Jste vědkyně do 35 let a vedete tým? Ideální případ pro dotaci, říká Rut Bízková

Luboš Kreč
21. 10. 2015 21:40
V Česku působí ve výzkumném managementu jen 12 procent žen, průměr EU je 24 procent. Technologická agentura chce podpořit mladé začínající vědce a ženy zvlášť. V letech 2017 a 2018 by mezi ně chtěla rozdělit 180 milionů korun.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Rut Bízková, jedna z nejvlivnějších postav v tuzemském výzkumu, už vymyslela, jak to zařídit, aby se ve vědeckých organizacích dostalo do vedení více žen. Šéfka Technologické agentury, která má za úkol podporovat užší spolupráci firem a akademické sféry, chce vypsat speciální dotační program pro mladé badatele do 35 let, kteří mají se svým týmem přichystaný projekt, jenž by se mohl dobře uplatnit i v byznysu.

“Projekt získá bonus, pokud výzkumný tým povede žena. Nyní je u nás pouze 12 procent žen ve výzkumu ve vedoucích pozicích. Je to nejméně v Evropě,” vysvětluje bývalá ministryně životního prostředí v úřednické vládě Jana Fischera, která agenturu, jež ročně rozděluje mezi vědce a podnikatele na tři miliardy korun, vede od roku 2012.

První žádosti by badatelé a badatelky měli začít podávat příští rok, peníze by na účty začaly chodit v letech 2017 a 2018. “Nový program nám musí schválit vláda. Na rok 2017 jsme počítali s rozpočtem 60 milionů korun, na rok 2018 se 120 miliony,” dodává Bízková s tím, že o podporu mladých lidí je zájem i mezi firmami.

Proč právě mladí, když i mezi staršími akademiky se jistě najdou tací, kteří budou mít dobré nápady? “Jsou dva důvody. První je, že mladí už obvykle mají zkušenost ze světa a vidí, že za hranicemi běží věci jinak, měli by mít příležitost postupovat doma obdobně. Měli by mít možnost dělat věci podle sebe a podle vlastní intuice. A měli staršího výzkumníka jen jako garanta nebo tutora.”

Důraz na ženy je podle Bízkové daný tím, že Česko zaostává za vyspělou Evropou, kde podíl výzkumnic manažerek je kolem 24 procent, zatímco v Česku to je jen 12 procent. Až se nepoměr srovná, nebude už prý potřeba přicházet s iniciativami, jako je program Zéta.

“Když vám mladé ženy, matky malých dětí, začnou vykládat své zkušenosti, člověk se občas diví, kde to žijeme. Situace se sice mění, pořád se však stává, že když například mladé ženy potřebují pracovat z domova, tak jim ředitelé odpoví, že je přece pracovní doba od osmi do čtyř, a když takto pracují ostatní, ony budou též. Tak to na některých výzkumných pracovištích plných chytrých lidí pořád je,” říká Bízková.

Velký rozhovor s Rut Bízkovou čtěte ve čtvrtečních Hospodářských novinách.

 

Právě se děje

Další zprávy