Hodkovičky: lesní čtvrť, která pamatuje řádění gestapa i vraždění šíleného liliputána

Hodkovičky: lesní čtvrť, která pamatuje řádění gestapa i vraždění šíleného liliputána
Sousední neorenesanční vila.
Hořanovského rondokubistická vila.
Milerova vila.
Vila s rysy nautické architektury.
Foto: Pavel Švec
Pavel Švec Pavel Švec
20. 3. 2021 12:03
Opatření, jež uzavřela hranice obcí, nejsou příjemná, ale může to být příležitost poznat lépe nějakou pražskou čtvrť, projít ulicemi, jimiž se člověk zpravidla neprojde, a zastavit se u domů, které jsou pozoruhodné architekturou i svými majiteli. Na jihu Prahy leží čtvrť Hodkovičky. Vznikl zde monumentální památník lidickým dětem, zrodila se legendární postavička Krtečka či řádilo gestapo.

Hodkovičky, malebná vilová čtvrť o 200 hektarech, leží na jihu Prahy mezi Braníkem a Modřany. Její západní hranici omývá Vltava, jinak ji obklopují lesy. Hodkovičky lze rozdělit do tří částí: dolní, kde je dodnes několik statků někdejší vesnice; horní, v níž stojí meziválečné, poválečné i moderní rodinné domky, a pak takzvané Zátiší, které se vine údolím potoka a krášlí ho výstavní vily z konce 19. století.

Okruh po Hodkovičkách měří 3,5 kilometru.
Okruh po Hodkovičkách měří 3,5 kilometru. | Foto: Pavel Švec

Začněme v dolní části. U naprostého unikátu, rondokubistické vily v ulici Na Lysinách č. 2. Významný architekt a vůdčí osobnost českého kubismu Pavel Janák (1882-1956) tu pro stavebníka Antonína Hořovského v roce 1921 navrhl radikální přestavbu původního domu a vytvořil členitou dvoupatrovou rodinnou vilu, která je na jedné straně ukončena půlkruhovou apsidou s balkonem a s balustrádou.

Oblé tvary rondokubismu tvoří různé koule, polokoule, válce či kruhové výseče, které se přetvořily z hranatých křivek "klasického" kubismu. Typické je i červenobílé, červenožluté nebo žlutobílé vybarvování, jakož i folkloristické zdobení.

Hořanovského rondokubistická vila.
Hořanovského rondokubistická vila. | Foto: Pavel Švec

Netypické reliéfy fasády jakoby Janák uplatnil na průčelí Paláce Adria, který navrhl v tomtéž slohu a jenž od roku 1924 stojí na nároží pražského Jungmannova náměstí a Národní třídy. Výzdoba interiérů s dekorativní malbou stěn, schodištěm s vyřezávaným dřevěným stropem, vitrážemi v oknech či lunetovou mozaikou na fasádě Hořovského (též Hořanovského) vily je dílem Františka Kysely. Na zahradě domu, dosahující až k ulici K Dubinám, jsou umístěné drobnější stavby v tomtéž stylu - domek správce či zahradní domek se skleníkem.

V téže ulici, jen o 150 metrů výše, stojí nahoře ve stráni po levé straně nenápadná vila (Na Lysinách č. 9), kterou v roce 1935 postavil pro režiséra Martina Friče architekt Ladislav Žák (1900-1973).

Fričova vila.
Fričova vila. | Foto: Archiv Foibos

Frič, podepsaný pod filmy jako Kristián s Oldřichem Novým, To neznáte Hadimršku s Vlastou Burianem či Hej Rup s dvojicí Voskovec a Werich, se rozhodl pro vybudování vily poté, co se oženil s herečkou a scenáristkou Suzanne Marwille a do Hodkoviček se přestěhoval ze svého vinohradského bytu.

Jde o naprostou klasiku funkcionalismu - pásová okna, rovná střecha, zaoblené nároží, velkorysé terasy, rampová schodiště nebo trubkové zábradlí. Vzhled domu natolik uchvátil herečku Lídu Bárovou, že si od režiséra vyžádala dokumentaci a oslovila stejného architekta. Proto je její vila v Praze na Hanspaulce nápadně podobná té v Hodkovičkách.

