Hodkovičky, malebná vilová čtvrť o 200 hektarech, leží na jihu Prahy mezi Braníkem a Modřany. Její západní hranici omývá Vltava, jinak ji obklopují lesy. Hodkovičky lze rozdělit do tří částí: dolní, kde je dodnes několik statků někdejší vesnice; horní, v níž stojí meziválečné, poválečné i moderní rodinné domky, a pak takzvané Zátiší, které se vine údolím potoka a krášlí ho výstavní vily z konce 19. století.
Začněme v dolní části. U naprostého unikátu, rondokubistické vily v ulici Na Lysinách č. 2 (na mapě: 1). Významný architekt a vůdčí osobnost českého kubismu Pavel Janák (1882-1956) tu pro stavebníka Antonína Hořovského v roce 1921 navrhl radikální přestavbu původního domu a vytvořil členitou dvoupatrovou rodinnou vilu, která je na jedné straně ukončena půlkruhovou apsidou s balkonem a s balustrádou.
Oblé tvary rondokubismu tvoří různé koule, polokoule, válce či kruhové výseče, které se přetvořily z hranatých křivek "klasického" kubismu. Typické je i červenobílé, červenožluté nebo žlutobílé vybarvování, jakož i folkloristické zdobení.
Netypické reliéfy fasády jakoby Janák uplatnil na průčelí Paláce Adria, který navrhl v tomtéž slohu a jenž od roku 1924 stojí na nároží pražského Jungmannova náměstí a Národní třídy. Výzdoba interiérů s dekorativní malbou stěn, schodištěm s vyřezávaným dřevěným stropem, vitrážemi v oknech či lunetovou mozaikou na fasádě Hořovského (též Hořanovského) vily je dílem Františka Kysely. Na zahradě domu, dosahující až k ulici K Dubinám, jsou umístěné drobnější stavby v tomtéž stylu - domek správce či zahradní domek se skleníkem.
V téže ulici, jen o 150 metrů výše, stojí nahoře ve stráni po levé straně nenápadná vila (Na Lysinách č. 9 / na mapě: 2), kterou v roce 1935 postavil pro režiséra Martina Friče architekt Ladislav Žák (1900-1973).
Frič, podepsaný pod filmy jako Kristián s Oldřichem Novým, To neznáte Hadimršku s Vlastou Burianem či Hej Rup s dvojicí Voskovec a Werich, se rozhodl pro vybudování vily poté, co se oženil s herečkou a scenáristkou Suzanne Marwille a do Hodkoviček se přestěhoval ze svého vinohradského bytu.
Kniha: Pražské vilové čtvrti
Dvanáct vycházek po čtvrtích v Praze vyšlo knižně v nakladatelství Čas.
Jde o naprostou klasiku funkcionalismu - pásová okna, rovná střecha, zaoblené nároží, velkorysé terasy, rampová schodiště nebo trubkové zábradlí. Vzhled domu natolik uchvátil herečku Lídu Bárovou, že si od režiséra vyžádala dokumentaci a oslovila stejného architekta. Proto je její vila v Praze na Hanspaulce nápadně podobná té v Hodkovičkách.
Nad Fričovou vilou leží tenisový kurt, který nechal postavit televizní scenárista, dramaturg a autor legendárních normalizačních seriálů, jakou jsou Nemocnice na kraji města, Velké sedlo nebo Synové a dcery Jakuba skláře, Jaroslav Dietl, jenž si hned vedle vybudoval rozměrný dům (Nad Lesem č. 55 / na mapě: 3). Stavbu dokončil v polovině 80. let minulého století.
Výletní letovisko v tajuplném údolí
K zahradě rondokubistické Hořanovského vily přiléhá ulice V Mokřinách, jež širokým obloukem oběhne dolní část Hodkoviček, vpadne do zalesněného údolí Zátišského potoka a zhruba po půl kilometru, již jako ulice V Lučinách, dorazí do lokality známé pod názvem Zátiší.
