Baba: pravoúhlý svět, v němž se sešli nejslavnější architekti. A předvedli budoucnost

Baba: pravoúhlý svět, v němž se sešli nejslavnější architekti. A předvedli budoucnost
Paličkova vila (Na Babě č. 9).
Bautzova vila (Na Babě č. 4).
Janákova vila (Nad Paťankou č. 16).
Sutnarova vila (Průhledová č. 2 / Nad Paťankou č. 28). Vila byla postavena roku 1932 podle projektu architekta Oldřicha Starého pro malíře, grafika a designéra Ladislava Sutnara. Umělec zde žil do roku 1939, kdy emigroval do USA.
Foto: Pavel Švec
Pavel Švec Pavel Švec
1. 5. 2021 13:29
Podle slavného německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe, autora ceněné brněnské vily Tugendhat, by měl být funkcionalismus "klasicistně střídmý v prostředcích, čistý ve tvarech, důstojný ve výrazu, dokonalý v proporcích a harmonický v detailech." Ikonickým místem tohoto slohu je kolonie Baba v pražských Dejvicích. Slohově jednotvárná vilová osada měla propagovat moderní formy bydlení.

Baba byla vystavěna zejména v roce 1932 jako jedna ze šesti evropských kolonií moderního bydlení, které vznikaly z iniciativy Werkbundu na konci 20. a začátku 30. let minulého století. Pro zdejší domy je typická skeletová konstrukce, pásová okna, ploché střechy, bílé vápenné omítky či systém střešních tzv. slunečních teras.

Okruh po sídlišti Baba měří 1,1 kilometru.
Okruh po sídlišti Baba měří 1,1 kilometru. | Foto: Pavel Švec

Byť je osada na Babě de facto ryze funkcionalistickým světem, začněme "procházku" na prostranství, u něhož se vypíná rodinný dům (Matějská č. 42) odkazující k rustikálnímu slohu. Vila se sedlovou střechou byla postavena o něco později než okolní vzorové domy, roku 1938. Vyprojektoval si ji Camil Zupanc (1904-1997), architekt, který se narodil v Srbsku, žil a oženil se v Praze, aby v roce 1939 před nacisty emigroval do Švédska.

Zupancova vila.
Zupancova vila. | Foto: Pavel Švec

Na toto prostranství navazuje ulice Matějská, která však ještě k původní výstavní kolonii nepatří. To ale neznamená, že tu nejsou zajímavé stavby. Hned první, již funkcionalistickou vilu (Matějská č. 19) navrhl architekt František Kerhart (1897-1963), který se specializoval na projekty rodinných domů a v okolí má několik realizací.

Vila od A. Černého.
Vila od A. Černého. | Foto: Pavel Švec

O kousek dál stojí další funkcionalistický dům (č. 11) z roku 1940, který je zajímavý tím, že část fasády je tvořena obklady. Autory jsou architekti Antonín Kučera a Štěpán Zelenka. V sousední zahradě pak zaujme vila (č. 9) postavená téhož roku architektem Antonínem Černým (1896-1976), jenž vyprojektoval například Palác Broadway v pražské ulici Na Příkopě. Na Babě stojí jeho vlastní dům, a vyniká výrazně předsazenou střechou či neobvykle rozměrným kajutovým oknem v průčelí.

Světová výstava a pavilon Československa, které přestalo existovat

Boudův dům.
Boudův dům. | Foto: Pavel Švec

Navazující Jarní ulice se svažuje k ulici Na Ostrohu, kde již vstupujeme do původního experimentálního sídliště z počátku 30. let. Na rohové parcele (Na Ostrohu č. 46) si v roce 1932 nechal postavit rodinný dům s dvouúrovňovým ateliérem malíř a grafik Cyril Bouda. Za projektem stojí architekt a krátce i rektor ČVUT v Praze Oldřich Starý (1884-1971). I on má v okolí několik staveb.

Naproti od roku 1934 žila ve své vile (č. 41) rodina profesora strojního inženýrství a rovněž rektora ČVUT Jana Košťála, který si dům částečně navrhl sám, projekt dopracoval již zmíněný František Kerhart.