Dietlova vila.
Dietlova vila. | Foto: Pavel Švec

Nad Fričovou vilou leží tenisový kurt, který nechal postavit televizní scenárista, dramaturg a autor legendárních normalizačních seriálů, jakou jsou Nemocnice na kraji města, Velké sedlo nebo Synové a dcery Jakuba skláře, Jaroslav Dietl, jenž si hned vedle vybudoval rozměrný dům (Nad Lesem č. 55). Stavbu dokončil v polovině 80. let minulého století.

Výletní letovisko v tajuplném údolí

K zahradě rondokubistické Hořanovského vily přiléhá ulice V Mokřinách, jež širokým obloukem oběhne dolní část Hodkoviček, vpadne do zalesněného údolí Zátišského potoka a zhruba po půl kilometru, již jako ulice V Lučinách, dorazí do lokality známé pod názvem Zátiší.

Hánova vila.
Hánova vila. | Foto: Pavel Švec

Téměř na začátku, v novorenesanční vile č. 9, žil akademický sochař a rektor Akademie výtvarných umění Jan Hána. Pozná se to snadno, zahradu dodnes zdobí několik soch a různých plastik. Poblíž tvořila i sochařka a medailérka Marie Uchytilová-Kučová, autorka ikonické československé jednokoruny či velkolepého památníku dvaaosmdesáti lidických dětí, které zahynuly v plynových nákladních vozech při převozu z polské Lodže do Chełmna.

Tato část nynějších Hodkoviček vznikla v poslední čtvrtině 19. století jako sezonní rekreační osada bohatých Pražanů, ale stala se také oblíbeným výletním místem turistů, kteří zde mohli využít několik zahradních restaurací či hotýlků. Ostatně ty byly i v dolní části Hodkoviček v okolí dnešní Modřanské ulice. V Zátiší byly hostince U Rytířů či U Korostenských. A ten největší v rozlehlém domě na adrese V Lučinách č. 15 nesl název U Zlatého bažanta.

Do Zátiší pravidelně docházel sochař Ladislav Šaloun, básník Jaroslav Vrchlický, politik a zakladatel časopisu Čas Jan Herben, cestovatel a etnograf Alberto Vojtěch Frič a mnoho dalších.

Vila Lalotta továrníka Hanse Kropfa.
Vila Lalotta továrníka Hanse Kropfa. | Foto: Pavel Švec

Na jižním svahu vzniklo mnoho zajímavých staveb, většinu postavil libeňský stavitel Alois Vavrouš (1862-1939). Hlavní cestu, která vyhlášené letovisko propojovala s Prahou, dodnes lemuje památné stromořadí dubů letních, které nechal kolem roku 1880 vysadit továrník, vlastník stavební firmy specializující se na vodní a plynové stavby Hans Erdmann Kropf - majitel půvabné neorenesanční vily "Lalotta" (Na Dlouhé mezi č. 11), která od roku 1888 stojí poblíž.

Sousední neorenesanční vila.
Sousední neorenesanční vila. | Foto: Pavel Švec

Ve vile, připomínající letní zámeček, později bydlel právník Přemysl Šámal, jeden ze zakladatelů odbojové organizace Maffie, která se zasloužila o vznik Československé republiky. Po jejím vyhlášení krátce zastával funkci pražského starosty, pak ho prezident T. G. Masaryk ustanovil svým kancléřem, jímž byl i za Edvarda Beneše.

Šámalova druhá manželka, malířka Pavla Fořtová-Šámalová byla Kropfovou dcerou. Bohužel celou rodinu stihl tragický osud. Přemysl Šámal byl po německé okupaci zatčen gestapem a v březnu 1941 zemřel na útrapy věznění. Syna Jaromíra popravili Němci za heydrichiády, snachu poslali do Osvětimi, Šámalův vnuk Jiří s vnučkou Alenou byli odvezeni spolu s některými lidickými dětmi do Německa a dáni na převýchovu. Obě děti se sice po válce se svou matkou setkaly, ale Jiří záhy zahynul po těžkém úrazu, Alena později emigrovala.

Lalotta prošla v 90. letech minulého století rozsáhlou rekonstrukcí, na níž se podílel i hradní architekt v dobách Václava Havla a světoznámý designér skla Bořek Šípek (1949-2016). Hned vedle Lalotty stojí další opravená, skvostná neorenesanční vila, která stojí za povšimnutí.