Téměř na začátku, v novorenesanční vile č. 9, žil akademický sochař a rektor Akademie výtvarných umění Jan Hána (na mapě: 4). Pozná se to snadno, zahradu dodnes zdobí několik soch a různých plastik. Poblíž tvořila i sochařka a medailérka Marie Uchytilová-Kučová, autorka ikonické československé jednokoruny či velkolepého památníku dvaaosmdesáti lidických dětí, které zahynuly v plynových nákladních vozech při převozu z polské Lodže do Chełmna.
Tato část nynějších Hodkoviček vznikla v poslední čtvrtině 19. století jako sezonní rekreační osada bohatých Pražanů, ale stala se také oblíbeným výletním místem turistů, kteří zde mohli využít několik zahradních restaurací či hotýlků. Ostatně ty byly i v dolní části Hodkoviček v okolí dnešní Modřanské ulice. V Zátiší byly hostince U Rytířů či U Korostenských. A ten největší v rozlehlém domě na adrese V Lučinách č. 15 (na mapě: 5) nesl název U Zlatého bažanta.
Do Zátiší pravidelně docházel sochař Ladislav Šaloun, básník Jaroslav Vrchlický, politik a zakladatel časopisu Čas Jan Herben, cestovatel a etnograf Alberto Vojtěch Frič a mnoho dalších.
Na jižním svahu vzniklo mnoho zajímavých staveb, většinu postavil libeňský stavitel Alois Vavrouš (1862-1939). Hlavní cestu, která vyhlášené letovisko propojovala s Prahou, dodnes lemuje památné stromořadí dubů letních, které nechal kolem roku 1880 vysadit továrník, vlastník stavební firmy specializující se na vodní a plynové stavby Hans Erdmann Kropf - majitel půvabné neorenesanční vily "Lalotta" (Na Dlouhé mezi č. 11 / na mapě: 6), která od roku 1888 stojí poblíž.
Ve vile, připomínající letní zámeček, později bydlel právník Přemysl Šámal, jeden ze zakladatelů odbojové organizace Maffie, která se zasloužila o vznik Československé republiky. Po jejím vyhlášení krátce zastával funkci pražského starosty, pak ho prezident T. G. Masaryk ustanovil svým kancléřem, jímž byl i za Edvarda Beneše.
Šámalova druhá manželka, malířka Pavla Fořtová-Šámalová byla Kropfovou dcerou. Bohužel celou rodinu stihl tragický osud. Přemysl Šámal byl po německé okupaci zatčen gestapem a v březnu 1941 zemřel na útrapy věznění. Syna Jaromíra popravili Němci za heydrichiády, snachu poslali do Osvětimi, Šámalův vnuk Jiří s vnučkou Alenou byli odvezeni spolu s některými lidickými dětmi do Německa a dáni na převýchovu. Obě děti se sice po válce se svou matkou setkaly, ale Jiří záhy zahynul po těžkém úrazu, Alena později emigrovala.
Lalotta prošla v 90. letech minulého století rozsáhlou rekonstrukcí, na níž se podílel i hradní architekt v dobách Václava Havla a světoznámý designér skla Bořek Šípek (1949-2016). Hned vedle Lalotty stojí další opravená, skvostná neorenesanční vila, která stojí za povšimnutí (na mapě: 7).
Sluneční lázně a Hříšní lidé města pražského
O několik desítek metrů zpět ústí do ulice Na Dlouhé mezi lesní cesta vedoucí k velké přízemní budově s vysokou skleněnou kupolí (na mapě: 8). Jde o sluneční lázně, které dal roku 1921 postavit Antonín Rückl, pocházející ze známého sklářského rodu. Věřil, že když je slunce zdrojem života, musí být také lékařem. A právě on - jako správný sklář - opatřil budovu obrovskou prosklenou kupolí.