Dovolilova vila.
Dovolilova vila. | Foto: Pavel Švec

Pod č. 43 se skrývá dvougenerační dům, který pro svého přítele inženýra Karla Dovolila navrhl vynikající architekt a vůdčí teoretik českého kubismu Pavel Janák (1882-1956), autor Paláce Adria v rondokubistickém slohu na Jungmannově náměstí, kubistického Libeňského mostu nebo funkcionalistického Husova sboru na Vinohradech v Praze a také skvostného krematoria ve stylu art-deco v Pardubicích.

Joskova vila.
Joskova vila. | Foto: Pavel Švec

Vilu naproti (č. 48) si postavil restaurátor, majitel dekoratérské firmy a vítěz zlaté medaile z Mezinárodní výstavy dekorativního umění v Paříži 1925 František Joska. V roce 1932 mu ji navrhli architekti Jaroslav Fišer (1904-1984) a Karel Fišer (1905-1971).

Vila Lisý.
Vila Lisý. | Foto: Pavel Švec

Stavebníkem sousedního rodinného domu (Na Ostrohu č. 50) byl redaktor Československého rozhlasu Emanuel Lisý a jeho žena Marie. Architekty jsou Evžen Linhart (1898-1949), mimo jiné autor bloků činžovních domů na pražském Žižkově a v Hostivaři či takzvaného koldomu Stalinových chemických závodů v Horním Litvínově, a vedle něj i scénograf, grafik a architekt Antonín Heythum (1901-1954), který roku 1938 odjel do USA připravit československý pavilon pro světovou výstavu v New Yorku a už tam zůstal a jako profesor vyučoval na tamních univerzitách.

Na parcele č. 52 stojí trojdům s rozměrnou sluneční terasou z roku 1932 vrchního rady Ústředního celního úřadu Gustava Vaváčka a jeho ženy Karly, pod projektem je podepsaný již zmiňovaný Oldřich Starý.

Vaváčkova vila.
Vaváčkova vila. | Foto: Pavel Švec

Vaváček měl za sousedy rodinu sekčního šéfa ministerstva školství Huga Zaorálka (č. 50). Architekt Ladislav Žák (1900-1973), který stojí například za projektem vily režiséra Martina Friče v Hodkovičkách a herečky Lídy Baarové na Hanspaulce, si dal hodně záležet na tom, aby majitelé vily mohli snáze pečovat o své tělo i ducha. Koupelna v patře byla vybavena cvičebním náčiním a vchod měla přímo na sluneční terasu. Dům z roku 1932 o 40 let později výrazně přestavěl jeho další vlastník - náměstek předsedy vlády Josef Šimon.

Vlastní kluziště u vily

Přes ulici (č. 47) navrhl jednoduchou vilu pro politika, sociologa a vedoucího archivu ministerstva vnitra Václava Letošníka autor mnoha pražských vil či Hotelu Grand v Českých Budějovicích architekt František Kavalír (1878-1932).

Sukova vila.
Sukova vila. | Foto: Pavel Švec

O mnoho robustnější je pak vedlejší rodinný dům (č. 49) z roku 1933, který je dokonce největším v osadě Baba. Nechal si ho postavit stavební podnikatel Václav Suk s pětičlennou rodinou. S nimi tu žila i služka a vlastní byt zde měl i domovník a šofér. Vilu, která je jedinečná zejména při pohledu z ulice níže, vyprojektovala architektka Hana Kučerová - Záveská (1904-1944).

Řezáčova vila.
Řezáčova vila. | Foto: Pavel Švec

Naproti (č. 56) žil spisovatel Václav Řezáč, jak upozorňuje projekt Baba1932, jeden z nejvýznamnějších představitelů českého psychologického románu a po roce 1948 jeden z hlavních prorežimních autorů ve jménu nového modelu socialistické literatury. Dům, který od svého vzniku v roce 1932 doznal změn, navrhl projektant civilního letiště v Praze-Ruzyni či unikátní konstruktivistické Libenské kolonády v Poděbradech Vojtěch Kerhart (1892-1978).

