Aktuálně.cz: Hned 127 poslanců kandiduje v komunálních volbách. Překvapuje vás toto číslo?
Lukáš Hájek: To číslo mě nepřekvapuje. Víceméně to odpovídá trendům, a to nejenom v České republice, ale i v dalších zemích. Na druhou stranu to ale neznamená, že to číslo není vysoké a že není zarážející.
Říkáte, že to odpovídá i trendům v zahraničí. Takže to není české specifikum?
To určitě ne. Samozřejmě se to netýká všech zemí, záleží na spoustě faktorů. Nejtypičtější je to asi ve Francii. Byly tam doby, kdy 80, 90 procent zákonodárců působilo na komunální úrovni ve funkci starostů nebo radních. Pak se to hodně snížilo, protože byly přijaty zákony, které to omezovaly. Je to rozšířené také v Belgii a týká se to i Slovenska, kde jsou politická kultura a obecně nastavení systému dost podobné tomu našemu.
Svědčí to třeba i o personální krizi stran, které nemají dostatek lidí, aby naplňovaly kandidátky v komunálních volbách?
Samozřejmě to s tím souvisí. Na druhou stranu, když se podíváme do nedávné historie Francie, tak tam to nemůžeme přičítat jenom krizi politických stran. Tehdy byly strany silnější, než jsou dnes. Souvisí to i s historickými faktory nebo politickou kulturou.
Zajímavé je srovnání Francie a Německa. Ač je v Německu politický systém do určité míry velmi podobný francouzskému nebo českému, protože se pořád bavíme o kontinentálním parlamentním režimu, tak v Německu kumulace mandátů výrazný problém není. Ukazuje se, že tam tomu politická kultura zabraňuje, protože strany si samy hlídají, aby k tomu nedocházelo.
To znamená, že tam, kde se funkce nekumulují, je vyšší politická kultura?
Ono to má několik příčin. Politická kultura je jednou z nich, což právě dokládá Německo. Další možností, jak to omezit a proč k tomu nedochází, jsou zákony. Ve Francii měli s kumulací funkcí obrovský problém a nyní tam platí zákon, který všem zákonodárcům vysloveně zakazuje, aby v komunální politice vůbec působili.
Pak je ještě jedna cesta mezi regulací a zákony. A to je belgický přístup. Zpřísňují zákon o střetu zájmů, zakazují politikům, aby brali více platů. A to má pak nepřímý vliv na to, že se postupně omezuje kumulace mandátů.
Popisujete snahy, jak kumulaci mandátů omezit. Znamená to tedy, že kumulace mandátů je něco, co je v zásadě špatné?
To je právě velmi zajímavé. Běžně, ať už v mediálním diskurzu, nebo třeba v odborných debatách, se setkáváme s tím, že pohled je primárně negativní. Ale ukazuje se, že kumulace mandátů není pro politický systém jenom negativní, ale má i některé pozitivní důsledky.
Jaké?
Dochází k propojení politické moci, ať už se bavíme o komunální, regionální, nebo třeba národní politice. Politici, kteří působí v parlamentu nebo ve vládě, jsou často obviňováni z toho, že jsou odtržení od reality a každodenního života. Ovšem pokud někdo kumuluje například mandát poslance a starosty, tak lze předpokládat, že se znalost problémů v jeho městě promítne do přijímání kvalitnějších zákonů.
Výzkumy ze zahraničí třeba ukazují, že politici, kteří kumulují více mandátů, v parlamentu pokládají více otázek, protože jejich voliči z malých vesniček a měst na ně tlačí, aby byli aktivní na národní úrovni. To je třeba jeden z pozitivních důsledků.
A jsou i další?
