"Během jednoho týdne mi pět studentů ze třídy ohlásilo pozitivní test na covid a přestalo chodit do školy. Hygiena nás ale nekontaktovala a nikoho do karantény neposlala. Už je to čtrnáct dní. Někteří rodiče kvůli tomu protestovali proti prezenční výuce," líčí Vojtěch Hála, učitel pražského Gymnázia Na Zatlance.
Přejít na distanční výuku ale škola sama od sebe nemůže. Podle zákona smí vyučování na dálku začít pouze při krizovém nebo mimořádném opatření.
"Protože ale není rozumné nutit studenty za této situace do školy, zavedli jsme ve třídě hybridní výuku," říká Hála. Kdo uzná za vhodné, sedí v lavici, kdo ne, připojuje se on-line z domova. Učitel je ve třídě s kamerou a mikrofonem. "Je to ale hodně obtížné, více než v plně distanční výuce," upozorňuje Hála.
Nynější vlna koronavirové epidemie školám výrazně komplikuje život. Zatímco mezi dvacetiletými se teď podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky nakazí zhruba každý stodvanáctý člověk, u dětí mezi šesti a 11 lety je to každý sedmatřicátý, mezi 12 a 15 lety dokonce každý čtyřicátý. Ke 21. listopadu bylo podle ministerstva zdravotnictví v karanténě 2300 tříd. Při tak vysokých počtech hygienické stanice nestíhají informovat školy a rodiče.
Nabíráme vodu vidlemi
"Druhý rok pandemie si připadám, jako když se snažíme nabírat vodu vidlemi a stojíme v úžasu, že to nejde," říká ředitel Bratrské školy v Praze Rostislav Konopa. Opatření měla podle něj přijít dřív, zvlášť když nakažených rychle přibývalo už od září.
Souhlasí s plošným PCR testováním žáků, které nařídila od 22. listopadu vláda. Mělo by se ale podle něj vztahovat i na očkované. A místo pondělí by k němu zvolil pátek. "Výsledky nejsou okamžitě. Takhle budou nakažené děti celý den, možná i ten další, ve třídě. Kdyby to hygieny zpracovaly přes víkend, usnadnilo by nám to práci," navrhuje Konopa.
Upozorňuje také na to, že hygieny nyní reagují na pozitivně testovaného žáka až po několika dnech, jindy se neozvou vůbec. "Nemám jim to za zlé, stát to na ně hodil úplně stejně jako na ředitele škol," podotýká Konopa.
Covid řeší denně několik hodin. U laboratoří objednává provedení PCR testů, kvůli osobním údajům dětí k tomu potřebuje souhlas rodičů. Podle testování a karantén neustále mění rozvrh vyučování. "Zprávy rodičům o povinném testování a vývoji epidemie ve škole píšu i několikrát týdně," líčí.
Mezi jednotlivými hygienickými stanicemi existují velké rozdíly, shodují se oslovení učitelé a ředitelé. Převládají sice hlasy, že se hygieny ozývají pozdě nebo vůbec, někteří ale mají i dobré zkušenosti.
"Občas si pro nějaké upřesnění s hygienou zavoláme, ale rozhodně nemám pocit, že by tam byla nějaká závažná prodleva," říká ředitelka Karin Marques ze ZŠ Solidarita v Praze 10. Rodiče jí ohlásí pozitivní test dítěte, učitelé zadají rizikové kontakty do excelovské tabulky, hygiena je překlopí do centrálního systému, ze kterého automaticky odcházejí SMS zprávy na telefonní čísla rodičů.
Dobrou zkušenost má i ředitelka základní školy v Modřicích u Brna Kateřina Koubková. "Hygiena reaguje ve všední den do deseti minut, o víkendu zhruba do hodiny," pochvaluje si. Také ona popisuje, že hygiena zadá všechny kontakty do systému a obratem přijde rodičům trasovací SMS.
Stát podcenil ochranu zdraví, varuje hygienik
Hygienické stanice upozorňují na příval práce. "V současné chvíli jsou naše kapacity vyčerpané a přes veškerou snahu nabírá trasování ve školách zpoždění," uvádí mluvčí středočeské krajské hygieny Dana Šalamunová. Snaží se proto spolupracovat s řediteli škol. Ti hygieniky často informují o pozitivním testu žáka hned, jak jim to oznámí rodiče. Pro včasný zásah je to klíčové.
"Hygieniků je málo, vyšší počet by v tuto chvíli ale nic neřešil," podotýká ředitelka krajské hygienické stanice v Ústí nad Labem Lenka Šimůnková. Vyčerpána je podle ní také kapacita odběrových center, laboratoří a praktických lékařů, zaměstnaných psaním neschopenek a receptů.
