Kdy zavřou školy? Nevíme dne ani hodiny, chceme jasné podmínky, dožadují se učitelé

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
17. 9. 2020 18:47
Profesní sdružení pedagogů Učitelská platforma ve čtvrtek zveřejnilo otevřený dopis, který adresuje hlavním aktérům, kteří rozhodují o koronavirových opatřeních, tedy premiéru Andreji Babišovi, ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi a hlavní hygieničce Jarmile Rážové. Vadí jim nejasné podmínky, za nichž se rozhodne o zavření škol.
Počet zavíraných škol neustále roste, tím jak roste počet učitelů a dětí v karanténě.
Počet zavíraných škol neustále roste, tím jak roste počet učitelů a dětí v karanténě. | Foto: Shutterstock.com

"Vzhledem k aktuální epidemické situaci vás žádáme, abyste v rámci zaváděných opatření proti šíření pandemie koronaviru připravili a zveřejnili jasná a transparentní pravidla, ze kterých bude všem aktérům ve vzdělávání jasné, za jakých podmínek dojde v daném místě k rozhodnutí o uzavření škol," požadují učitelé ve svém otevřeném dopise. Stanovisko ministerstva zdravotnictví k požadavku Učitelské platformy redakce od čtvrtečního rána zatím marně zjišťuje.

Současná pravidla vycházející z celorepublikového semaforu jsou podle Učitelské platformy nejasná. Navrhují sestavit jasnou hranici zohledňující více kritérií, po jejímž překročení je možné školy automaticky uzavírat - například týdenní nárůst počtu nakažených v místě, věkové skupiny šíření, koncentrace ohnisek a podobně. Žádná z těchto kritérií totiž nejsou v tuto chvíli pro školy popsána.

"Vidíme semafor a to, jak je škálovaný na jednotlivé dílky, ale není vůbec určeno, co který dílek znamená a podle čeho se dostáváte do dalšího stupně či podle čeho se naopak dočkáte nějaké úlevy," říká člen vedení Učitelské platformy Michal Kaderka.

"Ředitelé škol jsou vysocí manažeři institucí, ve kterých jsou mnohdy zaměstnány desítky osob a do nichž dochází stovky dětí, jejichž školní docházka či nedocházka ovlivňuje životy a zaměstnání stovek rodičů. Ti potřebují být na tuto situaci připraveni s dostatečným předstihem, aby mohli včas a jasně o možném uzavření školy informovat své zaměstnance, žáky i jejich rodiče," apeluje na vládní představitele a hlavní hygieničku Učitelská platforma.

Dodávají zároveň, že transparentní kritéria a předem odhadnutelná opatření by napomohla nejen školám, ale i provozovatelům restaurací, obchodů, divadel a dalších míst, kde se sdružuje velké množství lidí.

"Není vůbec jasné, podle čeho se vláda rozhoduje, vůbec to není transparentní. Mělo by být jasně řečeno, na základě jakých podmínek se zavádějí jednotlivá opatření, což není nikde zveřejněno," vysvětluje Kaderka. Podle něj by se při jasném nastavení čísel, za jakých se například zavřou restaurace či kulturní a sportovní akce, lidé chovali zodpovědněji a snažili by se opatření dodržovat, aby k tomuto uzavření nedošlo. 

Současná pravidla pro zavření škol a nařízení karantény

Rážová

V současné době platí metodický pokyn hlavní hygieničky Jarmily Rážové z 8. září, která v něm k nařízení uzavření či omezení provozu školy uvádí: "V případě, že dojde k potvrzenému výskytu onemocnění covid-19 nebo nařízení karantény ve škole a školském zařízení u více jak 30 procent pedagogických pracovníků a žáků či studentů, kterému předchází narůstající trend nemocnosti, je riziko přítomnosti možných zdrojů nákazy a dalších přenosů nákazy tak veliké, že je doporučeno nařídit uzavření či omezení provozu školy nebo školského zařízení." Pokud škola působí v několika budovách, je možné omezit provoz školy i částečně, pouze v konkrétní budově.

Rozhodnutí o uzavření školy nebo školského zařízení vydává místně příslušná krajská hygienická stanice. V méně závažných situacích nebo v případě, že provoz školy není možný z důvodu personálního nedostatku pedagogů díky jejich karanténě, doporučí krajská hygiena individuálně po dohodě s ředitelem případný jiný režim uzavření školy. 