V provozu byly lázně od dubna do září a s úspěchem se zde léčila tuberkulóza, katar plic a rachitida. Ostatně zdejším hostem býval i prezident Masaryk. Léčebné kůry se pod skleněnou kupolí, kde bylo v létě i přes 60° Celsia, prováděly až do poloviny minulého století. Ale klientů ubývalo. Definitivně se lázně uzavřely roku 1964. O čtyři roky později se tu natáčel jeden díl oblíbeného seriálu Hříšní lidé města pražského režiséra Jiřího Sequense. Filmový kriminální rada Vacátko tu vyšetřoval vraždu ženy, kterou měl na svědomí šílený lilipután Hyneček. Dnes v areálu bývalých lázní sídlí sanatorium pro gynekologické služby.
Ze Zátiší je možné projít po zelené turistické značce, která stoupá podél zahrady bývalého hostince U Zlatého bažanta, skrz zalesněný kopec do ulice Na Lysinách (je to o něco výše, než stojí již popisovaná Hořanovského vila). Zde stojí modrý rodinný dům (Na Lysinách č. 41 / na mapě: 11) vyprojektovaný architektem a spoluzakladatelem divadla Sklep Davidem Vávrou. Svými odstupňovanými terasami připomíná palubu lodi.
Vávra je podepsaný i pod přeměnou paneláku na místním malém sídlišti (Pod Lysinami č. 14-18 / na mapě: 10), který je netypický barevností a vzory na fasádě. "Vznikly takové dvě fasády - noc a den. Chtěl jsem, aby to byl určitý protiklad, ale ne nesmiřitelný protiklad. Čili není dobro a zlo, ale je noc a den. S čímž my lidé nemůžeme nic udělat, protože to je na vůli Boží," popsal autor v roce 2015 hlavní ideu pro Českou televizi. Kousek odtud měl vilu legendární zpěvák 50. let Rudolf Cortéz (Na Lysinách č. 38 / na mapě: 9).
Zátah gestapa na radiotelegrafistu Klečku
V přilehlé ulici Jitřní stojí od 60. let velká škola a za parčíkem naproti ní domek s okrovou omítkou (Nad Lesem č. 32 / na mapě: 12). Je to sice nenápadné, ale pozoruhodné místo. V tomto domě působil radiotelegrafista a osobnost československého odboje během druhé světové války Jindřich Klečka. Patřil mezi nejbližší spolupracovníky legendárního štábního kapitána Václava Morávka a byl zároveň nejúspěšnějším domácím odbojovým radiotelegrafistou, kterého se okupantům více než rok nedařilo polapit.
Jenže 7. května 1941 v 19 hodin domek s ukrytou vysílačkou přepadlo gestapo. Klečkova manželka Božena zrovna přepisovala na stroji dešifrovanou depeši, kterou ještě stačila v roztopených kamnech spálit. Odbojář naštěstí zrovna nebyl doma, u sousedů, jen pár desítek metrů odtud, připravoval na večerní provoz náhradní radiostanici. Proto se mu podařilo přes zahrady uprchnout. Necelého půl roku nato, 4. října 1941, však zemřel vlastní rukou při přepadení akcízu gestapem v Praze Jinonicích.
Výsledkem zásahu v Hodkovičkách bylo zatčení deseti odbojářů z okruhu ilegální radiostanice Sparta I, zabavení dvaceti radiostanic a několika nezašifrovaných i již zašifrovaných zpráv. Na jejich základě kryptologové Funkabwehru prolomili šifrovací klíč Sparty I a další korespondence s Londýnem přestala být pro gestapo a Abwehr tajemstvím.
Ulicí Nad Lesem lze pokračovat dál až k domu č. 18 (na mapě: 13) po levé straně. Jde o zajímavou funkcionalistickou vilu nesoucí prvky takzvané nautické architektury. Tvarem, odstupňovanými terasami nad jednotlivými obytnými místnostmi, trubkovým zábradlím či kruhovým oknem v nejvyšším patře připomíná loď, respektive parník.
