Strašnice: čtvrť vil slavných herců a luxusního bungalovu, z něhož prchl Karel Gott

Strašnice: čtvrť vil slavných herců a luxusního bungalovu, z něhož prchl Karel Gott
Historizující vila postavená v duchu secesního folklóru ve Vilové ulici.
Místní funkcionalismus v ulici U Krbu.
Vila M. Kautské.
Vila známá z televizního seriálu Ordinace v Růžové zahradě.
Foto: Pavel Švec
Pavel Švec Pavel Švec
17. 4. 2021 13:30
Opatření sice polevila, ale na cestování to stále není. To je šance poznat své město. Třeba Strašnice, jejichž část patří mezi nejstarší systematicky zastavěné vilové čtvrti v Praze. Stavební rozmach se do někdejších polí přelil již na přelomu 19. a 20. století. Zejména ve 20. letech, kdy zde byla vybudována tramvajová trať, se staly Strašnice vítanou rezidenční oblastí středních vrstev.

Z pohledu architektury byla doba po první světové válce stylově velmi rozmanitá a to se pochopitelně promítlo i do podoby strašnických vil. Vedle sebe tu stojí historizující novorenesanční vily, secesní, funkcionalistické i třeba vystavěné ve stylu art-deco.

Okruh po Strašnicích měří 3,3 kilometru.
Okruh po Strašnicích měří 3,3 kilometru. | Foto: Pavel Švec

V severní části Strašnic, vedle židovského hřbitova na Olšanech, se zvedá táhlé návrší Třebešín. A tady, při ulici Pod Kapličkou a Okrajní stojí jeden z největších domů v okolí, který bude jistě povědomý divákům televizního seriálu Ordinace v Růžové zahradě. Dnes je v domě postaveném ve stylu art-deco stejnojmenná restaurace a hotel. Berme tuto zajímavou stavbu jako nepřehlédnutelný startovní orientační bod.

Zde žil F. Filipovský.
Zde žil F. Filipovský. | Foto: Pavel Švec

Hned naproti totiž stojí vilka s červenou fasádou (Okrajní č. 4), kterou nechal ve 20. letech minulého století vystavět jeden továrník pro svou milenku. Nicméně domek v roce 1975 koupil slavný český herec František Filipovský, který zde žil s rodinou. Nebyl jediným známým umělcem, který na svazích Třebešína bydlel.

"V Růžové zahradě".
"V Růžové zahradě". | Foto: Pavel Švec

Tuto část Strašnic si oblíbilo hned několik slavných filmových či divadelních herců a hereček, jmenovitě Jaroslav Marvan, Miloš Nedbal, Čeněk Šlégl či Ella Nollová. Koneckonců i jejich vily jsou součástí tohoto okruhu. Nejprve se ovšem vydejme kolem "Růžovky" do mírného kopce až k moderní sportovní hale a do ulice Na Třebešíně.

Za halou stojí u plotu po levé straně nenápadná pamětní deska na kamenném podstavci. Připomíná místo, kde od roku 1925 stával rozhlasový vysílač, který o dvacet let později sehrál strategickou roli při Pražském povstání. Vysílač tvořily dva dřevěné stožáry o výšce 40 metrů, mezi nimiž byla natažena 60 metrů dlouhá anténa, a pomocí ní byly řízeny povstalecké armády v hlavním městě. Signál vysílače měl navíc dosah po celém území Čech. I proto se ho němečtí okupanti snažili v květnu 1945 zuřivě dobýt. Nepodařilo se jim to kvůli odhodlání povstalců v okolí a díky policistům a rozhlasákům, kteří vysílač bránili.

Vila, v níž žil F. Kožík.
Vila, v níž žil F. Kožík. | Foto: Pavel Švec

V téže ulici Na Třebešíně č. 16, ve vile s výraznými kruhovými schodišťovými okny v průčelí, po určitý čas žil spisovatel a dramaturg František Kožík, autor historických a biografických románů osobností, jakými byl třeba Cervantes, Komenský, Mánes, Tyl či mistr pantomimy Jean-Gaspard Deburau, jehož životní a uměleckou dráhou se Kožík inspiroval v rozsáhlém románu Největší z pierotů.

Vila M. Kautské.
Vila M. Kautské. | Foto: Pavel Švec

O necelých tři sta metrů dál se nalevo za travnatým valem rozkládá oválná dráha velodromu a napravo od něj stojí pozoruhodná dřevěná vila z roku 1924 (Na Třebešíně č. 38). Na konci 20. let ji koupila Marie Kautská Baumruková, majitelka továrny na cukrovinky ve Vršovicích. Ve vile žila s Otakarem Hauptmannem, který vyráběl polévkové přípravky a později zastupoval firmu na výrobu kapotovaných motorek Morgan-Monotrace. Balkony doplněné zdobnými sloupky a kryté přetaženou střechou či výrazné rámy oken zdůrazňují zdobnost vilky. V minulosti byla ještě výraznější, protože byl barevně odlišený i štít, lem zábradlí.