Další je třeba profesionalizace politiky. Politici, kteří kumulují mandáty, mají mnohem jistější pozici, takže se nemusí obávat, že by neuspěli ve sněmovních volbách a že by skončila jejich politická kariéra. Stojí na více nohách. To znamená, že celé jejich politické portfolio je mnohem pestřejší a stávají se většími profesionály. Určitě nemůžeme říct, že to je jenom negativní. Jsou tam bezpochyby i pozitivní důsledky.
A platí, že když někdo volí v komunálních volbách poslance, měl by si uvědomit, že se obci asi nebude moc věnovat?
Tam je potřeba si uvědomit, že to je dvojsečná zbraň. Poslanec-starosta může mnohem lépe lobbovat za svou obec v parlamentu, na druhé straně ty funkce nelze stíhat. Volič by v tomto případě měl vyvažovat, jestli mu stojí za to, že má kandidát přístup k politickému centru, když na druhé straně nemá tolik času, nebo jestli to za to jednoduše nestojí.
Když člověk vidí poslance, který kandiduje do zastupitelstva, napadne ho, že chce víc peněz. Je ještě nějaká jiná motivace, které vede politiky ke kumulaci funkcí?
Úzce s tím souvisí průběh politické kariéry jako takový. Když si představíte politika, který plánuje svou kariéru, tak často může začít na komunální úrovni. Začne třeba ve své obci, postupně se dostane na krajskou úroveň a teprve potom vstupuje do parlamentu. A volby se překrývají a často se stává to, co vidíme teď. Volby do zastupitelstva se konají v roce 2018, volby do krajů v roce 2020, a jsou tam tedy překryvy. Z toho důvodu dochází k tomu, že politici kumulují mandáty. Postupem času jeden mandát "vyšší kvality" mění za ty nižší a přirozeně dochází k tomu, že je v určitou chvíli kumulují.
Pochopitelně někteří politici se toho nezbaví ani ve chvíli, kdy se dostanou do parlamentu, protože je pro ně důležité napojení na komunální úroveň, ať už je to z jakéhokoliv důvodu. To může být důvod, proč kumulují, a přitom to nesouvisí s příjmem.
Říkal jste, že je zarážející vysoký počet poslanců, kteří kandidují ve městech a obcích. Je tedy na čase, abychom přijali zákon, který by to reguloval?
Z mého výzkumu vycházelo, že politici, kteří působí v obecním zastupitelstvu, mají vyšší účast na jednání výborů a vyšší účast na hlasování. To odpovídá tomu, že tam chtějí reprezentovat své voliče. Na druhou stranu se ukázalo, že poslanci, kteří působí v obecních radách, pokládají méně interpelací a předkládají méně zákonů.
Velmi bych se bál přijímání zákonů, které by byly slepé k těmto jemným rozdílům. Pokud by se měl nějaký zákon přijímat, měl by být přesně zacílený. Vzhledem k těmto datům má smysl se bavit o omezení kumulace mandátů poslance s posty v obecních radách a funkcí starosty. Ty funkce jsou velmi náročné. Když jste radní, máte více povinností než zastupitel, ale na druhou stranu se ukazuje, že když jste zastupitel a zároveň poslanec, tak máte i vyšší účast na hlasování ve sněmovně.
Úplně zakázat působení poslanců v komunální politice jako ve Francii tedy podle vás není vhodné?
Tomu úplně nefandím. Zároveň se nemůžeme spolehnout, že to vyřeší naše politická kultura nebo samoregulace. Možná bychom mohli jít střední cestou zpřísňování zákona o střetu zájmů, můžeme se bavit o omezování kumulace platů, což pak vede k nějaké autoregulaci, protože ti politici, kteří na kumulaci platů cílí, pak funkce opustí. A ti, kteří skutečně chtějí propojovat úrovně, si funkce ponechají.
A můžeme se bavit i o tom, že skutečně zakážeme kumulaci některých konkrétních mandátů. Třeba těch poslaneckých s těmi na krajské úrovni. To je skutečně náročné, na rozdíl od místa zastupitele v obci, která má dva tisíce obyvatel.