V ulici, kde se narodil světoznámý Krteček
Tuto část horních Hodkoviček tvoří jen tři ulice obklopené lesem. A v jedné z nich - v ulici Mezi stráněmi - v menší vilce č. 3 (na mapě: 14) se strmou střechou žil a tvořil režisér a výtvarník animovaných filmů pro děti, autor oblíbené postavičky Krtečka Zdeněk Miler.
V sousedství bydlí či bydleli i další umělci: herec Jan Potměšil, režisér Juraj Jakubisko, herečka a producentka Deana Horváthová, herec Národního divadla Bohumil Bezouška, spisovatel Ivan Klíma či zpěvák Pavol Habera.
Kousek od Milerova domu, v ulici Nad údolím č. 31 (na mapě: 15), žil dlouhé roky u své dcery Soni Černé významný slovenský politik, dlouholetý poslanec a ministr několika prvorepublikový vlád profesor Ivan Dérer. Za okupace ho věznili nacisté na Pankráci a v Terezíně, po válce byl předsedou Nejvyššího soudu, aby ho po puči v roce 1948 uvěznili i komunisté.
O dvě stě metrů dál pak za křižovatkou s ulicí Nad lesem stojí poměrně nenápadný rodinný dům s bílou fasádou (Nad údolím č. 54 / na mapě: 16), který je však zajímavý tím, že se z jeho střechy vypíná hranatá pozorovatelna. Odtud mohly bezpečností složky sledovat nedaleký Branický most (přezdívaný též most Inteligence), který byl postaven v roce 1955.
Ulice Nad údolím tvoří oblouk, a proto se opět střetává s ulicí Mezi stráněmi, kde pod č. 9 (na mapě: 17) žil místopředseda Štrougalovy vlády komunista Ladislav Gerle a do začátku 90. let minulého století pak i vedoucí tajemník Městského výboru Komunistické strany Československa v Praze Miroslav Štěpán, který nechvalně proslul během sametové revoluce na podzim 1989.
Starousedlíci si dodnes vybavují, jak do garáže jeho vily pravidelně zajížděla auta s tehdy nedostatkovým zbožím, jak jeho dům hlídala Veřejná bezpečnost či jak byla opravena silnice a chodník pouze před jeho vilou, zatímco asfalt v širokém okolí byl v dezolátním stavu.
Ostatně kvalita silnic se v této části Hodkoviček - ležících nad skvostným branickým pivovarem, za třicet let od pádu komunismu v Československu příliš nezměnila, je stále otřesná.
Seriál "vycházek" Aktuálně.cz (1. série)
- Vinohrady: čtvrť, kde vznikal nový sloh, scházela se elita i svobodní zednáři
- Hodkovičky: lesní čtvrť, která pamatuje řádění gestapa i šíleného liliputána
- Hanspaulka: čtvrť, kde zatýkali generály, a místo tragédie Lídy Baarové
- Barrandov: "zakletá" čtvrť vil, jejichž majitele ničily zvrácené režimy
- Podolí: čtvrť vil různých stylů, slavných domů i "sovětského" města ve městě
- Strašnice: čtvrť vil slavných herců a luxusního bungalovu, z něhož prchl Gott
- Bubeneč: luxusní čtvrť pro smetánku. Pohádkové vily jako plátno pro malíře
- Baba: pravoúhlý svět, v němž nejslavnější architekti předvedli budoucnost
- Malvazinky: vily, u nichž je prostor v různých úrovních a omítky vyprávějí
- Ořechovka: tady žili umělci, prezidenti Havel i Klaus či nacista Eichmann
- Troja: čtvrť, v níž stavěla režisérka Chytilová a na své vile dřel Zátopek
Zajímavé odkazy
Praha neznámá / Slavné vily / Památkový katalog NPÚ / Prázdné domy / Baba 1932 / Barrandov 1928