Bungalov Karla Gotta.
Bungalov Karla Gotta. | Foto: Archiv Chmelař architekti

Naproti, ovšem již na spojnici ulic Slunečná a Pod Třebešínem (Slunečná č. 21), stojí mnohem nenápadnější stavení. Nízká vila připomínající americký bungalov o půdorysu písmene L se ke všemu krčí za vysokým plotem, proto lze snadno přehlédnout. O to významnějšího měla majitele. V roce 1971 si ji nechal postavit slavný zpěvák Karel Gott. Dvougenerační domek vyprojektoval architekt a bývalý olympionik Jiří Siegel (1927-2012), který kromě výkonů v basketbalu na reprezentační úrovni proslul návrhy sportovních staveb, z nichž nejznámější je hala na pražské Folimance či sportovní areál Zadov na Šumavě.

Technologicky byla Gottova vila v době svého vzniku na nejvyšší možné úrovni. Měla velká posuvná ocelová okna, podlahové konvektory, rozvody vedly v kolektorech pod podlahou. Ani luxus nechyběl - venkovní bazén s výhledem na město, dřevěné stropy, stěny obložené kamenem. Přesto zde Karel Gott žil pouze tři roky. Prý kvůli vlhkosti, která nesvědčila jeho hlasivkám, se v roce 1974 přestěhoval do vily na Bertramce a strašnický bungalov získal dlouholetý normalizační ministr stavebnictví Karel Polák.

Zde žil Č. Šlégl.
Zde žil Č. Šlégl. | Foto: Pavel Švec

Ve dvojdomě naproti přes ulici Pod Třebešínem (č. 18) žil herec, režisér, scenárista a spisovatel Čeněk Šlégl, který si zahrál například v legendárních filmech Škola základ života či Kristián. Za 2. světové války se však zapletl s okupační mocí a po osvobození měl s hraním utrum. Za podporu nacistického hnutí vystupováním v rozhlasových skečích dostal šest měsíců žaláře, které si odpykal na nucených pracích. Nepomohlo mu ani to, že za okupace pomáhal perzekvovaným lidem.

Kleinova vila.
Kleinova vila. | Foto: Pavel Švec

Slunečná o něco níže protne ulici U Krbu, a když se vydáme vpravo, narazíme na zajímavý funkcionalistický rodinný dům, který si vyprojektoval český, německy mluvící architekt Otto Klein (U Krbu č. 4). Absolvent německé techniky se věnoval takzvaným aerodynamickým studiím architektury a to ovlivnilo jeho návrh vily ve tvaru aeroplánu, která však nikdy nebyla postavena. Jeho domek ve Strašnicích stylově zapadá do dynamického expresionismu, má mírně konvexní fasádu a nápadně vytaženou střešní římsu, která působí jako křídla letadla. Alespoň tímto drobným způsobem Klein realizoval své představy o architektuře.

Zde žil J. Marvan.
Zde žil J. Marvan. | Foto: Pavel Švec

Ulice U Krbu záhy splyne v křižovatce s ulicí K Červenému dvoru, u níž stojí nájemní dům (K Červenému dvoru č. 1), ve kterém žil Jaroslav Marvan, další nepřehlédnutelný český herec, jenž účinkoval ve více než 200 filmech. Vzpomeňme například postavu purkrabího ve filmu Noc na Karlštejně či legendárního kriminálního radu Vacátka v televizním seriálu Hříšní lidé města pražského.

Tady bydlel M. Nedbal.
Tady bydlel M. Nedbal. | Foto: Pavel Švec

A hned naproti přes ulici pak ve vile s arkýřem připomínajícím maják či rozhlednu (K Červenému dvoru č. 4) bydlel osobitý herec, divadelní pedagog a dlouholetý profesor činoherního herectví na pražské DAMU Miloš Nedbal, mimo jiné představitel profesora francouzštiny Šeda ve filmu Cesta do hlubin študákovy duše.

Deska A. Abrahama.
Deska A. Abrahama. | Foto: Pavel Švec

Místo poblíž této křižovatky je spojeno s tragédií, která se tu odehrála během invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Třiadvacátého srpna zde sovětské vojenské vozidlo srazilo jednadevadesátiletého Antonína Abrahama. Učitel a legionář v Rusku se stal vůbec nejstarší obětí srpnové okupace.

