Český vědec varuje před zkázou Amazonie. Už se nám ji nepodaří zachránit, říká

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
25. 5. 2019 16:22
Jan Dungel je člověk mnoha řemesel - přírodovědec, dobrodruh, malíř a ilustrátor. Své profese zdárně spojuje dohromady. V oblasti biologie totiž bádá v dalekých a nebezpečných končinách, kde pak třeba uprostřed džungle na kameni pořizuje ilustrace. Ty mohou čtenáři znát z nejrůznějších atlasů savců, ptáků, popřípadě ryb, obojživelníků a plazů. Na vlastní oči viděl velkou část zvířat, a to v jejich přirozeném prostředí. Už 28 let totiž jezdí do Amazonie, která se stala jeho milovanou končinou. Přesto povídání o ní považuje za smutné téma.
Jan Dungel si klestí cestu amazonským pralesem.
Jan Dungel si klestí cestu amazonským pralesem. | Foto: Česká televize

"Je to skutečně velmi smutný příběh. Amazonii se nám už zřejmě nepodaří zachránit, zdá se, že je to rozhodnuté, ocitla se před kolapsem. Když jsem měl nedávno akci pro školní třídy na Světě knihy a viděl jsem ty děti, říkal jsem si: Vy už asi Amazonii neuvidíte," říká Dungel. 

Nový druh opice snědl 13 let před jeho objevem

Amazonie, největší tropický deštný prales světa o rozloze přibližně 5,5 milionu kilometrů čtverečních, se rozkládá na severu Jižní Ameriky kolem povodí řeky Amazonky. Během bádání v těchto končinách se Janu Dungelovi podařilo objevit i vzácné druhy opic. 

V pralese našel uakariho černohlavého - opici s nezvykle krátkým ocasem, kterou na počátku 19. století zdokumentoval známý německý přírodovědec Alexander von Humboldt, ale od té doby ji nikdo nespatřil. A při pátrání po ní na jihu Venezuely pak objevil také jeden zcela nový druh uakariho. Oboje se mu podařilo v roce 2017 na expedici Neuron, podporované stejnojmenným nadačním fondem.

Jak zpětně zjistil, s novým druhem opice se setkal již v roce 2004, ovšem jako s jídlem na talíři. "Moji indiánští průvodci tu opici ulovili a chystali se mě s ní pohostit. Jelikož jsem ale tušil, že jde o mimořádný úlovek, nejprve jsem ji zdokumentoval - vyfotil a namaloval. Ale netušil jsem, že jde o úplně nový druh. Myslel jsem, že jde o ten původní, který objevil Humboldt," vypráví. Navíc neměl její vzorky DNA, takže vše bylo pouze v rovině spekulací. "Čili dá se říct, že toto unikátní zvíře jsem vlastně dříve snědl, než objevil."

Objev se mu podařilo potvrdit až v roce 2017. Uakariho s černou hlavou a rezavými zády mu v pralese pomohli najít jeho indiánští průvodci, on ho pečlivě zdokumentoval, odebral kus srsti jako vzorek DNA a nález publikoval v několika časopisech.

Porovnání uakari černohlavého ("Humboldtova opice") a uakari neblinského (nový druh objevený Janem Dungelem).
Porovnání uakari černohlavého ("Humboldtova opice") a uakari neblinského (nový druh objevený Janem Dungelem). | Foto: Nadační fond Neuron

Ozval se mu profesor J. P. Boubli ze Salfordské univerzity v Manchesteru a ptal se ho prý, jestli to myslí vážně. Poslal mu vzorky DNA a profesor po detailním zkoumání zjistil, že český přírodovědec skutečně našel dosud nepopsaný druh. Dostal jméno Neblina uakari neboli uakari neblinský, podle pohoří Neblina v místě objevu na jihu Venezuely nedaleko hranic s Brazílií. Ukázalo se, že je stejného rodu jako Humboldtova "pohřešovaná" opice. 

"Ono to tvrzení 'objevil zcela nový druh' je trochu sporné, protože jihoameričtí indiáni ho znají léta. Jen nebyl nikdy popsán. A jelikož ho popsal profesor Boubli, je oficiálním objevitelem on," vysvětluje Jan Dungel.

Uakari neblinský, nový druh opice, který objevil český vědec Jan Dungel.
Uakari neblinský, nový druh opice, který objevil český vědec Jan Dungel. | Foto: Česká televize

Po uakarim černohlavém pátral roky v divočině. Našel ho ve vsi

Zbýval mu ještě jeden úkol, potvrdit výskyt Humboldtovy opice - uakariho černohlavého - v místě jejího původního výskytu. Zahlédl ji už několikrát na minulých výpravách, ale vysoko v korunách stromů. Podobně se mu vedlo i na výpravě v roce 2017, kde po ní týdny pátral.

