Uprostřed března se začíná probouzet jaro a slunce sílí. Čím víc se ale blížíme Jáchymovu, teploty jdou dolů a obloha se zatahuje. Sychravé počasí však k tomuto městu sedí. Jen málo míst v Česku má tak temnou historii.
Účinky radioaktivních prvků schovaných pod nejvyššími vrcholky Krušných hor místní nejdříve používali k léčbám v lázních, Sověti s nimi ale měli jiné úmysly. Uran byl klíčový pro to, aby během studené války udrželi s Američany krok ve zbrojení. Komunisté do dolů poslali na tvrdou a nebezpečnou práci desetitisíce svých politických odpůrců. Několik stovek lidí tu při těžké práci zemřelo.
Doly nesly typické socialistické názvy jako Rovnost nebo Svornost. "Byla to ale místa hladu, šikany, buzerace, zmaru," uvádí to na pravou míru znalec historie Jáchymovska Lubomír Modrovič, který dříve působil v karlovarské pobočce Konfederace politických vězňů.
Jedním z takových míst byl i důl Bratrství, ležící v lese nad městem asi tři kilometry od vrcholu Klínovce. Většina baráků je dnes pryč, pár administrativních domů komunisté předělali na dnes už nefunkční rekreační středisko. Ve štole je dočasné úložiště radioaktivního odpadu. Zbyla tu jen zarůstající planina sloužící jako odkladiště nejrůznějšího materiálu. Utrpení muklů připomíná jedna naučná tabule a malý obelisk. A také radioaktivní záření, které v malých dávkách stále vyzařuje zdejší půda.
Místo by se ale mělo už za pár let radikálně změnit. Poslední pozůstatky tragické minulosti mají nahradit luxusní apartmánové domy pro minimálně tisíc lidí. To je skoro polovina současných obyvatel. K tomu restaurace, wellness centrum i sjezdovka.
Takových projektů v posledních letech na horách vzniká mnoho. Málokde je ale doprovází takové pozdvižení jako v Jáchymově. Za posledních pár let občané o stavbě rozhodovali ve dvou referendech, téma ovládlo zdejší předvolební kampaň a stálo za převratem na radnici.
"Město je rozdělené na dva tábory. Starousedlíci nic nového nechtějí, mladí v tom zase často vidí příležitost. A já jsem někde mezi," popisuje spor Kateřina Kováčová, která u Jáchymova provozuje hotel Berghof.
Sporných otázek je více. Zda by se měl na místě spojeném s tragickými událostmi postavit megalomanský projekt pro masovou turistiku. Zda nejde město příliš na ruku developerovi. Nebo zda nové "město za městem" ještě více nevyžene lidi z chátrajícího Jáchymova.
"Já bych chtěla, aby to tam bylo. Myslím, že to přinese oživení, možná i práci pro lidi. Vždyť se podívejte kolem, nic tady není," říká Lenka, která u radnice venčí své dva psy. Oživení by to opravdu chtělo. Jáchymov je sice jako součást Hornického regionu Krušnohoří skoro pět let na seznamu UNESCO, zůstává ale nezvykle oprýskaný. Restauraci nebo kavárnu by člověk mimo lázeňskou část hledal marně.
"Ale proboha, vždyť tam byla šachta, lágr. A ti dobytkové na tom místě chtějí postavit takovou hrůzu," nesouhlasí 75letý Miroslav Dvořák, který v minulých letech pracoval jako průvodce v místním hornickém muzeu.
"Nemohli jsme jinak, než svrhnout starostu"
Spor má kořeny v roce 2018, kdy město pod vedením tehdejšího starosty Bronislava Grulicha (TOP 09) podepsalo smlouvu o smlouvě budoucí na prodej pozemků v lokalitě výsypky bývalého dolu s firmou Bratrství s. r. o.
Za tou se skrývají známé tváře českého byznysu s masovou horskou turistikou. Jednou z nich je Petr Zeman, který na druhé straně hory provozuje Skiareál Klínovec. Developer Jiří Rulíšek je zase strůjcem resortu Dolní Morava. Obří projekt udělal z klidné obce a cenné přírody u Králického Sněžníku zábavní park přeplněný lidmi.
I v Krušných horách, kde se v posledních letech rozvíjí turismus, měla být původně lákadlem takzvaná stezka v oblacích. Jenže občané Jáchymova stavbu v referendu odmítli. Investoři se tak rozhodli stavět apartmány.
Do funkce starosty se ale dostal odpůrce projektu Michal Baláž. Plán považuje za příliš "megalomanský". "Náměstí se dává dohromady, lidé kupují nemovitosti, opravují je a snaží se je pronajímat turistům. Tisíc apartmánů kilometr a půl od centra městu nepomůže. Spíš ho to zabije. Lidé už nebudou mít důvod do centra jezdit," míní.
Bojí se také razantního zvýšení dopravy, k Bratrství vede jen jedna úzká ulice. Investor sice slíbil, že přispěje na její opravu, část by ale muselo zaplatit i město. Baláž tak nechal o prodeji pozemků investorovi rozhodnout občany. Referendum se uskutečnilo koncem února. Platných hlasů bylo 502, z toho 477 bylo proti. Jenže k hlasování přišlo jen něco přes čtvrtinu oprávněných voličů. K tomu, aby bylo platné, byla potřeba 35procentní účast.