Vila Mayerových.
Vila Mayerových. | Foto: Pavel Švec

O něco níže za rohem na hlavní ulici Počernická si pak pod č. 3 postavila jednoduchý domek herečka Ella Nollová, která excelovala například ve filmu Eva tropí hlouposti či Anton Špelec, ostrostřelec. O tři zahrady dál pak od roku 1932 stojí zajímavá vila vrcholného funkcionalismu s množstvím teras a typicky zaoblenou nárožní markýzou nad vstupem (Počernická č. 9). Navrhli ji společně tři architekti - žáci zakladatele moderní české architektury Jana Kotěry - bratři Josef, Jaroslav a Jan Mayerovi. Souběžná s Počernickou je ulice Nad Vodovodem, kde v domě s č. 39 bydlel folklorista, spisovatel a malíř Ludvík Kuba.

Vila Miramare.
Vila Miramare. | Foto: Pavel Švec

Z Třebešína se přesuňme do oblasti v okolí stanice metra Strašnická, kde před více než sto lety začala vznikat čtvrť se secesními, romantickými či funkcionalistickými vilami. Cestou zaujme například vila Miramare z roku 1907 (Na výsluní č. 6) od architektů Antonína Belady a Josefa Domka. Někdejší hotel ve stylu tudorovské novogotiky si po vzoru zámku Miramare v italském Terstu nechal postavit majitel kadeřnictví Jan Švec. U zámečku, který dnes slouží jako škola, byla též výletní restaurace a kuželna.

Malebné spojení anglického venkova a slovanských motivů

O něco níže pak v ulici Ve stínu a Černokostelecká stojí řada výstavných vil. A o tři sta metrů dále na jih, pod posledním ze zdejších původních statků, i sokolovna z roku 1921 (Saratovská č. 4). Kousek za ní pak stojí proslulý Kulturní dům Barikádníků, lidově zvaný Barča, který si v roce 1946 postavili svépomocí účastníci Pražského povstání z této části města jako provizorní kulturní zařízení.

Modlitebna Bét-el.
Modlitebna Bét-el. | Foto: Pavel Švec

Kolmo na strašnickou sokolovnu se mezi činžovními domy táhne Věšínova ulice, která asi za 150 metrů splyne s ulicí Vilová. Hned první stavba po levé straně (Vilová č. 26) je ve čtvrti rodinných domů zvláštní nejen svou podobou, ale i funkcí. Hebrejský nápis nad portálem Bét-el, čili Dům boží, napovídá, že jde o modlitebnu, konkrétně evangelické církve metodistické.

Jednolodní kaple postavená v roce 1924 podle projektu Rudolfa Sandholze je směsicí několika architektonických stylů, které se ve 20. letech souběžně používaly. Budova jako taková nese prvky klasicizující moderny, tvarem oken odkazuje ke kubismu a nárožními pilastry pro změnu k art-deco. A do toho všeho má ještě neogotickou věžičku.

Trmalova vila.
Trmalova vila. | Foto: Pavel Švec

Ve Vilové ulici lze následně narazit na dvě vilky (č. 15 a 17) s vyřezávanými štíty vystavěné v duchu secesního folklóru. Byť jsou obě malebné, je to jen "předkrm". Hned za přilehlou křižovatkou stojí architektonický skvost, malebná Trmalova vila (Vilová č. 11). Mimořádně zajímavý rodinný dům si v roce 1903 nechal postavit ředitel obchodní školy a zemský školní inspektor František Trmal. Tehdy byly Strašnice malou vesnicí ležící v polích daleko za městem. Stavbu navrhl slovutný Jan Kotěra (1871-1923), jehož nejvýznamnějším dílem je majestátní Městské muzeum v Hradci Králové, Národní dům v Prostějově či impozantní budova Právnické fakulty v Praze.

Trmalova vila.
Trmalova vila. | Foto: Pavel Švec

Kotěra do secesní vilky s výraznými arkýři, komíny, hrázděnými štíty a vikýři, promítl duch anglické moderny a snoubil ji s prvky lidové slovanské architektury. Ústředním místem stavby je dvoupatrová schodišťová hala, v níž je malovaný trámový strop. V přízemí byla kuchyně s jídelnou, salon a pokoj pro služku. V patře pak dětský pokoj a ložnice. František Trmal, který vilku po osmi letech prodal, měl smutný osud. V květnu 1945 byl společně se synem zavražděn německými okupanty.

Mazáčova vila.
Mazáčova vila. | Foto: Pavel Švec

K Trmalově vile přiléhá ulice U Nových vil, kterou po necelých sto metrech protíná ulice Nad Primaskou. Zde naproti parku stojí dvě zajímavé vilky. První v pořadí s nápisem Lipka na fasádě (č. 4), kterou navrhl autor Divadla pod Palmovkou architekt Václav Romováček (1853-1932), nese prvky doznívajícího kubismu. Druhá z roku 1906 (č. 2) je secesní, na což odkazuje například tvar oken a štítu. Pozdější stavební úpravy však původní vzhled vily postavené Antonínem Mazáčem zahladily. To v okolí bohužel není nijak výjimečné. Například v nedaleké Mrštíkově ulici je takových vil několik.