Čeňkova vila.
Čeňkova vila. | Foto: Pavel Švec

Po levé straně pak stojí druhý rodinný dům (č. 51) na Babě, pod nímž je podepsaný již jmenovaný architekt Ladislav Žák. Stavbu nezvyklého tvaru s nautickými motivy si nechal v roce 1933 postavit hudební pedagog profesor Bohumil Čeněk.

Zadákova vila.
Zadákova vila. | Foto: Pavel Švec

Sousední vilu (č. 53) s proškrabávanou omítkou navrhl v roce 1934 František Zelenka (1904-1944), grafik a scénograf Osvobozeného divadla, který se proslavil výpravnými představeními, plakáty nebo i obaly na desky. Pro herce Jana Wericha navrhl v roce 1938 na břehu pošumavské říčky Ostružné chatu. Zelenka s celou svou rodinou zahynul v Osvětimi či během transportu do tohoto koncentračního tábora. Investorem byl majitel továrny na střešní lepenku a náruživý sportovec Jan Zadák.

Projekt Baba1932 zmiňuje, že majitel měl na pozemku dokonce tenisové kurty, na kterých se v zimě bruslilo. Zadák se aktivně věnoval více než třiceti různým sportům, z toho devět jich dělal závodně. Mimo jiné byl brankářem mužstva A. C. Sparta.

Munkova vila.
Munkova vila. | Foto: Pavel Švec

Poslední vilku v ulici Na Ostrohu (č. 60) po pravé straně si v roce 1932 pořídil ředitel zahraničního odboru Pražských vzorkových veletrhů František Munk s manželkou Naděždou. Domek s visutým schodištěm, které propojuje obytné patro se zahradou, vyprojektoval spoluautor impozantního funkcionalistického Veletržního paláce v Holešovicích Josef Fuchs (1894-1979). Pomáhal mu Munkův synovec Otokar Fischel (1892-1944). Munkovi museli vilu dvakrát opustit - za nacistické okupace a před nástupem komunistů.

Vila M. Lužné.
Vila M. Lužné. | Foto: Pavel Švec

Za rohem pod Zadákovou vilou stojí výrazný rohový dům s halou anglického typu a galerií v patře (Na Babě č. 14), který pro manželku diplomata Miloslavu Lužnou navrhli architekti Zdeněk Blažek a právě Otakar Fischel. Tím se dostáváme do další ulice funkcionalistické kolonie - Na Babě.

Uhlířova vila.
Uhlířova vila. | Foto: Pavel Švec

Hned jako první stojí po pravé straně rodinný dům (č. 13) někdejšího poslance Národního sněmu Antonína Uhlíře, který je specifický zkoseným skleníkem v přízemí, který na fasádě navazuje na prosklené verandy v patrech. To je ovšem lépe vidět až z ulice níže. Architektem je opět František Kavalír.

Udavač mezi sousedy

Vedle stojí vila (č. 11), kterou pro sekčního šéfa ministerstva školství a vydavatele časopisu Le Petit Journal de Paris Ferdinanda Špíška vyprojektoval Ladislav Machoň (1888-1973), představitel art deca a funkcionalistické architektury, pokračovatel slovutného Jana Kotěry a autor dvojdomu bratří Čapků na pražských Vinohradech či tvarově specifické budovy reálky v Pardubicích.

Poláčkova vila.
Poláčkova vila. | Foto: Pavel Švec

Nakladatel a ředitel Salonu Topič Václav Poláček a jeho žena Marie bydleli naproti přes ulici v domku (č. 12) s proškrabávanou omítkou, který jim navrhl architekt Jan Evangelista Koula (1896-1975).

Paličkova vila.
Paličkova vila. | Foto: Pavel Švec

O kousek dál po pravé straně pak stojí skutečný unikát. Rodinný dům (č. 9) z roku 1932, který si stavební podnikatel Jiří Palička a jeho žena Emílie, úspěšná textilní výtvarnice a krajkářka, objednali od holandského avantgardisty Marta Stama. Jak popisuje projekt Baba1932: "dům je na první pohled odlišný svou podélnou prostorovou koncepcí. Posazení domu v prudkém svahu působí díky subtilní železobetonové konstrukci se sloupky v jižním průčelí vzdušně a tento dojem umocňuje i polootevřený prostor terasy (zakrytý drátosklem) nikoli na střeše, ale v přízemí."

