Hrad přestane odpovídat vybraným médiím. Odůvodňuje to bojem s dezinformacemi

ČTK ČTK
Aktualizováno 22. 5. 2021 14:49
Kancelář prezidenta republiky nebude poskytovat žádné informace vybraným médiím. Svůj krok zdůvodnila bojem proti dezinformacím. Opatření se týká týdeníku Respekt, serverů Seznam Zprávy a Deník N a pořadů České televize 168 hodin a Reportéři ČT. Na webu Pražského hradu to uvedl prezidentův kancléř Vratislav Mynář.
Prezident Miloš Zeman.
Prezident Miloš Zeman. | Foto: Jakub Plíhal

Krok zdůvodnil kancléř tím, že se některá média snaží "neseriózním a nestandardním způsobem získávat informace od pracovníků Kanceláře prezidenta republiky" (KPR). Zástupci dotčených médií rozhodnutí Hradu odmítají.

"Kancelář prezidenta republiky v souladu se zákonem dbá o svou pověst, přičemž zmiňovaná média dlouhodobě a vědomě šíří informace zkreslené, lživé a neobjektivní," uvedl Mynář

"V případě poskytování součinnosti ve formě zodpovídání dotazů e-mailem či telefonicky by se pracovníci KPR mohli naopak podílet na poškození dobrého jména České republiky, což je v rozporu s jejich pracovní smlouvou," dodal. KPR podle něj v minulosti poukazovala "na flagrantní pochybení a nepřesnosti", které zmíněná média uváděla, jejich přístup se ale nezměnil. Uvedl, že svým krokem se KPR připojila ke snaze Evropské komise a české vlády bojovat proti dezinformační scéně.

Hrad nám stejně neodpovídá, konstatují média

Šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery není přístupem KPR překvapen, nekomunikativnost a snaha spíše informace zatajovat než zveřejňovat je podle něj na Hradě celkem velká. "Na druhou stranu překvapuje mě to v té míře, že úřad by si něco takového dovolovat neměl," řekl.

Podobný přístup je podle něj proti zákonům a proti tradici, protože by se úřad měl podrobit veřejné kontrole. Zároveň se podle něj KPR dopouští nactiutrhání vůči Respektu a dalším médiím. Řekl, že Hrad nikdy žádný článek Respektu nenapadl u soudu ani redakci nekontaktoval s nějakou výhradou. "A to, co jsme publikovali, se ukázalo jako pravda," poznamenal. Rozhodnutí proto označil za pokus o umlčení médií, která se Hradu věnují. "Je pravda, že Respekt publikoval spoustu věcí, které se Hradu týkaly, ale holt nemají dělat nepravosti, pak bychom o nich nemuseli psát," doplnil.

"Prezidentská kancelář na nic neodpovídala dosud, zdá se, že nebude odpovídat dál. Zajímat se o ně budeme stejně, otázky od nás dostávat budou," sdělil šéfredaktor serveru Seznam Zprávy Jiří Kubík.

Šéfredaktor serveru Deník N Pavel Tomášek řekl, že i dosud jejich server čelil informační blokádě ze strany Pražského hradu. "Dostává se nám zřídkavě odpovědí na naše otázky, které směřujeme oficiální cestou, takže v tomto smyslu se opravdu nic zásadního nemění," řekl. Dodal, že nyní nemá promyšlen plán obrany proti Mynářovu prohlášení. "Kromě toho, že budeme dál poctivě zjišťovat podstatné informace, které se týkají rozhodování prezidenta republiky, jeho kanceláře, a o tom informovat naše čtenáře," dodal.

Předpokládá, že reakce byla pravděpodobně vyvolána článkem serveru z tohoto týdne, podle kterého prezident Miloš Zeman nedostal tajnou zprávu BIS k vyšetřování událostí ve Vrběticích, ačkoli byla na Hrad doručena. Zásadní informace se podle serveru dozvěděl až na schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD).

Je to ocenění našich pořadů, říká ČT

Šéfredaktor reportážní publicistiky České televize Marek Wollner Českému rozhlasu Radiožurnál řekl, že rozhodnutí KPR pouze konstatuje stav, který už nějakou dobu existuje.

"My míváme pravidelně problémy získat informace z Hradu na jakoukoli otázku, kterou pokládáme," řekl. Zároveň rozhodnutí vnímá jako ocenění práce zmíněných pořadů. "Je to seznam médií, kde je pro novináře lichotivé být a kde bych já nerad chyběl, protože to jsou média, která v dnešní době dělají kritickou žurnalistiku, které je v poslední době málo," dodal. Informace od Hradu se budou reportéři pořadů ČT snažit i nadále získávat, podle Wollnera to je jejich povinnost. Nepředpokládá, že by se ČT obracela na soud.