Sluneční lázně a Hříšní lidé města pražského

O několik desítek metrů zpět ústí do ulice Na Dlouhé mezi lesní cesta vedoucí k velké přízemní budově s vysokou skleněnou kupolí. Jde o sluneční lázně, které dal roku 1921 postavit Antonín Rückl, pocházející ze známého sklářského rodu. Věřil, že když je slunce zdrojem života, musí být také lékařem. A právě on - jako správný sklář - opatřil budovu obrovskou prosklenou kupolí.

Rücklovy sluneční lázně.
Rücklovy sluneční lázně. | Foto: Pavel Švec

V provozu byly lázně od dubna do září a s úspěchem se zde léčila tuberkulóza, katar plic a rachitida. Ostatně zdejším hostem býval i prezident Masaryk. Léčebné kůry se pod skleněnou kupolí, kde bylo v létě i přes 60° Celsia, prováděly až do poloviny minulého století. Ale klientů ubývalo. Definitivně se lázně uzavřely roku 1964. O čtyři roky později se tu natáčel jeden díl oblíbeného seriálu Hříšní lidé města pražského režiséra Jiřího Sequense. Filmový kriminální rada Vacátko tu vyšetřoval vraždu ženy, kterou měl na svědomí šílený lilipután Hyneček. Dnes v areálu bývalých lázní sídlí sanatorium pro gynekologické služby.

Ze Zátiší je možné projít po zelené turistické značce, která stoupá podél zahrady bývalého hostince U Zlatého bažanta, skrz zalesněný kopec do ulice Na Lysinách (je to o něco výše, než stojí již popisovaná Hořanovského vila). Zde stojí modrý rodinný dům (Na Lysinách č. 41) vyprojektovaný architektem a spoluzakladatelem divadla Sklep Davidem Vávrou. Svými odstupňovanými terasami připomíná palubu lodi.

Panelák "noc a den".
Panelák "noc a den". | Foto: Pavel Švec

Vávra je podepsaný i pod přeměnou paneláku na místním malém sídlišti (Pod Lysinami č. 14-18), který je netypický barevností a vzory na fasádě. "Vznikly takové dvě fasády - noc a den. Chtěl jsem, aby to byl určitý protiklad, ale ne nesmiřitelný protiklad. Čili není dobro a zlo, ale je noc a den. S čímž my lidé nemůžeme nic udělat, protože to je na vůli Boží," popsal autor v roce 2015 hlavní ideu pro Českou televizi. Kousek odtud měl vilu legendární zpěvák 50. let Rudolf Cortéz (Na Lysinách č. 38).

Zátah gestapa na radiotelegrafistu Klečku

V přilehlé ulici Jitřní stojí od 60. let velká škola a za parčíkem naproti ní domek s okrovou omítkou (Nad Lesem č. 32). Je to sice nenápadné, ale pozoruhodné místo. V tomto domě působil radiotelegrafista a osobnost československého odboje během druhé světové války Jindřich Klečka. Patřil mezi nejbližší spolupracovníky legendárního štábního kapitána Václava Morávka a byl zároveň nejúspěšnějším domácím odbojovým radiotelegrafistou, kterého se okupantům více než rok nedařilo polapit.

Domek, v němž ilegálně vysílal radiotelegrafista Jindřich Klečka.
Domek, v němž ilegálně vysílal radiotelegrafista Jindřich Klečka. | Foto: Pavel Švec

Jenže 7. května 1941 v 19 hodin domek s ukrytou vysílačkou přepadlo gestapo. Klečkova manželka Božena zrovna přepisovala na stroji dešifrovanou depeši, kterou ještě stačila v roztopených kamnech spálit. Odbojář naštěstí zrovna nebyl doma, u sousedů, jen pár desítek metrů odtud, připravoval na večerní provoz náhradní radiostanici. Proto se mu podařilo přes zahrady uprchnout. Necelého půl roku nato, 4. října 1941, však zemřel vlastní rukou při přepadení akcízu gestapem v Praze Jinonicích.

Pomníček v Hodkovičkách se jménem Jindřicha Klečky.
Pomníček v Hodkovičkách se jménem Jindřicha Klečky. | Foto: Pavel Švec

Výsledkem zásahu v Hodkovičkách bylo zatčení deseti odbojářů z okruhu ilegální radiostanice Sparta I, zabavení dvaceti radiostanic a několika nezašifrovaných i již zašifrovaných zpráv. Na jejich základě kryptologové Funkabwehru prolomili šifrovací klíč Sparty I a další korespondence s Londýnem přestala být pro gestapo a Abwehr tajemstvím.