Už v říjnu Baláž ve funkci starosty skončil. Jeho koalice ztratila většinu poté, co se místostarostka Lada Baranek připojila k opozici. Do čela města usedl Jiří Kaucký, který chce s developerem dál jednat.
Ani lidé ze současného vedení však nejsou o projektu stoprocentně přesvědčení. "Já bych to teda nekoupil. Stojíte na navážce uranových dolů a za sebou máte úložiště radioaktivního odpadu. To je teda hitparáda," říká místostarosta František Holý. I tak chce ale investorovi dát šanci. "Celé město je ukryté v takovém véčku mezi skalami. Tohle je jediné místo, kde se dá něco stavět," míní.
Navíc tvrdí, že město nemá na výběr a musí s developerem dále jednat. A to kvůli smlouvám, které s ním už uzavřelo za starosty Grulicha. Kdyby bylo referendum platné a Jáchymov od dohod odstoupil, podle místostarosty by hrozilo, že věc skončí u soudu.
"I my s developerem bojujeme. Nekamarádíme se, jak si někdo může myslet. Ale když zastavíme už druhou investici, tak se s námi mazat nebude. Je silný, rozmačká nás. Nic nepostaví a bude po nás chtít náklady, to je bez debat. Přitom počítáme každou korunu," říká.
Exstarosta Baláž však míní, že podle právní analýzy, kterou si nechal vypracovat, lze smlouvy zneplatnit. A to kvůli sporné ceně pozemků, která byla v době uzavření smluv neodůvodněně nižší, než ukládá zákon. Posudek, který má radnice, zase říká opak. Krajním řešením by podle Baláže bylo proplatit investorovi dosavadní náklady s tím, že se nic nepostaví.
Investor v projekt stále věří. "Pořád mi dává větší smysl stavět na odvalu bývalé šachty než na zelené louce. A úspěšnosti projektu samozřejmě věříme, jinak bychom do jeho příprav neinvestovali už teď několik desítek milionů korun," uvádí.
"Jsme domluveni s vedením města, že si už během jara společně sedneme a budeme se bavit o tom, co dál. Kromě předběžně dojednané rekonstrukce ulice K lanovce za téměř 120 milionů korun jsme nakousli třeba otázku pomoci při rekonstrukci městského hřbitova a některé další věci," dodává Zeman.
Všichni jsou tu náplava
Podstatným bodem v debatě zůstává, zda je vůbec vhodné na místě zasaženém tragickými událostmi postavit centrum masového turismu. I proto převrat ve vedení Jáchymova provázela bouřlivá atmosféra. Občané vulgárně pokřikovali na zastupitele, uklidňovala je policie.
"Já bych to nechal na starosti přírodě. Ať to nechají být," říká pan Dvořák z místa spolujezdce, zatímco za ním se míhají stovky let staré domky na hlavní ulici města ukrytého mezi skalami.
Přes slavnou minulost města, které bylo díky nalezišti stříbra v 16. století po Praze druhým největším v Českém království, se dostává k tomu, jak Jáchymov proměnilo 20. století. "Tady nikdy nebude nic trvalého. Němce odsunuli. A když skončily doly, všichni horníci se sbalili a šli do Ostravy a do Příbrami. To, co tady je teď, je všechno náplava. Včetně mě. Nikdo k tomu nemá žádný vztah," míní.
Auto naviguje kousek za Jáchymov, do poklidné chatové osady. Část domků je ale postavená na základech původního pracovního tábora. Po něm tu zbyla jen zakrytá šachta, pár cedulí a takzvaný Palečkův hrad, miniatura gotického hradu, kterou zde nechal postavit sadistický velitel tábora František Paleček.
"Říká se, že když si chtěli strážní zastřílet, tak se jim do toho občas připletl nějaký mukl. A že pár z nich je dodnes v základech těch chatek," vypráví Dvořák další legendu. Podobný osud potkal i další dříve děsivá místa. U bývalé štoly Barbora je penzion, část tábora Svornost slouží jako střelnice. A místo tábora Svatopluk je kravín.
Vzpomínek na mukly je málo. "A teď přijdeme o další, když postaví na Bratrství ten děs," podotýká Dvořák u štoly číslo 1, kde v posledních letech dělal průvodce. (Vedení Muzea Sokolov, které se o místo stará, se po vydání článku od Dvořákových slov distancovalo.)
"Když budeme hodnotit 35 let od sametové revoluce, jak se vzpomíná na politické vězně, tak co tady na Jáchymovsku máme? Vcelku nic," přidává se Lubomír Modrovič.
Paradoxně ale političtí vězni své místo dostanou, pokud projde stavba. "Součástí projektu je, už od samotného počátku, vybudování důstojného památníku politickým vězňům. V tom se náš záměr zásadně liší od jiné zástavby na místech bývalých táborů nucených prací. Těch byla v regionu celá řada a plochy po většině z nich byly nebo jsou zcela běžně stavebně využívány," tvrdí Zeman. Památník obětem chce postavit uprostřed komplexu, poblíž restaurace a wellness centra.