Na druhou stranu lehkost a vzdušnost Stamova návrhu nebyla až tolik v souladu s podmínkami pražského klimatu a v zimě bylo například složité ložnice umístěné nad terasou vytápět.

Heřmanova vila.
Heřmanova vila. | Foto: Pavel Švec

Sousední vilu (č. 7) od již zmiňovaného architekta Oldřicha Starého si nechal postavit plukovník generálního štábu Československé armády František Heřman. Krátce po dokončení ji v roce 1933 prodal za 200 tisíc korun bankovnímu úředníkovi Josefu Dvořáčkovi.

Lindova vila.
Lindova vila. | Foto: Pavel Švec

Po levé straně již jmenovaný architekt Pavel Janák navrhl plány ke kaskádovité vile s plátěnými markýzami (č. 6) pro ředitele gymnázia v pražské Libni Václava Lindu a jeho ženu, módní redaktorku Pavlu Lindovou - Gutfreundovou, sestru sochaře Otto Gutfreunda.

Ballingova vila.
Ballingova vila. | Foto: Pavel Švec

Přes ulici stojí rodinný dům (č. 5), který pro skladatele, pianistu, dirigenta a jednu z hlavních tváří legendárního kabaretu Červená sedma Karla Ballinga navrhla architektka Hana Kučerová - Záveská. I o ní již byla řeč. V domě lze nalézt několik vymožeností své doby, které měli ženě v domácnosti ulehčit práci - například jídelní výtah či domácí telefon.

Bautzova vila.
Bautzova vila. | Foto: Pavel Švec

Dům s okrovou omítkou po levé straně (č. 4) od zmiňovaného architekta Františka Kerharta si v roce 1933 postavil ředitel tiskárny Ludvík Bautz. Ten byl během druhé světové války postrachem pro okolí. Bautz, aktivní fašista, kolaboroval s nacisty a udal své sousedy Václava Lindu či Julia Glücklicha. Po osvobození v roce 1945 byl dole u Vltavy, na úpatí vrchu Baba, zastřelen.

Glücklichova vila.
Glücklichova vila. | Foto: Pavel Švec

Robustní vila (č. 2) univerzitního profesora Julia Glücklicha stojí hned vedle. Vyprojektoval ji Josef Gočár (1880-1945), autor kubistického domu U Černé Matky Boží v pražské Celetné ulici, urbanistických koncepcí Hradce Králové či Pardubic a jeden z největších architektů 20. století, jehož díla především z kubistického a funkcionalistického období patří k vrcholům české moderní architektury.

Herainova vila.
Herainova vila. | Foto: Pavel Švec

Naproti měl vilu (č. 3) podobající se parníku historik umění, propagátor moderního designu a ředitel Uměleckoprůmyslového muzea Karel Vladimír Herain. Dům s červenými zárubněmi a parapety oken a třemi terasami navrhl zmiňovaný Ladislav Žák.

Ateliér přes dvě patra

A vedle, poslední v ulici, stojí další realizace Josefa Gočára - vila dramatika a ředitele Národního divadla Stanislava Mojžíš - Loma z roku 1936. I jeho soused Bautz udal nacistům. Kolem Lomovy zahrady se táhnou schody, které se napojují na ulici Nad Paťankou. Odtud je úžasný výhled na Dejvice s někdejším hotelem International ve stylu socialistického realismu, Holešovice i Pražský hrad.

Janákova vila.
Janákova vila. | Foto: Pavel Švec

O precizním architektovi Pavlu Janákovi, který uspěl svými díly rozdílných stylů, již byla řeč. A právě on si v ulici Nad Paťankou (č. 16) vyprojektoval vlastní terasovitou vilu s vřetenovým schodištěm uprostřed. "Ale v dokonalosti konceptu a vize se někdy vloudí praktická chyba, takže perličkou Janákovy vily byl fakt, že v domě věhlasného funkcionalistického architekta nešlo otevřít okno kvůli umístění trubek topení," doplňuje web Baba1932.

