V předchozím dílu seriálu "Vycházek" Aktuálně.cz jsme představili vily ve východní části Jablonce. Nyní přicházejí na řadu rodinné domy stojící blíže centru města. Vzhledem k tomu, že na přiložené trase jich je velké množství, popis některých z nich je k dispozici pod snímky ve fotogalerii.
Trasa začíná na dohled od hráze jablonecké přehrady Mšeno. V areálu na rohu Riegrovy a Nástrojářské ulice stojí mohutná vila vycházející z těžkých barokizujících forem, které se kombinují s neoklasicismem (Riegrova č. 2573/3, na mapě: 1). Ostatně to je styl, který byl v tomto regionu značně oblíbený.
Projekt v roce 1925 dodala liberecká pobočka drážďanského ateliéru Lossow & Kühne, návrh si objednal výrobce elektroinstalačního materiálu Hugo Löbl. Majitelé byli židovského původu, nacisté jim dům zabavili. Löblovy dcery válku přežily v Anglii, majetek, který jim byl po konci okupace vrácen, v 60. letech prodaly.
V přilehlé Palackého ulici, pod č. 3111/26 (na mapě: 2), nalezneme funkcionalistickou vilu postavenou v roce 1934 pro chirurga jablonecké nemocnice Alfréda Kantora a jeho rodinu. Projekt vypracoval moravský rodák, architekt Heinrich Kulka (1900-1971), žák a blízký spolupracovník Adolfa Loose. Vliv tohoto slavného autora unikátní Müllerovy vily v pražských Střešovicích se na Kulkově stavbě projevil zejména v aplikaci takzvaného raumplanu, kdy prostor domu není členěn do pater, ale jakýchsi kubusů a jednotlivé místnosti se prolínají v různých výškových úrovních.
Kulka přenesl tento Loosův přístup i k prostorovému plánování na Nový Zéland, kam emigroval nejprve před nacisty a posléze i před komunisty. Na druhé straně planety se stal průkopníkem moderní architektury. Na sousední parcele č. 2640/24 (na mapě: 3) zaujme rodinná vila z 20. let 20. století postavená ve stylu art deco a německého regionalismu.
Svažité Vrchlického sady nás zavedou do Opletalovy ulice, kde - jak upozorňuje památkový katalog - stojí tradicionalisticky pojatá vila, kterou si nechal postavit jablonecký advokát Eduard Frank se svojí ženou Elisabeth (Opletalova č. 3016/43, na mapě: 4). Autorem návrhu byl zdejší architekt Albert Thamerus.
Vedle pak stojí další tradicionalistická vila z roku 1932, kterou si podle projektu významného jabloneckého architekta a stavitele Maxe Dauta (1887-1961) postavil exportér Alois Grünhut (č. 3089/41, na mapě: 5).
Ve vedlejší ulici Petra Bezruče se po levé straně vypínají tři zajímavé vily. "Sborový dům ovlivněný stylem art deco byl postaven v roce 1925 pro církev Adventistů sedmého dne na základě projektu městského architekta Josefa Ulbricha," popisuje katalog památkového ústavu první z nich (č. 2510/61, na mapě: 6).
V sousedství je vila, již roku 1928 navrhl zmiňovaný Daut pro exportéra jabloneckého zboží Adalberta Brauna a jeho ženu Martu. Na domě jsou zajímavé reliéfy ve stylu art deco (č. 2900/63, na mapě: 7).
"Při bližším zkoumání ornamentů na přední fasádě Braunovy vily citlivému pohledu neunikne, že geometrické vzory křížené zde s rostlinným dekorem mají na svém konci tečku. Jako kdyby měly tvořit větu. Zručný arabista v něm nedávno rozluštil arabský nápis Egyptská pošta, umělecky zpracovaný ovšem až téměř k nečitelnosti," popisuje magistrátní web. Snad se nápis jabloneckému exportérovi zalíbil na exotických egyptských známkách či balících, které dostával.
Kniha: Pražské vilové čtvrti
Dvanáct vycházek po čtvrtích v Praze vyšlo knižně v nakladatelství Čas.
Ještě bohatší plastickou výzdobu ve stylu art deco nabízí rodinný dům vpravo přes ulici Antonína Dvořáka pojatý ve stylu tradicionalistické moderny (č. 542/65, na mapě: 8).