Rážová v tomto metodickém pokynu rovněž popisuje pravidla pro nařízení karantény krajskou hygienickou stanicí. Karanténa žáků se nařizuje pouze celé třídě, kterou tento žák navštěvoval. Karanténa by se dále týkala i pedagogů a jedinců z jiných tříd, školních kroužků či družiny, kteří byli s nakaženým v období dvou dnů před potvrzením nákazy "v dlouhodobém a úzkém kontaktu", tedy více jak 15 minut trvající a na vzdálenost do dvou metrů a pakliže přítomní neměli patřičně chráněny dýchací cesty. Do karantény se nemusí odebrat pedagogové, kteří v dané třídě učili v daných dnech například pouze jednu hodinu.

Pokud dojde k potvrzení nákazy u zaměstnance školy, je karanténa nařízena zaměstnancům či žákům, kteří s danou osobou opět byli v úzkém kontaktu v období dvou dnů před potvrzením nákazy a řádně nepoužívali osobní ochranné prostředky dýchacích cest.

Nervozita na školách roste

Nervozita učitelů a ředitelů roste s tím, jak v Česku roste počet škol, které se kvůli koronaviru zcela či částečně uzavřely. Na začátku školního roku se kvůli výskytu nákazy neotevřelo dvacet škol, k pátku 11. září bylo karanténou zasaženo už 247 škol. "Pedagogů s pozitivním testem na covid-19 bylo 193, žáků a studentů 393. V karanténě bylo k pátku 1123 učitelů a 5498 žáků a studentů," uvedl Martin Novotný z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví na dotaz Aktuálně.cz.

Na jaře se kvůli epidemii zavřely školy ze dne na den na dva měsíce. Tomu se chtějí učitelé už vyhnout.

Rodiče: Někteří se děsí zavření škol, jiní požadují distanční výuku

Dalším důležitým hráčem ve vzdělávání jsou rodiče žáků. Mnozí se obávají chvíle, kdy hygiena pošle třídu, kam chodí jejich dítě, do karantény, popřípadě zavře celou školu. Znamenalo by to nejen velké komplikace pro jejich zaměstnání, ale také finanční těžkosti, protože ošetřovné se již opět týká jen dětí do deseti let a lze o něj požádat pouze na devět dní.

Najdou se ale i rodiče, kteří naopak žádají o možnost, aby se jejich dítě mohlo vzdělávat distančně, popřípadě volají po kombinovaných formách učení, při nichž nebude nutnost docházet do školy každý den. To žádá v otevřeném dopise z 10. září zapsaný spolek Fórum rodičů a poukazuje na podle nich ideální model z května a června, kdy byla osobní docházka do škol kvůli pandemii pouze dobrovolná a záleželo na rodičích, kterou variantu pro své dítě zvolí. Spolek k tomu sepsal i petici, ta však ke čtvrtečnímu poledni nasbírala pouze 81 podpisů. 

"Rodiny tímto i mohou pomoci snížit počet žáků ve školách v období pandemie, a tak umožnit účinnější dodržování opatření ve školách, menší stres pro učitele i žáky, podpořit bezpečí ve školách i rodinách," vysvětluje za Fórum rodičů Petr Chaluš.

V rouškách i ve třídě

Ministerstvo zdravotnictví od pátku nařizuje nošení roušek ve školách s výjimkou prvního stupně základních škol i při výuce ve třídách. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek k tomu podle ČTK doplnil, že z nově diagnostikovaných případů nemoci covid-19 pětinu případů tvořily ve středu právě děti školou povinné.

A právě toto nařízení je pro některé učitele hranice, po jejímž překročení už vidí jen jedno řešení - zavření škol. Na učitelském facebookovém fóru Učitelé+ se ti, kteří z nařízení ředitele již v rouškách učí, shodují, že šest vyučovacích hodin v roušce vydržet nejde. Někteří žáci i pedagogové kolabují či si stěžují na migrénu. Pod rouškou navíc není vidět mimika a učitelé jazyků upozorňují, že "huhláním" pod rouškou nelze učit správnou výslovnost.

Jiní jim oponují, že po jarní pauze je v učivu co dohánět a další zavření škol by tyto ztráty jen prohloubilo.

