pohřeb se státními poctami. V pondělí to sdělila mluvčí ministerstva kultury Barbora Šťastná. Ministři se podle ní chystají s tímto návrhem oslovit rodinu. Herečka zemřela po dlouhé nemoci ve věku 86 let.

Pohřeb se státními poctami měl na podzim 2019 zpěvák Karel Gott, koncem roku 2023 byl se státními poctami pohřben také bývalý ministr zahraničí a někdejší kancléř prezidenta Václava Havla Karel Schwarzenberg, jehož rodina přijala nabídku státu na tuto formu posledního rozloučení krátce po jeho smrti. Pohřeb se státními poctami provází méně formalit než státní pohřeb, který se týká mimořádně významných osobností.
Podle bývalého hradního ceremoniáře Jindřicha Forejta je znakem pohřbu se státními poctami přítomnost státní vlajky nebo účast vojáků. Poprvé se tak stalo při pohřbu bývalého ombudsmana Otakara Motejla v roce 2010. V roce 2016 vláda zamýšlela uspořádat pohřeb se státními poctami gymnastce Věře Čáslavské, o podobném pohřbu se mluvilo už v případě atleta Emila Zátopka v roce 2000. V obou případech to odmítla rodina. „Pokud jde o uctění památky, měla by jít politika stranou,“ uvedl ve vyjádření zaslaném ČTK Klempíř.



Brejchová se narodila v Praze 20. ledna 1940 jako druhá nejstarší z osmi dětí. Ve 13 letech ji objevil režisér Ladislav Helge, když hledal dívku do filmu Olověný chléb. Rychle se stala jednou z nejvíce obsazovaných hereček, vyhledávali ji režiséři filmoví a později i divadelní.
K jejím nejlepším filmům patří Vlčí jáma, Vyšší princip, Každý den odvahu, Mladý muž a bílá velryba, Zánik samoty Berhof či Kráska v nesnázích. Hrála mimo jiné v muzikálech Kdyby tisíc klarinetů a Noc na Karlštejně i v komediích 60. a 70. let, například Zabil jsem Einsteina, pánové... či Hodíme se k sobě, miláčku...?



Írán a Spojené státy v posledních dnech oživily přímý komunikační kanál mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím a zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Napsal to v pondělí server Axios s odkazem na amerického činitele a informovaný zdroj. Podle Axiosu se jedná patrně o první přímou komunikaci mezi zástupci Íránu a USA od začátku války před více než dvěma týdny.



Česko je připraveno stát v čele mise, která by zjistila stav ropovodu Družba poškozeného na Ukrajině ruskými útoky, uvedl v pondělí ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Předseda opoziční ODS Martin Kupka řekl, že by jasnou mezinárodní zprávu uvítal, důvěřuje ale ukrajinským technikům. „Varuji před tím, aby se Česká republika ocitla v pozici užitečných idiotů,“ vyzval Kupka.



Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany zničila nad metropolí a jejím okolím 53 dronů. Na jihu Ruska hořel po útoku dronu zásobník ropy, informovaly místní úřady.



Celý ostrov Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters opět ponořil do tmy. Stalo se tak po kolapsu rozvodné elektrické sítě. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě.



Měl to být návrat Evropy k jednacímu stolu o míru na Ukrajině. Poradce francouzského prezidenta pro národní bezpečnost Emmanuel Bonne přiletěl do Moskvy na schůzku s vlivným Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem. Podle deníku Financial Times ale měl Ušakov pro Francouze drsný vzkaz: „Promiňte, ale ne. Jděte do pr****.“