Brno - Není to povzbuzující zpráva pro lidi z malých vesnic: Proti obří továrně či překladišti za humny sotva kdo něco zmůže. Stačí jeden podpis jediného člověka a šance stovek obyvatel na odvrácení záměru jsou ty tam.
Dokládá to případ v Bystročicích na Olomoucku. Za šest set obyvatel rozhodla sama starostka. Zákon takový postup umožňuje a soud ho posvětil.
Starostka Marta Turečková přitom tvrdí, že do poslední chvíle ani netušila, že její podpis bude mít tak obrovskou moc.
Sen místních o konání referenda se rozplynul před soudem. Mají poslední možnost - ústavní stížnost. Když nevyjde ta, je to jasný signál směrem k veřejnosti - s voliči tady nikdo nepočítá. A za humny Bystročickým vyroste překladiště, do kterého budou denně zajíždět desítky kamionů.
"Je to frustrující," shrnuje měsíce marných snah o vyvolání veřejného plebiscitu předseda Občanského sdružení pro Žerůvky a Bystročice Jan Vrána.
Jeden papír a bylo to
Obyvatelé Bystročic se o záměru developerské společnosti postavit u obce logistické centrum dozvěděli loni v únoru. "Chceme referendum," žádali zastupitele. Neúspěšně.
Požádali proto soud, ten byl ale také proti. Otázka byla podle něj nepřípustná. Aktivisté ji tedy upravili a šli k soudu znovu. Ale v únoru přišla k soudu dobře připravena také starostka obce.
Doslechla se o případu v Zábřehu, kde soud zamítl referendum, protože obec měla již uzavřenou smlouvu o pozemcích, na kterých se má stavět.
V tu chvíli jí došlo, že má ve své kanceláři také takový kus papíru - k soudu přinesla smlouvu, kterou už dříve sama uzavřela s ministerstvem dopravy. Nepotřebovala k tomu ani souhlas zastupitelů. Ze zákona má totiž starosta tak malé obce značné pravomoci.
Soud rozhodl stejně jako předtím v zábřežské kauze. Referendum nevyhlásil.
"Důvodem pro tento závěr je existence smlouvy o smlouvě budoucí uzavřené mezi obcí Bystročice a ministerstvem dopravy o zřízení věcného břemene za účelem umístění elektronického mýta," odůvodnila verdikt soudkyně Monika Javorová.
"Existence této smlouvy, z níž pro Obec Bystročice vyplývá smluvní závazek, naplňuje překážku konání místního referenda ve smyslu zákona o místním referendu," píše se dále v odůvodnění.
Starostku samotnou verdikt překvapil. "Dala jsem tu smlouvu k soudu jako podpůrný argument, ale netušila jsem, že pro soud to nakonec bude to jediné a hlavní," řekla Aktuálně.cz starostka Turečková.
"U soudu rozhodl dokument, o kterém do doby, kdy soud rozhodoval, nikdo nevěděl. Starostka měla pravomoc smlouvu podepsat sama bez vědomí zastupitelstva. Naprosto tak vyloučila občany z rozhodování o dění v obci," okomentovala to advokátka přípravného výboru referenda Dominika Kovaříková.
Zasáhne Ústavní soud?
Zastánce referenda v Bystročicích přepadla beznaděj.
"Zákon o místním referendu paragraf po paragrafu vede všechny, kdo chtějí uspořádat místní referendum, jak mají postupovat. My už ale dvakrát narazili," je zklamaný Jan Vrána.
"Pokud by se příkladem Bystročic inspirovaly i jiné obce a referendum svým občanům neumožnily, je pravděpodobné, že by u soudu dopadly velmi podobně," dodává skepticky.
S tím, že je zákon o místním referendu vlastně zbytečný, se ale aktivisté odmítli smířit. Do poloviny dubna podají ústavní stížnost. "Dle mého názoru musí být vůle občanů silnější než smlouva, kterou podepsal jediný člověk," věří právnička Kovaříková.
Ústavní soud bude přitom v obdobném případu rozhodovat zřejmě ještě dříve, než začne s bystročickou kauzou. Už na něj totiž dorazila stížnost právě ze Zábřehu, kterým se nechala inspirovat bystročická starostka.
Co by pro místní znamenalo, kdyby ústavní soudci verdikt Krajského soudu v Ostravě posvětili?
"V takovém případě si troufám tvrdit, že v malé obci by bylo vyhlášení referenda téměř nereálné, protože by nic nebránilo třeba podpisu obdobné smlouvy například hned druhý den po podání návrhu na konání referenda," obává se Vrána.