Mauleho vila.
Mauleho vila. | Foto: Pavel Švec

Vedle pak stojí další místní realizace Josefa Gočára, elegantní dům (č. 18) vedoucího odboru vysokých škol a přednosty referátu ministerstva školství a národní osvěty Václava Mauleho a jeho ženy Jarmily. Z velkého obývacího pokoje a ložnice v patře je díky dlouhému pásovému oknu impozantní výhled na pražské panorama. Z tohoto místa se nabízí i pohled na zmiňovanou Paličkovu vilu s polouzavřenou terasou v přízemí.

Bělehrádkova vila.
Bělehrádkova vila. | Foto: Pavel Švec

Dále v pořadí je další Gočárův protáhlý dům (č. 22), který slavný architekt vyprojektoval pro rodinu vrchního rady na ministerstvu školství Karla Kytlicu a jeho manželku Ludmilu. Následuje vila (č. 24) děkana lékařské fakulty Jana Bělehrádka od zmiňovaného architekta Františka Kerharta. Bělehrádek, stejně jako jeho soused Václav Maule, přežili útrapy nacistických koncentračních táborů.

Sutnarova vila.
Sutnarova vila. | Foto: Pavel Švec

Poslední stavbu dnešního dílu navrhl průkopník českého funkcionalismu Oldřich Starý pro uznávaného grafika a designéra Jaroslava Sutnara a jeho ženu Františku. Rodinný dům posazený na sloupech ukrýval ateliér zabírající jeden a půl patra a vybavený galerií, na niž se vstupovalo lodním žebříkem.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 23 minutami

Brno díky smršti v první třetině zdolalo Pardubice, Boleslav vyhrála v Plzni

V předehrávkách 4. kola extraligy zvítězili hokejisté Brna nad Pardubicemi 3:2, Mladá Boleslav uspěla poměrem 4:2 v Plzni. 

O své první výhře za tři body v sezoně rozhodla Kometa třemi góly během pěti minut první třetiny, kdy se prosadili Alexandre Mallet, Peter Mueller a Daniel Rákos. Hosté ve třetí třetině dokázali zápas výrazně zdramatizovat, vyrovnat se jim ale nepodařilo a prohráli podruhé za sebou.

Boleslav si po dvou úvodních nezdarech připsala druhou výhru v řadě. Plzeňští sice vyhráli první třetinu, hosté však stihli skóre otočit a na vyrovnání na konci druhé třetiny odpověděli v závěrečné části dvěma góly. Vítěznou trefu si připsal obránce Adam Jánošík, gólem a asistencí se dresu hostů blýskl David Šťastný. Za domácí se prosadil pouze dvougólový Michal Bulíř. 

Předehrávky 4. kola hokejové extraligy:

HC Kometa Brno - HC Dynamo Pardubice 3:2 (3:0, 0:0, 0:2)

Branky a nahrávky: 12. Mallet, 12. Mueller (P. Holík, Zaťovič), 17. Rákos (Kučeřík) - 44. Říčka (Nakládal, Mikuš), 45. Vála (Anděl, Nakládal). Rozhodčí: Hejduk, Hradil - Gerát, Hynek. Vyloučení: 3:2. Bez využití. Oslabení: 1:0. Diváci: 5922.

Brno: Tomek - Bartejs, Ďaloga, Holland, Kučeřík, D. Mikyska, Gulaši - Mueller, P. Holík, Zaťovič - Haščák, Krištof, Vincour - R. Pavlík, Kollár, L. Horký - Magee, Rákos, Mallet - Dočekal. Trenér: Kalous.

Pardubice: Frodl (17. Klouček) - Košťálek, J. Mikuš, Nakládal, Robertson, Hrádek, J. Kolář, Vála - Camara, A. Musil, R. Kousal - Blümel, Poulíček, Paulovič - Hecl, Cienciala, Říčka - O. Rohlík, Anděl, Koffer. Trenér: R. Král.