Podobně jako Wollner se vyjádřila i mluvčí České televize Karolína Blinková, podle které se na práci ČT vyjádřením KPR nic nemění. "To, zda se v našich reportážích budou či nebudou objevovat vyjádření Hradu, vysokou důvěryhodnost zpravodajství a publicistiky České televize neovlivní. Ptát se budeme dál," sdělila ČTK.

Chyb se zmíněná média podle něj dopustila při informování o některých kauzách z poslední doby, například o dopisu čínské ambasády, kterým čínské velvyslanectví v Praze reagovalo na zamýšlenou cestu někdejšího předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) na Tchaj-wan, nebo o těžbě kamene v Lánské oboře, kterou se zabývá policie.

Média podporují cenzuru, tvrdí Ovčáček

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na svém Twitteru krok odůvodnil tvrzením, že "média podporují cenzuru, nadnárodní korporace, mocné tohoto světa, vedou zničující kampaně proti nevinným, vyvyšují všehoschopné pokrytce". Že by se Hrad sám tímto dopouštěl cenzury, v komentářích odmítl.

Mynář média kritizuje, že se odvolávají na anonymní zdroje, označil to za způsob beztrestného lhaní. "Novinář má totiž před soudem právo na ochranu tohoto zdroje, a tak k šíření dezinformace stačí pouze odvolání se na anonymní zdroj," uvedl kancléř.

Mynář byl v centru zájmu médií už několikrát, a to například v souvislosti s nezískáním bezpečnostní prověrky, s přestavbou svého domu nebo s podnikatelskými aktivitami v Osvětimanech. Kvůli dostavbě penzionu v Osvětimanech čelí obvinění z dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů Evropské unie, vinu odmítá.

Rozhodnutí KPR podle Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI) porušuje Ústavu i Listinu základních práv a svobod. Postup Hradu český výbor odsuzuje. Uvádí, že podobně postupuje také Úřad vlády ČR, který neumožňuje účast novinářům internetového deníku Forum 24 na tiskových konferencích vlády. Stanovisko výbor zveřejnil na svém webu. Připojila se k němu i centrála Mezinárodního tiskové institutu (IPI).

Postup Pražského hradu kritizoval i předseda Syndikátu novinářů České republiky Adam Černý. Rozhodnutí Mynáře podle něj nemá solidní právní podklad, protože odporuje zákonu o svobodném přístupu k informacím, který zavazuje státní orgány poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti. Uvedl, že kancléř rozhodl odepřít informace novinářům, jejichž práce se jim nelíbí. Pokud k ní měl výhrady, mohl využít tiskového zákona, zákona o České televizi nebo zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, mohl také podat žalobu k soudu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Při protestech v Íránu po úmrtí mladé ženy v policejní vazbě zemřelo už 41 lidí

Na 41 stoupl počet obětí protestů, které v Íránu pokračují již více než týden kvůli smrti mladé ženy v policejní vazbě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránská státní média. Počet obětí bude ale nejspíš ještě vyšší, lidskoprávní organizace v pátek hovořily o nejméně 50 mrtvých.

Jak v sobotu uvedl íránský prezident Ebráhím Raísí, Írán se musí s protesty a s těmi, co narušují bezpečnost v zemi, "rozhodně vypořádat". Při protestech v provincii Gílán na severu Íránu zadržela policie 739 lidí, z toho 60 žen, uvedla íránská média. Írán podle nich také kritizoval krok Spojených států, které chtějí udělat výjimku ze sankcí, aby pomohly Íráncům zajistit v době celonárodních protestů internet.

Protesty se konaly ve více než 40 městech včetně Teheránu. Ženy na nich mimo jiné pálily hidžáby, kterými si mají podle pravidel islámské republiky pokrývat hlavy. Právě kvůli porušení pravidel pro nošení pokrývky hlavy teheránská morální policie minulý týden v úterý zatkla Mahsu Amíníovou, která ale ve vazbě upadla do kómatu a zemřela. Bylo jí 22 let a podle rodiny byla předtím zdravá. Policie tvrdí, že zemřela na infarkt. Podle zpráv kolujících na sociálních sítích ji policisté bili obuškem a zranili, když se udeřila hlavou o policejní auto. V kómatu byla tři dny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy