Praha - Legerovu ulici na frekventované pražské magistrále nechaly úřady zúžit o jeden jízdní pruh, aby aspoň trochu chránily tamní obyvatele před exhalacemi a nadměrným hlukem. O kousek dál na stejné trase, v ulici 5. května, se tamní obyvatelé snaží soudní cestou vymoci, aby magistrát snížil hlukovou zátěž.
Lidi však obtěžují decibely i v jiných městech, byť třeba nepostupují při ochraně svého zdraví tak razantně jako v Praze.
Státní zdravotní ústav sleduje od roku 1994 ve vybraných městech v různě hlučných čtvrtích, jak lidem vadí nadměrný hluk.
Poslední průzkum, kterého se zúčastnilo na pět tisíc obyvatel v deseti větších městech, ukázal, že na hluk si stěžuje bezmála polovina lidí.
"Obtěžováno hlukem bylo 48 procent dotázaných, v nejhlučnějších lokalitách dosáhlo obtěžování 80 procent," konstatovala Zdenka Vandasová ze Státního zdravotního ústavu, autorka šetření.
Hluk nemá vinu jen na tom, že se lidé u rušné silnice špatně vyspí, špatně se soustředí a jsou podráždění. Může nastartovat i vážné civilizační choroby, jako je například cukrovka nebo vysoký krevní tlak.
Lidé si stěžují na auta i sousedy
Výzkum ukázal, že v hlučných ulicích Prahy, Hradce Králové či Olomouce si tamní obyvatelé nejvíce stěžují na hluk z automobilů.
V případě nákladních vozidel to bylo u 75 procent dotázaných, u osobních automobilů 73 procent.
Naopak obyvatelé tichých čtvrtí - například v Ústí nad Orlicí, ve Znojmě či Havlíčkově Brodě - uváděli nejčastěji jako největší problém sousedský hluk. Stěžovalo si na něj 17 procent dotázaných.
Nemohou se soustředit
Nejvíce si na příliš mnoho decibelů stěžují lidé, kteří se necítí zdraví.
"Starší lidé si na nadměrný hluk stěžují jen v nejhlučnějších lokalitách," konstatovala výzkumnice Vandasová.
Hluk podle výzkumu nejčastěji brání v soustředění. Tvrdí to 55 procent obyvatel nejhlučnějších ulic a 25 procent lidí z nejtišších čtvrtí.