O něco výše se trasa vrátí do Palackého ulice, kde jsou vlevo čtyři stavby zasluhující zmínku. Jak praví materiál Národního památkového ústavu: První č. 1957/16 (na mapě: 9) je vila ve stylu geometrické secese postavena v roce 1907 pro Joachima Lammela místním stavitelem Emilianem Herbigem. Zajímavý příklad stejného stylu nabízí i sousední dům z roku 1911 č. 2136/14 (na mapě: 10).
"Původní secesní vila č. 1785/12 (na mapě: 11), postavená 1903 pro Adolfa Bendu Johannem Schwalmem, prošla v roce 1926 přestavbou na základě projektu architekta Josefa Strackeho, který průčelí vtiskl uměřené, neoklasicistní formy," pokračují památkáři.
Dále vpravo pak řadu uzavírá elegantní neoklasicistní vila č. 2570/10 (na mapě: 12) s přidruženou dílnou ve dvorním traktu, jíž pro majitele firmy Aramis Werke Aloise Krause postavil v roce 1928 architekt Robert Hemmrich (1871-1946). Tento mimořádně produktivní tvůrce projektoval například městské lázně v Jablonci nad Nisou a v Novém Městě pod Smrkem, rozhledny na Černé Studnici, tanvaldském Špičáku, Bramberku a na Prosečském hřebeni.
Trasa nás skrze Máchův park (kde stojí modlitebna evangelikálních baptistů z roku 1907 / na mapě: 14), či zkratkou mezi garážemi, zavede do Opletalovy ulice, kde s č. 3102/29 (na mapě: 13) stojí nenápadná strohá vila lékaře Friedricha Schmelowského.
To však platí jen při pohledu z hlavní ulice. Opačná strana (viditelná z uličky Dr. Randy) naopak nabízí úchvatný obraz jedné z nejhodnotnějších funkcionalistických vil na našem území. V roce 1932 ji navrhla vůdčí osobnost moderní architektury Heinrich Lauterbach (1893-1973) z Vratislavi na území dnešního Polska. Ten stojí i za dalším skvostem takzvaného aerodynamického funkcionalismu, Háskovou vilou ve svahu nad nedalekou mšenskou přehradou.
Tvar a charakter domu připomíná parník (nautický styl), což podtrhují kulatá okénka, zatočené předsazené schody, střecha připomínající palubu, zaoblený tvar obývacího pokoje evokující kýl a tak podobně.
V Opletalově ulici dál, na křižovatce s Větrnou, stojí rozložitá vila, která "byla postavena pro majitele jedné z největších jabloneckých firem věnujících se bižuterii z kovu a plastických hmot Carla Gewise", popisují památkáři. Autorem kvalitní ukázky meziválečného neoklasicismu byl již zmiňovaný architekt Robert Hemmrich (č. 2777/19, na mapě: 15).
Na konci svažující se Větrné ulice (v níž mineme dvojici zajímavých domů) je další jeho práce - vila Kamila Plischka z roku 1904 v regionálně zabarveném secesním stylu. Bydlela zde Edith Plischke Fleissner, později i Richard Fleissner, oba malíři, členové Oktobergruppe (Rýnovická č.p. 1815/19, na mapě: 17).
Rovnoběžná s Větrnou je ulice 28. října a ta nabízí pětici zajímavých domů: pod č. 2001/35 (na mapě: 18) je výstavná secesní vila z roku 1908 (se zelenými "okenicemi") pasíře Richarda Jahna, v jejíž podobě se odráží vlivy hnutí Arts and Crafts i místní lidové architektury. Naproti č. 1895/32 (na mapě: 19) stojí regionalisticky orientovaná secesní vila exportéra Conrada Jägera, kterou v roce 1906 navrhl nám známý Robert Hemmrich. Také firmy Jägerovy rodiny se zabývaly především výrobou bižuterie.
O něco výše po pravé straně zaujme honosná neobarokní vila z roku 1905, již si podle Hemmrichova projektu pořídil exportér Franz Hübner (28. října č. 1859/29, na mapě: 20). A naproti přes ulici je dvojice takřka identických vil, které stejný architekt navrhl roku 1912 ve stylu geometrické secese pro bratry Jägery - majitele přilehlé továrny na bižuterii (č. 1859/29, na mapě: 21).