Zmatky kolem nošení roušek ve školách

žáci škola roušky koronavirus

Před zahájením školního roku nejprve ministr zdravotnictví Adam Vojtěch oznámil povinnost nosit roušky ve společných prostorách školy, po schůzce s premiérem Babišem tuto povinnost odvolal. Povinnost nosit roušky se měla řídit podle tzv. semaforu. V případě oranžové barvy (2. stupeň pohotovosti) měla krajská hygienická stanice zavést povinnost nošení roušek ve společných prostorech škol. V dalších případech nechalo MZ rozhodnutí na ředitelích škol, mnozí roušky ve společných prostorách zavedli bez ohledu na semafor. Nyní tedy dochází k další změně, roušky jsou od pátku 18. září povinné v celé republice i ve třídách, a to bez ohledu na stupeň pohotovosti daného okresu (semafor).

Video: Rodiče jsou fanatičtí zastánci i odpůrci roušek, řešíme konflikty už nyní, říká ředitel

Školy v karanténě? Bude se to dít, malé přestávky budou ve třídě, děti nebudeme do společných prostor pouštět, roušky u nás ve škole budou. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 19 minutami

Trump neudělí milost Bannonovi ani svému právníkovi, na seznamu je Lil Wayne

Na seznamu milostí, které hodlá udělit americký prezident Donald Trump před koncem svého mandátu, nejsou jména bývalého starosty New Yorku a prezidentova osobního právníka Rudyho Giulianiho ani bývalého poradce Steva Bannona. S odvoláním na své zdroje to dnes napsala agentura Reuters. Podle ní se milosti dočká rapper Lil Wayne. Před koncem mandátu se Trump chystá podle dřívějších informací amerických médií omilostnit přes 100 lidí.

Zpěvák Lil Wayne čelí obvinění z nepovoleného ozbrojování poté, co policie našla v prosinci roku 2019 v jeho zavazadlech nabitou pozlacenou pistoli. Rapperovi bylo držení zbraní zakázáno kvůli záznamům v trestním rejstříku. Rapper se k porušení zákona přiznal a hrozí mu až deset let vězení.

Zpěvák Lil Wayne několikrát v uplynulém roce Trumpa podpořil. Na twitteru zveřejnil fotografii, na které pózuje s prezidentem, a kladně se vyjádřil i o některých reformách, které Trumpova administrativa připravovala.

Podle zdrojů agentury Reuters Trump neudělí milosti ani zakladateli portálu WikiLeaks Julianovi Assangeovi. Trump poradci údajně také odradili od toho, aby "preventivně" zastavil trestní stíhání proti sobě a členům své rodiny. Milosti by se naopak měl dočkat bývalý předseda zákonodárného sboru státu New York Sheldon Silver, který byl odsouzen v roce 2015 na dvanáct let vězení za úplatkářství.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Trump má nejmenší podporu ze všech amerických prezidentů, věří mu jen 34 procent Američanů

Počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa schvaluje na konci jeho prezidentského mandátu 34 procent Američanů. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na průzkum společnosti Gallup. Podle ní je Trump jediným americkým prezidentem, s nímž nikdy nesouhlasilo alespoň 50 procent dotazovaných. Hodnocení prezidenta je diametrálně odlišné mezi voliči Republikánské a Demokratické strany.

Souhlas s Trumpovou politikou se od voleb výrazně snížil. V posledním průzkumu před volbami souhlasilo s prezidentovým chováním 46 procent lidí. Průzkum společnosti Gallup se uskutečnil od 4. do 15. ledna, je tedy velice pravděpodobné, že z části zachytil ohlas obsazení Kapitolu Trumpovými příznivci ze 6. ledna.

Podle Gallupu k propadu podpory přispěly také neochota přiznat porážku, vývoj epidemie covidu-19 či druhý impeachment.

Agentura také uvádí, že Trump je jediným prezidentem od roku 1938, kterému se nikdy nepodařilo získat 50 procent a více respondentů s pozitivním míněním. Nejblíže tomu Trump byl na začátku loňského roku, kdy jeho počínání schvalovalo 49 procent respondentů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na dálnici D1 havaroval kamion, vozovka byla kvůli vysypaným plechům neprůjezdná

Na dálnici D1 u Ostravy havaroval v noci na úterý kamion, na dálnici se vysypaly balíky plechu. Směr na Prahu byl několik hodin neprůjezdný, náklad bylo potřeba přeložit. Dálnice byla znovu otevřena před 06:00, informovalo Národní dopravní informační centrum.

Nehoda se stala kolem 02:00 na 345. kilometru D1. Kamion narazil do svodidel. Podle policejního webu byly vysypané balíky s plechem asi šest metrů dlouhé.

Řidiči z D1 sjížděli na 349. kilometru u Klimkovic, zpátky se vraceli na 342. kilometru u Bravantic.

Zdroj: ČTK
Další zprávy