Projekt "Bydlení především" pomohl stovkám lidí. Rozšíření brzdí roky slibovaný zákon

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
24. 6. 2021 19:54
Když v roce 2016 aktivisté rozjížděli v Brně projekt Bydlení především (Housing First), část lidí je sledovala s nedůvěrou. Jenže projekt, který pomáhá především rodinám v bytové nouzi, se ujal a nyní ho testují odborníci s podporou ministerstva práce a sociálních věcí už ve 13 městech. Aby však tento druh pomoci mohl fungovat v celé zemi, museli by politici schválit zákon, který už léta slibují.
Matěj Hollan a jeho kolegové z hnutí Žít Brno přinesli v roce 2016 do Česka projekt Housing First (Bydlení především), který se nyní testuje ve 13 městech.
Matěj Hollan a jeho kolegové z hnutí Žít Brno přinesli v roce 2016 do Česka projekt Housing First (Bydlení především), který se nyní testuje ve 13 městech. | Foto: Marek Pokorný

Sotva přijde řeč na téma lidí, kterým v Českých Budějovicích hrozí, že skončí v krajním případě na ulici, místní radní Tomáš Chovanec (hnutí Občané pro Budějovice) upozorňuje: "Snažíme se takovým lidem pomáhat, právě minulý týden jsme podepsali pronájem dalšího bytu pro ně." Chovanec patří do skupiny lidí, kteří se na různých místech Česka podílejí na projektech na podporu bydlení s označením Housing First (Bydlení především).

Ujišťuje zároveň, že pronájmy bytů v rámci projektů podléhají přísným podmínkám, které musí zájemci splnit. "V případě zatím posledního bytu jde o matku samoživitelku se třemi dětmi, která je opravdu ve velmi svízelné situaci," vysvětluje. 

České Budějovice patří mezi třináct měst, která reagovala na výzvu k předkládání žádostí o podporu a ministerstvo práce a sociálních věcí je vybralo do zmiňovaných projektů v rámci Operačního programu Zaměstnanost. Zástupci měst, kteří měli zájem novinku vyzkoušet, podle svých slov příliš netušili, jaké zkušenosti získají a zda budou mít zájem v projektu pokračovat delší dobu. Po dvou letech ale shodně tvrdí, že Housing First má smysl, užitek i budoucnost.

"Je neuvěřitelné, co se během této doby podařilo a jakých to nabralo rozměrů. Je velmi inspirující vidět, že projekt se realizuje ve spolupráci s obcemi a neziskovými organizacemi v tolika místech a že díky němu našli lidé domov v 375 bytech," říká Barbora Bírová, předsedkyně Platformy pro sociální bydlení. Organizace prosazuje zákon o sociálním bydlení a koncept Bydlení především. Tvrdí, že by tyto změny mohly vést k ukončení bezdomovectví v Česku.

Bydlení získalo přes 500 lidí

Statistiky ukazují, že v současnosti je takto pronajato 200 bytů. Žije v nich 531 lidí, z toho 246 dětí. Většina těchto lidí předtím žila v azylových domech či ubytovnách, další část měla podobně nejisté bydlení jinde a nemálo lidí se stěhovalo do bytů z ulice.

"I pro mě jsou tato čísla velmi impozantní, zejména když si naprostá většina klientů Housing First dokázala bydlení udržet. Opravdu v těchto sociálních bytech žijí a dostávají podporu sociálních pracovníků. Za skvělé považuji také to, že nové a kvalitnější bydlení našel i zmiňovaný počet dětí," raduje se Barbora Stašková, která je na ministerstvu garantem projektů sociálního bydlení. 

Vyhodnocení Housing First projektů po dvou letech
Vyhodnocení Housing First projektů po dvou letech | Foto: Archív: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Vzpomínaný příklad s matkou samoživitelkou není náhodný. Výzkumy totiž ukazují, že bez bydlení jsou mnohdy právě samoživitelky s malými dětmi do šesti let. Odborníci odhadují, že v běžném bytě nebydlí v Česku přes 80 tisíc lidí, z toho přes 20 tisíc dětí. Housing First je jeden ze způsobů, který může těmto lidem pomoci.

Komunální politici a lidé z neziskových organizací ale upozorňují, že Česku citelně chybí zákon o sociálním či dostupném bydlení, aby pomoc lidem v bytové nouzi měla systém a mohla se rozšířit do co nejvíce měst po celé zemi. "Je velmi důležité, aby se Česká republika posunula od pilotních projektů k systémovému nastavení. Protože jakmile skončí například projekty Housing First, není žádná jistota, že bude něco podobného pokračovat," upozorňuje Bínová.

Většina lidí si byty udržela

Aktuálně.cz se zúčastnilo setkání se zástupci měst a neziskových organizací, díky nimž Housing First na několika místech v Česku už běží. Všichni se shodovali, že taková pomoc má velký smysl a že u nich převažují dobré zkušenosti s lidmi, kteří pomoc potřebují. Zároveň ale upozorňovali, že je nutné počítat i s překážkami.

