Zatímco primátor Hřib si vybral metro D za hlavní cíl svého čtyřletého působení, Jelínková jeho nadšení nesdílí. Kvůli výstavbě nové linky a zejména stanice Olbrachtova už dokonce padlo několik námitek, které teď řeší ministerstvo dopravy. A ty mají šanci stavební práce zbrzdit. Byť malou.
Jelínková totiž ve svém odvolání nařkla de facto všechny pražské úředníky z podjatosti. Podle ní podléhají tlaku politiků a spíše plní jejich předvolební sliby, než aby chránili občany. Toho, že jako nezávislá ve volbách kandidovala za stranu, jejíž program teď aktivně brzdí, si je dobře vědoma.
"Přirozeně byly pokusy přesvědčit mě, že když jsem byla zvolena za Piráty, tak nesmím jít proti zájmům Pirátů na magistrátu, ale na mém postoji to nic nemění," říká. Jí a jejímu sdružení Pankrácká společnost se nelíbí hlavně to, jak chce dopravní podnik řešit stavbu vestibulu a samotné stanice Olbrachtova.
Má stát na plácku u křižovatky krčských ulic Jeremenkova a Na Strži.
Nicméně dnes tu stojí více než stovka vzrostlých stromů, které si před více než padesáti lety zasadili místní obyvatelé panelových domů. Brzy už tento remízek, spolu s téměř 350 čtverečními metry menších dřevin, pravděpodobně ustoupí nejen vestibulu stanice, ale i rozsáhlému staveništi a stavební šachtě, z niž budou dělníci dobývat podzemní prostor stanice.
"Podle dokumentace pro stavební řízení je žádost podána tak, že staveniště tam může být až do roku 2033. Ale i kdyby to nemělo být na těch třináct let, ale třeba na šest, sedm nebo osm let, drtivá většina obyvatel v tom přilehlém panelovém domě jsou lidé v důchodovém věku. Přijdou o všechnu svou zeleň a jiného stavu, než je to staveniště, se už nedožijí," vysvětluje Jelínková hlavní důvod, proč proti stanici jednoho z nejambicióznějších pražských projektů posledních desetiletí bojuje.
Olbrachtova vůbec nemusí být
A nabízí dvě řešení, jak by se dala situace zachránit. První z nich je značně radikální. "Stanice Olbrachtova ve skutečnosti vůbec není potřeba," tvrdí Jelínková a poukazuje na to, že v okolí jsou už dnes dvě stanice metra C - Budějovická, která je od zdejší křižovatky 850 metrů daleko, a stanice Pankrác, vzdálená 900 metrů.
Praha by se tak podle Jelínkové "na Olbrachtovu mohla úplně vykašlat", protože obslužnost zdejší lokality je dostatečná. Faktem je, že s výjimkou centra metropole nejsou žádné tři stanice v Praze navzájem tak blízko u sebe, jako by byly tady.
Město to ale vidí jinak. Podle náměstka pro dopravu Adama Scheinherra (Praha sobě) se v Praze stanice metra historicky staví zhruba kilometr od sebe. A to proto, aby se co nejvíce lidí na podzemní dráhu dostalo pěšky do deseti minut.
Vynechání Olbrachtovy stanice a větší rozestup mezi plánovanými stanicemi trasy D Pankrác a Nádraží Krč by podle něj způsobil, že by lidé začali raději využívat povrchovou dopravu. To je podle náměstka dobře vidět třeba v Letňanech, kde jsou stanice přece jen od sebe dál.
"Představa, že si občan z dané lokality dvakrát denně řekne, že už mohl být v práci, nebo naopak doma s rodinou, a místo toho tady teď šlape ještě kilometr, nebo čeká na autobus, je pro nás neakceptovatelná," říká Scheinherr. A nabízí ještě další motiv, proč je pro město zrovna Olbrachtova důležitá. "V budoucnu je zde plánován přestupní uzel na tramvaj v Jeremenkově ulici," říká náměstek.
A tím se propojuje stavba "déčka" s další velkým projektem, který Praha chystá zhruba o dva kilometry dál směrem k Vltavě. Na Podolském nábřeží má řeku překlenout nový most, zvaný Dvorecký, který budou využívat pouze autobusy a tramvaje. A odsud by pak propojila nově vybudovaná tramvajová trať v Jeremenkově ulici nábřeží právě s metrem v Olbrachtově.