Krajských hygienických stanic je v Česku 14, v každém kraji jedna. Vedle běžných povinností, jako jsou kontroly stravovacích zařízení nebo bezpečnosti práce, se během epidemie věnují trasování kontaktů nakažených, kontrolám dodržování protiepidemických opatření nebo sledování vývoje nákazy ve svých regionech. Podle odborářů hygienici pracují i večer a o víkendech, nemohli si ani vybrat dovolenou. Potíže s trasováním měli už loni na podzim, do telefonování kontaktům nakažených se zapojila i externí call centra.
Nyní však hlavní hygienička Pavla Svrčinová odmítá, že by hygieny nestíhaly trasovat. V rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedla, že potíže jsou hlavně na straně lidí a jejich neochotě spolupracovat. "Máme problémy s tím, že nám lidé neberou telefony. Rodiče dětí jsou někdy i agresivní a nehodlají s námi spolupracovat. Nechtějí hlásit údaje dětí, kontakty," řekla.
Přetížené hygieny
■ Trasování se na konci listopadu denně věnuje přes 900 hygieniků a více než tisícovka dalších trasovačů, dohromady zhruba dva tisíce lidí. Oproti polovině měsíce to znamená navýšení o stovku hygieniků a stovku dalších trasovačů. O víkendech slouží zhruba polovina lidí. Data uvádí Chytrá karanténa, systém zřízený ke včasnému zachycení, testování a izolaci nakažených osob.
■ Rychle stoupá počet nevyřešených případů, zachycených v daný den. Kolem poloviny listopadu to byly desítky nedořešených pozitivních osob a nízké stovky rizikových kontaktů, v pátek 26. listopadu čísla stoupla do tisíců. Nejvíce jich mají hygienické stanice v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji a také v Praze.
■ V pátek 26. listopadu došlo k takovému přehlcení hygien, že vyřešily jen kolem deseti procent případů, ač to minulé dny bylo 99 procent. Snižuje se i průměrný počet vytrasovaných kontaktů. Za poslední měsíc činí průměr 1,7 kontaktu, za poslední týden jen 1,3 kontaktu.
■ V Moravskoslezském kraji pracovalo poslední listopadovou neděli 55 trasovačů, kteří zvládli 1173 hovorů a vyřešili tak 5540 případů. Každý vyřešil v průměru stovku případů. Ve stejný den pracovalo v Praze 46 trasovačů. Vyřešili 4875 případů, asi 105 případů na člověka.
Šimůnková z Ústí doporučuje, aby učitelé a rodiče sami nechávali děti doma v karanténě, pokud byly v kontaktu s pozitivně testovaným člověkem a hygiena je nestihla vytrasovat. Mohou také od dětského lékaře dostat žádanku na vyšetření. "Pandemie trvá už dva roky a oni nevědí, co mají dělat?" říká. Připomíná, že se ministerstvo zdravotnictví snaží navyšovat kapacitu národního trasovacího centra.
Na přehlcení upozorňuje i ředitel plzeňských hygieniků Michal Bartoš. "Při současném množství testů se výsledky do systému dostávají často se zpožděním a my o pozitivních dětech nevíme včas," uvádí. Důvodem je podle něj dlouhodobé podfinancování hygien a také to, že jim stát odebírá pravomoci. Poukazuje na nedostatečné kapacity laboratoří a nedostatek vyškoleného personálu.
Podobně to vidí i ředitel libereckých hygieniků Vladimír Valenta. Problémy se podle něj táhnou už od konce komunistického Československa v roce 1989. "Byla zrušena lékařská fakulta hygienická, hygienická služba přišla o polovinu peněz i lidí. Jako jediná složka péče o zdraví se nerozvíjela," říká.
Řešení je podle něj jednoduché. "Opět posílit systém a hlavně vychovat další lidi místo těch, kteří - stejně jako já - odcházejí do penze," prohlašuje Valenta.
Školy se samy snaží o větší izolaci
Situaci na mnoha místech brzdí zadávání trasovací tabulky hygieniků do centrálního systému. "Z mnoha škol víme, že je to nejslabší okamžik," říká Martina Bětáková, která má pro ministerstvo školství na starosti podporu škol. Rodičům doporučuje, aby sami zvážili, zda děti nechat raději doma, když jsou ve třídě nakažení spolužáci.
Někteří ředitelé to už dnes dělají, pokud mají více covid pozitivních dětí v jedné třídě. "Čekáme na rozhodnutí hygieny, ale zároveň prosíme rodiče, aby nechali děti doma. Třídu se také snažíme izolovat," popisuje Ondřej Lněnička, ředitel ZŠ profesora Švejcara v Praze 12. Třída pak chodí sama na oběd, nemíchá se s jinými při dělených předmětech a nepřechází mezi pavilony školy.