"Při hledání bydlení jsme se setkali s určitými předsudky u pronajímatelů vůči Romům, a to především od lidí, kteří s nimi neměli žádnou zkušenost. Když jsme se s nimi ale dali do řeči, tak řekli, že osobní zkušenost žádnou nemají. A když Romy ubytovali, tak to většinou fungovalo," tvrdí koordinátorka projektu organizace Romodrom Eva Nedomová z Karviné. 

Příznivci projektu se cítí povzbuzeni mimo jiné tím, že naprostá většina lidí v těžké sociální situaci si bydlení v pronajatých bytech udržela. Předčasně skončili jen někteří, přesně šlo o 27 nájemních smluv, z toho u deseti žádal výpověď pronajímatel. "Majitelé chtějí mít zaplacený nájem, nemít zničený byt a neřešit konflikty v okolí," prohlásila Nedomová.

Průkopníkem bylo Brno

Kromě Českých Budějovic se projektu účastní například Jihlava, Plzeň, Ostrava, Karviná, Havířov, Ústí nad Labem, Most, Žatec, Louny či Jeseník. Primát ale drží Brno, kde všechno začalo už v roce 2016, po nástupu hnutí Žít Brno do vedení města.

"Naší snahou je zmírnit sociální napětí, jedná se o opatření ve prospěch všech občanů," seznamoval tehdy veřejnost se zcela novým způsobem pomoci tehdejší náměstek primátora za Žít Brno Matěj Hollan. A předseda zdravotní a sociální komise města Martin Freund popisoval, jak je v bytové nouzi 421 rodin s nezletilými dětmi, z toho 70 procent tvoří matky samoživitelky.  

"Do té doby nebyl Housing First jako nový přístup k ukončování bezdomovectví v České republice aplikovaný. Znalo ho jen pár zasvěcených odborníků, což se našim vstupem do politiky změnilo," vzpomíná dnes na pět let staré dění Matěj Hollan s tím, že jejich plán řešil nejenom bydlení, ale také vzdělávání, zaměstnanost i rodinné soužití. "Výsledky byly jednoznačné. Tento přístup má daleko větší úspěšnost než do té doby užívaný model prostupného, tréninkového bydlení," tvrdí Hollan. 

Zároveň však podotýká, že komunální politici mohou za podporu sociálních projektů zaplatit ztrátou popularity u voličů. Hollan a jeho hnutí v dalších volbách už neuspěli. "Bohužel, doma člověk není prorokem. Prosazování tohoto přístupu, který přitom dokáže reálně dostat lidi z ulice a z ubytoven, nás stálo mnoho politických bodů. Bývalé opoziční strany ODS a ČSSD si vzaly tyto projekty jako terč své politiky," lituje Hollan, podle kterého Brno v poslední době už nepatří mezi tahouny tohoto druhu pomoci a jen udržuje některé byty z dřívější éry. 

Předloni pak nové vedení Brna projekt ukončilo. Přestože většinu nákladů platila EU a Brno se podílelo jen 112 tisíci korun, podle zástupců města byly náklady na projekt 3,5 milionu. Některé rodiny dlužily na nájemném či za odpad, město započítalo také náklady na opravy nebo ušlý zisk z nájemného. Tvůrci projektu však oponovali, že se záměrně opomíjejí úspory.

Hollan je kritický také k přístupu ministerstva práce a sociálních věcí. "Pokud nyní čtu, jak je ministerstvo s výstupy projektu spokojené, je to dost pokrytecké. Mohli pro situaci v oblasti sociálního bydlení udělat mnohokrát víc, ale naopak místo toho navrhovali změnu dávek na bydlení, která by znamenala výrazný nárůst bezdomovectví. Neexistence zákona, který by pomohl méně majetným a diskriminovaným skupinám vytvořit možnosti důstojného bydlení, je největším problémem v sociální oblasti. Společně se stále velmi nedostatečně řešenými exekucemi," tvrdí Hollan.

Maláčová projekt podporuje, ale vláda zákon nepředložila 

Zástupci ministerstva namítají, že kromě podpory projektů Housing First chystají i další, které by měly nadále lidem v těžké situaci pomáhat. "Připravují se výzvy, které se mají zaměřit nejen na Housing Fest, ale na celkovou podporu bydlení," avizuje Barbora Stašková a odkazuje na web, kam ministerstvo umístilo veškeré informace k sociálnímu bydlení.

Slova o podpoře jsou slyšet také od ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD). "Projekty, jako jsou ty Housing First, mají smysl a jsou úspěšné. Chci, aby měly podporu i v dalších letech. Když je člověk bez domova, nemůže normálně žít, pracovat, zapojovat se do společenského života jako ostatní. Střecha nad hlavou je prostě základ," prohlašuje Maláčová.

Ovšem ani za Maláčové nepřišel zákon, který by stanovil pravidla pro to, jak bude sociální či dostupné bydlení vypadat. Slibovala to přitom už vláda Bohuslava Sobotky v letech 2013 až 2017, stejně jako následující vlády Andreje Babiše. Nejdříve zákon slibovala ministryně pro místní rozvoj za ANO Klára Dostálová. Když s ničím nepřišla, ozvala se ministryně Maláčová s tím, že zákon je třeba předložit. 