Cestující tak už nebudou muset složitě jezdit ze Smíchova na Pankrác a dál na Jižní Město přes centrum a zatěžovat už tak přetížené trasy zejména metra C. Jenže zastupitelka Jelínková stejně vehementně, jako protestuje proti stanici metra, brojí i proti výstavbě tramvajové trati v Jeremenkově ulici. Ze stejného důvodu - kvůli ochraně zeleně.
Jeremenkova je totiž podle Jelínkové krásná rezidenční ulice s oboustrannou lipovou alejí. Pokud ale dojde na plány města, dlouho takovou nezůstane. "Ať mi říká, kdo chce co chce, je zcela zřejmé, že když by měl být v té ulici zachován provoz autobusů, podélné parkování a nově i tramvajová trať, tak tam už prostě nezbude místo pro jakoukoliv zeleň," tvrdí.
"Alespoň přesuňte stanici jinam"
Sama ale nevěří tomu, že by se město rozhodlo Olbrachtovu stanici prostě vůbec nepostavit, a nabízí tak další možnost. Vestibul stanice by se podle ní měl přesunout na opačnou stranu křižovatky přes ulici Jeremenkova před autosalon firmy Škoda.
Tam měl přitom vzniknout i podle původního projektu. Ten se však časem změnil a nově je jeden z vestibulů plánovaný na místě zmiňovaného remízku a druhý asi o tři sta metrů dál na křižovatce ulic Na Strži a Antala Staška. Zde jsou už dnes vidět první stavební práce související s metrem D. Právě tady totiž primátor Hřib loni slavnostně zahájil geologický průzkum pro novou linku metra. I tady musel staveništi ustoupit menší park.
Ani přesun stanice na jiné místo však u stávajícího vedení Prahy nepochodí. Podle náměstka Scheinherra je prostě pozdě. Místní lidé si měli stěžovat ve chvíli, kdy se pro stavbu stanice získávalo vyhodnocení vlivu na životní prostředí (EIA) nebo územní rozhodnutí. Právě dokumentaci pro územní rozhodnutí by totiž bylo kvůli posunutí stanice potřeba změnit.
"Proces změny by i za předpokladu, že by nebyl nikdo proti, zabral minimálně čtyři roky včetně přeprojektování. To znamená, že by bylo možné zahájit výstavbu metra nejdříve v roce 2024, a to ještě jen, pokud by se neobjevila jediná námitka či žaloba na územní rozhodnutí nebo stavební povolení," vysvětluje náměstek.
Ve hře není ani to, že by vznikl jen jeden z vestibulů - a to ten na místě geologického průzkumu. Podle magistrátu se totiž doposud objevují výčitky, že na posledním dokončeném úseku metra A mezi stanicemi Dejvická a Nemocnice Motol nebyly nad stanicemi vybudovány i druhé vestibuly.
"Dokonce se druhé vestibuly dodatečně budují například u stanice Stodůlky. Občané ze strany stanic, kde nejsou vestibuly, musí každý den ujít až o cca 600 metrů více. To současná podoba metra D odstraňuje, vestibuly budeme mít na obou stranách všech stanic a příchod k nim v rozumné docházkové vzdálenosti," říká Scheinherr.
Kácet se bude i proto, aby se nesesunul panelák
Ale zpět ke stromům, které ustoupí staveništi. Důvod, proč jich padne tolik, Scheinherr vysvětluje tím, že se sem musí vejít dost stavebních a skladovacích jednotek, minimálně dvě nákladní auta, bagr, jeřáb a několik parkovacích míst. "Pokud tyto prostory nejsou, dochází k prodlužování výstavby, zvýšení investic, zvýšené ekologické zátěži či úbytku parkovacích míst pro místní obyvatele," říká.
O parkovací místa ale zdejší přijdou tak jako tak, což je ostatně další věc, která jim vadí. Staveniště se totiž bude rozkládat i vedle parku, na místě dnešního parkoviště asi pro čtyřicet osobních aut. A nakonec kácet se má u Olbrachtovy tolik i proto, že dopravní podnik musí pod zdejším panelovým domem postavit jakousi podzemní hráz, která zabrání tomu, aby se dům sesunul.
