Praha - Píše se rok 1978 a vztahy mezi tehdejším Československem a Libyí jsou nejlepší v poválečné historii. Do Prahy dokonce přilétá diktátor Muammar Kaddáfí, jehož režim se nyní, po dvaačtyřiceti letech po uchopení moci, otřásá pod náporem povstalců.
Roku 1978 se v hlavním městě ČSSR ovšem stala jiná, nepříliš známá událost. Na libyjské velvyslanectví se vloupal příslušník StB a zabil tam dokonce tamního českého domovníka.
Redakce Aktuálně.cz narazila na tuto dosud ne zcela objasněnou kauzu, když v souvislosti s protestními bouřemi na severu Afriky mapovala politické a hospodářské vztahy mezi československým a libyjským režimem před listopadem 1989.
"Existují k tomu dokumenty, ale nikdo je zatím pořádně neprostudoval," řekl Aktuálně.cz Karel Sieber, historik a archivář České televize. Sieber je spolu s Petrem Zídkem autorem knihy Československo a Blízký východ v letech 1948-1989, v níž je jedna část věnována právě i Libyi.
Obyčejný lupič, nebo agent západní rozvědky?
Do libyjského velvyslanectví se vloupal přístušník StB Alexandr Tersián. Okolnosti případu nejsou dosud zcela objasněny. Není například jasné, jestli Tersián něco odnesl. "Pro československou stranu to byl nepříjemný případ," řekl Aktuálně.cz Sieber.
Podle jedné z verzí si Tersián pouze přivydělával vykrádáním bytů a na velvyslanectví se vloupal ještě se svým bratrem a dalším estébákem Jiřím Němejcem. Objevuje se ovšem i teorie, že Tersián spolupracoval se západní rozvědkou a na amabsádě plnil její úkol.
Český domovník libyjského velvyslanectví, který lupiče načapal, každopádně "návštěvu" nepřežil a Tersián poté zmizel za hranicemi.
Tajné služby moc nespolupracovaly
Vloupání na libyjskou ambasádu v roce 1978 nakonec neměla bezprostřední vliv na úspěšně se rozvíjející obchodní vztahy, které se od poloviny 70. let rozrůstaly.
Z Československa na sever Afriky mířila vojenská letadla i tanky, ale také armádní instruktoři, kteří školili libyjské vojáky, inženýři, kteří v Libyi stavěli silnice i budovy, nebo lékaři.
"Jednu dobu tam bylo několik tisíc lidí z Československa," konstatoval Sieber. Dodal, že vztahy mezi oběma zeměmi byly spíše pragmatické, držely se na obchodní bázi a například tajné služby spolu prakticky nespolupracovaly.
Bezpečnostní prověrka netřeba
Podle Siebera nepotřebovali ani lékaři či technici, kteří v 70. a 80. letech mířili za výhodným výdělkem do tehdy poměrně bohaté Libye, žádnou mimořádnou prověrku StB nebo jiných bezpečnostních složek. Jedním z hlavních kritérií byla znalost angličtiny, aby se čeští odborníci domluvili.
"Jezdili tam vydělat si peníze v devizách," řekl Aktuálně.cz historik Karel Sieber. Dodal, že do Libye obdobně mířili například i Bulhaři.
Na konci 80. let vztahy s Libyí značně ochladly a režim Muammara Kaddáfího dokonce přestal za československé dodávky platit.