HC Škoda Plzeň - BK Mladá Boleslav 2:4 (1:0, 1:2, 0:2)

Branky a nahrávky: 11. Bulíř (Kantner, Kodýtek), 40. Bulíř (Kantner) - 35. O. Najman (P. Kousal, Ševc), 36. D. Šťastný (Kelemen), 48. Jánošík (A. Raška. D. Šťastný), 55. Kotala (Claireaux, Eberle). Rozhodčí: Jeřábek, Pešina - Ondráček, Špůr. Vyloučení: 5:4. Využití: 0:1. Diváci: 2782.

Plzeň: D. Furch - Čerešňák, Budík, Jiříček, Graňák, J. Kindl, Kvasnička - M. Lang, Mertl, Dzierkals - Bulíř, Kodýtek, Kantner - F. Suchý, G. Thorell, Blomstrand - Kuťák, F. Přikryl, Malát. Trenéři: Baďouček a M. Říha ml.

Mladá Boleslav: Krošelj - Ševc, D. Moravec, Bernad, Jánošík, Fillman, Pýcha - D. Šťastný, A. Raška, Kelemen - P. Kousal, O. Najman, Flynn - Dufek, Claireaux, Kotala - Eberle, Bičevskis, Lunter. Trenéří: Rulík a Patera.

1. Mladá Boleslav 4 2 0 1 1 14:10 7
2. Liberec 3 2 0 1 0 6:5 7
3. Karlovy Vary 3 2 0 0 1 10:7 6
4. Litvínov 3 1 1 1 0 10:8 6
Pardubice 3 2 0 0 1 10:8 6
6. České Budějovice 3 2 0 0 1 11:12 6
7. Třinec 3 1 1 0 1 10:6 5
8. Olomouc 2 1 1 0 0 7:3 5
9. Sparta Praha 1 1 0 0 0 5:2 3
10. Hradec Králové 2 1 0 0 1 3:1 3
11. Vítkovice 2 1 0 0 1 3:5 3
12. Plzeň 4 1 0 0 3 6:14 3
13. Brno 3 0 1 0 2 7:11 2
14. Zlín 3 0 0 1 2 7:11 1
15. Kladno 3 0 0 0 3 6:12 0

 

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Brusel pojmenuje ulici po zavražděné nigerijské prostitutce

Město Brusel pojmenuje ulici po zavražděné nigerijské prostitutce. Chce tak upozornit na zapomenuté oběti pašování lidí, sexuálního násilí nebo zločinů na ženách. Pojmenování nové ulice, která se bude nacházet v severní části belgické metropole, po Eunice Osayandeové také souvisí se snahou radních pojmenovávat více míst po ženách, napsal dnes server BBC News. Podle belgické televizní stanice RTBF to bude první ulice v zemi, která ponese jméno sexuální pracovnice.

Eunice Osayandeová přijela do Belgie v roce 2016 s vidinou dobré práce a lepší budoucnosti. Uvěřila přitom mužům, kteří se vydávali za umělecké agenty a slibovali jí kariéru u filmu. Ve skutečnosti pašovali lidi a Osayandeovou po příjezdu do Bruselu přinutili k prostituci. Tvrdili, že pašeráckému gangu dluží 45 000 eur (přes 1,1 milionu korun) za převoz, pasáky a nájem.

Mladá žena se několik týdnů před smrtí obrátila na charitativní organizaci, která pomáhá prostitutkám, se slovy, že je při své práci obětí násilí a zastrašování. Bála se však jít na policii, protože byla migrantkou bez povolení k pobytu. V červnu 2018 - když jí bylo 23 let - ji ubodal jeden ze zákazníků. Z vraždy policie obvinila sedmnáctiletého mladíka, jenž nyní čeká na soud. Policisté rovněž zatkli čtyři členy pašeráckého gangu, soud je poslal do vězení až na čtyři roky.

Po smrti Osayandeové vypukly ve městě demonstrace vedené prostitutkami, které žádaly lepší pracovní podmínky a po úřadech chtěly vytvoření právních norem pro tuto profesi. Prostituce není v Belgii nelegální, ale neexistují pro ni žádná jednotná pravidla na národní úrovni, podotkl BBC News.

Zdroj: ČTK
Další zprávy