Sociální demokraté sice před rokem uspořádali tiskovou konferenci, kde představili svůj návrh, který někteří odborníci kritizovali. Od té doby už ČSSD s detaily nevystoupila, ani zákon nepředložila na program sněmovny. Vzhledem k tomu, že poslanci před volbami mají už jen dvě schůze, žádný zákon na podporu sociálního bydlení už nestihnou.

 

Právě se děje

před 28 minutami

V Žatci projel rychlík návěstidlo stůj, nikomu se nic nestalo

V Žatci na Lounsku projel ve čtvrtek ráno rychlík jedoucí z Mostu do Plzně návěst stůj. Událost se obešla bez zranění, trať byla v době šetření incidentu neprůjezdná, řekl mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. Na incident upozornil server Zdopravy.cz. Mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal uvedl, že škody na drážních vozidlech byly odhadnuty na 20 000 korun.

"Trať v 5:56 projel rychlík přes odjezdové návěstidlo zakazující jízdu ve směru na Podbořany s tím, že se to obešlo bez dalších následků, ale po dobu šetření byl provoz na Podbořany zastavený a od 7:45 je provoz obnoven," řekl Gavenda. Důvod, proč strojvedoucí návěst projel, odborníci vyšetřují.

Bez povolení projel podle Drážní inspekce a ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) ve středu strojvedoucí expresu z Mnichova úsek u Milavčí na Domažlicku, poté se tam srazily dva vlaky. Mohlo jít o chybu strojvedoucího nebo závadu techniky. Tři lidé zemřeli. Dva z nich jsou čeští strojvůdci vlaků, z toho jeden řídil německý rychlík, v něm cestovali i cizinci. Třetí obětí byla žena, která cestovala v protijedoucím regionálním vlaku. Desítky dalších lidí se zranily, někteří těžce. Materiální škody přesáhnou 100 milionů korun.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Chebsko postihl otřes o síle 2,9 stupně, byl největší za poslední měsíce

Na Chebsku se ve čtvrtek ráno znovu otřásla země. Otřes měl magnitudo 2,9 a byl za poslední měsíce nejsilnějším otřesem v oblasti, kde se drobná zemětřesení objevují pravidelně. Poslední silnější otřesy se na Chebsku objevily v dubnu, řekla Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Otřes se odehrál těsně po 6:00 středoevropského letního času. Upozornila na něj i mobilní aplikace Seislok, kterou pro informování o zemětřesení vytvořil Geofyzikální ústav. "Síla otřesu byla asi 2,9 stupně, takže se téměř shoduje s tím, co ukázala automatická lokalizace. Otřes byl v hloubce necelých devět kilometrů. Tentokrát se ale vyskytl jižněji, než bývá na Chebsku obvyklé, epicentrum bylo někde v okolí Mlhostova," popsala Doubravová.

Zatímco na Chebsku se objevují převážně takzvané zemětřesné roje, při kterých se napětí v podzemí uvolňuje v podobě série menších otřesů, tentokrát šlo o izolovaný otřes. Neměl ani následné dozvuky v podobě drobnější otřesů, které silný záchvěv obvykle doprovázejí. Jestli šlo skutečně o samostatný otřes nebo začátek dalšího zemětřesného roje, je ale nyní zatím předčasné odhadovat, uvedla Doubravová. Otřes zaznamenali i lidé v okruhu až desítek kilometrů v okolí epicentra. Citliví lidé jej mohli pocítit i na Sokolovsku.

V dubnu se na Chebsku vyskytl zemětřesný roj, ve kterém se objevovaly otřesy také o síle okolo tři stupňů. Při nich lidé slyší a cítí zachvění, ale až na výjimky nevznikají hmotné škody. Mohou ale třeba popraskat staré zdi nebo omítky.

Nejsilnější zemětřesení v posledních několika desítkách let zasáhlo Chebsko v roce 1985. Tehdy otřesy dosahovaly magnituda až 4,6 stupně. Při takové síle už praskaly zdi, padaly komíny nebo se rozbíjelo nádobí. Otřesy tehdy byly cítit intenzivně i desítky kilometrů daleko.

před 44 minutami

Izrael po několika letech podnikl v Libanonu nálety

Izraelské letectvo se ve čtvrtek přihlásilo k prvním náletům v Libanonu za posledních několik let. Cílem přitom byla odpaliště raket. Informuje o tom agentura AFP. Na severní Izrael byly v z Libanonu ve středu odpáleny tři rakety. Útok si nevyžádal oběti.

"Armádní stíhačky cílily na odpaliště a infrastrukturu, z níž byly na Libanon odpáleny za účelem teroru rakety," uvedla izraelská armáda v krátkém prohlášení.

Izraelská armáda pravidelně bombarduje pozice palestinského islamistického hnutí Hamás v Pásmu Gazy a podniká nálety v sousední Sýrii, kde cílí na proíránské milice.

Zdroj: ČTK
Další zprávy