Pokutu za tajení platů Mynáře a dalších zaplatil stát, peníze od Hradu nevymáhal

ČTK ČTK
Aktualizováno 21. 10. 2019 16:06
Ministerstvo financí zaplatilo víc než 70 tisíc korun jako pokutu za nezákonný postup prezidentské kanceláře, která řadu měsíců odmítala zlínskému aktivistovi Luďkovi Maděrovi sdělit informace o výši platů hradních úředníků. Napsaly to pondělní Hospodářské noviny (HN). I když ministerstvo mělo podle deníku vymáhat zaplacení částky po skutečném viníkovi, neučinilo tak.
Vratislav Mynář.
Vratislav Mynář. | Foto: Jakub Plíhal

Ministerstvo financí to odůvodňuje tím, že vymáhání je možné jen při porušení právní povinnosti konkrétním člověkem. "Podle zákona o náhradě škody by vymáhání bylo možné jen v případě zavinění porušení právní povinnosti konkrétní osobou. K tomu ale v tomto případě nedošlo," uvedl za ministerstvo financí jeho mluvčí Zdeněk Vojtěch.

Maděra v roce 2015 požádal prezidentskou kancelář podle zákona o svobodném přístupu k informacím o sdělení výše hrubých příjmů kancléře Vratislava Mynáře, tehdejšího šéfa protokolu Jindřicha Forejta a mluvčího Jiřího Ovčáčka za roky 2013 a 2014.

Hrad mu požadované informace poslal až po 19 měsících od žádosti a krátce před tím, než se měl věcí zabývat soud.

Maděra poté zažaloval prezidentskou kancelář o takzvané zadostiučinění za dobu, kdy mu údaje nedala. Soud rozhodl, že kvůli obstrukcím při poskytování informaci o výši platů spolupracovníka prezidenta Miloše Zeman má stát, respektive ministerstvo financí zaplatit 47 tisíc korun a navíc uhradit náklady řízení 26 tisíc korun.

Při svém rozhodnutí vyšel z verdiktu Nejvyššího soudu, který již dříve řekl, že nemateriální újma za nemožnost domoci se správného úředního postupu se dá vyčíslit penězi.

Informace o platech zaměstnanců státu v řídících pozicích je třeba žadatelům poskytovat podle verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS) z října 2014 bez dalších úvah a bez omezení. Podle NSS je svobodný přístup k informacím klíčový pro kontrolu veřejné a politické sféry.

Ministerstvo financí se po soudním verdiktu obrátilo na prezidentskou kancelář, která ale škodu zaplatit odmítla. "Kancelář prezidenta republiky nepovažuje rozsudek za spravedlivý, protože nezohledňuje naše relevantní argumenty, jimiž je zdůvodňováno, že k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo a nemajetková újma nevznikla," znělo její stanovisko.

Ministerstvo se poté rozhodlo, že úhradu nebude požadovat. Odůvodnilo to tím, že neví, kdo je konkrétní viník a zda vůbec nějak pochybil. Mluvčí ministerstva financí Jakub Vintrlík uvedl, že hradní úředníci právní předpisy neporušili, protože šlo o jejich právní názor. "Právní názor nelze ztotožnit se zaviněným porušením právních povinností," dodal.

S tím nesouhlasí Maděrova advokátka Petra Bielinová. Poukázala mimo jiné na to, že nakonec informaci Hrad poskytl pár dní před jednáním soudu, který by mu to podle ní nařídil. Kancelář si musela být chybného postupu vědoma, soudí.

Vymáhat škodu ministerstvo po Hradu už kvůli promlčení nemůže. Podle experta na poskytování informací Oldřicha Kužílka nyní naopak úředníkům ministerstva hrozí, že ji budou muset zaplatit sami. "Ten, kdo nechal na ministerstvu škodu promlčet, je odpovědný, že státní rozpočet přišel o nějakou částku. A může tak hradit až do čtyřapůlnásobku své mzdy," uvedl.

Video: Příběh Vratislava Mynáře, muže, který občas musí za dveře. 

Hradnímu kancléři se za šest let nepodařilo získat bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné. Přesto zůstává po prezidentově boku. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 10 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy