Praha - Vláda by neměla panikařit a v první fázi ekonomické recese přijímat dramatická opatření. Měla by jen přeskupit výdaje státního rozpočtu.
Pokud se ale bude ekonomická krize v Evropě prohlubovat nebo pokud budou problémy trvat ne měsíce, ale léta, přijde čas i na krácení důchodů.
Tak se dají shrnout pohledy tří expertů Národní ekonomické rady vlády (NERV), s nimimž Aktuálně.cz vedlo rozhovory o tom, co doporučí vládě pro špatné časy ekonomiky.
Právě NERV v těchto dnech připravuje různé scénáře, jak by měla vláda reagovat na očekávané ekonomické potíže eurozóny i celé Evropské unie. Experti mají připravit různé varianty - od konzervativního po krizový scénář.
"Chrlíme teď různé náměty a ministerstvo financí je posuzuje," přibližuje práci těchto dnů člen NERV a prezident Mezinárodní obchodní komory ČR Michal Mejstřík. Vedle něj Akkuálně .cz odpovídali exministr financí Jiří Rusnok a bývalý člen vedení Revitalizační agentury a Konsolidační banky Miroslav Zámečník.
Svá doporučení by měl NERV dodat ministrovi financí během prosince, v lednu je pak posoudí celá vláda. Ta bude muset upravit rozpočet na příští rok, jehož příjmy počítají s 2,5procentním růstem ekonomiky, zatímco jí čeká možná až několikaprocentní propad.
"Myslím ale, že v lednu ještě nebudeme vědět, jak se situace vyvine," je skeptický Jiří Rusnok.
První fáze: Nedělat nic nebo jen velmi málo
Všichni tři oslovení experti NERV se shodli na opatrném odhadu ekonomického vývoje. Podle nich bude růst české ekonomiky buď nulový, nebo pokles nepřekročí jedno procento.
"Recese by měla být velmi, velmi mírná," je optimistický Jiří Rusnok.
"Ale to za předpokladu, že nebude eskalovat problém Itálie, že zafunguje euroval a že se na něčem v eurozóně shodnou," upozorňuje Miroslav Zámečník.
V tom případě by žádný z těchto tří ekonomů výdaje rozpočtu výrazně neškrtal. Jasné doporučení zní: odložit ve výdajích vše, co není nezbytné (Rusnok) a výdaje jen přeskupit, nijak je neseškrtávat (Zámečník).
Rozjeďte "Zelenou úsporám" a zvyšte DPH
V této ještě nepříliš dramatické fázi radí experti opatření, jak vylepšit příjmy státního rozpočtu nebo popíchnout ekonomiku.
"Znovu bych rozjel ´Zelenou úsporám´, protože malé stavebnictví má velký multiplikační efekt," navrhuje Zámečník.
Podle něj by navíc státnímu rozpočtu prospělo, kdyby vláda vytáhla peníze ze státních podniků, například z Lesů ČR.
A všichni se shodnou na nutnosti výrazně podpořit exportní firmy.
Už v této fázi ale mluví o zvyšování daně z přidané hodnoty. Podle Michala Mejstříka je už teď jasné, že se vláda nevyhne sjednocení obou sazeb na úrovni 19 procent. Jiří Rusnok o zvýšení sazeb DPH mluví také, ale jen pokud propad ekonomiky dosáhne 3 procent.
Dosud se počítá s tím, že dolní sazba DPH, kam patří například potraviny, doprava či služby, stoupne příští rok z 10 procent na 14, horní zůstane na 20 procentech. V roce 2013 se pak obě sazby mají sjednotit na 17,5 procentech.
Vyšší zdanění firem, jak navrhují opakovaně Věci veřejné, nedoporučuje ani jeden z námi oslovených expertů. Miroslav Zámečník navrhuje pouze zvýšit zdanění bank a například dividend.
Krizový scénář: Škrtat důchody, zdanit bohaté
Krizový scénář pak přijde na řadu v případě, že krize v eurozóně a celé EU bude hlubší, než se teď odhaduje, nebo bude trvat dlouho. Už teď se opatrně mluví až o několikaleté recesi a německá kancléřka Angela Merkelová mluví až o "deseti letech" problémů, které Evropu čekají.
"Pak přijdou opatření s rostoucí mírou bolestivosti: tedy doopravdy šetřit a jít do estonsko-lotyšských variant," říká Zámečník.
Jinými slovy: zastavit růst příjmů, a to nejen v průmyslové sféře, kde to podniky v době krize dělávají, ale i ve státní správě.
A pak případně i sáhnout na důchody: buď zpomalit nebo zastavit jejich růst (Mejstřík), nebo je i snížit oproti současnému stavu (Rusnok, Zámečník).
Ruku v ruce s tím by ale muselo přijít vyšší zdanění příjmů těch bohatších, tedy druhé daňové pásmo, shodli se námi oslovení experti. Nikoliv proto, aby se vylepšila bilance rozpočtu, ale aby nerostlo napětí ve společnosti.
"Společnost přežije opravdovou mizérii jedině tehdy, když ji vnímá jako spravedlivě sdílenou," podotýká Zámečník.
Krácení důchodů má ale jedno riziko: snižuje poptávku. "Takže nedoporučuji zpomalovat důchody, pokud to nebude nezbytně nutné," dodává Mejstřík.
"Pravděpodobnost takového vývoje vidím jako minimální, a to spíš ještě střednědobě," uzavírá úvahy o krizovém scénáři Jiří Rusnok.