Situaci, kdy škola musela jednat sama, popisuje i třídní učitelka Anna z jedné z ostravských základních škol. Nepřála si uvést plné jméno, redakce ale její identitu zná. Prvního pozitivního měla ve třídě začátkem listopadu, o čtrnáct dní později to bylo deset dětí z 28. Protože se hygiena neozvala, rodičům škola doporučila vzít děti na testy. "Vyrojili se další pozitivní žáci, nakonec to byla více než polovina třídy. Hygiena se ozvala až ve chvíli, kdy negativním dětem končila týdenní karanténa," vypráví učitelka.
Ředitelka kutnohorské základní školy Andrea Melechová Ruthová má podobnou zkušenost. "Minulý den jsem se od dvou rodičů dozvěděla, že jejich dítě je pozitivní. Volala jsem na hygienu a nedovolala se, také e-mail skončil bez odezvy," líčí. S třídními učiteli proto kontaktovali rodiče a nechali na jejich uvážení, jestli nemají děti zůstat doma. Ve třídách pak děti i učitelé museli mít respirátory.
Nechat děti doma může být problém i z dalšího důvodu. Nárok na ošetřovné mají rodiče až ve chvíli, kdy karanténu či uzavření školy nařídí krajská hygiena.
Je to náročné, ale lepší než školy zavřít
Přes všechny zmíněné komplikace se většina oslovených pedagogů a expertů shoduje, že plošné uzavření škol by nebylo dobré. "K omezením na dětech by měl stát sáhnout až jako k nejzazší možnosti," říká například Klára Laurenčíková, předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte. Připomíná, že dlouhé uzavření škol v loňském školním roce způsobilo mnoha žákům psychické problémy a nejvíce dopadlo na ty ze sociálně slabých a nestabilních rodin. Ve výuce zaostávali už předtím, nerovnosti se tak ještě prohloubily.
Školy by nezavíral ani ředitel Biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer. "Má představa je uzávěra s velmi přísným režimem, ovšem zachovávající provoz škol. Virus se teď ve školách šíří, před tím hlavu do písku nestrčíme. Ale snažil bych se i při vyhlášení uzávěry udržet školy otevřené, stejně jako firmy, které nemají možnost práce z domova," říká s tím, že je potřeba testovat žáky.
Vznikající vláda hovoří o možnosti prodloužit vánoční prázdniny o týden, a srazit tak strmě stoupající čísla. Jak ale upozorňuje předsedkyně Unie rodičů Angelika Gergelová, je složité přistoupit na zavírání škol po zkušenostech z loňského školního roku, kdy se původně ohlášené krátké zavření změnilo v několikaměsíční výuku z domova. "Rodiče jsou již ostražití a nemají k podobným prohlášením vlády příliš důvěru," doplňuje.
Jak udržet školy i přes rostoucí čísla nakažených co nejdéle otevřené, navrhuje vědec Roman Neruda z Ústavu informatiky Akademie věd ČR. Radí třídu s pozitivním žákem místo karantény denně testovat.
"Žáci, kteří jsou po pravidelném testování negativní, by mohli dál chodit prezenčně do školy, ač měli pozitivního spolužáka," říká. V závislosti na účinnosti použitých testů má podle něj tato strategie šedesáti- až sedmdesátiprocentní efekt na oslabení epidemie ve srovnání s naprostou uzávěrou.
Jak se vyučuje v karanténě
V karanténě je méně než polovina žáků ve třídě
Pokračuje běžná výuka a děti chodí do školy. Žáci v karanténě zůstávají doma, jako kdyby byli nemocní. Škola by jim měla poskytnout "studijní oporu na dálku". Tím se většinou myslí informování žáka, o tom, co se probírá, sdílení materiálů a případně i domluva individuální konzultace. Dny, po které žáci chybí, se počítají jako absence.
V karanténě je více než polovina žáků ve třídě
Děti bez karantény se učí prezenčně ve škole. Děti v karanténě mají povinnou distanční výuku na dálku. Jejich absence se sice zaznamenává, do zameškaných hodin se ale počítá pouze ve chvíli, kdy ho rodič omluví z distanční výuky. Pokud dítě nemá karanténu, ale přesto zůstane doma, počítá se mu absence, kterou rodič musí omluvit, i když se dítě k výuce připojuje on-line.
Je zavřená celá škola
Ve chvíli, kdy hygiena uzavře celou školu, na distanční výuku přechází všichni žáci. Pokud se žáci připojují do hodin on-line, absence se jim nezapočítává. Pokud se distanční výuky neúčastní a neplní úkoly, musí jejich absenci rodiče omluvit.
Zdroj: Střední článek Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