Do ulice 28. října o několik desítek metrů dál ústí Jugoslávská, která ji propojuje s rovnoběžnou Korejskou ulicí. Na křižovatce těchto dvou silnic stojí dům jednoho ze tří synů úspěšného exportéra Eduarda Dresslera, spolumajitele nejproslulejšího jabloneckého exportního domu zaměřeného především na uměleckou krystalerii (Jugoslávská č. 1885/13, na mapě: 23).
"Členové rodiny patřili k předním jabloneckým občanům a aktivně se účastnili veřejného života. Heinrich Dressler si nechal postavit rodinný dům, který pro něho roku 1905 navrhl architekt Josef Zasche," popisuje web Jablonec / Gablonz.
Expresionismus v ulicích
Jablonecký rodák Josef Zasche (1871-1957) je autorem zajímavých staveb v severních Čechách i Praze: namátkou vily Karla Wilferta, zvané též Modrý dům v Holešovicích, nájemního domu U tří jezdců na Senovážném náměstí či budovy někdejšího Všeobecného pensijního ústavu na Rašínově nábřeží, na níž spolupracoval se slovutným architektem Janem Kotěrou. Všechny vybrané stavby stojí v hlavním městě.
Naproti (v Korejské č. 1971/17, na mapě: 25) zaujme městský dům, jenž nechal postavit jablonecký exportér Hiller Jewnin v duchu geometrické secese podle projektu Roberta Hemmricha. Datace nad vstupem uvádí rok 1908. Na stejné straně je i novoklasicistní vila postavena pro významného jabloneckého advokáta Josefa Giebische v roce 1911. Jak uvádí web Slavnévily.cz autorem projektu byl opět Josef Zasche (Korejská č. 2137/21, na mapě: 26).
Když se Korejskou vrátíme do Rýnovické a zatočíme doleva, narazíme na rozlehlou vilu (Liberecká č. 1077/22, na mapě: 28) továrníka Antona Preisslera, postavenou v roce 1889 na základě projektu místního architekta a stavitele Gustava Müllera. Památkáři upozorňují, že se vyznačuje abstrahovanou podobou německé neorenesance, oživenou režným zdivem.
Přilehlá Liberecká, a navazující ulice Generála Mrázka, nabízí po levé ruce novorenesanční vily z konce 19. století (více v popiskách fotek / na mapě: 29-32). Za městským divadlem projdeme pasáží zdejšího obchodního centra. Na rohu Komenského a Máchovy ulice stojí za pozornost Linkeho obytný a obchodní dům od místního architekta Rudolfa Güntera (1880-1941). V letech 1929 až 1931 si ho nechal postavit Guastav Linke. Expresionisticky laděnou stavbu zdobí kabřincové obkladačky (Máchova 544/1, na mapě: 34).
Na prostranství u obchodního centra se sbíhá několik ulic, jedna z nich - Kostelní, se prudce svažuje směrem od centra města. Pod č. 1/6 (na mapě: 35) se skrývá bývalá fara z počátku 18. století s pozdně barokní podobou.
Od poloviny 60. let minulého století zde žili manželé Jana a Josef Scheybalovi, významní dokumentátoři památek, kteří postupně dům přeměnili na pozoruhodné místo, kde se spojoval archiv a knihovna soukromého badatele a sběratele s ateliérem kreslíře a ilustrátora. Dnes zde sídlí galerie. Zmínit zaslouží i soubor soch z roku 1829, které stojí v zahradě, a jehož autorem byl kamenický mistr Ignác Martinec ze Sestroňovic.
Kousek odsud, v Soukenné č. 1588/15 (na mapě: 36), završí dnešní trasu kvalitní ukázka honosné exportérské vily na pomezí doznívající neorenesance a nastupující secese, kterou si na základě projektu Arweda Thameruse nechal v roce 1901 postavit Gustav Kahl.
Vilám ve východní části Jablonce nad Nisou se věnuje samostatný díl Vycházek Aktuálně.cz.
Zajímavé odkazy
Jablonec-Gablonz / Visit Jablonec / Slavné vily / Katalog NPÚ