Funkcionalistická vila připomínající parník.
Funkcionalistická vila připomínající parník. | Foto: Pavel Švec

Ulicí Nad Lesem lze pokračovat dál až k domu č. 18 po levé straně. Jde o zajímavou funkcionalistickou vilu nesoucí prvky takzvané nautické architektury. Tvarem, odstupňovanými terasami nad jednotlivými obytnými místnostmi, trubkovým zábradlím či kruhovým oknem v nejvyšším patře připomíná loď, respektive parník.

V ulici, kde se narodil světoznámý Krteček

Milerova vila.
Milerova vila. | Foto: Pavel Švec

Tuto část horních Hodkoviček tvoří jen tři ulice obklopené lesem. A v jedné z nich - v ulici Mezi stráněmi - v menší vilce č. 3 se strmou střechou žil a tvořil režisér a výtvarník animovaných filmů pro děti, autor oblíbené postavičky Krtečka Zdeněk Miler.

V sousedství bydlí či bydleli i další umělci: herec Jan Potměšil, režisér Juraj Jakubisko, herečka a producentka Deana Horváthová, herec Národního divadla Bohumil Bezouška, pěvec Rudolf Cortéz, spisovatel Ivan Klíma či zpěvák Pavol Habera.

Dům, v němž žil I. Dérer.
Dům, v němž žil I. Dérer. | Foto: Pavel Švec

Kousek od Milerova domu, v ulici Nad údolím č. 31, žil dlouhé roky u své dcery Soni Černé významný slovenský politik, dlouholetý poslanec a ministr několika prvorepublikový vlád profesor Ivan Dérer. Za okupace ho věznili nacisté na Pankráci a v Terezíně, po válce byl předsedou Nejvyššího soudu, aby ho po puči v roce 1948 uvěznili i komunisté.

Vila s pozorovatelnou na střeše.
Vila s pozorovatelnou na střeše. | Foto: Aktuálně.cz

O dvě stě metrů dál pak za křižovatkou s ulicí Nad lesem stojí poměrně nenápadný rodinný dům s bílou fasádou (Nad údolím č. 54), který je však zajímavý tím, že se z jeho střechy vypíná hranatá pozorovatelna. Odtud mohly bezpečností složky sledovat nedaleký Branický moct (přezdívaný též most Inteligence), který byl postaven v roce 1955.

Ulice Nad údolím tvoří oblouk, a proto se opět střetává s ulicí Mezi stráněmi, kde pod č. 9 žil místopředseda Štrougalovy vlády komunista Ladislav Gerle a do začátku 90. let minulého století pak i vedoucí tajemník Městského výboru Komunistické strany Československa v Praze Miroslav Štěpán, který nechvalně proslul během sametové revoluce na podzim 1989.

Rodinný dům, v němž žil Miroslav Štěpán.
Rodinný dům, v němž žil Miroslav Štěpán. | Foto: Pavel Švec

Starousedlíci si dodnes vybavují, jak do garáže jeho vily pravidelně zajížděla auta s tehdy nedostatkovým zbožím, jak jeho dům hlídala Veřejná bezpečnost či jak byla opravena silnice a chodník pouze před jeho vilou, zatímco asfalt v širokém okolí byl v dezolátním stavu.

Ostatně kvalita silnic se v této části Hodkoviček - ležících nad skvostným branickým pivovarem, za třicet let od pádu komunismu v Československu příliš nezměnila, je stále otřesná.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Irské zdravotnictví zasáhl kybernetický útok, očkování proti covidu-19 to neovlivnilo

Počítačový systém irského zdravotnictví zasáhl kybernetický útok. Všechny informační systémy dnes byly vypnuty z důvodu ochrany před vyděračským softwarem, ale program očkování proti covidu-19 to neovlivnilo, uvedl provozovatel služeb. Podle vlády za napadením stojí mezinárodní gang a jde nejspíš o dosud nejvážnější kybernetický útok na irský stát, uvedla agentura Reuters.