Cestou zpět do civilizace se stavil v indiánské vesnici a našel zde chycené mládě uakariho. Po týdnech, kdy se za ním prodíral neprostupnými pralesy, vodou a bahnem přítoků Amazonky a odměnou mu byly jen míhající se siluety daleko od něj, si jej tady najednou choval v náručí.

Podle černé hlavy a zlatých zad poznal, že je u cíle - po více než 200 letech se stal prvním vědcem, který po Humboldtovi znovu získal zcela hmatatelný důkaz, že uakari černohlavý tu stále žije. 

Jan Dungel a uakari černohlavá, "ztracená" Humboldtova opice.
Jan Dungel a uakari černohlavá, "ztracená" Humboldtova opice. | Foto: Česká televize

Indiáni žijí ve světě duchů

Velký díl zásluh za své objevy připisuje svým indiánským průvodcům. Bez jejich očí a dokonalé znalosti prostředí by to prý nešlo. Problém však je, že do neobydlených končin Amazonie se domorodci bojí vydávat. "Oni žijí ve světě plném duchů a nadpřirozených sil, což je dáno jejich odlišnou kulturou," říká. Nakonec se mu podařilo sehnat dva statečné indiány z brazilského kmene.

"Třeba o jaguárovi si myslí, že kromě jaguára je to i duch," líčí. A jelikož Jan Dungel se nikam vyrážet nebojí, byť často pro svou neznalost možných nebezpečí, vysloužil si přezdívku Honza Nebojsa.

Jak vysvětluje, do Amazonie jezdí především malovat zvířata, nalezení neznámého druhu opice je prý jen vedlejším produktem tohoto hlavního zájmu. Aby zvířata postála či poseděla a on je stihl štětcem zachytit, což vyžaduje mnohem více času než fotka, musí prý na místě nějakou dobu v klidu setrvat. "Ona mě pak akceptují a stanu se součástí jejich života," vysvětluje.

"Pocit pustoty a opuštěnosti v pralese je velmi zvláštní, člověk začne komunikovat s oblohou a vesmírem. Když si uvědomím, že civilizace je několik dní daleko, musí mít člověk na paměti, že každá cesta může být poslední."

Podobně jako je Amazonie nebezpečná pro člověka, je nebezpečný i on pro ni, a to v mnohem větší míře. "Někdy se až stydím za to, že pro Amazonii kromě její popularizace a dokumentování dělám tak málo," říká Dungel a přidává příběh italského misionáře a profesora biologie v Ekvádoru Giovanniho Onoreho. Ten založil nadaci, jež vykupuje tropické deštné pralesy. Navíc spolupracuje s místními komunitami, které se díky němu staly oddanými ochránci pralesa.

"A také adoptoval neuvěřitelných 350 dětí a zajistil jim vzdělání. Lidé jako on pro mě znamenají naději, že se aspoň část Amazonie skutečně podaří zachránit," říká český dobrodruh.

Zelené plíce planety skomírají

Amazonie si díky své obrovské rozloze vysloužila přízvisko "zelené plíce planety". Jenže od 70. let 20. století se začalo s masivním kácením stromů a s přeměňováním pralesa na zemědělskou půdu a pastviny. Území již tak dobře nezadržuje vodu, takže se povodně střídají se suchem a podle posledních studií se prales Amazonie ocitl na pokraji zkázy.

Expedice Neuron

Expedice Neuron - Jan Dungel v Amazonii

Vznik projektu Expedice Neuron inspiroval v roce 2015 slavný cestovatel Miroslav Zikmund. Cílem je navázat na slavnou éru Z + H a podpořit české vědce v terénním výzkumu po celém světě. Nadační fond Neuron tím dává příležitost odvážným vědcům, kteří potřebují nasbírat data z terénu kdekoliv po světě. Šanci na úspěch mají smělé projekty ze všech oborů s jasným vědeckým cílem a přínosem. Na vědeckou expedici fond obvykle věnuje částku až milion korun včetně popularizace, a to z příspěvku svých mecenášů. 