Náměstek slibuje, že za každý pokácený strom město po skončení výstavby zasadí nový. To však místní příliš neuklidňuje. "Nahradit auto za auto jde, nahradit koloběžku za koloběžku také jde, ale neumíme vyrobit a zasadit padesátiletý strom. Slibovat kus za kus je jen manipulace. Ti lidé, kteří tam dnes bydlí a kterým je přes sedmdesát let, se už žádné pořádné zeleně nedožijí," říká na to Jelínková.
Že má dopravní podnik v plánu vysadit jen dvoumetrové stromy, ostatně přiznává i Scheinherr. Osazování vyšších stromů podle něj totiž nese větší riziko, že strom uhyne.
Úředníci jsou zaujatí, tvrdí aktivistka
Jelínková a její sdružení Pankrácká společnost se i přesto snaží celý záměr zastavit. Podala celkem tři procesní námitky k nově zahájeným stavebním řízením a také k povolení kácení. Všechny se nesou ve stejném duchu.
Jelínková v nich pražské úředníky, kteří o stavbě rozhodují, nařkla z podjatosti. "Vycházíme z prastaré zásady, že nikdo nemá být soudcem ve své vlastní při," říká zastupitelka. Vysvětluje, že podle ní existuje podezření, že úředníci mohou být ve svém rozhodování o metru D velmi snadno ovlivněni. A to mnoha různými způsoby, ať už strachem o svůj kariérní postup, nebo naopak vidinou nějaké odměny.
Vedení města podle Jelínkové dává od počátku tak hlasitě najevo, že je metro D klíčovou a nezbytnou investicí, že to na úředníky ani nemůže nemít vliv.
"Jestliže určitou investici politici vehementně prohlašují za něco, co je jejich hlavním politickým cílem, co musí stávající politická reprezentace rozjet tak, aby to už bylo nevratné, je tady zvýšená obava z možného vlivu politické reprezentace na rozhodování úředníků," říká zastupitelka.
Požaduje proto, aby o stavbě metra D rozhodovali úřednici z jiného města, než je Praha.
Ostrava by schvalovala pražské metro?
Takovému výkladu se ale Scheinherr důrazně brání. "Pokud bychom přijali model, jaký předkládá v námitce podjatosti paní Jelínková, byla by výsledkem paralýza rozhodování, kdy by se vše, co se týká Prahy, rozhodovalo například v Ostravě nebo jiném městě a naopak," říká náměstek a doplňuje: "Posuzování velké a složité dopravní stavby stavebním úřadem, který s danými stavbami vůbec nemá zkušenosti, považujeme za vysoce rizikové, dá se říci až nebezpečné".
Naopak je to dle něj Jelínková, kdo vytváří na úředníky tlak svými námitkami. A podivuje se, jak se zastupitelka odklonila od politických cílů strany, za kterou byla zvolena.
Piráti dávají od Jelínkové ruce pryč
Ostatně i Piráti z Prahy 4, se kterými byla Jelínková na kandidátce jako nezávislá, od ní v téhle věci dávají ruce pryč.
"Postup nezávislé zastupitelky našeho zastupitelského klubu Marie Jelínkové, která proti výstavbě metra D podala odvolání, nejenže nezachrání zeleň, ale způsobí navíc zdržení stavby, zvýšení nákladů a oslabí do budoucna vyjednávací pozici spolků," uvedli Piráti z Prahy 4 v prohlášení. V něm také Jelínkovou vyzvali, aby svá odvolání stáhla.
Ta to ale odmítá. "Myslím si, že jsem Pirátům v Praze 4 přinesla poměrně hodně hlasů právě proto, že se dlouhodobě věnuji ochraně práv zdejších obyvatel. Už tehdy jsem jim jasně říkala, které stavební záměry jsou pro mě zásadně špatně a že budu vystupovat proti jejich realizaci v té podobě, jak jsou navrženy," říká Jelínková.
A nakonec dodává, že ani nečeká, že by s námitkami na podjatost pražských úředníku u ministerstva pochodila, a má v plánu podat v tomto směru žalobu. "Musíme využít všech procesních nástrojů, všech opravných prostředků, které nám právní řád nabízí. Víme ale, že jedině soud může rozhodnout tak, že vaše práva budou nějakým způsobem ochráněna a respektována. Jsme připraveni podat žalobu," popisuje.