Dům bratrů Benešů.
Dům bratrů Benešů. | Foto: Pavel Švec

V přilehlé ulici Nad Olšinami stojí za povšimnutí robustnější rodinný dům (č. 12), který na začátku 20. let navrhli v puristickém stylu architekti František a Václav Benešovi. Dům značně připomíná architekturu takzvaných akcízů, čili míst, kde se na přístupových cestách okolo velkých měst vybírala daň z dovozu zboží, převážně potravin. A to zejména charakteristickými velkými půlkruhovými okny po stranách.

Krejcarova vila.
Krejcarova vila. | Foto: Pavel Švec

Tento díl seriálu skončí ukázkou, která nezaslouží následování. V téže ulici jen o sto metrů níže (Nad Olšinami č. 4) totiž před nedávnem zmizela cenná funkcionalistická vila od významného architekta Jaromíra Krejcara (1895-1950), autora Sanatoria Machnáč v Trenčianských Teplicích či paláce Olympic ve Spálené ulici v Praze. Tedy nezmizela zcela, ale byla přestavěna tak výrazně, že ji lze pokládat za ztracenou. Někdejší terasa v patře, na niž se vstupovalo z ložnic, byla zastavěna a vzniklý hranol tak setřel původní ladné proporce domu. Navíc omítka vily dostala jasný dvoubarevný nátěr, který tradiční funkcionalistickou nevtíravost naprosto potlačil.

Rodinný dům si v roce 1927 nechali postavit manželé Karel a Grete Reinerovi, kteří patřili k prvorepublikové elitě. Karel byl redaktorem Prager Presse, Grete vydavatelka a překladatelka, která jako první přeložila Švejka do němčiny. U nich ve strašnické vile se setkávaly osobnosti jako spisovatel F. X. Šalda či novinářka Milena Jesenská, manželka autora vily Jaromíra Krejcara, která zemřela v koncentračním táboře Ravensbrück. Manžele židovského původu Reinerovy čekal podobný tragický osud. Za německé okupace byli odvlečeni do vyhlazovacího tábora Osvětim, kde je nacisté zavraždili. Jejich dům následně obsadilo gestapo. Dnes jsou zde zubní ordinace.

 

Právě se děje

před 35 minutami

Pohár bude bez fanoušků, vstupenky si rozdělí partneři

Fotbalová asociace České republiky nebude moci kvůli aktuálním protikoronavirovým opatřením poskytnout finalistům domácího poháru vstupenky pro volný prodej fanouškům. Povolená kapacita 10 procent diváků na stadionu je pro zápas mezi Plzní a Slavií vyhrazena dlouhodobým partnerům. Uvedli to představitelé soutěže na twitteru.

"Aktuální epidemiologická výjimka stanovuje maximální možnou hranici naplnění stadionu na deset procent celkové kapacity. Ta je určena pouze dlouhodobým partnerům a z tohoto důvodu nemůže momentálně FAČR zahájit prodej vstupenek na finálový zápas," uvedli zástupci soutěže.

"Vzhledem k aktuálním opatřením neobdrží klub od FAČR žádnou volnou kapacitu vstupenek, které by mohly být nabídnuty do volného prodeje pro fanoušky," informoval na svých stránkách i plzeňský klub.

Finálový duel, v němž mohou slávisté završit double, se uskuteční v plzeňské Doosan Aréně 20. května od 17:00.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Milion chvilek svolal na příští čtvrtek demonstraci, bude požadovat demisi Benešové

Spolek Milion chvilek pro demokracii v reakci na odstoupení nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který naznačil, že čelil tlaku ministryně spravedlnosti Marie Benešové, svolal na příští čtvrtek demonstraci, na níž bude požadovat demisi ministryně. Konat se bude 20. května od 18:30 na Václavském náměstí.

"Nátlak Marie Benešové na Pavla Zemana je naprosto nepřijatelný. Vyšetřování kauzy Čapí hnízdo se chýlí ke konci a hradní kauzy probublávají. Tahle vláda nesmí rozhodovat o dalším nejvyšším státním zástupci," řekl k okolnostem pro pořádání demonstrace předseda Milionu chvilek Benjamin Roll. 

"Požadujeme demisi Marie Benešové. A požadujeme, aby vláda s trestně stíhaným premiérem nevybírala nového státního zástupce," dodal.

Spolek kvůli tomu zrušil původně plánované pondělní setkání "100 let stačilo!" k příležitosti 100 let od založení komunistické strany, kde plánoval předčítat jména obětí komunistického režimu před sídlem KSČM.

Zdroj: Domácí
Další zprávy