Časopis National Geographic v červnu 2018 citoval studii vědců z Brazílie a Virginie, kteří zjišťovali, z jakého bodu již nebude návratu pro záchranu tohoto jedinečného ekosystému. Říkají, že zcela zlikvidováno bylo za posledních 50 let 17 procent pralesa a další čtvrtina je částečně poškozena. Nyní prý stačí již jen tři procenta, aby se prales stal "nevyléčitelným". Předpovídají mu, že se z poloviny stane mrtvou savanou.

K dalšímu zkázonosnému vývoji přispívá i současná brazilská ultrapravicová vláda, která podobně jako Donald Trump nebo svého času v Česku Václav Klaus popírá klimatickou krizi navzdory všem vědeckým datům a ruší ochranu pralesů. O pradávný domov tak přicházejí indiánské kmeny i tisíce druhů rostlin a živočichů.

Podle českého vědce a malíře Jana Dungela by však bylo špatné boj o Amazonii vzdávat. "Dá se zachránit aspoň nějaká její část. I to má smysl," říká. Stejně tak má podle něj smysl v těchto končinách bádat, objevovat a mapovat rozmanitost přírody, dokud je čas. Aby příští pokolení alespoň věděla, co zde žilo za druhy, dokud ještě měly kde.

Video: Opice od indiánů mi nechutnala, netušil jsem, že jím nový živočišný druh, říká Dungel

Indiáni mi říkají, že jsem hloupý, když se nebojím pralesa, zvířata ale nejsou nebezpečná, nebezpeční jsou jen lidé, líčí malíř Jan Dungel. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 33 minutami

Tempela se zastal Ústavní soud, měl by být bezodkladně propuštěn z vězení

Ústavní soud (ÚS) v úterý vyhověl stížnosti Roberta Tempela, jenž po zrušení doživotí za dvojnásobnou vraždu na Sokolovsku zůstává ve vězení kvůli dřívějšímu trestu. Okresní soud v Sokolově by měl nyní dát bezodkladně pokyn k propuštění Tempela na svobodu, starší tresty si již odpykal, plyne z nálezu ústavních soudců. Další držení ve výkonu trestu je neústavní, zdůraznil soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk.

Tempel si v roce 1996 vyslechl trest 5,5 roku vězení. Dostal se podmínečně na svobodu. V podmínce se však dopustil loupeže, a tak justice rozhodla, že vykoná zbytek trestu, tedy 457 dní, a také dalších 13,5 roku právě za loupeže. Následně dostal souhrnný doživotní trest vězení za dvojnásobnou vraždu v roce 2001, jejíž spáchání popíral.

Po zásazích Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku a českého ÚS byl Tempel nedávno zproštěn obžaloby z vraždy pro nedostatek důkazů. Vězeňská služba mu však přikázala odpykat zbývajících 457 dní z původního trestu, na svobodu se tak zatím vůbec nedostal. Tempel se obrátil na Okresní soud v Sokolově s návrhem, aby rozhodnutí zrušil, případně aby odložil výkon zbytku trestu, než se rozhodne o jeho promlčení nebo o započítání odpykaných let ze zrušeného doživotí. Okresní soud mu nevyhověl, nyní musí rozhodovat znovu, bude vázán nálezem ÚS.

Ústavní soudce Fenyk očekává, že by se nezákonně vězněný Tempel mohl dostat na svobodu už dnes. Nález ÚS dostane do datové schránky sokolovský soud.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ruský úřad chce vysokou pokutu pro Google. Mohla by činit až 240 milionů dolarů

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor bude usilovat o to, aby americká internetová společnost Google dostala pokutu až 20 procent z ročních tržeb, která má firma v Rusku. Pokuta by tak mohla činit až 240 milionů dolarů (přes pět miliard Kč), informovala dnes agentura Reuters. Google podle úřadu ze svých platforem opakovaně neodstraňuje nezákonný obsah a stále nezaplatil dříve vyměřené pokuty ve výši 32,5 milionu rublů (zhruba deset milionů Kč).

Roskomnadzor už začátkem října oznámil, že požádá soud, aby kvůli opakovanému porušování zákonů vyměřil americké internetové firmě Facebook pokutu ve výši pěti až deseti procent z jejích tržeb v Rusku. Dnes úřad agentuře Reuters sdělil, že proti Googlu hodlá tento měsíc postupovat podobně.

Podle údajů podnikové databáze SPARK loni tržby společnosti Google v Rusku dosáhly 85,5 miliardy rublů. Pokuta ve výši pěti až 20 procent by tak odpovídala částce 4,3 až 17,1 miliardy rublů (1,3 až 5,3 miliardy Kč).

Zdroj: ČTK
Další zprávy