Šéf irské zdravotní služby (HSE) Paul Reid řekl, že odstavení systému má fungovat jako preventivní opatření s cílem ochránit co největší množství informací.

"Je to velmi sofistikovaný útok, není to jen běžný útok. Má dopad na všechny naše národní a lokální systémy, které by byly zapojeny do všech našich služeb," řekl Reid veřejnoprávní televizi RTÉ. "Očkovací program naštěstí pokračuje, je to oddělený systém," vysvětlil Reid. Útok podle něj postihl převážně informace uložené na centrálních serverech, a ne nemocniční zařízení, lékárny nebo lékařské ambulance.

"Máme co do činění s kyberzločineckými gangy, kterým jde o peníze. Pokoušejí se zakódovat a uzamknout naše data a pak nám je nabídnout zpátky za výkupné," uvedl Ossian Smyth, náměstek vlády zodpovědný za informační systémy. "Dali jsme jasně na srozuměnou, že žádné výkupné platit nebudeme," řekl novinářům irský premiér Micheál Martin.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Arménský premiér žádal Putina o vojenskou pomoc kvůli incidentu a Ázerbájdžánem

Arménský úřadující předseda vlády Nikol Pašinjan v pátek požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc, včetně vojenské, v souvislosti se středečním incidentem v pohraničí s ázerbájdžánskými vojáky. Premiér o tom podle agentury TASS informoval na zasedání parlamentu.

Arménské ministerstvo obrany ve středu oznámilo, že ázerbájdžánské ozbrojené síly se ve snaze "upravit hranice" pokusily provést "určité práce" v jedné z příhraničních oblastí Sjunikské provincie. Po intervenci jednotky arménské armády ázerbájdžánští vojáci tyto práce přerušili a nyní strany jednají o urovnání vzniklého konfliktu.

Premiér incident označil za pokus Ázerbájdžánu přivlastnit si území Arménie. Podle něj ázerbájdžánské ozbrojené síly překročily státní hranici a pronikly na arménské území do hloubky 3,5 kilometru.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pohár bude bez fanoušků, vstupenky si rozdělí partneři

Fotbalová asociace České republiky nebude moci kvůli aktuálním protikoronavirovým opatřením poskytnout finalistům domácího poháru vstupenky pro volný prodej fanouškům. Povolená kapacita 10 procent diváků na stadionu je pro zápas mezi Plzní a Slavií vyhrazena dlouhodobým partnerům. Uvedli to představitelé soutěže na twitteru.

"Aktuální epidemiologická výjimka stanovuje maximální možnou hranici naplnění stadionu na deset procent celkové kapacity. Ta je určena pouze dlouhodobým partnerům a z tohoto důvodu nemůže momentálně FAČR zahájit prodej vstupenek na finálový zápas," uvedli zástupci soutěže.

"Vzhledem k aktuálním opatřením neobdrží klub od FAČR žádnou volnou kapacitu vstupenek, které by mohly být nabídnuty do volného prodeje pro fanoušky," informoval na svých stránkách i plzeňský klub.

Finálový duel, v němž mohou slávisté završit double, se uskuteční v plzeňské Doosan Aréně 20. května od 17:00.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Milion chvilek svolal na příští čtvrtek demonstraci, bude požadovat demisi Benešové

Spolek Milion chvilek pro demokracii v reakci na odstoupení nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který naznačil, že čelil tlaku ministryně spravedlnosti Marie Benešové, svolal na příští čtvrtek demonstraci, na níž bude požadovat demisi ministryně. Konat se bude 20. května od 18:30 na Václavském náměstí.

"Nátlak Marie Benešové na Pavla Zemana je naprosto nepřijatelný. Vyšetřování kauzy Čapí hnízdo se chýlí ke konci a hradní kauzy probublávají. Tahle vláda nesmí rozhodovat o dalším nejvyšším státním zástupci," řekl k okolnostem pro pořádání demonstrace předseda Milionu chvilek Benjamin Roll. 

"Požadujeme demisi Marie Benešové. A požadujeme, aby vláda s trestně stíhaným premiérem nevybírala nového státního zástupce," dodal.

Spolek kvůli tomu zrušil původně plánované pondělní setkání "100 let stačilo!" k příležitosti 100 let od založení komunistické strany, kde plánoval předčítat jména obětí komunistického režimu před sídlem KSČM.

Zdroj: Domácí
Další zprávy